Dotazy a zajímavosti

Jaké jsou povinnosti občana při zahájení nebo znovuzahájení SVČ?

Při zahájení samostatné výdělečné činnosti (SVČ) má OSVČ povinnost oznámit správě sociálního zabezpečení (ÚSSZ), příslušné podle místa trvalého pobytu, den zahájení této činnosti. Oznámení je možné učinit buď prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) přímo na živnostenském úřadě vyplněním přílohy pro ČSSZ,  podáním předepsaného tiskopisu ČSSZ, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ nebo společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu.

Pokud je oznámení učiněno prostřednictvím JRF nebo spolu s oznámením o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím Finanční správy, nemusí již OSVČ vůči příslušné ÚSSZ nic dalšího oznamovat. Pokud OSVČ ani jednu z těchto možností nevyužije pak je nezbytné, oznámení na předepsaném tiskopisu zaslat nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž byla tato činnost zahájena, a to do datové schránky ÚSSZ nebo do její ePodatelny (případně v analogové podobě na adresu); podání předepsaného tiskopisu nelze nahradit prostým sdělením byť by bylo zasláno prostřednictvím datové zprávy či jen zasláním např. výpisu ze živnostenského rejstříku.  Při nedodržení uvedené lhůty může správa sociálního zabezpečení uložit OSVČ pokutu až do výše 10 000 Kč. Upozorňujeme, že pokud má OSVČ zpřístupněnou datovou schránku ze zákona, je povinna oznámení podat výhradně elektronickým způsobem.

Zahájil jsem činnost OSVČ jako hlavní, v informativním dopise mám předpis záloh nulový, proč?

Vzhledem k tomu, že jako OSVČ, která zahájila SVČ a tuto v 5 kalendářních letech, předcházejících kalendářnímu roku zahájení SVČ nevykonávala, jste zproštěn od povinného hrazení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (záloh) v kalendářním roce zahájení SVČ a v roce bezprostředně následujícím (např. SVČ od 1. 3. 2026, tzn. pro rok 2026 a 2027 Vám nevzniká povinnost platit zálohy). Po podání přehledu OSVČ za rok 2026, vznikne-li u SVČ vedlejší povinnost platit pojistné, vznikne povinnost do 8 dnů uhradit doplatek na pojistném.

I když jste po dobu dvou kalendářních let zproštěn povinnosti placení záloh, můžete si zasílat platby záloh na účet kontaktního pracoviště příslušné ÚSSZ, u které jste evidován. Platby Vám následně budou po podání přehledu za příslušný kalendářní rok zúčtovány na vrub stanoveného pojistného.

Jaké jako OSVČ musím plnit povinnosti v průběhu evidence vůči správě sociálního zabezpečení?

K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, placení záloh na pojistné, a také oznamování rozhodných skutečností (tj. zejména zahájení, přerušení a ukončení činnosti, zánik oprávnění vykonávat činnost, vznik nebo zánik důvodů pro posouzení činnosti jako vedlejší).

Musím podávat přehled, pokud jsem měl nulové příjmy?

OSVČ, která alespoň po část roku vykonávala SVČ, má povinnost podat příslušné ÚSSZ na předepsaném tiskopise přehled, byť by byly její příjmy nízké, ve ztrátě nebo nulové.

Přehledu můžete vyplnit i přímo z online služby na ePortále ČSSZ: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/sluzby/informace-o-zaplacenych-zalohach-na-duchodove-pojisteni-osvc.

Na které správě sociálního zabezpečení se mám jako OSVČ zaregistrovat? Podle místa bydliště nebo podle výkonu činnosti? Nebo je jedno, kterou pobočku zvolím?

Místní příslušnost ÚSSZ se řídí místem trvalého pobytu občana (OSVČ) nebo místem hlášeného pobytu v ČR. Kontakty na jednotlivé správy sociálního zabezpečení naleznete zde.

Jaká je výše záloh pro placení pojistného v souvislosti se SVČ?

OSVČ vykonávající hlavní SVČ je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění aspoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je povinna platit zálohy v případě, že se k důchodovému pojištění sama přihlásí nebo v případě, že v předchozím kalendářním roce vykonávala SVČ a její daňový základ založil účast na pojištění. Výši minimálních záloh pro tento rok naleznete zde.

Od 1. 1. 2025 OSVČ, která zahájí hlavní nebo vedlejší SVČ a tuto v předchozích 5 kalendářních letech nevykonávala, nemusí platit zálohy na pojistné v roce zahájení činnosti ani v následujícím kalendářním roce. Avšak vznikne-li po podání přehledu za daný kalendářní rok povinnost platit pojistné, není neplacením záloh tato dotčena. Znamená to tedy, že OSVČ neplatí důchodové pojištění formou záloh, ale vypočtené pojistné za celý rok doplatí najednou až po jeho skončení. I když je OSVČ po dobu dvou kalendářních let zproštěna povinnosti placení záloh, může si zasílat platby záloh na účet kontaktního pracoviště ÚSSZ, u které je evidována.

Jaká je výše zálohy na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění?

Minimální výši zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší činnost v daném roce uvádíme zde. Výše platby pro nemocenské pojištění je uvedena zde.

Jsem OSVČ, jaká je výše minimálních měsíčních záloh, abych měla slušný důchod? Samotná výše měsíčních záloh neurčuje budoucí důchod. Rozhodující je roční vyměřovací základ, ze kterého se odvádí pojistné. Výše důchodu se pak odvíjí od délky doby pojištění a od průměrného osobního vyměřovacího základu za celé rozhodné období. Tento průměr se pro účely výpočtu důchodu ještě upravuje pomocí koeficientů, které zohledňují růst mezd v ekonomice. Proto platí, že čím vyšší skutečné odvody během života, tím vyšší důchod, zatímco minimální zálohy zajistí jen započítání doby pojištění, ale vedou spíše k nízkému důchodu.

Kdy má být předložen Přehled o příjmech a výdajích OSVČ?

Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna (s výjimkou OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani) předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání. Lhůta pro podání daňového přiznání se stanovuje dle dne podání, způsobu podání a dle toho, kdo podání učinil. OSVČ, která daňové přiznání není povinna podat, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Více naleznete zde.

Jakým způsobem je možné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ?

• OSVČ, které mají ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, jsou povinny podávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ výhradně v elektronické podobě ve formátu XML. Podání je možné provést prostřednictvím ePortálu ČSSZ (interaktivní formulář umožňuje přímé odeslání v požadovaném formátu) nebo zasláním do datové schránky e‑Podání (ID: 5ffu6xk), případně do datové schránky příslušné OSSZ. Pokud OSVČ vlastní uznávaný elektronický podpis, může Přehled o příjmech a výdajích OSVČ podat také prostřednictvím veřejného rozhraní pro e‑Podání (VREP/APEP), přičemž je nezbytné dodržet předepsaný formát xml.

Nevlastní-li OSVČ datovou schránku, nebo v odůvodněných případech, může vyplněný interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ v čitelném formátu (např. PDF) doručit na e-podatelnu (jestliže vlastní uznávaný elektronický podpis), nebo jej doručit na příslušnou správu sociálního zabezpečení.

Vyplnění interaktivního tiskopisu přes ePortál ČSSZ není podmíněno přihlášením se. Pokud se však OSVČ k ePortálu ČSSZ přihlásí, budou jí při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ a některé další údaje. Zároveň je umožněno uložit byť i rozepsaný formulář na vlastní PC.

Upozornění: při e - Podání přehledu prostřednictvím zmocněné osoby, je vhodné využít formulář plné moci na ePortálu ČSSZ. Plnou moc v čitelném formátu je možné vložit přímo jako přílohu přehledu, či jí doručit na příslušnou správu sociálního zabezpečení jiným vhodným způsobem.

Může za OSVČ učinit podání předepsaných formulářů jiná osoba nebo organizace? Ano může. Zastupující osobou může být fyzická nebo právnická osoba (např. externí účetní firma), která na základě zmocnění zpracovává za OSVČ agendu související s e - Podáním.

V případě, že OSVČ chce pověřit jinou osobu k e - Podání předepsaných či doporučených tiskopisů nemocenského a důchodového pojištění, včetně přehledu o příjmech a výdajích, je OSVČ povinna předložit územní správě sociálního zabezpečení plnou moc k takovému zastupování Lze využít formuláře plné moci ; pro klienty přihlášené do ePortálu, je k dispozici služba Správa plných mocí, ve které lze plnou moc přímo zadat, zrušit či upravovat její rozsah. . Tiskopisy určené pro pověřování jiných subjektů se zasílají správě sociálního zabezpečení buď prostřednictvím datové schránky, nebo s uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny, nebo oprávněným podávajícím přihlášeným do ePortálu ČSSZ.

Pokud nebude ke zplnomocnění použit výše uvedený formulář, je třeba v plné moci uvést pouze ty úkony, ke kterým OSVČ zmocněnce zplnomocňuje. Plná moc (postačuje i prostá kopie) může být zaslána příslušné územní správě sociálního zabezpečení i elektronicky, avšak bude-li tato zaslána z datové schránky zmocněnce nebo s jeho uznávaným elektronickým podpisem, může být v případě pochybností přistoupeno k ověření informace, že OSVČ skutečně zmocněnce pověřila.

Jaký je způsob placení záloh na pojistné před podáním Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ a po jeho podání?

OSVČ platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění před podáním přehledu podle minimální výše stanovené zákonem nebo podle posledního známého vyměřovacího základu. Pro OSVČ je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ, který platí až do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled za minulý rok, ve výši dle daňového základu roku, který předcházel roku minulému. Toto neplatí v případě, že vypočtený vyměřovací základ nebo, byl-li stanoven v minimální výši stanovené pro daný rok, je nižší než minimální vyměřovací základ stanovený pro následující kalendářní rok. V takovém případě platí od prvního měsíce následujícího kalendářního roku minimální vyměřovací základ stanovený pro daný (nový) kalendářní rok.

Po podání (v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán) přehledu se výše záloh upraví podle skutečného daňového základu za předchozí rok.  Základní informace o zálohách na pojistné na důchodové pojištění a jejich minimální výši naleznete zde.

Budu v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ uvádět i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů?

Ne, v přehledu se uvádějí pouze příjmy ze SVČ (z podnikání), které vstupují do daňového základu. Daňovým základem se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozumí dílčí základ daně z příjmů ze SVČ podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob. Příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů se do přehledu neuvádějí, protože neovlivní výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Bude mít úprava základu daně (úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji), kterou provedu v souvislosti se změnou uplatňování skutečných výdajů na výdaje procentem z příjmů, vliv na stanovení vyměřovacího základu OSVČ?

Ano, ato úprava vždy ovlivní výši vyměřovacího základu OSVČ . Vyměřovací základ pro pojistné se totiž odvíjí od dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti ( § 7 zákona o daních z příjmů), a jakmile se tento základ upraví, promítne se změna i do výpočtu pojistného.

Podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (skutečné výdaje) na způsob podle § 7 odst. 7 (tj. na výdaje procentem z příjmů) základ daně (výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.

Je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší automaticky na základě údajů které má ČSSZ ve své evidenci?

Ne, OSVČ musí oznámit sama ze své vůle důvod pro výkon vedlejší činnosti oznámit, a to nejpozději s podáním tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti anebo nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její SVČ považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Další informace k dokládání důvodů vedlejší SVČ jsou uvedeny zde.

Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?

