ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.

OSVČ poplatníkem v paušálním režimu


Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) v paušálním režimu upravuje zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). 

Konkrétní informace týkající se vstupu a podmínek účasti v paušálním režimu není Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) kompetentní podávat, k tomuto je oprávněn správce daně, proto doporučujeme sledovat webové stránky správce daně – orgánů Finanční správy (dále jen „orgány FS“) viz zde.

Oznámení o zahájení či ukončení samostatné výdělečné činnosti ČSSZ při vstupu či ukončení paušálního režimu Oznámení o vstupu do paušálního režimu činí OSVČ u orgánů FS. OSVČ, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), může dle § 48d zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění“), společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu oznámit zahájení SVČ a současně se přihlásit k nemocenskému pojištění (dále jen „NP“) OSVČ dle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“). OSVČ, která jako poplatník v paušálním režimu oznamuje orgánům FS ukončení tohoto paušálního režimu, může společně s tímto oznámit i ukončení SVČ. Předání údajů správcem daně ČSSZ je považováno za splnění oznamovací povinnosti dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a za podání přihlášky k NP OSVČ dle ustanovení § 11 písm. b) zákona o nemocenském pojištění.

OSVČ, která oznamuje FS vstup do paušálního režimu a již SVČ vykonává [je u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) již evidována jako OSVČ vykonávající SVČ], znovu zahájení samostatné výdělečné činnosti příslušné OSSZ neoznamuje.

OSVČ, která je v kalendářním roce poplatníkem v paušálním režimu a pro ukončení SVČ přerušila paušální režim, je - pokud v tomto kalendářním roce znovu SVČ zahájí – opět poplatníkem v paušálním režimu, a to i přesto, že znovuzahájení SVČ musí oznámit příslušnému správci daně. 

Paušální daň – paušální zálohy a jejich výše

Paušální daň se hradí (orgánům FS) formou měsíčních paušálních záloh, které v sobě zahrnují - zálohu na zdravotní pojištění, - zálohu na důchodové pojištění, - zálohu na daň z příjmů fyzických osob.

OSVČ, která je účastna paušálního režimu, platí zálohy na důchodové pojištění pouze prostřednictvím paušálních záloh, které zasílá orgánu FS. Po tuto dobu tedy neplatí zálohy na důchodové pojištění vůči příslušné správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“). OSVČ, která vykonávala SVČ ještě před vstupem do paušálního režimu a měla povinnost platit zálohy na důchodové pojištění příslušné OSSZ, od kalendářního měsíce, ve kterém se stala účastníkem paušálního režimu, nadále platí pouze paušální zálohy orgánu FS a od tohoto měsíce tak proto již nebude platit zálohy na důchodové pojištění příslušné OSSZ.

Od roku 2023 si OSVČ, která splnila podmínky pro účast v paušálním režimu, při vstupu do paušálního režimu zvolí ze třech paušálních pásem. Podle určeného paušálního pásma je stanovena výše paušální zálohy → výše vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (dále jen „DP“) OSVČ. Volba paušálního pásma je ovšem závislá na příjmech ze SVČ, které OSVČ měla v předchozím kalendářním roce a současně na tom, z jaké činnosti tyto příjmy plynou.

Pro rok 2024 jsou stanovena pásma s výší paušální zálohy:

I. pásmo – 7 498 Kč

II. pásmo – 16 745 Kč

III. pásmo – 27 139 Kč.

OSVČ, která již v roce 2023 byla poplatníkem v paušálním režimu a v tomto pokračuje i v roce 2024, může FS nejpozději do 10. ledna 2024 oznámit změnu paušálního pásma. Neučiní-li tak, zůstává ji zachováno paušální pásmo dle roku předchozího. Změnu paušálního pásma může, popř. musí (pokud její příjmy za předchozí zdaňovací období překročily výši rozhodných příjmů pro zvolené paušální pásmo) OSVČ činit pro každé zdaňovací období (pokud je již poplatníkem v paušálním režimu, tak vždy do 10. ledna následujícího kalendářního roku).

