ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.

Drobečková navigace

2 03/2022 Praha

Pomoc pro občany Ukrajiny a jejich rodiny

2. 03. 2022

1. Základní informace o systému nemocenského pojištění v ČR a dávkách, které se z něj mohou za určitých podmínek poskytovat.

Informace se týká pomoci občanům Ukrajiny, kteří v ČR dlouhodobě žijí a pracují a jejichž rodinní příslušníci přicházejí v důsledku válečného konfliktu do České republiky. ČSSZ rekapituluje základní informace o systému nemocenského pojištění v ČR a dávkách, které se z něj mohou za určitých podmínek poskytovat.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je orgán státní správy, který sídlí v Praze a má síť okresních správ sociálního zabezpečení v celé České republice  Kontakty - Česká správa sociálního zabezpečení (cssz.cz). Tyto správy (OSSZ) poskytují informace o důchodovém a nemocenském pojištění, o dávkách i účasti na pojištění, o informaci lze požádat i na posta@cssz.cz .

Nemocenské pojištění je zákonné pojištění, určené výdělečně činným osobám. Pro zaměstnance je účast na pojištění povinná (zaměstnance přihlašuje a pojistné za ně odvádí jejich zaměstnavatel), osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit dobrovolně.

Podrobnosti o tom, kdo je v ČR účasten nemocenského pojištění, jsou uvedeny na webu ČSSZ.

Občané Ukrajiny, kteří pracují na území České republiky, tedy mohou čerpat dávky nemocenského pojištění stejně jako čeští občané. Dávky se jim poskytují vždy, pokud jsou splněny zákonné podmínky uvedené pod jednotlivými odkazy níže a za předpokladu, že jsou přihlášeni v českém systému nemocenského pojištění.

Ze systému nemocenského pojištění mohou být poskytovány tyto dávky (popis těchto dávek naleznete v části 4 této Aktuality „K dávkám nemocenského pojištění v ČR podrobněji“):

U těchto dávek nezáleží na tom, zda je osoba, o kterou je potřeba se starat, účastna nemocenského pojištění v ČR. O tyto dávky lze požádat i ve vztahu k rodinným příslušníkům, kteří za občany Ukrajiny přicestují z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu.

Je důležité neplést si nemocenské pojištění se zdravotním pojištěním, které slouží k úhradě zdravotní péče, jako je lékařské ošetření, ambulantní či nemocniční léčba, pohotovostní a záchranná služba aj., a je v působnosti zdravotních pojišťoven.

Ostatní informace

 

Aktualizováno 8. 3. 2022

2. Informace ohledně důchodového pojištění a výplat důchodů

  • Příjemcům českých důchodu, kteří hledají útočiště v České republice → na základě jejich žádosti důchody vyplatíme na nově zřízené české bankovní účty.
  • Příjemci českých důchodů pobývající na území Ukrajiny → Potvrzení o žití lze zaslat ve zjednodušeném režimu.

Sociální zabezpečení (pojištění) osob migrujících mezi dvěma státy bývá zpravidla upraveno dvoustrannou mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení. I mezi ČR a Ukrajinou platí od 1. 4. 2003 takováto smlouva, která byla v České republice (dále „ČR“) publikována pod číslem 29/2003 Sb. m. s. Smlouva upravuje důchody, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti a přídavky na děti
a vztahuje se na české a ukrajinské občany, kterým zajišťuje rovné zacházení – blíže viz https://www.cssz.cz/web/cz/-/ukrajina.

Mezi ukrajinskými občany, hledající v ČR útočiště a ochranu před válkou na Ukrajině, mohou být též poživatelé starobních a invalidních důchodů příp. důchodů pro ztrátu živitele (pozůstalostních důchodů) vyplácených Penzijním fondem Ukrajiny. Výplata těchto důchodů do ČR, kterou Smlouva jinak standardně umožňuje, nebude v důsledku válečné situace pravděpodobně reálně uskutečnitelná. ČR resp. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemá žádné zákonné oprávnění či možnost vyplácet těmto osobám důchod z českého důchodového pojištění namísto ukrajinského Penzijního fondu. Poživatelé ukrajinského důchodu však mohou v ČR požádat o sociální dávky poskytované Úřadem práce ČR – blíže viz https://www.uradprace.cz/web/cz/-/pomoc-pro-obcany-ukrajiny-a-jejich-zamestnavatele. Jejich životní náklady a potřeby budou tedy hrazeny z jiných zdrojů ČR, než z důchodového pojištění.