Doložení se vyžaduje pouze v případě:

• u zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění pouze je-li orgánem sociálního zabezpečení ministerstvo vnitra nebo obrany, nebo zahraniční nositel pojištění, nebo se jedná o výkon zaměstnání malého rozsahu, či o účast na pojištění na základě dohody, ev. o zaměstnání v cizině.
• za stejných podmínek se dokládá i nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství či nemocenského v souvislosti s těhotenstvím a porodem z nemocenského pojištění zaměstnance.
• výplata invalidního důchodu nebo nárok na starobní důchod se dokládá pouze v případě, že orgánem sociálního zabezpečení je ministerstvo vnitra či obrany nebo zahraniční nositel pojištění.
• Naopak vždy se dokládá péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, a to potvrzením od příslušného odboru kontaktního pracoviště ÚP ČR; studium se dokládá potvrzením školy. Osobní péče o dítě do 4 let věku je dokládaný důvod (na předepsaném tiskopisu), jestliže nebyl přiznán nárok na rodičovský příspěvek nebo po zániku jeho nároku v období do 4 let věku dítěte.

Dokládá-li se důvod, musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považovaná za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ.

Další informace k dokládání důvodů vedlejší SVČ jsou uvedeny zde.

Jak je to s placením záloh na sociální pojištění, pokud OSVČ během roku nastoupí do zaměstnání a činnost OSVČ si ponechá?

V takovém případě musí OSVČ důvod pro výkon vedlejší činnosti oznámit nejpozději s podáním přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ (na přehledu musí skutečnost o vedlejší činnosti uvést vždy). Doložit tuto skutečnost musí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán (v případě, že se jedná o výkon služebního poměru nebo o výkon zaměstnání malého rozsahu, či o účast na pojištění na základě dohody, eventuálně o zaměstnání v cizině). Povinnost platit zálohy na pojistné se i při výkonu vedlejší činnosti odvíjí od výše daňového základu za předchozí rok, tzn., že OSVČ i při výkonu vedlejší činnosti může být povinna platit zálohy na pojistné. Pouze v případě, že daňový základ OSVČ v předchozím roce nedosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění pro vedlejší SVČ, tzv. rozhodné částky, zaniká této OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné v kalendářních měsících souběhu SVČ se zaměstnáním. Více ke vzniku povinnosti platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění zde.

Proč se musí platit zálohy OSVČ při vedlejší činnosti, když za ně odvádí pojistné jejich zaměstnavatel?

OSVČ vykonává vedlejší SVČ z důvodu výkonu zaměstnání platí zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze SVČ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na tomto pojištění sama přihlásí. Jestliže výše daňového základu ze SVČ za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky (více o rozhodné částce a její výši naleznete zde), je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň zaměstnána. Jedná se o dvě na sobě nezávislé výdělečné činnosti. Osvobozena od placení pojistného jako OSVČ může být pouze v případě, že v zaměstnání dosáhne maximálního ročního vyměřovacího základu za daný kalendářní rok.

Proč se má odvádět pojistné OSVČ při pobírání starobního důchodu?

OSVČ vykonávající vedlejší SVČ z důvodu současného pobírání starobního důchodu platí pojistné a zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze SVČ dosáhne rozhodné částky zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Rozhodná částka je stanovena pro celý daný kalendářní rok. Za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána SVČ, se odčítá 1/12 z rozhodné částky. Výše rozhodné částky platné v tomto roce naleznete zde.

Platná právní úprava stanoví povinnost platit pojistné OSVČ vždy, jestliže je účastna důchodového pojištění. Sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění) je pojistný systém, který je formou zajištění sociálních potřeb občanů pro případy ztráty příjmů z výdělečné činnosti, a to v mateřství, ošetřování člena rodiny, nemoci, invaliditě, stáří a ztrátě živitele. Systém je financován z pojistného z výdělečné činnosti, které platí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i OSVČ. Z uvedeného důvodu je povinna platit pojistné i OSVČ, která je poživatelem důchodu, jestliže je účastna důchodového pojištění z výdělečné činnosti. Tato OSVČ si však může požádat o přepočet důchodu, pokud do 31. 12. 2024 vykonávala činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění. Za každých 360 dnů účasti na pojištění při současném pobírání důchodu v plné výši, měla OSVČ nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu měsíčně.

Od 1. 1. 2025 si může poživatel starobního důchodu, kterému je důchod vyplácen v plné výši, v kalendářním měsíci, v němž po celý kalendářní měsíc splňoval výše uvedené podmínky, uplatnit slevu na pojistném, která bude stanovena ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Za kalendářní měsíc, od kterého byl důchod přiznán, bude náleží sleva na pojistném jen v případě, že byl důchod přiznán od prvního dne měsíce. Slevu na pojistném si může OSVČ uplatnit poprvé na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Pro stanovení záloh na pojistné je možné od 1. 1. 2025 požádat o sníženou sazbu ve výši 22,7 %.

Mám malého syna ve školce, sama nejsem zaměstnaná ani nejsem hlášena na úřadu práce. Jsem povinna platit sociální pojištění?

Pokud nevykonáváte žádnou výdělečnou činnost, nejste povinna platit pojistné na sociální zabezpečení. Dobu, po kterou nebudete důchodově pojištěna (tedy doba, za kterou neplatíte pojistné), nebude možné hodnotit pro nárok na důchod. Tuto situaci lze řešit dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění. Podrobné informace o tomto pojištění Vám poskytne správa sociálního zabezpečení v místě Vašeho bydliště.

Mohu vykonávat samostatnou výdělečnou činnost při pobírání předdůchodu? Jestliže ano, bude se jednat o vedlejší činnost?

Ano, při pobírání předdůchodu můžete vykonávat SVČ. Nebude se ale jednat o vedlejší činnost, nýbrž o hlavní činnost pro účely sociálního pojištění. Čerpání starobní penze na určenou dobu nebo doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu z prostředků Vašeho doplňkového penzijního spoření sjednaného dle specificky stanovených podmínek (dosažení věku alespoň o 5 let nižšího než je věk nároku na starobní důchod, trvání spoření nejméně v délce 60 kalendářních měsíců a naspoření potřebné finanční částky) je tzv. „předdůchod“. Čerpání „předdůchodu“ ale nemá žádný vliv na podmínky výkonu SVČ. Tzn., že budete vykonávat hlavní SVČ, pokud u Vás neexistuje žádný důvod pro výkon vedlejší činnosti dle zákona o důchodovém pojištění. Po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod si pak při podání žádosti o tento důchod budete mít možnost zvolit, zda chcete dobu výdělečné činnosti, konané v období pobírání penze z doplňkového penzijního spoření před dosažením důchodového věku, zohlednit pro výpočet „státního“ starobního důchodu jako dobu pojištění nebo jako dobu vyloučenou.