Pokud OSVČ pro nový kalendářní rok oznámila změnu paušálního pásma, avšak nesplňovala podmínky pro jeho změnu (v přechozím zdaňovacím období přesáhly příjmy výši příjmů rozhodných pro nově zvolené paušální pásmo), tak ke změně pásma na nově zvolené nedošlo. OSVČ musí FS toto nesplnění oznámit, aby tak došlo ke správnému stanovení předpisu paušálních záloh v odpovídajícím pásmu.

Jestliže OSVČ, která splnila podmínky pro to, aby její daň byla rovna paušální dani, oznámí FS jinou výši paušální daně, avšak nejsou splněny podmínky pro jinou výši paušální daně (byly překročeny příjmy rozhodné pro nižší pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně), tak ke stanovení jiné výše paušální daně nedošlo. OSVČ musí FS toto nesplnění oznámit, aby došlo ke správnému stanovení výsledné paušální daně.  

Záloha na DP, která je zahrnuta v paušální záloze, je pro:

I. pásmo vypočtena z měsíčního vyměřovacího základu (dále jen „VZ“), který dle § 14 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“), je pro OSVČ v paušálním režimu stanoven z nejnižšího měsíčního VZ zvýšeného o 15 %. V roce 2024 činí tato záloha na DP 4 430 Kč (13 191 x 1,15 = 15 170; 15 170 x 0,292 = 4 430 Kč),

II. pásmo vypočtena ze zákonem o pojistném stanoveného VZ ve výši 28 050 Kč, záloha na DP činí 8 191 Kč (28 050 x 0,292 = 8 191 Kč),

III. pásmo vypočtena ze zákonem o pojistném stanoveného VZ ve výši 42 900 Kč. Záloha na DP činí 12 527 Kč (42 900 x 0,292 = 12 527 Kč).

Výši minimálního VZ (nezvýšeného) pro daný rok naleznete zde.

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok

Poplatník v paušálním režimu, jehož daň z příjmů za daný kalendářní rok je rovna paušální dani, nepodává daňové přiznání ani přehled o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „přehled“) příslušné OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně. V případě nedodržení některé z podmínek paušálního režimu, a to i v průběhu období, ve kterém bude OSVČ účastna paušálního režimu, vznikne povinnost přehled podat.

Kdy OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu, nepodává přehled za daný kalendářní rok?

Pokud v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o pojistném je její daň za dané zdaňovací období rovna paušální dani:

Kdy má OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu, povinnost podat přehled za daný kalendářní rok?

OSVČ, která byla v daném zdaňovacím období poplatníkem v paušálním režimu, ale její daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani (došlo k porušení některé z podmínek), je povinna podat přehled. Za porušení podmínek se považuje:

  • OSVČ nesplňovala podmínky pro vstup do paušálního režimu

OSVČ učiní oznámení o vstupu do paušálního režimu, ale sama následně zjistí pochybení nebo byla FS vyrozuměna, že není pro zdaňovací období považována za poplatníka v paušálním režimu, protože nebyly splněny všechny podmínky pro vstup. Tato OSVČ bude od počátku roku nebo ode dne zahájení SVČ v tomto roce, považována za OSVČ, která nikdy nebyla v paušálním režimu, a bude povinna platit zálohy na pojistné příslušné OSSZ a podat přehled za tento kalendářní rok.

  • OSVČ v daném zdaňovacím období:
  • má započitatelné příjmy ze SVČ převyšující 2 000 000 Kč,
  • se stane plátcem DPH nebo jí vznikne registrační povinnost k DPH,
  • se stane společníkem v. o. s. nebo komplementářem komanditní společnosti.

