ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.

Přehled o příjmech a výdajích


Každá OSVČ, která alespoň po část roku 2024 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), má povinnost podat příslušné správě sociálního zabezpečení  na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za rok 2024 (dále jen „přehled“).

OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou více informací zde.

Termíny podání přehledu za rok 2024

Lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání, kdy toto se mění podle toho, kdy bylo podáno, v jaké podobě a kdo jej podal.

Obecně:

Dle § 136 odst. 1 daňového řádu zůstává lhůta pro podání daňového přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období zachována.

Tato lhůta se však prodlužuje:

  1. na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, ale následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky,
  2. na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal daňový poradce nebo daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

 

Správa sociálního zabezpečení bude stanovovat den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích č. 40 a 41).

V případě, že přehled bude podávat daňový poradce, tato skutečnost se NEMUSÍ dopředu oznamovat a následně dokládat, uvede se pouze v přehledu za daný rok (v řádku č. 41).

Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v ř. 40 a ř. 41 bude za den lhůty pro podání přehledu stanoven termín 2. 5. 2025,

Termíny pro podání přehledu za rok 2024:

  • 2. 5. 2025 pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě,
  • 2. 6. 2025 (prodloužená lhůta) pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2025,
  • 1. 8. 2025 pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2025.

Způsob podání přehledu

  • Pokud má OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, je od 1. 1. 2025 povinna přehled podávat pouze elektronicky, a to prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ, kdy tiskopis odešlete ve formátu xml přímo příslušné správě sociálního zabezpečení je, se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásit (např. prostřednictvím ověření datovou schránkou), kde se po přihlášení značná část údajů do přehledu vyplní automaticky, a následně odeslat,
  • prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ tiskopis odešle ve formátu xml přímo příslušné správě sociálního zabezpečení tzv. přímým kanálem (přes veřejné rozhraní pro e - Podání (VREP/APEP), jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis,
  • přehled v čitelném formátu (např. PDF) je možné doručit i na e-podatelnu nebo do datové schránky příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže vlastní uznávaný elektronický podpis anebo je držitelem datové schránky.

Nemá-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, nebo v odůvodněných případech, může vyplněný interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ, zaslat v čitelném formátu (např. PDF) na e-podatelnu (jestliže vlastníte uznávaný elektronický podpis), nebo jej doručí na příslušné správy sociálního zabezpečení.

Vyplnění interaktivního tiskopisu prostřednictvím ePortálu ČSSZ není podmíněno přihlášením se do ePortálu ČSSZ. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ, kromě identifikačních údajů formulář předvyplní také úhrn zaplacených záloh na pojistné, formou nepovinné nápovědy i informace o počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a jejím charakteru (hlavní či vedlejší) a další údaje. Zároveň bude klientům umožněno uložit byť i rozepsaný formulář na vlastní PC.

Upozornění: při e - Podání přehledu prostřednictvím pověřené osoby do datové schránky správy sociálního zabezpečení nebo s uznávaným elektronickým podpisem, je vhodné využít formulář plné moci na ePortálu ČSSZ; pro klienty přihlášené do ePortálu je k dispozici funkce Správa plných mocí, ve které lze plnou moc přímo zadat, zrušit či upravovat její rozsah. Plnou moc v čitelném formátu je možné vložit jako přílohu přímo do formuláře nebo zaslat (poštou/elektronicky) či osobně doručit příslušné správě sociálního zabezpečení.

Podání opravného přehledu

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění je vyšší, než který byl v řádném přehledu uveden, je OSVČ povinna nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný přehled. V opravném přehledu OSVČ mimo jiné uvede důvod pro předložení opravného přehledu, novou výši daňového základu a novou výši vyměřovacího základu, který nesmí být nižší, než na původním přehledu, a novou výši měsíčního vyměřovacího základu. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže (např. kopií dodatečného či opravného daňového přiznání). Rozdíl mezi výší pojistného, které uhradila nebo měla uhradit na podkladě řádně podaného přehledu, a novou výší pojistného, je OSVČ povinna uhradit do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán opravný přehled. Nová výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh platí od kalendářního měsíce, v němž OSVČ opravný přehled podala nebo měla podat.