Mohu podnikat během studia?

Ano, podnikání při studiu je možné. Student, který začne podnikat, musí zahájení SVČ oznámit územní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu. Studenti do 26 let, kteří podnikají, mohou být považováni za OSVČ vykonávající tzv. vedlejší činnost. Tuto skutečnost je však třeba písemně oznámit a doložit. Při výkonu tzv. vedlejší činnosti platí OSVČ pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy její daňový základ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na něm sama přihlásí. Rozhodná částka, podmiňující povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím, se každý rok mění. Více informací o pojistném a povinnosti platit zálohy na pojistné naleznete zde.. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí.

Co mám dělat v případě změny svého trvalého pobytu?

V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, ČSSZ se o této změně dozví prostřednictvím Informačního systému základních registrů Ministerstva vnitra. Tuto skutečnost tedy nemusí OSVČ oznamovat, a to ani ČSSZ ani původně místně příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Pokud v souvislosti s touto změno dojde ke změně místní příslušnosti a OSVČ SVČ aktivně vykonává, územní správy sociálního zabezpečení ,bude mezi původní a novou územní správou sociálního zabezpečení realizován převod spisové dokumentace OSVČ. Pokud dojde ke změněně trvalého pobytu v rámci působnosti jedné územní správy sociálního zabezpečení, k převodům mezi kontaktními pracovišti nedochází. Po předání evidence obdrží OSVČ od nové územní správy sociálního zabezpečení informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má nově hradit zálohy na pojistné, případně pojistné a penále. Údaje, jako je variabilní symbol a výše předpisu záloh na pojistné naleznete též v online službě ePortálu ČSSZ, určené pro OSVČ - Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ . Na ePortále ČSSZ se nachází i další služba: Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ, kde OSVČ nalezne přehled o stavu svých pohledávek a další informace..

Chce-li OSVČ přesto oznámení učinit, může podání učinit jak elektronicky, tak i v analogové podobě. Oznámení o změně trvalého pobytu je možné také uskutečnit zasláním změnového listu Jednotného registračního formuláře, který se podává u živnostenského úřadu, případně prostřednictvím doporučeného tiskopisu - Oznámení o změně údajů nezbytných pro provádění sociálního zabezpečení OSVČ

Jak mám postupovat při přerušení nebo ukončení podnikání?

Přerušení činnosti je vždy považováno za ukončení činnosti a je nutné tuto skutečnost písemně oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení (do 15 dnů ode dne, v němž byla SVČ přerušena nebo ukončena). Při nedodržení uvedené lhůty, může správa sociálního zabezpečení uložit OSVČ pokutu až do výše 10 000 Kč. K oznámení využijte tiskopis Oznámení OSVČ o ukončení samostatné výdělečné činnosti, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ.

Když ukončím (přeruším) činnost, platím zálohy na pojistné i za tento měsíc?

Zálohy na pojistné se platí na celý kalendářní měsíc (není krácena poměrnou částí počtu dnů výkonu SVČ). Pokud skončíte kterýkoliv den v měsíci, tak za tento měsíc bude ještě stanovena povinnost platit zálohu, a to v plné výši.

Jak můžu ukončit účast na sociálním pojištění? Od roku 2025 nežiji v ČR (sociální pojištění je také placeno v zahraničí) a vracet se také nemám v plánu. Jaké podklady si musím obstarat?

Účast na sociálním zabezpečení (pojištění) končí zjednodušeně řečeno ukončením zaměstnání nebo, v případě OSVČ ukončením  výkonu SVČ. V případě ukončení zaměstnání nevzniká žádná oznamovací povinnost (tu činí vždy zaměstnavatel)  V případě výkonu SVČ je OSVČ povinna písemně neoznámil ukončení činnosti..

Po celý rok 2025 jsem měl přerušené živnostenské oprávnění a SVČ nevykonával. Musím podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025?

Pokud byla SVČ přerušena či ukončena, tzn., že v roce 2025 nebyla vykonávána vůbec a tato skutečnost byla příslušné územní správě sociálního zabezpečení oznámena, přehled za rok 2025 nebudete podávat.

Pokud bylo přerušení oznámeno jen na živnostenském úřadu a příslušné územní správě sociálního zabezpečení nikoliv, je OSVČ stále vedena jako osoba vykonávající SVČ - v tom případě je nutné příslušnou územní správu sociálního zabezpečení o přerušení (ukončení) činnosti (byť zpětně za rok 2025) informovat. Přehled v tomto případě také nebudete povinen podat.

Když SVČ ukončím, musím se přihlásit na úřad práce? Pokud ano, co k tomu budu potřebovat?

Nemusíte, přihlášení na úřadu práce (ÚP) funguje na principu dobrovolnosti. Pokud OSVČ chce mít období, ve kterém činnost nevykonávala, započítané jako náhradní dobu pojištění pro výpočet důchodu, je vhodné se na ÚP registrovat.

OSVČ se současně jako občan (ne jako OSVČ) může přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, a to na období, ve kterém nevykonávala žádnou výdělečnou činnost, ale maximálně na období jednoho roku zpětně před podáním přihlášky.

V případě, že se pro registraci na ÚP rozhodnete, vydá Vám na žádost územní správa sociálního zabezpečení Potvrzení o době výkonu SVČ  o době důchodového pojištění v rozhodném období, popř. o vyplacených dávkách nemocenského pojištění. Součástí tohoto potvrzení je i údaj o výši vyměřovacího základu OSVČ pro placení pojistného za poslední zúčtovaný kalendářní rok, za který bylo uhrazeno pojistné, který je rozhodný pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti.

Co mám dělat, když potřebuji potvrzení pro dávky v hmotné nouzi (SUPERDÁVKA)?