Do konce kalendářního roku (zdaňovacího období), ve kterém nastal jeden z uvedených důvodů (nesplnění podmínek účasti v paušálním režimu), je OSVČ považována za poplatníka v paušálním režimu – nadále platí paušální zálohy, a to i po zbývající kalendářní měsíce SVČ tohoto kalendářního roku. Za tento kalendářní rok je však povinna podat přehled

  • OSVČ ještě před uplynutím kalendářního roku, ve kterém byla poplatníkem v paušálním režimu, oznámila ukončení nebo přerušení paušálního režimu z důvodu ukončení SVČ

Pokud OSVČ ukončila SVČ – přestala vykonávat SVČ před uplynutím zdaňovacího období, v němž byla poplatníkem v paušálním režimu, zůstává pro účely placení záloh na pojistné považována za poplatníka v paušálním režimu, a to až do konce kalendářního měsíce, ve kterém byla SVČ ukončena. Za tento kalendářní rok je však povinna podat přehled pouze v případě, že SVČ nejpozději do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za tento rok již nezahájila, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšovala rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedla daňovou evidenci, a příjem ze SVČ nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně.

  • OSVČ byla určena příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení jiného státu

Pokud byla OSVČ určena příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení jiného státu, je OSVČ pro účely placení záloh na pojistné považována za poplatníka v paušálním režimu do konce kalendářního měsíce, kdy byla naposledy příslušná českým právním předpisům sociálního zabezpečení. Za tento kalendářní rok je však povinna podat přehled.

Na přehled za kalendářní rok, v němž byla OSVČ poplatníkem v paušálním režimu, avšak vznikla povinnost za tento kalendářní rok přehled podat a OSVČ přehled podala před uplynutím lhůty pro podání přehledu podle § 15 odst. 1 věty první zákona o pojistném (před 2. květnem 2024), se podle uvedeného ustanovení hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty.

Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ v paušálním režimu

OSVČ, která chce být poplatníkem v paušálním režimu, se může přihlásit k dobrovolnému NP OSVČ, a to buď společně s oznámením správci daně o vstupu do paušálního režimu na tomto tiskopise anebo kdykoliv během doby, po kterou je v paušálním režimu. Oznámit ukončení SVČ lze pouze prostřednictvím oznámení ČSSZ, nikoliv u orgánu FS (viz zde). Jestliže byla OSVČ účastna NP OSVČ již před vstupem do paušálního režimu, nic se na její účasti nemění a zůstává i nadále účastna NP OSVČ.

UPOZORNĚNÍ - platby pojistného na NP OSVČ nejsou součástí paušálních záloh, které OSVČ v paušálním režimu zasílá měsíčně správci daně, ale tyto je nutné hradit samostatně ve lhůtě splatnosti na účet příslušné OSSZ a se správnou identifikací (variabilním symbolem).

OSVČ v paušálním režimu si výši pojistného na NP OSVČ určuje sama svou platbou, a to v rozmezí minimální výše VZ platné pro daný rok a maximální výše VZ. Maximální VZ OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je roven měsíčnímu VZ OSVČ pro důchodové pojištění OSVČ ve zvoleném paušálním pásmu. Tento maximální VZ pro NP OSVČ je stanoven pro kalendářní měsíce, ve kterých je OSVČ v paušálním režimu, a to i v případě, že daň této OSVČ nebude rovna paušální dani a OSVČ bude povinna za daný kalendářní rok podat přehled. Platnost tohoto VZ se nevztahuje na situace, kdy poplatník sice oznámil vstup do paušálního režimu, ale pozdějším zjištěním nesplnění podmínek, mu ze strany FS nebyl vstup umožněn.

Maximální platba na NP OSVČ pro OSVČ v paušálním režimu se liší dle zvoleného paušálního pásma, kdy pro rok 2024 činí:

I. pásmo – 410 Kč (maximální VZNP OSVČ: 15 170 x 0,027),

II. pásmo – 758 Kč (maximální VZNP OSVČ: 28 050 x 0,027),

III. pásmo – 1159 Kč (maximální VZNP OSVČ: 42 900 x 0,027).

OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného). OSVČ v paušálním režimu není osvobozena od placení paušálních záloh za tyto měsíce. Pojistné na NP OSVČ, při nároku na výplatu nemocenské dávky po celý měsíc, však platit nemusí.

