Starobní důchod podrobně
Důchodový věk, druhy nároků, souběh výplaty starobního důchodu, zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod, starobní důchod před dosažením důchodového věku
Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.
Sirotčí důchody patří mezi takzvané pozůstalostní důchody a poskytují se osiřelým dětem z českého důchodového systému (vedle důchodu starobního, invalidního a vdovského/vdoveckého).
Nezaopatřené dítě, má nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči (osvojiteli), který pobíral starobní nebo invalidní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Aby nárok na sirotčí důchod vznikl i v ostatních případech, musí zesnulá osoba získat stanovenou dobu důchodového pojištění, která je závislá na věku rodiče:
Do doby důchodového pojištění zemřelého rodiče se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o tzv. dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (důchodové pojištění).
Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi, kterému byla vyplácena odměna pěstouna podle zvláštního zákona.
Nezaopatřeným dítětem je dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se, zjednodušeně řečeno, nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů (pro nemoc nebo úraz). Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Podmínky nároku na sirotčí důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.).
Žádost o důchod podává sám občan, a to na ÚSSZ. Za nezletilé nezaopatřené dítě ji podává jeho zákonný zástupce (případně opatrovník), zletilé nezaopatřené dítě (dovršením 18. roku věku) podává žádost osobně. Žádost s žadatelem sepíše odborník oddělení důchodového pojištění.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat online prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Žádost o důchod je možné podat i zpětně. Výplata bude přiznána od data vzniku nároku, přičemž nevyplacené splátky důchodu budou doplaceny. Limitem pro výplatu důchodu je 5 let zpátky, poté dochází k zániku nároku na výplatu jednotlivých splátek.
K žádosti o sirotčí důchod je nezbytný zejména doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu) žadatele – v případě nezletilého sirotka je žadatelem jeho zákonný zástupce.
Dále se vyžadují doklady, které se vztahují k zemřelému rodiči (osvojiteli) a nezaopatřenému dítěti.
Žadatel předkládá:
Pokud zemřelý rodič (osvojitel) dosud nepobíral důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní (případně invalidní) důchod
Žádost o důchod je po sepsání na ÚSSZ postoupena ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů (zpravidla je však žádost vyřízena dříve).
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti: délka doby důchodového pojištění zemřelé osoby a výše jejích výdělků dosažených v rozhodném období. Sirotčí důchod má dvě části a to, výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a stanovuje zákon o důchodovém pojištění.
Výše procentní výměry činí 40 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí.
Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.
Výplata sirotčího důchodu náleží po dobu, po kterou je dítě nezaopatřené. Nejdéle však do 26 let věku. V případě, že podmínky pro výplatu důchodu pominuly, dojde k jejímu zastavení. Výplatu sirotčího důchodu lze obnovit, pokud jsou opět splněny zákonné podmínky a jsou řádně prokázány.
Výplata důchodu náleží i v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky studia na dané škole a i mezi jednotlivými studii, např. mezi středoškolským či vysokoškolským, bakalářským a magisterským stupněm denního studia apod., pokud na sebe studium bezprostředně navazuje. Doba mezi jednotlivými studii na vysoké škole však nesmí přesáhnout tři kalendářní měsíce.
Úspěšné ukončení studia má vliv na trvání výplaty důchodu. V případě, že sirotek ukončil:
ČSSZ vyplácí důchody dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách – buď bezhotovostním převodem na účet klienta (případně zákonného zástupce), nebo hotovostně prostřednictvím České pošty. Výplata v hotovosti prostřednictvím České pošty je zpoplatněna a za každou splátku důchodu zaplatí klient částku 78 Kč (o tento poplatek je pak nižší vyplácená částka důchodu).
ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem za předpokladu, že příjemcem dávky důchodového pojištění je poživatel důchodu nebo jeho opatrovník a příjemce dávky s tímto způsobem výplaty souhlasí.
V písemném rozhodnutí zasílaném ČSSZ je uvedena informace o termínu, ve kterém bude důchod vyplácen. Výplatní termíny důchodů vyplácených ČSSZ jsou od 2. do 24. dne v měsíci, vždy v sudé dny, nebo 15. den v měsíci, je-li důchod zasílán do zařízení sociálních služeb. Připadne-li výplatní termín důchodu na sobotu, je důchod vyplacen v pátek, připadne-li výplatní termín na neděli, je důchod vyplacen v pondělí. O případných změnách výplatních termínů důchodů v důsledku státních svátků ČSSZ vždy v předstihu informuje.
Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod.
Ukončí-li nebo přeruší-li sirotek studium dříve, než bylo uvedeno v odevzdaném potvrzení o studiu, nebo pokud změní formu studia, je jeho zákonnou povinností tuto skutečnost do 8 dnů písemně oznámit ČSSZ. Stejně je tomu v případě, že začne vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění (z příjmu je odváděno pojistné na sociální zabezpečení) či pobírat podporu v nezaměstnanosti (podporu při rekvalifikaci), popř. by byl sirotkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Pokud občan nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může proti němu podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky lze podat přímo u ČSSZ nebo prostřednictvím ÚSSZ. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí účastník řízení napadá, v čem spatřuje jeho nezákonnost a čeho se domáhá. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit. Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou, za předpokladu, že je podepsaná uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.
O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 60 dnů dle složitosti případu. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o dalších 60 dnů podle speciálního procesního předpisu. Nad rámec uvedeného se lhůta prodlužuje též o dobu, po kterou probíhá šetření rozhodných skutečností, např. u zaměstnavatelů, jiných správních orgánů či cizích nositelů pojištění. Lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách tedy nelze vždy přesně předem určit a její celková délka záleží na okolnostech konkrétního případu.
Pokud občan nesouhlasí s výsledkem námitkového řízení, má možnost podat u příslušného soudu správní žalobu. Rozhodnutí v ámitkovém řízení je přitom nezbytné k tomu, aby se věcí mohl příslušný soud následně zabývat.
Pokud dítě přijde o oba rodiče, pobírá sirotčí důchod po každém z nich, za předpokladu, že jsou splněny zákonem dané podmínky (viz bod Podmínky nároku). V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.
ČSSZ nárok na sirotčí důchod průběžně ověřuje a jeho příjemce musí trvající podmínky pro jeho výplatu prokazovat. Děje se tak vždy s ukončením základní (povinné) školní docházky, dále se prokazuje navazující studium, přesněji soustavná příprava na budoucí povolání. Studenti středních či vysokých škol proto předkládají aktuální potvrzení školy o trvání, resp. pokračování svého studia. Doklad se zasílá přímo na ústředí ČSSZ, je také možné ho odevzdat na ÚSSZ. Doklad o studiu je nutné předložit i v případě, že student své studium znovu zahájil po jeho předchozím přerušení, a také vždy, když ho k tomu ČSSZ vyzve
Potvrzení o studiu musí obsahovat identifikační údaje o studentovi a škole, formu studia, v jakém ročníku student je a kdy má být studium za normálního průběhu ukončeno. Na potvrzení rovněž musí být uvedeno číslo jednací, pod nímž je sirotčí důchod evidován (nejčastěji rodné číslo příjemce). Studenti jiných forem studia než denního, kteří:
Studenti tzv. denního (prezenčního) studia, kteří pobírají sirotčí důchod, si nejen v době prázdnin přivydělávat mohou. Studenti jiné formy studia (dálkové, kombinované) si mohou při pobírání sirotčího důchodu též přivydělat, ale musí se jednat o takovou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na důchodovém pojištění, tj. z jejich výdělku se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení (důchodové pojištění). V opačném případě jim výplata důchodu nebude náležet.
Pokud trvá studium (soustavná příprava na budoucí povolání) a sirotek nedosáhl věku 26 let, náleží mu výplata sirotčího důchodu i po uzavření manželství (partnerství, registrovaném partnerství). Pokud jsou plněny stanovené podmínky, nebrání výplatě sirotčího důchodu ani pobírání rodičovského příspěvku, stane-li se student-sirotek rodičem.
Odbornou pomoc a informace vztahující se ke konkrétní situaci občana poskytnou odborníci ÚSSZ , call centra na telefonním čísle 800 050 248 nebo klientského centra při pražském ústředí.
O dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků BIS a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.
Důchodový věk, druhy nároků, souběh výplaty starobního důchodu, zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod, starobní důchod před dosažením důchodového věku
Podmínky nároku, dopočtená doba, výše invalidního důchodu, plná invalidita, částečná invalidita, změny stupně invalidity
Podmínky nároku na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod a jeho výše
Potřebujete si ujasnit základní informace z oblasti důchodů?
Chcete si spočítat výši důchodu?
Zjistěte si všechny doby pojištění v minulosti.
Bez návštěvy OSSZ