ČSSZ přiznala a vyplácí na Ukrajinu důchody (zpravidla tzv. dílčí), a to osobám, které střídavě pracovaly na území ČR i Ukrajiny. Pokud se mezi uprchlíky vyskytnou i příjemci těchto českých důchodů a nebudou mít přístup ke svému bankovnímu účtu na Ukrajině, bude potřebné, aby se neprodleně obrátili na nejbližší okresní správu sociálního zabezpečení (v Praze na Pražskou správu sociálního zabezpečení a v Brně na Městskou správu sociálního zabezpečení), příp. na ústředí ČSSZ. ČSSZ poté zastaví výplatu těchto důchodů do ukrajinských bank a následně zajistí i jejich převod na účet v ČR v české měně (Kč), pokud si tito poživatelé založí bankovní účet v ČR a požádají o zařízení výplaty důchodu na tento účet. K tomuto účelu lze využít tiskopis ČSSZ Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice - majitel účtu.

Informace k Potvrzení o žití pro poživatele českých důchodů, kteří se nadále zdržují na území Ukrajiny

Poživatelé českých důchodů bydlící na Ukrajině, kteří zasílají ČSSZ formulář Potvrzení o žití k zajištění výplaty těchto důchodů, mohou až do odvolání tento formulář zasílat i bez úředního ověření vlastnoručního podpisu důchodce, a to poštou anebo elektronicky (e-mailem) bez uznávaného elektronického podpisu.

Předpokladem pro zaslání Potvrzení o žití výše uvedenými způsoby je skutečnost, že důchodce bydlící na Ukrajině nemá možnost nechat si úředně ověřit svůj vlastnoruční podpis na Potvrzení o žití anebo nemůže odeslat Potvrzení o žití prostřednictvím pošty.

3. Plnění povinností občanů Ukrajiny, kteří vykonávají na území ČR samostatnou výdělečnou činnost

Občané Ukrajiny – OSVČ, kteří musí náhle odjet v důsledku války na Ukrajinu, mohou splnit své povinnosti po svém návratu.

V případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, kterou na území ČR vykonávají občané Ukrajiny (např. z důvodu povolání občana Ukrajiny) je OSVČ povinna vždy zaplatit zálohu na pojistné na důchodové pojištění ještě za kalendářní měsíc, ve kterém přestala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“) → ukončení výkonu SVČ je OSVČ povinna oznámit místně příslušné OSSZ.

Občané Ukrajiny, kteří z důvodu náhlého odjezdu na Ukrajinu toto oznámení nestihnou před odjezdem učinit, mohou po návratu zpět do ČR dodatečně oznámit den, kdy přestali vykonávat SVČ. Tím bude jejich povinnost platit zálohy dodatečně přehodnocena a ze záloh na pojistné, které po tuto dobu nebyli povinni platit, nebudou povinni platit ani penále.

Pro oznámení o ukončení výkonu SVČ není předepsán tiskopis, pro oznámení příslušné OSSZ může být použit vzor oznámení zveřejněný na ePortálu ČSSZ. Oznámení může být učiněno také prostřednictvím Centrálního registračního místa na živnostenském úřadě vyplněním formuláře „Jednotný registrační formulář“ v části určené pro správu sociálního zabezpečení.

Penále se nepočítá za dobu, po kterou OSVČ činnost nevykonává. Právní úprava nevylučuje podání oznámení o ukončení SVČ dodatečně (opožděně), a proto ukrajinský občan, který byl povolán na Ukrajinu, může oznámit ukončení SVČ kdykoli později po návratu zpět do ČR. OSSZ budou vždy přihlížet k situaci, pro kterou bylo oznámení učiněno opožděně, a proto v těchto případech neuloží sankci za pozdní oznámení o ukončení činnosti.

