Zálohy na pojistné na důchodové pojištění

Základní informace o zálohách

OSVČ, která v roce 2023 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“) s povinností platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění (dále jen zálohy) a tuto činnost vykonává nadále i v roce 2024 a pokud u ní nedojde k žádné změně (např. k ukončení a znovuzahájení činnosti, ke změně charakteru činnosti z hlavní na vedlejší či naopak), platí zálohy v roce 2024 do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za rok 2023 (dále jen „přehled“) ve stejné výši jako v roce 2023.

Nová výše záloh pro rok 2024 bude stanovena z měsíčního vyměřovacího základu vyčísleného dle daňového základu na přehledu za rok 2023 (je-li vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, je záloha stanovena z minimálního vyměřovacího základu platného pro rok 2024). Nově stanovená výše zálohy platí až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán. Nová výše vyměřovacího základu je platná až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled v dalším kalendářním roce. Od 1. 1. 2024 toto neplatí v případě, že vypočtený měsíční vyměřovací základ nebo, byl-li stanoven v minimální výši stanovené pro daný rok, je nižší vyměřovací základ oproti předchozímu období, platí již od měsíce, v němž byl přehled podán. Záloha činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Záloha za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí. Zálohy se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno (dále jen OSSZ).

OSVČ zahajující SVČ má prodlouženou splatnost zálohy za měsíc, ve kterém činnost zahájila. V praxi to znamená, že může zaplatit až do konce následujícího měsíce (OSVČ zahájí činnost v únoru 2024, zaplatit zálohu může do 31. 3. 2024). Prodloužená splatnost záloh se vztahuje i na OSVČ, která se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění v průběhu kalendářního roku, pokud vykonává vedlejší SVČ a není ke dni podání přihlášky povinna platit zálohy. Povinnost platit zálohu na základě přihlášky k účasti na důchodové pojištění trvá u OSVČ vykonávající vedlejší činnost naposledy za prosinec kalendářního roku, ve kterém se OSVČ k pojištění přihlásila.

OSVČ, která zahájila SVČ nebo se přihlásila k důchodovému pojištění v prosinci kalendářního roku, nemá povinnost platit zálohu za tento měsíc. Pojistné bude uhrazeno až na základě podaného přehledu za kalendářní rok, ve kterém OSVČ zahájila SVČ nebo se přihlásila k pojištění.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění od 1. 1. 2024

• hlavní činnost 3 852 Kč
• vedlejší činnost 1 413 Kč
• hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 3 210 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy od 1. 1. 2024

• hlavní činnost 13 191 Kč
• vedlejší činnost 4 837 Kč
• hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 10 992 Kč

Výše zálohy na pojistné

Minimální výše zálohy se v roce 2024 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro tento rok. Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2024 činí 2 110 416 Kč.

Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, tzn, že maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) činí 51 354 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2024 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ činí 13 191 Kč, minimální záloha činí 3 852 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2024 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ, která v roce 2024 zahájila samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích 20 letech před tímto zahájením nevykonávala tuto činnost, činí 10 992 Kč (25 % průměrné mzdy), minimální záloha činí 3 210 Kč. Nižší minimální vyměřovací základ pro tuto OSVČ platí v kalendářním roce, ve kterém samostatnou výdělečnou činnost po alespoň 20 kalendářních letech zahájila a následně ještě v bezprostředně dvou následujících letech, a to jen po dobu, kdy samostatnou výdělečnou činnost vykonává jako hlavní.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2024 u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 4 837 Kč, minimální záloha činí 1 413 Kč.

Na základě žádosti OSVČ příslušná OSSZ poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled. Žádost naleznete zde. Podmínkou pro vyhovění žádosti je pokles příjmů po odpočtu výdajů ze SVČ připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla žádost o snížení podána (nejméně však za dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích). Takový příjem musí být nejméně o jednu třetinu nižší než příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ.