SVČ vedlejší u OSVČ v paušálním režimu

Výše záloh na paušální pojistné na DP je odvozena od výše měsíčního VZ pro zvolené paušální pásmo a OSVČ v paušálním režimu je tak vždy povinně účastna důchodového pojištění. Má-li OSSZ evidován důvod pro výkon SVČ vedlejší nebo OSVČ tento důvod v průběhu daného roku oznámí, nebude k tomuto přihlédnuto. Pokud ovšem OSVČ bude povinna z jakéhokoliv důvodu podat přehled, tzn., že její daň nebude rovna paušální dani, může skutečnost, že její SVČ je vedlejší, na podaném přehledu oznámit a vedlejší SVČ bude při zúčtování přehledu zohledněna.

Vznik účasti na důchodovém pojištění a stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která byla/je poplatníkem v paušálním režimu

OSVČ je v kalendářním roce účastna DP po dobu, po kterou byla poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani, uhradila všechny paušální zálohy na pojistné ve výši předpisu podle zvoleného paušálního pásma, popřípadě oznámila-li FS změnu paušální daně, uhradila paušální pojistné ve výši předpisu paušálního pásma, podle kterého je určena paušální daň. Vznik účasti na DP a vyměřovací základ pro pojistné na DP OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu, lze stanovit až na základě zjištění, zda daň z příjmů za dané zdaňovací období je či není rovna paušální dani:

  • Bude-li daň z příjmů za dané zdaňovací období rovna paušální dani, bude se na tuto OSVČ podle ustanovení § 38lh odst. 1 zákona o daních z příjmů hledět, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podala daňové přiznání, ve kterém stvrdí daň ve výši paušální daně – tzn. fikce samovyměření daně. K tomuto samovyměření daně nemůže dojít dříve, než 1. 4. následujícího kalendářního roku, přičemž aby daň byla rovna paušální dani, je k uplynutí této lhůty vázána jedna z podmínek uvedená v ustanovení § 7a odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. Budou-li podmínky splněny, bude daň z příjmů za dané zdaňovací období rovna paušální dani a OSVČ nebude povinna podat přehled.
  • Nebude-li daň z příjmů za dané zdaňovací období rovna paušální daní, bude tato OSVČ povinna v zákonných lhůtách podat jak daňové přiznání za dané zdaňovací období, tak i přehled s uvedením všech skutečností rozhodných pro stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ a dalších údajů. Dokud nebude přehled podán, nelze určit výši vyměřovacího základu ani účast na důchodovém pojištění za daný kalendářní rok ani účast, přestože byla OSVČ v paušálním režimu. Současně dle ustanovení § 15 odst. 1 věty druhé zákona o pojistném platí, že OSVČ, jenž byla poplatníkem v paušálním režimu, ale jejíž daň není rovna paušální dani, nemůže přehled za daný kalendářní rok podat dříve než v poslední den lhůty pro podání přehledu, s tím, že pokud je podán dříve, zohlední se až v poslední den lhůty pro podání přehledu (2. května).

V případě, že by OSVČ, která byla v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, požadovala např. pro účely evidence na Úřadu práce potvrzení o účasti na DP OSVČ před uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období (tj. před 1. 4. následujícího kalendářního roku), může se v souladu s ustanovením § 48a odst. 1 zákona o organizaci k důchodovému pojištění přihlásit, avšak za splnění podmínky úhrady všech paušálních záloh. Tímto však nelze nahradit stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na DP OSVČ, za daný kalendářní rok. OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale její daň z příjmů za dané zdaňovací období nebyla rovna paušální dani a je povinna podat přehled za tento rok, nelze potvrzení o účasti na DP OSVČ vydat před uplynutím lhůty pro podání přehledu (ust. § 15 odst. 1 zákona o pojistném – na přehled OSVČ, jež byla poplatníkem v paušálním režimu, ale jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, podaný před uplynutím lhůty pro podání přehledu podle tohoto ustanovení se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty tj. v poslední den pro podání přehledu – 2. května).