Pokud OSVČ oznámí ukončení SVČ dodatečně, již vyčíslené penále ode dne ukončení SVČ bude zneplatněno. Tento postup je zcela v souladu s platnou právní úpravou.

V případě, že i přes oznámení ukončení SVČ, budou některé zálohy na pojistné za předchozí měsíce neuhrazeny a bude vypočteno penále z těchto záloh, nebo po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok nebude uhrazen případný doplatek pojistného a bude vypočteno penále z tohoto doplatku, může OSVČ požádat o prominutí penále. Žádost o prominutí penále s uvedenými důvody spolu s vyplněným „Čestným prohlášením“ se podává vždy u příslušné OSSZ. Na prominutí penále není právní nárok, avšak příslušná OSSZ vždy přihlédne k okolnostem, za kterých ke vzniku penále došlo a z objektivních důvodů penále promine. Jedinou podmínkou pro prominutí penále je, že musí být uhrazen celý dluh na pojistném.

V případě, že OSVČ vykonávala SVČ v kalendářním roce 2021, a má tak povinnost podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021, může k jeho podání pověřit (zplnomocnit) jinou osobu (účetní, daňového poradce, blízkou osobu apod.). Přehled o příjmech a výdajích může OSVČ také zaslat vyplněný a podepsaný fyzicky prostřednictvím poštovního přepravce (a to z kteréhokoli státu) na adresu místně příslušné OSSZ. V případě, že OSVČ z důvodu náhlého odjezdu na Ukrajinu nestihne podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2021 v zákonné lhůtě, může příslušná OSSZ za nesplnění této povinnosti uložit sankci – pokutu či napomenutí; příslušná OSSZ však vždy objektivně přihlíží k důvodům, které vedly k nesplnění povinnosti. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2021 trvá i nadále o OSVČ tak musí učinit aspoň po svém návratu. V opačném případě by OSSZ mohla stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného.

 

Aktualizováno 11. 3. 2022

4. K dávkám nemocenského pojištění v ČR podrobněji:

Dávky jsou určené zaměstnaným osobám (případně OSVČ, pokud se účastní dobrovolně nemocenského pojištění) a nahrazují příjem, který jim uchází, protože nastala některá ze zákonem předvídaných situací, se kterými je spojen nárok na dávku. Poskytují se tedy namísto mzdy nebo platu, nikoli vedle něj. Vyplácí se za kalendářní dny, pokud za některý den náleží příjem ze zaměstnání, není za tento den nárok na dávku nemocenského pojištění.

Všechny žádosti o dávky se předávají nejprve zaměstnavateli, který následně zajistí předání na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Nemá tedy smysl posílat doklady přímo na OSSZ, to neplatí pro OSVČ, která doklady předává OSSZ přímo. Zaměstnavatel totiž musí k zaslaným žádostem doplnit podklady o výdělku a dalších skutečnostech, nutných k tomu, aby mohla být dávka vypočtena a vyplacena. Doklady je možné zaměstnavateli předávat i elektronicky (e-mailem). Výjimkou je nemocenské, u kterého lékař hlásí pracovní neschopnost elektronicky (tzv. eNeschopenka) a dávka se poskytuje automaticky bez žádosti.

