ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Co by měly vědět OSVČ


Podmínky účasti OSVČ na nemocenském pojištění

OSVČ je účastna nemocenského pojištění dobrovolně  za současného splnění následujících podmínek

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR anebo mimo území ČR, avšak  na  základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR.
  • podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu.
  • platí pojistné na nemocenské pojištění alespoň v minimální výši a ve stanovených termínech

 

Vznik nemocenského pojištění OSVČ

Nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána a ne dříve než dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti.

 

Zánik nemocenského pojištění OSVČ

OSVČ zaniká nemocenské pojištění dnem

  • uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla odhláška podána,
  • skončení samostatné výdělečné činnosti,
  • zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
  • od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
  • prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné,   nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, 
  • nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

O zániku účasti na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného informují OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno (dále jen „OSSZ“) OSVČ písemně.

 

Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění se OSVČ poskytují dávky

  • nemocenské, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény), pokud byla OSVČ bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízené karantény) účastna tohoto pojištění alespoň tři měsíce.
  • peněžitá pomoc v mateřství nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na nemocenském pojištění trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, alespoň po dobu 270 kalendářních dnů, z toho byla účast na pojištění OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů  v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, která nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
  • otcovská (péče otce o dítě po jeho narození) je dávka, která náleží otci dítěte, případně osobě, která převzala dítě do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Nárok vzniká po splnění podmínky třech měsíců účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Dávku lze čerpat maximálně 1 týden. Nástup na otcovskou je možný dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
  • dlouhodobé ošetřovné je dávka, která náleží ošetřující osobě, pokud pečovala o osobu, u níž vznikla potřeba dlouhodobé péče. Dávku mohou čerpat OSVČ za splnění podmínky třech měsíců účasti na nemocenském pojištění OSVČ přede dnem, kdy začala o osobu pečovat, a to po dobu maximálně 90 kalendářních dnů. OSVČ nesmí osobně vykonávat po dobu pobírání dlouhodobého ošetřovného samostatnou výdělečnou činnost, ani jinou činnost (např. zaměstnání) bez ohledu na to, zda z této činnosti vzniká účast na pojištění.

Nárok  na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a otcovské má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Je-li výkon samostatné výdělečné činnosti zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob je tato podmínka splněna. Výkon jiné než samostatné výdělečné činnosti však poskytování těchto dávek z nemocenského pojištění OSVČ nebrání. Toto však neplatí v případě dávky dlouhodobého ošetřovného.

O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ. Žádost o dávku uplatňuje OSVČ u místně příslušné OSSZ, která vede její evidenci OSVČ (zpravidla dle trvalého bydliště OSVČ, nemá-li trvalý pobyt, dle hlášeného pobytu a nemá-li OSVČ žádný pobyt v ČR, tak dle místa výkonu její samostatné výdělečné činnosti.

Rozhodným obdobím pro stanovení výše dávky je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Z rozhodného období musí být vyloučena doba, po kterou OSVČ nevykonávala činnost nebo pobírala nemocenské dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celý kalendářní měsíc, nebo nebyla účastna nemocenského pojištění.

 

Pojistné na nemocenské pojištění

Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí 2,1 %. Minimální měsíční základ pojistného činí 6 000 Kč a minimální platba je stanovena ve výši 126 Kč.

Měsíční základ na nemocenské pojištění si OSVČ určuje svou platbou a maximální měsíční základ je určen ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Určeným vyměřovacím základem je celková částka, ze které bylo OSVČ za daný kalendářní rok stanoveno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Nelze-li určit maximální měsíční základ z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích (např. při zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy v posledních třech letech nebyla činnost vykonávána), rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy v roce 2020 činí 17 418 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 366 Kč měsíčně (2,1 % z 17 418 Kč).

Výši platby NP, průměru z určeného (ročního) vyměřovacího základu a měsíčního základu NP OSVČ je možné si spočítat na kalkulačce.

Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, na který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k NP je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Pojistné na NP si lze v době splatnosti navýšit a tím si v zákonem stanoveném rozpětí zvýšit vyměřovací základ pro výpočet případné nemocenské dávky. Za den platby se považuje den, kdy byla platba připsaná na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.

Účet pro platby pojistného na nemocenské pojištění je odlišný od účtu pro platby na důchodové pojištění! Pojistné na nemocenské pojištění, které nebylo uhrazeno ve splatnosti, lze doplatit. Pro úhradu takového pojistného (doplatku) lze použít dříve vzniklý přeplatek, není-li evidován přeplatek, lze použít další platbu pojistného, které bylo uhrazeno do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který pojistné nebylo zaplaceno ve splatnosti či v plné výši. Doplatit takové pojistné je však možné pouze do výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu (126 Kč).

OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné OSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí. OSVČ může po projednání s OSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.

Zaplatí-li OSVČ za některý měsíc vyšší pojistné, než odpovídá jejímu maximálnímu měsíčnímu základu, případně zaplatí pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém není povinna platit pojistné, vzniká přeplatek, který bude vyčíslen a vrácen po skončení kalendářního roku, ve kterém takový přeplatek vznikl nejpozději do konce února. Bude-li přeplatek vyšší, než dvě minimální platby pojistného (2x 126), bude část přeplatku přesahující tuto částku o více jak 99 Kč vrácena OSVČ, pokud nemá vůči OSSZ/ČSSZ jiný splatný závazek. Přeplatek do výše 252 Kč bude ponechán na kontě nemocenského pojištění OSVČ jako rezerva pro případ neuhrazení (zcela nebo v nedostatečné výši) pojistného v budoucnu.