V případě, že ÚP si sám nezjistí potřebné informace, může Vám na vyžádání příslušná územní správa sociálního pojištění, která vede Vaši evidenci, vydat potvrzení o evidenci OSVČ a důchodovém pojištění.  Obecně platí, že potřebná potvrzení ať už pro úřady práce či jiné orgány vždy vydá příslušná územní správa sociálního zabezpečení, která vede evidenci OSVČ.

Je nemocenské pojištění OSVČ povinné?

Ne, účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě podané přihlášky. Nárok na jednotlivé nemocenské dávky vzniká po splnění zákonem dané doby účasti na nemocenském pojištění. Neúčast na nemocenském pojištění OSVČ může mít např. negativní dopad pro ženu – OSVČ, neboť ji nebude v těhotenství a následně po porodu náležet peněžitá pomoc v mateřství. OSVČ může být účastna nemocenského pojištění i v případě, že vykonává vedlejší SVČ a nemá povinnost platit pojistné (zálohy na pojistné) na důchodové pojištění.

Proč mi jako OSVČ zaniklo nemocenské pojištění?

Důvodem je nejčastěji nezaplacení pojistného nebo placení pojistného v nesprávné výši či po zákonem stanovené lhůtě. V takovém případě dochází k zániku účasti na nemocenském pojištění prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Více o platbách na nemocenské pojištění a jeho výši naleznete zde.

Proč mi zanikne účast na nemocenském pojištění, když zaplatím později a ve vyúčtování se „to stejně vyrovná“?

Důvody zániku účasti na nemocenském pojištění ( „NP) OSVČ definuje § 13 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže pojistné na NP bylo zaplaceno ve splatnosti nebo do konce následujícího měsíce, za který se pojistné platí anebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, může dojít k zániku účasti na NP a vyčíslení přeplatku na pojistném na NP. ÚSSZ je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popř. části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na NP. Pro úplnost dodáváme, že pojistné na NP není předmětem vyúčtování přehledu, OSVČ platí na NP pojistné dobrovolně, nikoli zálohy na pojistné. Přeplatek na NP je ÚSSZ vracen do konce března kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém tento přeplatek vznikl, nemá-li OSVČ splatný závazek vůči ÚSSZ/ČSSZ.

Jak si požádám o nemocenské v případě dočasné pracovní neschopnosti?

Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.

V případě dočasné pracovní neschopnosti nezasíláte žádost o nemocenské, neboť ošetřující lékař zasílá tiskopisy k nemoci elektronicky přímo ČSSZ. Avšak po ukončení nemoci máte povinnost oznámit na tiskopisu Hlášení zaměstnavatele /osoby dobrovolně nemocensky pojištěné/ při ukončení pracovní neschopnosti | ePortál ČSSZ územní správě sociálního zabezpečení, která vede vaši evidenci, den opětovného zahájení činnosti, jinak nemůže být poslední dávka vyplacena.

Jak požádám o ostatní dávky nemocenského pojištění?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné se uplatňuje tiskopisem Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné) | ePortál ČSSZ, u tiskopisu si vyberete, o jakou dávku žádáte. Tiskopis předáváte příslušné správě sociálního zabezpečení prostřednictvím datové schránky, v odůvodněných případech lze učinit podání osobně, prostřednictvím poštovního doručovatele nebo v uživatelsky čitelném formátu, např. PDF, s elektronickým podpisem.

Nárok na nemocenské dávky (nemocenské, otcovskou, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné) má OSVČ, pokud její účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je trvání účasti na NP alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM (u OSVČ musí být dále splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM, započte se do celkové délky 270 dnů).

Kdy mám nárok na PPM nebo nemocenské a jaká bude jeho výše?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) má OSVČ, která splňuje potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění (NP), což je 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM, z toho musí být účast na NP OSVČ po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM. Nástup na PPM je možný v období od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podmínkou nároku na PPM je i skutečnost, že OSVČ osobně SVČ  v době pobírání této dávky nevykonává. Za osobní výkon SVČ po dobu trvání PPM se nepovažuje činnost vykonávaná prostřednictvím zaměstnanců, spolupracující osoby, nebo jakékoliv jiné pověřené osoby.

Překážkou výplaty dávek není výkon práce v jiné pojištěné činnosti, např. zaměstnankyně v pracovním poměru je současně OSVČ a v době trvání PPM z NP OSVČ dále vykonává zaměstnání; výkon této činnosti není na překážku výplaty PPM z NP OSVČ.

Na nemocenské má nárok OSVČ, která je účastna NP po dobu třech kalendářních měsíců přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (toto však neplatí, vznikla-li OSVČ účast na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, jestliže při výkonu tohoto zaměstnání byla účastna pojištění jako zaměstnanec alespoň v posledních 3 měsících trvání tohoto zaměstnání)  a dočasná pracovní neschopnost vznikla v době účasti na NP nebo do sedmi dnů od skončení tohoto pojištění.

Výše dávky PPM a nemocenského se odvíjí od výše uhrazeného pojistného na NP v předchozích 12ti kalendářních měsících před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc), avšak výše měsíčního základu pro výpočet dávky je limitována částkou, která odpovídá průměrnému určenému vyměřovacímu základu na naposledy podaném Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, který připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, SVČ zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.

Můžu při pobírání mateřské podnikat, nebo musím činnost přerušit?

Pokud OSVČ pobírá peněžitou pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) z nemocenského pojištění OSVČ, nemůže po dobu vyplácení této dávky osobně vykonávat SVČ. Tu však není třeba přerušovat nebo ukončovat, pokud v době pobírání dávky PPM je podnikání (přesně řečeno samostatná výdělečná činnost) vykonáváno prostřednictvím zaměstnanců, spolupracujících osob této OSVČ, nebo jakékoliv jiné pověřené osoby. V praxi tedy platí, že nevykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost osobně, ale prostřednictvím jiné osoby (například chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod.), PPM jí náleží v plné výši.