  • nemocenské – se poskytuje v případech onemocnění, zranění nebo úrazu pojištěnce. Nemocenské se poskytuje na základě tzv. eNeschopenky, elektronického hlášení o pracovní neschopnosti, které do centrálního systému ČSSZ zasílá ošetřující lékař. Správa sociálního zabezpečení vyplácí nemocenské až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, do té doby je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy od zaměstnavatele (v případě OSVČ vyplácí OSSZ dávky také od 15. dne). Při pracovní neschopnosti se nepodává žádná žádost o dávku, podle zákona se má za to, že nárok byl automaticky uplatněn. Nemocný dostává vytištěný průkaz se základními údaji o pracovní neschopnosti, zaměstnavatel má možnost využít řady elektronických služeb, díky kterým obdrží potřebné informace o pracovní neschopnosti svého zaměstnance (ten je však i tak povinen neprodleně zaměstnavatele o návštěvě lékaře informovat).
    Pokud již pojištěnec nemocenské pobírá, ale potřebuje změnit způsob výplaty dávky, je nutno vyplnit tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který lze odeslat elektronicky z ePortálu ČSSZ nebo písemně poštou na OSSZ, pod kterou spadá jeho zaměstnavatel.
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - je dávka poskytovaná ženám, které byly kvůli těhotenství či mateřství (do 9. měsíce po porodu) převedeny na jinou práci a v souvislosti s tímto převedením došlo k poklesu jejich započitatelného příjmu. V případě žádosti o tuto dávku je potřeba předložit tiskopis „Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“, který vystaví český ošetřující lékař.
  • ošetřovné – může nárokovat zaměstnanec (bohužel se ošetřovné neposkytuje OSVČ), který nemůže pracovat, protože ošetřuje dítě mladší 10 let nebo jinou fyzickou osobu, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou. Ošetřovné zaměstnanci také náleží z důvodu, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje sama, onemocněla. U některých skupin osob je potřeba splnit podmínku společné domácnosti ošetřující a ošetřované osoby (naopak u dětí, rodičů, manželů, sourozenců a některých dalších se podmínka společné domácnosti nesleduje). V případě, že osoba onemocní, je potřeba požádat ošetřujícího lékaře o vydání příslušného tiskopisu, který má tento lékař v ČR k dispozici (tiskopis Rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče není přístupný veřejnosti). Nezáleží na tom, zda je osoba, o kterou je potřeba se starat, účastna nemocenského pojištění v ČR.
  • dlouhodobé ošetřovné - umožňuje pojištěncům zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace (minimálně 4denní hospitalizace) domácí celodenní péči. Okruh osob, kterým může za splnění podmínek vzniknout nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče. Nezáleží na tom, zda je osoba, o kterou je potřeba se starat, účastna nemocenského pojištění v ČR.
  • peněžitá pomoc v mateřství - náleží v souvislosti s porodem a péčí o novorozené dítě matce nebo v souvislosti s péčí o novorozence otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
    Pokud o peněžitou pomoc v mateřství žádá matka, uplatňuje nárok českým vnitrostátním tiskopisem, který vystaví český ošetřující lékař (tiskopis není veřejnosti přístupný).
    V případě, že péči o dítě přebírá otec (na základě dohody s matkou) nebo jiná osoba (na základě soudního rozhodnutí), uplatní nárok na dávku tímto tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“, který vyplňuje pouze pojištěnec (k tomuto tiskopisu připojí další požadované doklady – soudní rozhodnutí o svěření dítěte do péče, dohodu s matkou dítěte o převzetí dítěte). Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je potřeba splnit určitou dobu pojištění (270 dnů v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství; v případě, že žádá OSVČ ještě 180 dnů nemocenského pojištění jako OSVČ). Do této doby lze započítat i období účasti na nemocenském pojištění na Ukrajině (a samozřejmě v jiných členských státech EU). Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje matce po dobu 28 týdnů nebo 22 týdnů otci nebo jiné osobě, která dítě převzala do péče.
  • dávka otcovské poporodní péče (otcovská) - náleží 14 dnů v souvislosti s péčí o novorozené dítě otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Otec dítěte nemusí být s matkou sezdán, ale musí být uveden v rodném listě dítěte. Otcovská náleží, nastal-li nástup na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Den nástupu si určí každý sám podle potřeby. V případě, že jsou dítě či matka ze zdravotních důvodů hospitalizováni, lhůta pro nástup na otcovskou se o tyto dny hospitalizace prodlužují. Nárok se uplatňuje tiskopisem „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“, který vyplňuje přímo pojištěnec.

 

Aktualizováno 7. 4. 2022

5. Sociální pojištění v České republice

Důchodové a nemocenské pojištění v ČR je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného.

Povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné) mají:

  • zaměstnavatelé,
  • zaměstnanci (za ně odvádí pojistné zaměstnavatel),
  • OSVČ  (osoby samostatně výdělečně činné osoby), jsou-li povinně účastny důchodového pojištění
  • osoby, které se důchodového pojištění účastní dobrovolně (zde existují další podmínky pro účast).