Na základě žádosti OSVČ vykonávající vedlejší činnost může příslušná OSSZ rozhodnutím zrušit povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné, a to na období nejdéle do kalendářního měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán přehled za další kalendářní rok. Podmínkou pro zrušení povinnosti platit zálohy na pojistné u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ je, že od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla žádost o zrušení povinnosti platit zálohy podána (nejméně však za dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích), je její příjem po odpočtu výdajů ve výši, která by za toto období v daném kalendářním roce nezaložila účast na důchodovém pojištění. U OSVČ vykonávající vedlejší SVČ může dojít k situaci, kdy nedostatečný pokles příjmů neumožní úplné zrušení povinnosti platit zálohy, ale na základě poklesu příjmů by mohl být měsíční vyměřovací základ alespoň snížen. Je tedy umožněno, aby si OSVČ prostřednictvím jedné žádosti požádala jak o zrušení povinnost platit zálohy na pojistné, tak i o případné snížení měsíčního vyměřovacího základu.

OSSZ vždy na základě žádosti OSVČ vydá rozhodnutí. V případě splnění zákonem stanovených podmínek tímto rozhodnutím stanoví novou výši zálohy na pojistné ve výši 29,2% ze sníženého měsíčního vyměřovacího základu. Pokud podmínky pro vyhovění žádosti splněny nejsou, např. nedošlo k požadovanému poklesu příjmů, nebyl podán přehled za předchozí kalendářní rok nebo již uplynula splatnost záloh na část nebo celé požadované období (vyměřovací základ nelze snížit na ty kalendářní měsíce, jejichž splatnost již uplynula), vydá OSSZ zamítavé rozhodnutí.

OSVČ může platit v kalendářním roce zálohy na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Tuto skutečnost však již není OSVČ povinna oznamovat příslušné OSSZ. Úhrn záloh zaplacených do budoucna, nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených dle daňového základu za předchozí rok/y, ve výši minimální zálohy či dle rozhodnutí OSSZ o snížení měsíčního vyměřovacího základu za období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí.

Pokud OSVČ zaplatila v některém měsíci kalendářního roku zálohu z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než odpovídá předpisu zálohy, použije se část platby vypočtená jako rozdíl nejprve na úhradu splatných závazků a poté na úhradu záloh do budoucna. Částka, která převyšuje předpis zálohy v prosinci, případně v posledním měsíci, ve kterém byla činnost v kalendářním roce vykonávána, se považuje za součást zálohy za tento měsíc.

Zálohy zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení této činnosti, a v případě, že OSVČ požádala do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený/vypočtený jako 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu připadá na 1 kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok či rozhodnutím OSSZ.

Zálohy a vedlejší SVČ

Povinnost platit zálohy má OSVČ vykonávající vedlejší SVČ,

• jejíž daňový základ za předchozí kalendářní rok dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled s takovým daňovým základem, a trvá naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za následující kalendářní rok,
• která podala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se k účasti přihlásila, a trvá až do prosince kalendářního roku, na který se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění.

Pokud chce být OSVČ pro účely placení záloh považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, je nutné, aby příslušné OSSZ oznámila a doložila, že nastal některý z důvodů pro výkon vedlejší činnosti. SVČ se považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla činnost vykonávána, a v době tohoto výkonu SVČ aspoň po část této doby trval některý důvod pro výkon vedlejší činnosti.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší činnosti musí mít písemnou formu. Oznámení je nutné učinit nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, a doložení povinně dokládaných skutečností musí být uskutečněno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled. Doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti nebude vyžadováno, má-li ČSSZ údaj o tomto důvodu ve své evidenci nebo má možnost si jej opatřit dálkovým přístupem. Více viz zde.

Osvobození od placení záloh na pojistné

OSVČ není povinna platit zálohy

• za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala SVČ, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na dávku z NP OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Toto NEPLATÍ PRO OSVČ, KTERÁ JE POPLATNÍKEM V PAUŠÁLNÍM REŽIMU, neboť platí paušální zálohy správci daně – finanční správě.
• od kalendářního měsíce, ve kterém doložila příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou informace zde.