Pokud během pobírání PPM vykonává OSVČ činnost osobně např. jen v některých jednotlivých dnech (např. daňová poradkyně poskytne dva dny v měsíci sama klientům konzultaci), za tyto dny osobního výkonu činnosti nemá na dávku nárok. V těchto případech musí OSVČ vždy po uplynutí kalendářního měsíce plátci dávky (příslušné územní správě sociálního zabezpečení) oznámit, ve kterých dnech činnost vykonávala, a o tyto dny bude měsíční výše dávky PPM krácena.

Platí také, že při pobírání PPM je možné podnikat, pokud jde o jinou činnost, než ze které se PPM vyplácí. Je-li PPM vyplácena ze zaměstnání (přesněji řečeno z nemocenského pojištění zaměstnanců), je možné během pobírání dávky vykonávat SVČ bez omezení.

Několik let jsem přihlášena k nemocenskému pojištění jako OSVČ, přehledy podávám v dubnu, kolik mohu letos platit?

Sazba pojistného na NP OSVČ činí 2,7 %. Měsíční základ na NP si OSVČ určuje svou platbou. Na NP můžete tedy platit v rozsahu od minimální částky 243 Kč do maximální částky, která se odvíjí od určeného vyměřovacího základu uvedeného na naposledy podaném přehledu.

Musím jako OSVČ během mateřské (PPM) platit zálohy na sociální pojištění?

Pokud bude PPM vyplácena z nemocenského pojištění OSVČ a výplata dávky bude trvat po celý kalendářní měsíc, není OSVČ povinna platit zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na nemocenské pojištění. Pokud však v některých dnech měsíce vykoná činnost (tuto skutečnost musí oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení), je dávka PPM krácena a současně vzniká povinnost za takový měsíc zaplatit zálohu na pojistné na důchodové pojištění a také pojistné na nemocenské pojištění.

OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného). OSVČ v paušálním režimu není osvobozena od placení paušálních záloh za tyto měsíce. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ, při nároku na výplatu nemocenské dávky po celý měsíc, však platit nemusí.

Jsem jako OSVČ povinná platit zálohy i během nemoci?

Zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž měla OSVČ po všechny dny nárok na nemocenské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje i prvních 14 dnů nemoci, kdy výplata dávky OSVČ nenáleží.

Pro názornost uvádíme příklad: Pokud byla OSVČ nemocná od 3. 12. 2025 do 20. 3. 2026, musí zaplatit zálohu na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění za prosinec 2025 a březen 2026, protože výplata nemocenského netrvala po celý kalendářní měsíc. Naopak za leden a únor 2026 nemusí hradit ani jednu z těchto plateb.

OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného). OSVČ v paušálním režimu není osvobozena od placení paušálních záloh za tyto měsíce. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ, při nároku na výplatu nemocenské dávky po celý měsíc, však platit nemusí.

Jak platí sociální pojištění středoškolák a vysokoškolák po ukončení studia?

• Osoba, která se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v ČR, není od 1. 1. 2010 důchodově pojištěna, ani se nejedná o dobu, která by byla považována za náhradní dobu pojištění. Pokud osoba nevykonává žádnou výdělečnou činnost, není povinna platit pojistné na důchodové pojištění. Může se však dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění na příslušné územní správě sociálního zabezpečení a dobrovolně platit pojistné.
• Nástupem do zaměstnání při splnění dalších podmínek vzniká účast na pojištění (důchodovém a nemocenském), od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel jako u ostatních zaměstnanců.
• Bude-li bývalý student do nalezení zaměstnání zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.

Vzniká studentovi, který ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechce z nějakého důvodu (např. cestování) nahlásit na ÚP, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Takovému studentovi povinnost hrazení pojistného na sociální zabezpečení nevzniká. Nevzniká mu ani žádná další (např. ohlašovací) povinnost vůči orgánům sociálního zabezpečení.

Co mám udělat, když budu vykonávat svoji SVČ v cizině?

Zde je rozhodující, zda činnost bude vykonávána v členském státě EU nebo ve smluvní cizině či v nesmluvní cizině. Pokud bude SVČ vykonávána pouze v některém členském státě EU, na OSVČ se přestanou vztahovat české právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a OSVČ by měla tuto skutečnost oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Upozorňujeme, že jiná situaci by však nastala v případě současného výkonu zaměstnání nebo SVČ v ČR a v jiném státě EU, v případě vyslání do členského státu EU či v případě povolení výjimky.

Co dělat při úmrtí OSVČ?

Povinnost oznámit úmrtí OSVČ není pozůstalým či členům rodiny zákonem uložena. Údaj o úmrtí OSVČ je ČSSZ sdělován prostřednictvím přenosu údajů z Informačního systému základních registrů Ministerstva vnitra. Z hlediska evidence je však vhodné, aby se příslušná územní správa sociálního zabezpečení, kde byla OSVČ registrována, dozvěděla o této skutečnosti co nejdříve. Proto lze pozůstalým – potenciálním dědicům či jiným blízkým osobám – doporučit, aby úmrtí oznámily.  Úmrtím OSVČ její SVČ končí a zaniká tedy i povinnost platit zálohy na důchodové, případně nemocenské pojištění (byla-li k němu OSVČ dobrovolně přihlášena).

Zákon neukládá ani povinnost podat za zemřelou OSVČ přehled o příjmech a výdajích. Jeho podání je vhodné tehdy, jestliže zaplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod nebo jeho výši. Přehled za zemřelou OSVČ může podat dědic nebo osoba, která uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Na základě podaného přehledu lze získat zpět i případný přeplatek pojistného.

Neobdržela jsem roční přehled plateb, jak jej mohu získat?