Pojistné nelze po ukončení např. pracovního poměru vyplatit ani převést do jiného systému sociálního zabezpečení, toto české právní předpisy neumožňují. Odvedené pojistné se nicméně „neztrácí“, ale je dále zohledňováno v souladu s tzv. koordinačními pravidly Evropské unie anebo s pravidly v bilaterálních mezinárodních smlouvách o sociálním zabezpečení – v případě občanů Ukrajiny se jedná o smlouvu z r. 2003, která upravuje mj. důchodové a nemocenské pojištění.

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na:

  • nemocenské pojištění (povinné pro zaměstnance, dobrovolné pro OSVČ),
  • důchodové pojištění (povinné pro zaměstnance a OSVČ),
  • příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (povinně platí zaměstnavatel a OSVČ).

V České republice odvádí za zaměstnance povinné pojistné každý měsíc jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec nemá ve vztahu k odvodu pojistného žádné povinnosti, tyto povinnosti za něho plní zaměstnavatel - srazí mu ze mzdy (odměny) pojistné, které je zaměstnanec povinen platit, a spolu s pojistným, které je povinen platit zaměstnavatele, odvede příslušné OSSZ. Případné neplacení pojistného ze strany zaměstnavatele nezpůsobí újmu konkrétnímu zaměstnanci, není tím dotčena jeho účast na pojištění a případné poskytování dávek nemocenského a důchodového pojištění. Podmínkou je, aby zaměstnavatel konkrétního zaměstnance řádně zaregistroval u příslušné OSSZ. Zaměstnanec si může ověřit, že je registrován u příslušné OSSZ (na výplatním lístku by mělo být vidět, jakou částku zaměstnavatel na pojistné na sociální zabezpečení za zaměstnance odvedl) a v případě pochybností se může obrátit s dotazem na OSSZ v místě svého pobytu. 

Sazby pojistného na sociální zabezpečení:

 

Nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

Státní politika zaměstnanosti

Celkem

Zaměstnavatel

2,1 %

21,5 %

1,2 %

24,8 %

zaměstnanec

---

6,5 %

---

6,5 %

OSVČ

2,1 % (добровільна участь)

28 %

1,2 %

29,2 %

(31,3 %)

osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění

---

28 %

---

28 %

Číslo pojištění

Základním identifikátorem klientů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) – zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných je osobní číslo pojištění. Osobním číslem pojištění je obvykle rodné číslo, a pokud není přiděleno – evidenční číslo pojištěnce. Při komunikaci s ČSSZ je třeba rodné číslo, případně evidenční číslo pojištěnce, vždy uvádět, umožňuje dohledání potřebných údajů v informačních systémech i spisovou dokumentaci. V obou případech obdrží klient doklad o vystavení čísla pojištění.

Rodné číslo (RČ) přiděluje Ministerstvo vnitra České republiky a vystavuje také doklad o přidělení RČ.

Bližší informace k přidělování rodných čísel cizincům jsou uvedeny na stránkách Ministerstva vnitra ČR:

Evidenční číslo pojištěnce (EČP) přiděluje ČSSZ na přechodnou dobu cizincům, kteří dosud nemají přidělené rodné číslo (RČ). EČP je určeno pouze k interní evidenci pojištěnce v rámci informačního systému ČSSZ a pozbývá platnosti přidělením RČ. Klient sám žádost nepodává. Podnět na přidělení EČP osobě bez přiděleného RČ podává místně příslušná OSSZ při registraci, podání žádosti atd. spolu s předložením např. dokladu totožnosti, dokladu o místě narození, atd. V případě zaměstnanců je EČP přidělováno bez žádosti na základě hlášení zaměstnavatele o nástupu do zaměstnání. O přidělení EČP vystavuje ČSSZ doklad, který je zasílán pojištěnci na jím udanou adresu a v případě zaměstnanců také na adresu sídla zaměstnavatele.

V případě přidělení RČ Ministerstvem vnitra je nezbytné, aby tuto informaci klient sdělil příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, popřípadě ústředí ČSSZ, a to předložením dokladu o přidělení rodného čísla.