Zjistí-li se po podání přehledu, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který OSVČ uvedla, může OSVČ předložit příslušné správě sociálního zabezpečení opravný přehled. Takovýto opravný přehled může OSVČ podat nejpozději do tří kalendářních měsíců po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze SVČ dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popř. novou výši příjmů a výdajů, a výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše vyměřovacího základu, pokud původní výše byla určena ve vyšší než minimální výši. Skutečnost rozhodnou pro změnu vyměřovacího základu prokáže. Jestliže částka daňového základu nezakládá OSVČ za dobu vedlejší SVČ účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který se opravný přehled podává, může OSVČ spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku.

Opravným přehledem není možné zrušit již podanou přihlášku k důchodovému pojištění nebo změnit charakter SVČ (hlavní, vedlejší), které byly uvedeny na řádném přehledu.

Dokládání důvodů vedlejší SVČ

Pokud chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, musí příslušné správě sociálního zabezpečení oznámit skutečnosti o vedlejší činnosti nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Pokud důvod pro vedlejší činnost patří mezi povinně dokládané důvody, musí skutečnosti OSVČ doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala takový přehled, pokud tuto skutečnost nedoložila již dříve.

V souladu s ustanovením § 48d odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, OSVČ není povinna dokládat důvody, pro které je SVČ považována za vedlejší SVČ, pokud ČSSZ údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci, nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; ČSSZ je povinna tyto důvody zveřejnit - viz níže.

Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se SVČ považuje za vedlejší SVČ, pokud OSVČ v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání,
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečovala o dítě do 4 let věku,
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II nebo stupni III nebo stupni IV, pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
  • byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.

Má-li ČSSZ některý z těchto důvodů ve své evidenci, nebo má možnost si údaj o některém důvodu obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, není OSVČ takový důvod povinna dokládat.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna dle § 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a event. doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ a to nejpozději při podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém k zániku došlo.

Přehled povinně i nepovinně dokládaných důvodů pro výkon vedlejší činnosti naleznete zde. K pozdějšímu doložení důvodu pro výkon vedlejší SVČ nelze přihlédnout.

Podmínky pro výkon vedlejší činnosti od roku 2009 jsou podrobně uvedeny v kapitole Druhy SVČ v oddíle Rozdělení SVČ.

OSVČ může být považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ, a aspoň po část této doby výkonu činnosti trval i důvod pro výkon vedlejší SVČ. Účast na nemocenském pojištění uvedenou skutečnost nijak neovlivní.

Nepodání přehledu, pozdní podání přehledu či nepoužití předepsaného formuláře přehledu je přestupkem a OSVČ může být uložena pokuta podle § 25c odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného a zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve lhůtách stanovených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zaplatila-li v nižší částce než je povinna zaplatit, je povinna platit penále podle § 20 odst. 1 citovaného zákona. Výše penále se stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení, za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Penále se nepočítá za dobu, po kterou nebyla vykonávána SVČ.

Dosažení maximálního vyměřovacího základu

V případě, že OSVČ byla v kalendářním roce, za který se přehled podává, zároveň zaměstnancem a její úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhl maximálního (ročního) vyměřovacího základu, nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance za kalendářní rok spolu s vyměřovacím základem ze SVČ přesahuje částku maximálního vyměřovacího základu, je OSVČ povinna předložit potvrzení o výši vyměřovacího základu (základů) zaměstnance příslušné OSSZ. Potvrzení se předkládá z důvodu ponížení vyměřovacího základu ze SVČ tak, aby OSVČ zaplatila úhrn pojistného na důchodovém pojištění za kalendářní rok pouze do výše maximálního vyměřovacího základu. Z uvedeného vyplývá, že OSVČ, která vykonává SVČ v rozsahu, který nezakládá účast na pojištění, potvrzení od zaměstnavatelů k přehledu nedokládá – více viz Stropování pojistného https://www.cssz.cz/web/cz/osvc-duchodove-pojisteni-stanoveni-vyse-pojistneho