ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.

Důchody


Základní informace

V České republice se poskytují tyto důchody:

  • starobní (i předčasné starobní)
  • invalidní – pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně
  • vdovské, vdovecké a sirotčí (označují se jako pozůstalostní)

Starobní důchod se poskytuje ve stáří.

Invalidní důchod se poskytuje, pokud z důvodu dlouhodobě špatného zdravotního stavu nemůžete naplno či vůbec pracovat.

Vdovský nebo vdovecký důchod se poskytuje, když Vám zemře manžel nebo manželka.

Sirotčí důchod se poskytuje, když dítěti, které se nemůže ještě samo živit, zemře jeden nebo oba rodiče.

Důchody jsou vypláceny z důchodového pojištění, to znamená, že jednou ze základních podmínek pro vznik nároku na důchod je získání potřebné doby pojištění. 

Většinu důchodů vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). O důchodech vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.

Aby Vám mohl být kterýkoliv z důchodů přiznán, musíte splnit zákonem stanovené podmínky. Podmínky nároku na důchody i způsob jejich výpočtu a výplaty stanoví zákon o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Podrobné informace o podmínkách nároku na všechny druhy důchodů jsou uvedeny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Žádný důchod se nepřiznává automaticky, ale musíte o něj požádat. O důchod žádáte osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (Pražské správě sociálního zabezpečení, Městské správě sociálního zabezpečení Brno). . Pokud nemůžete požádat osobně sami, můžete jiné osobě udělit plnou moc (nemusí být úředně ověřená). Můžete použít formulář plné moci, který najdete na ePortálu ČSSZ. Žádost se žadatelem sepisuje pracovník oddělení důchodového pojištění, kterému sdělujete požadované údaje a předkládáte potřebné doklady.

Podat žádost o tuzemský důchod můžete v úřední den i bez předchozího objednání. Sepsání žádosti o důchod s mezinárodním prvkem je časově náročnější, z toho důvodu je třeba se vždy předem objednat, aby příslušná OSSZ mohla předem připravit potřebné podklady. Pro podání žádosti o jakýkoli důchod se lze na konkrétní termín a čas objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, abyste měli jistotu vyřízení své záležitosti i mimo úřední dny.

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Žádost o důchod musí být podle zákona vyřízena do 90 dnů. Délka vyřízení závisí především na tom, zda má ČSSZ pro rozhodnutí všechny potřebné podklady. Pokud řízení trvá déle, můžete pomocí kontaktního formuláře na internetových stránkách ČSSZ požádat o prověření.

Všechny důchody se skládají ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a v roce 2024 činí 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu je u každého jiná, protože se vypočítává z Vašich výdělků, odpracovaných let a dalších údajů.

O přiznání důchodu Vám ČSSZ zašle písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. K rozhodnutí je připojen osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány. Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je Vám zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v němž jsou důvody zamítnutí vysvětleny.

Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím ČSSZ, můžete proti němu podat do 30 dnů od jeho doručení písemné námitky. V námitkách musíte uvést, s čím konkrétně nesouhlasíte, proč rozhodnutí považujete za nesprávné a co požadujete. Námitky můžete poslat ČSSZ (poštou, datovou schránkou, e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem) nebo podat u okresní správy sociálního zabezpečení. Více informací o námitkovém řízení najdete na internetových stránkách ČSSZ.

ČSSZ vyplácí důchody měsíčně převodem na bankovní účet (musí to být Váš osobní účet, případně účet Vašeho manžela/manželky) nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Za výplatu v hotovosti platíte každý měsíc poplatek 35 Kč (tato částka je již odečtena z důchodu). ČSSZ může důchod vyplácet i do zařízení sociálních služeb s celoročním pobytem, pokud s tím důchodce či jeho opatrovník souhlasí. Důchod může být vyplácen i jiné osobě než důchodci, pokud jej není schopen přijímat sám, např. opatrovníkovi, zvláštnímu příjemci důchodu, zákonnému zástupci.

Pokud pobíráte důchod, máte povinnost do 8 dnů oznámit ČSSZ vše, co má vliv na nárok na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu a další skutečnosti.

Pokud se chcete poradit v záležitosti týkající se jakéhokoliv důchodu, obraťte se na okresní správu sociálního zabezpečení (Pražskou správu sociálního zabezpečení, Městskou správu sociálního zabezpečení Brno), kontakty jsou uvedeny na internetových stránkách ČSSZ. Informace k důchodům získáte také na bezplatné telefonní lince 800 050 248 nebo na klientském centru při ústředí ČSSZ v Praze.

S důchody jsou spojeny pojmy doba důchodového pojištění a náhradní doba pojištění.