ČSSZ již tyto údaje nezasílá, a to ani do datových schránek OSVČ. Tyto údaje jsou dostupné výhradně prostřednictvím online služby na ePortále ČSSZ: Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ. . Pomocí této online samoobsluhy jsou poskytovány informace o měsíčních předpisech záloh na a jejich úhradách v aktuálním a předcházejícím kalendářním roce, včetně informace o celkovém úhrnu zaplacených záloh pro účely zpracování formuláře přehled o příjmech a výdajích OSVČ., jehož vyplnění je možné právě prostřednictvím přímého odkazu  z této služby. Pro přihlášení a přístup k online službám ePortálu ČSSZ můžete použít identifikaci buď prostřednictvím přístupového rozhraní Informačního systému datových schránek, nebo přes Národní identitní autoritu, tzv. NIA, prostřednictvím portálu Identita občana, kde si vyberete z nabídky identifikačních prostředků (např. bankovní identita). Tyto ověřené možnosti přihlášení zaručují, že jsou konkrétní osobě poskytnuty výhradně údaje, které se jí týkají.

Na jaký účet se zasílá doplatek na pojistném?

Doplatek pojistného, který vznikl na základě vyúčtování přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se hradí na stejný účet kontaktního pracoviště správy sociálního zabezpečení, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

Pokud byl předepsán dluh na pojistném platebním výměrem nebo výkazem nedoplatků, i ten se platí na účet, na který je posíláno pojistné na důchodové pojištění, avšak s identifikací daného platebního výměru či výkazu nedoplatku. Tato identifikace (variabilní symbol) je vždy na platebním výměru nebo výkazu nedoplatků uvedena. Informace o stavu doplatků (případných přeplatků) na pojistném na důchodové pojištění, včetně penále z tohoto pojistného a úhrnu neuhrazených pokut, pokud byly OSVČ uloženy, jsou OSVČ k dispozici na ePortále ČSSZ ve službě Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ . Jsou-li evidovány splatné nebo dlužné pohledávky, zobrazí služba i QR kód pro jejich snadnou celkovou úhradu.

Kde najdu variabilní symbol?

Variabilní symbol je unikátní 8místný kód, který slouží k jednoznačné identifikaci plateb OSVČ vůči příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Variabilní symbol lze najít na ePortálu ČSSZ, kam se přihlásíte pomocí datové schránky nebo Identity občana (např. pomocí bankovní identity, mobilního klíče eGovernmentu, eObčanky, NIA ID, Moje ID a dalších), v sekci Můj profil. Variabilní symbol je také možné najít na ePortálu, v online službách pro OSVČ „Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ“ nebo „Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ“.

Omylem jsem zaplatil částku na jiný variabilní symbol. Co mám v tomto případě dělat?

Žádost o převedení platby je třeba zaslat na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení, kde je OSVČ evidována. V této žádosti uveďte přesnou výši uhrazené částky, datum platby, chybně uvedený variabilní symbol a správný variabilní symbol, na který má být platba převedena.

Co mám dělat, když jsem se stal poplatníkem v paušálním režimu , ale zapomněl si změnit trvalý příkaz a odešly mi tak platby i pro ČSSZ?

Vstupem do paušálního režimu Vaše povinnost hradit samostatné zálohy na pojistné na sociální zabezpečení (také veřejné zdravotní pojištění) přímo na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení zaniká. Tyto povinnosti jsou nahrazeny jedinou měsíční platbou paušální daně na účet finanční správy, a to ve výši a termínech stanovených zákonem o daních z příjmů. Platby, které byly omylem zaslány na účet územní správy sociálního zabezpečení i po Vašem vstupu do paušálního režimu, jsou považovány za přeplatek a budou Vám na základě žádosti vráceny. Žádost lze podat datovou zprávou do datové schránky příslušné územní správy sociálního zabezpečení, která vede Vaši evidenci OSVČ, nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem, zaslaným na adresu elektronické podatelny příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Platby budou vráceny, pokud orgán finanční správy potvrdil ČSSZ, že jste poplatníkem v paušálním režimu a zároveň nemáte vůči ČSSZ jiné splatné závazky. V případě, že máte vůči ČSSZ splatné závazky, přeplatek se nejprve použije na jejich úhradu.

Pokud OSVČ pracuje v EU, jak bude tato doba a příjem hodnocen pro důchod?

K době výkonu činnosti v jiném členském státě EU je ČSSZ povinna přihlédnout pro stanovení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění). Dále se dá říci, že za dobu práce (resp. pojištění) v cizině bude důchod vyplácen nositelem pojištění daného členského státu EU, vznikne-li nárok dle koordinačních nařízení EU.

Podnikám při starobním důchodu. Můžu požádat o přepočet důchodu?

Ano, ale jen za výdělečnou činnost do 31. 12. 2024. Zvýšení starobního důchodu náleží za každých 360 dní výdělečné činnosti vykonávané při současném pobírání důchodu. Podmínkou je, že jde o činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění do 31. 12. 2024. Pokud je podnikání (samostatná výdělečná činnost) vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, nebo se OSVČ k účasti na důchodovém pojištění přihlásí, náleží za 360 dní této činnosti zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu (tj. částky, ze které byl důchod původně vyměřen). Zvýšení provádí ČSSZ na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím příslušné územní správy sociálního zabezpečení, která k ní připojí potřebný doklad (výpis z evidence OSVČ).

Od 1. 1. 2025 máte možnost, namísto přepočtu důchodu, uplatnit slevu na pojistném. Slevu na pojistném můžete uplatnit, pokud jste dosáhl/a důchodového věku a jste poživatelem starobního důchodu, který je vyplácen v plné výši. Sleva na pojistném je stanovena ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Poprvé si OSVČ může slevu na pojistném uplatnit na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025. Více zde.

Co je potřeba předložit k získání potvrzení o bezdlužnosti?

Plátci pojistného si mohou prostřednictvím služby Potvrzení o bezdlužnosti fyzických osob, OSVČ a zaměstnavatelů ePortálu ČSSZ požádat o potvrzení o bezdlužnosti, bez nutnosti osobní návštěvy příslušného správy sociálního zabezpečení.

