ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění


Základní informace o zálohách

OSVČ, která v roce 2019 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) s povinností platit zálohy na pojistné (dále jen zálohy) a tuto činnost vykonává nadále i v roce 2020 a pokud u ní nedojde k žádné změně (např. k ukončení a znovuzahájení činnosti, ke změně charakteru činnosti z hlavní na vedlejší či naopak), platí zálohy v roce 2020 do měsíce, ve kterém bude podán Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 (dále jen Přehled) ve stejné výši jako v roce 2019.

Nová výše záloh pro rok 2020 bude stanovená z měsíčního vyměřovacího základu vyčísleného dle daňového základu na Přehledu za rok 2019 (je-li vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, je záloha stanovena z minimálního vyměřovacího základu platného pro rok 2020). Takto stanovená nová výše zálohy na pojistné platí až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být Přehled podán. Pokud však z Přehledu vyplyne nižší vyměřovací základ oproti předchozímu období, platí již od měsíce, v němž byl Přehled podán. Nová výše vyměřovacího základu je platná až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán Přehled v dalším kalendářním roce. Záloha činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.

OSVČ zahajující SVČ má prodlouženou splatnost zálohy na pojistné za měsíc, ve kterém činnost zahájila. V praxi to znamená, že může zaplatit až do konce následujícího měsíce (OSVČ zahájí činnost v únoru 2020, zaplatit zálohu může do 31. 3. 2020). Prodloužená splatnost záloh se vztahuje i na OSVČ, která se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění v průběhu kalendářního roku, pokud vykonává vedlejší SVČ a není ke dni přihlášky povinna platit zálohy na pojistné. Povinnost platit zálohu na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodové pojištění trvá u OSVČ vykonávající vedlejší činnost naposledy za prosinec kalendářního roku, ve kterém se OSVČ k pojištění přihlásila. 

OSVČ, která zahájila SVČ nebo se přihlásila k důchodovému pojištění v prosinci kalendářního roku, nemá povinnost platit zálohu na pojistné za tento měsíc. Pojistné bude uhrazeno až na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém OSVČ zahájila SVČ nebo se přihlásila k pojištění.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění v roce 2019

 

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

 Do měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok 2019

  2 388 Kč

  955 Kč

 Od měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok 2019 

  2 544 Kč

  1018 Kč

 Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy v roce 2019

 

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

 Do měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok 2019

  8 175 Kč

3 270 Kč

 Od měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok 2019

  8 709 Kč

 3 484 Kč

Výše zálohy na pojistné

Minimální výše zálohy se v roce 2020 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Úhrn předpisů záloh na pojistné v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro tento rok. Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2020 činí 1 672 080 Kč.

Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, tzn., že maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) činí 40 688 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2020 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ činí 8 709 Kč, minimální záloha činí 2 544 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2020 u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 3 484 Kč, minimální záloha činí 1 018 Kč.

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od  prvního do  posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí. Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.

Na základě žádosti OSVČ příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán Přehled. Žádost naleznete zde. Podmínkou pro vyhovění žádosti je pokles příjmů po odpočtu výdajů ze SVČ připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla žádost o snížení podána (nejméně však za dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích). Takový příjem musí být nejméně o jednu třetinu nižší než příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc výkonu SVČ.

Na základě žádosti OSVČ vykonávající vedlejší činnost může OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno rozhodnutím zrušit povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné, a to na období nejdéle do kalendářního měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled za další kalendářní rok. Podmínkou pro zrušení povinnosti platit zálohy na pojistné u OSVČ vykonávající vedlejší činnost je, že od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla žádost o zrušení povinnosti platit zálohy podána (nejméně však za dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích), je její příjem po odpočtu výdajů ve výši, která by za toto období v daném kalendářním roce nezaložila účast na důchodovém pojištění.

OSVČ může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Tuto skutečnost však již není OSVČ povinna oznamovat příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno. Úhrn záloh na pojistné zaplacených do budoucna, nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených dle daňového základu za předchozí rok/y, ve výši minimální zálohy či dle rozhodnutí správy sociálního zabezpečení o snížení měsíčního vyměřovacího základu za období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí.

Pokud OSVČ zaplatila v některém měsíci kalendářního roku zálohu na pojistné z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než odpovídá předpisu zálohy, použije se část platby vypočtená jako rozdíl nejprve na úhradu splatných závazků a poté na úhradu záloh do budoucna. Částka, která převyšuje předpis zálohy na pojistné v prosinci, případně v posledním měsíci, ve kterém byla činnost v kalendářním roce vykonávána, se považuje za součást zálohy na pojistné za tento měsíc.

Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení SVČ, a to za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení této činnosti, a v případě, že OSVČ požádala do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený/vypočtený jako 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném Přehledu připadá na 1 kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok či rozhodnutím OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno. 

Zálohy a vedlejší samostatná výdělečná činnost

Povinnost platit zálohy má OSVČ vykonávající vedlejší  SVČ,

  • jejíž daňový základ za předchozí kalendářní rok dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled s takovým daňovým základem a trvá naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled za následující kalendářní rok,
  • která podala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se k účasti přihlásila, a trvá až do prosince kalendářního roku, na který se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění.

Pokud chce být OSVČ pro účely placení záloh považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, je nutné, aby příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno oznámila a doložila, že nastal některý z důvodů pro výkon vedlejší SVČ. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ, a v době výkonu SVČ aspoň po část této doby trval některý důvod pro výkon vedlejší činnosti.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší činnosti musí mít písemnou formu. Oznámení je nutné učinit nejpozději na Přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, a doložení povinně dokládaných skutečností musí být uskutečněno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán Přehled. Doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti nebude vyžadováno, má-li ČSSZ údaj o tomto důvodu ve své evidenci nebo má možnost si jej opatřit dálkovým přístupem. Více viz zde

Nově si OSVČ vykonávající vedlejší SVČ může požádat nejen o snížení záloh, ale i o zrušení povinnosti platit zálohy na pojistné, pokud její příjem po odpočtu výdajů v období od 1. ledna do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém podala žádost (nejméně tří kalendářních měsíců), by nezaložil účast na důchodovém pojištění.

OSVČ, která vykonává vedlejší  SVČ a stane se plátcem daně paušální částkou v průběhu kalendářního roku, zaniká povinnost platit zálohy, jestliže rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění a OSVČ nepodá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou finančním úřadem předán OSVČ. K oznámení OSVČ o platbě daně paušální částkou se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději na Přehledu za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl tento Přehled podán.

Osvobození od placení záloh na pojistné

OSVČ není povinna platit zálohy 

  • za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala SVČ, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na nemocenské nebo PPM. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
  • od kalendářního měsíce, ve kterém doložila příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.