Doba důchodového pojištění

Do této doby se započítává zejména:

  • výdělečná činnost (zaměstnání či podnikání), ze které je odvedeno pojistné na sociální zabezpečení,
  • doba, po kterou jste si platili dobrovolné důchodové pojištění,
  • tzv. náhradní doby pojištění (přestože za ně není odváděno pojistné, podle zákona se zcela nebo částečně započítávají)

Pokud jste zaměstnaní, pojistné za vás odvádí zaměstnavatel. Pokud podnikáte (jste osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ), pojistné si platíte sami.

Náhradní doba důchodového pojištění se vztahuje k určité životní situaci, kdy nevyděláváte (nejste zaměstnaní ani OSVČ), ale přitom se tato doba započítá jako doba důchodového pojištění (ve většině případů ovšem za podmínky získání aspoň 1 roku doby pojištění z výdělečné činnosti v jiných obdobích).

Některé z těchto období se počítají v celém rozsahu a některé jen částečně.

Náhradní doby pojištění, které se počítají v celém rozsahu, jsou zejména:

  • péče o dítě do věku 4 let,
  • základní vojenská služba,
  • péče o osobu se zdravotním postižením, která byla uznána závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV, popř. o osobu se zdravotním postižením mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I až IV.
  • péče o nezletilé nezaopatřené dítě v rámci nezprostředkované pěstounské péče.
  • péče o dítě v tzv. svěřenectví.

Náhradní doby pojištění, které se počítají jen částečně, jsou zejména evidence na úřadu práce, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a doba studia získaná do roku 2009.  

Všechny náhradní doby pojištění a pravidla jak se započítávají, najdete přehledně uvedené v Příručce budoucího důchodce.

Do doby důchodového pojištění se nezapočítávají činnosti, z nichž se neodvádí pojistné:

  • pokud Váš sjednaný i skutečný měsíční příjem z pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nedosahuje 4 000 Kč,
  • pokud si na dohodu o provedení práce nevyděláte více než 10 000 Kč měsíčně.

Pokud nejste zaměstnaní, nejste OSVČ, ani nejste v situaci, která by byla náhradní dobou důchodového pojištění, můžete si platit dobrovolné důchodové pojištění.

V jakých situacích a za jakých podmínek můžete využít dobrovolné důchodové pojištění je uvedeno na internetových stránkách ČSSZ.

Starobní důchod

Podmínky nároku

Abyste měli nárok na starobní důchod, musíte dosáhnout stanoveného důchodového věku a zároveň získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Platí, že do starobního důchodu nemusíte odcházet – je to vaše právo, ale ne povinnost. Máte možnost pokračovat v zaměstnání nebo podnikání a o důchod nežádat. Díky tomu můžete později získat vyšší důchod. Můžete také pokračovat v zaměstnání nebo podnikání a zároveň si podat žádost o důchod. Datum, od kterého chcete důchod přiznat, si zvolíte sami. Nemusí to být přesně den, kdy jste dosáhli důchodového věku.

Důchodový věk

Důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 1972 a později, je 65 let a je pro muže i ženy stejný. Důchodový věk lidí narozených v roce 1971 a dříve může být nižší a závisí na datu narození a u žen také na počtu vychovaných dětí.

Váš důchodový věk můžete zjistit v tabulce, kterou najdete na interetových stránkách ČSSZ, pomocí důchodové kalkulačky ČSSZ, věkové kalkulačky Ministerstva práce a sociálních věcí nebo informativní důchodové aplikace na ePortálu ČSSZ.

Kromě důchodového věku musíte také mít 35 let důchodového pojištění. (to neplatí od 1. 10. 2024 v případě nároku na předčasný starobní důchod, pro který bude nově vyžadováno nejméně 40 let důchodového pojištění).

Existuje několik situací, kdy můžete získat starobní důchod, i když celých 35 let důchodového pojištění nemáte:

  • Máte minimálně 30 let důchodového pojištění, které jste získali zaměstnáním, jako OSVČ nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění. To znamená, že do těchto 30 let se nepočítají náhradní doby důchodového pojištění. V takovém případě můžete odejít do důchodu, když dosáhnete důchodového věku.
  • Máte minimálně 20 let důchodového pojištění, které jste získali výdělečnou činností nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění nebo i náhradními dobami pojištění. V takovém případě můžete odejít do důchodu o 5 let později, než je důchodový věk muže stejného data narození.
  • Máte minimálně 15 let důchodového pojištění, které jste získali zaměstnáním, jako OSVČ nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění. To znamená, že se nepočítají náhradní doby důchodového pojištění. V tomto případě můžete odejít do důchodu o 5 let později než je důchodový věk muže stejného data narození.
  • Dosáhli jste věku 65 let, máte uznanou invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a získali jste potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod.
  • Dosáhli jste věku 65 let a máte uznanou invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně následkem pracovního úrazu.