Pro přihlášení a přístup k online službám ePortálu ČSSZ můžete použít identifikaci buď prostřednictvím autentizační služby Portálu veřejné správy, tj. přístupového rozhraní Informačního systému datových schránek, nebo přes Národní identitní autoritu, tzv. NIA, prostřednictvím portálu Identita občana, kde si vyberete z nabídky identifikačních prostředků (např. bankovní identita). Tyto ověřené možnosti přihlášení zaručují, že jsou konkrétní osobě poskytnuty výhradně údaje, které se jí týkají.

Alternativně lze zaslat písemnou žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti do datové schránky příslušné územní správy sociálního zabezpečení.  

Jak vzniká penále? V jaké výši je stanovené penále pro neplacení pojistného?

Pokud je plátci pojistného stanovena  zákonná povinnost odvádět pojistné, a toto pojistné není zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je zaplaceno v nižší než stanovené částce, je plátce pojistného povinen platit penále . Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného, výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení a platí se za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá (takto je od 1. 1. 2024 vypočítáváno i penále z doplatku na pojistném, které bylo předmětem povolených splátek). Penále se neplatí pouze v zákonem vymezených situacích, např.se penále neplatí za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely zákona o pojistném za zaměstnavatele.

Za jakých podmínek bych si mohl požádat o povolení splátek, případně splátkového kalendáře?

O povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách žádá dlužník, který není schopen uhradit vyčíslený dluh najednou.  Žadatel musí příslušné správě sociálního zabezpečení podat písemnou žádost OSVČ o povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, ze které musí být zřejmé, kdo žádost podává (tzn., musí obsahovat identifikační údaje žadatele), které věci se žádost týká a co žadatel navrhuje. Žádost musí být opatřena  podpisem žadatele. Pokud je žádost podána prostřednictvím datové zprávy doručené do datové schránky příslušné územní správy sociálního zabezpečení, podpis se nevyžaduje, neboť je nahrazen autorizací datové zprávy. V žádosti je třeba vždy navrhnout den splatnosti první splátky. Dle zákona o pojistném je maximální délka splátkového režimu 36 kalendářních měsíců.

V případě, že příslušná územní správa sociálního zabezpečení dospěje k závěru, že je vhodné a účelné povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, vydá rozhodnutí o povolení splátek, ve kterém stanoví i den splatnosti první splátky dluhu.

Pokud dojde k porušení stanovených podmínek (plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo nezaplatí včas nebo ve správné výši pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu), může příslušná územní správa sociálního zabezpečení povolné splátky zrušit. Jednoznačně pak dojde ke zrušení povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách v případě, kdy plátce pojistného vstoupil do likvidace (týká se právnické osoby), nebo bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto skutečností nastala. Povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách může být změněno, a to v případech, kdy dojde ke snížení dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno.

Existuje možnost prominutí penále? Za jakých podmínek bych si o to mohl požádat?

Ano, o prominutí penále lze požádat, a to písemně, zasláním do datové schránky příslušné územní správy sociálního zabezpečení. Podmínkou je plná úhrada dlužného pojistného.  Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, a vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno Smlouvou o založení Evropského společenství (čl. 87 a 88) a Smlouvou o fungování Evropské unie na podporu „de minimis“ (čl. 107 a 108). Promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES.

O  žádosti rozhoduje podle věcné příslušnosti ÚSSZ, ČSSZ, popřípadě MPSV. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

Jak se posuzuje promíjení penále, když podnikám např. v dopravě, v zemědělství a jaké jsou limity v odvětvích?

Promíjení penále, resp. poskytování podpory „de minimis“ (podpory malého rozsahu), je v současné době prováděno dle níže uvedených nařízení Komise (EU) a oblastech:

• Dle nařízení Komise (EU) č. 2023/2831 je možné poskytnout podporu de minimis ve tříletém stanoveném období až do výše 300 000 EUR.
• Dle nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období až do výše 20 000 EUR v odvětví prvovýroby zemědělských produktů.
• Dle nařízení Komise (EU) č. 717/2014 je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období až do výše 40 000 EUR v odvětví rybolovu a akvakultury.

Byl u mě soudní exekutor a polepil mi movité věci, co mám dělat, aby mi věci nezabavili a neproběhla dražba?

V tomto případě je nutné bezodkladně uhradit pohledávku. V případě pochybností o neoprávněnosti exekuce je nutné kontaktovat soudního exekutora, který exekuci nařídil a provádí.

Kdy mi bude zrušena zástava k nemovité věci, když dluh uhradím?

Jakmile je na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení připsána částka k úhradě dluhu zajištěného zástavním právem, vydá správa sociálního zabezpečení dlužníkovi potvrzení o zániku zástavního práva (tj. kvitanci).

V případě, že je zřízeno soudcovské zástavní právo na základě usnesení soudu, ruší se zřízené zástavní právo pravomocným usnesením soudu o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, které je zasláno na příslušný katastrální úřad. Katastrální úřad poté vyznačí změnu, resp. výmaz, zástavního práva v příslušném listu vlastnictví.

Nemám peníze, jak budete dále pokračovat ve vymáhání?

Pokud plátce pojistného není schopen uhradit dluh, správa sociálního zabezpečení přistoupí k vymáhání tohoto dluhu správní exekucí, a to všemi možnými způsoby podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Co dělat a jaké možnosti má OSVČ při obdržení rozhodnutí, platebního výměru nebo výkazu nedoplatků?

Nejvhodnějším postupem je neprodleně pohledávku uhradit a vyhnout se tak případné exekuci, popř. i hrazení exekučních nákladů. Případně může OSVČ požádat příslušnou územní správu sociálního zabezpečení o povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách.

 Musím dokládat příjmy z dohody o provedení práce (DPP), pokud je má ČSSZ ve své evidenci?

Pokud chcete uplatnit důvod vedlejší SVČ v průběhu roku, dokládáte potvrzení od zaměstnavatele.

Pro účely zúčtování přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se dokládá v případě, že ČSSZ nemá tyto údaje v době podání přehledu ve své evidenci (dokládá se potvrzením zaměstnavatele, ve kterých kalendářních měsících vznikla účast na nemocenském pojištění).

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 11 500 Kč v roce 2025 (12 000 Kč v roce 2026).