Neuhradila-li OSVČ v paušálním režimu paušální zálohy do 1. 4. následujícího kalendářního roku, za který paušální zálohy hradí, budou neuhrazené paušální zálohy správcem daně vyměřeny a předepsány. Pokud OSVČ neuhradí vyměřené paušální pojistné (paušální zálohy) na DP do posledního dne splatnosti, účast na DP OSVČ za tento kalendářní rok nevznikne. OSVČ, jejíž daň byla rovna paušální dani a marně uplynula lhůta pro placení paušálního pojistného na DP, je pak dle § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, umožněno podat přihlášku k dobrovolné účasti na DP za tento rok na předepsaném tiskopisu a doplatit pojistné v plné výši. OSVČ se může přihlásit k dobrovolné účasti na DP kdykoliv, nejdéle do dne vzniku nároku na starobní důvod.

Vzhledem k tomu, že OSVČ, jejíž daň je rovna paušální dani, nepodává přehled za tento kalendářní rok (pokud by tak přesto učinila, nebylo by k němu přihlédnuto), nemůže si určit vyšší VZ pro pojistné na DP a její VZ, od něhož se odvíjí výše budoucího důchodu, je rovna pásmu paušálního režimu, podle kterého je určena paušální daň. V případě, že by si OSVČ, jejíž daň byla rovna paušální dani, chtěla určit VZ vyšší, může takto učinit jen souběžným přihlášením se k dobrovolnému důchodovému pojištění podle § 6 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Pro poplatníky v paušálním režimu, kteří současně uhradili zálohu na důchodové pojištění

OSVČ, která si včas nezměnila příkaz k úhradě a provedla platbu záloh na důchodové pojištění, a to přesto, že oznámila orgánu FS vstup do paušálního režimu, může zažádat ČSSZ o vrácení této částky. Podmínkou pro vrácení uhrazené zálohy je, že OSVČ, která žádost uplatňuje, nemá jiné splatné závazky vůči ČSSZ a zároveň orgán FS potvrdil ČSSZ, že žadatel je poplatníkem v paušálním režimu. Žádost lze podat datovou zprávou do datové schránky OSSZ, která je příslušná podle místa trvalého pobytu, e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem na adresu elektronické podatelny příslušné OSSZ. Kontakty viz https://www.cssz.cz/web/cz/kontakty.

V případě podání žádosti je stanovena lhůta pro vrácení v délce 30 dnů a odvíjí se od termínu, kdy orgán FS potvrdil účast OSVČ v paušálním režimu.

V případě, že OSVČ, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období byla rovna paušální dani, uhradila ve prospěch účtu příslušného správce daně vyšší paušální zálohy, než byly stanoveny předpisem ve výši dle zvoleného paušálního pásma, nebo pokud oznámila správci daně jinou výši paušální daně, než činí pro paušální pásmo, v jehož výši byla vyměřena paušální daň, vzniká přeplatek na společném osobním daňovém účtu (§ 38lm zákona o daních z příjmů) a o jeho vrácení může OSVČ žádat příslušného správce daně.

V případě, že OSVČ, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období nebyla rovna paušální dani, uhradila ve prospěch účtu příslušného správce daně vyšší paušální zálohy, než byly stanoveny předpisem ve zvoleném paušálním pásmu, budou paušální zálohy na pojistné ve výši plateb, které byly správcem daně převedeny na centrální účet ČSSZ, zúčtovány v přehledu, který je OSVČ povinna podat a následně, nebude-li jiného splatného závazku vůči ČSSZ nebo OSSZ, OSVČ dle § 17 zákona o pojistném, vráceny.