Stanovení výše pojistného

Stanovení výše pojistného

• vykonávala hlavní SVČ,
• vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění (DP), tzn., že její daňový základ z vedlejší SVČ za rok 2025 dosáhl rozhodné částky, tj. částky 111 736 Kč, popř. částky snížené o částku 9 312 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší SVČ a za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo dlouhodobé ošetřovné z nemocenského pojištění OSVČ (NP),
• vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se k účasti na DP.

Pojistné

Pro výpočet pojistného činí  sazba pojistného  výši 29,2 % vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

OSVČ, která je poživatelem starobního důchodu a po celý kalendářní měsíc má nárok na jeho výplatu v plné výši, má od roku 2025 (počínaje tímto kalendářním rokem) nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní rok ve výši 6,5 %. Více informací ke slevě na pojistném naleznete ZDE

Vyměřovací základ

Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ se stanoví jako 55 % daňového základu za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob. U osob, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, je vyměřovacím základem 55 % z příjmů po odpočtu výdajů.

Minimální vyměřovací základ

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající hlavní SVČ, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2025 pro výkon hlavní činnosti, tj. 16 295 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní SVČ.

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající vedlejší SVČ, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2025 pro vedlejší činnost, tj. 5 122 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší SVČ.

V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství či dlouhodobé ošetřovné. Započítávají se ale i měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána jen po část měsíce.

Maximální vyměřovací základ

Maximálním (ročním) vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, pro rok 2025 ve výši 2 234 736 Kč. Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ se nesnižuje o jeho poměrnou část za měsíce, ve kterých nebyla činnost vykonávána.

Stropování pojistného

Byla-li OSVČ v kalendářním roce také zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ, je-li částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je zaměstnavatel povinen písemně vydat zaměstnanci na jeho žádost, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti (zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení).

Pokud  OSVČ doloží potvrzení ze zaměstnání, z něhož vyplývá, že v kalendářním roce již dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance stanoveného pro tento rok, není za tento povinna platit pojistné rok jako OSVČ ani zálohy na pojistné od měsíce, ve kterém  tuto skutečnost ÚSSZ oznámila a doložila. Zato výjimka platí to až do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok následující po kalendářním roce, v němž tato OSVČ dosáhla maximálního vyměřovacího základu.