Kdy podat žádost o starobní důchod

Žádost o starobní důchod můžete podat nejdříve čtyři měsíce před datem, od kterého chcete důchod přiznat. Později je to možné kdykoliv. Žádost o důchod je možné podat i zpětně. V takovém případě vám lze důchod doplatit maximálně 5 let zpětně ode dne, kdy jste podali žádost.

Doklady, které budete potřebovat:

  • Platný doklad totožnosti – občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu.
  • Doklady o době studia (jen pokud jste je již v minulosti do evidence ČSSZ nedodali) – potvrzení školy o délce studia, výuční list, maturitní vysvědčení nebo vysvědčení z jednotlivých ročníků, vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, výkaz o studiu, diplom a podobně.
  • Doklady o době vojenské služby (jen pokud jste je již v minulosti do evidence ČSSZ nedodali) – vojenská knížka nebo potvrzení Správního archivu Armády České republiky.
  • Pokud chcete dostávat důchod na bankovní účet, musíte vyplnit formulář (tiskopis) Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice. Najdete ho na ePortálu ČSSZ nebo v tištěné podobě na okresní správě sociálního zabezpečení. Formulář musí být potvrzený Vaší bankou.

 

Další doklady, které si od vás může ČSSZ vyžádat:

  • Doklady potvrzující výchovu či péči o děti – rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. doklady o osvojení nebo o svěření dítěte do péče (pokud si ČSSZ nemůže údaje sama ověřit v systému evidence obyvatel).
  • Doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které ČSSZ nemá ve své evidenci (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby a jiné).

Práce při pobírání starobního důchodu

Při pobírání starobního důchodu můžete pracovat či podnikat bez jakéhokoliv omezení. Pokud je z této výdělečné činnosti odváděno pojistné na důchodové pojištění, můžete vždy po 360 dnech požádat o zvýšení důchodu. Písemnou žádost zašlete ČSSZ nebo podáte prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení. Můžete použít formulář, který najdete na ePortálu ČSSZ.

Výše starobního důchodu

Výši důchodu ovlivňuje celková délka důchodového pojištění, kterou jste získali, a také výše Vašich příjmů z výdělečné činnosti získaných od roku 1986. U zaměstnanců se započítávají hrubé výdělky, u podnikajících osob (OSVČ) roční vyměřovací základy. Základní výměra stejná pro všechny důchody činí v roce 2024  4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra je však u každého jiná a je závislá na délce získaných let důchodového pojištění a dosahovaných výdělcích.

Vaše výdělky za předcházející roky se při výpočtu důchodu přepočítají tak, aby se co nejvíce přiblížily současným hodnotám. Částka přiznaného důchodu se Vám bude zvyšovat při pravidelné nebo mimořádné valorizaci.

Pro orientační výpočet starobního důchodu můžete použít informativní důchodovou aplikaci na ePortálu ČSSZ nebo důchodovou kalkulačku na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Přesný výpočet důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení až na základě oficiálně podané žádosti o důchod a všech potřebných podkladů. Jednou za kalendářní rok můžete ČSSZ požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Tak si můžete snadno ověřit, jaké doklady o Vašich dobách důchodového pojištění má ČSSZ ve své evidenci.

Dokumenty potřebné pro výpočet důchodu je možné do evidence ČSSZ doplnit jak v předstihu, tak i kdykoliv po podání žádosti o důchod. Více informací k dokládání dob důchodového pojištění najdete na internetových stránkách ČSSZ.

Výchovné

Od ledna 2023 je ke starobním důchodům nově zavedeno tzv. výchovné. Jde o příspěvek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě, který se stane součástí důchodu. Dostane ho ke starobnímu důchodu jeden z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu. O výchovné žádáte současně s žádostí o přiznání starobního nebo předčasného starobního důchodu.

Předčasný starobní důchod

Před dosažením důchodového věku můžete odejít do tzv. předčasného starobního důchodu, podmínkou ale je, že musíte mít takový počet let důchodového pojištění jako při odchodu do řádného starobního důchodu (od 1. 10. 2024 dojde v případě nároku na předčasný starobní důchod ke změně, neboť bude nově vyžadováno nejméně 40 let důchodového pojištění). Po přiznání předčasného starobního důchodu již nemůžete později získat řádný starobní důchod.

Nárok na předčasný starobní důchod od data spadajícího do období po 30. 9. 2023 vzniká pojištěnci, pokud do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se předčasný starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky.

Odchod do předčasného starobního důchodu přináší určitá omezení:

  1. Předčasný starobní důchod se krátí, dostanete tedy méně peněz, než kdybyste šli do řádného starobního důchodu. Toto krácení je trvalé. O kolik peněz méně dostanete, záleží na tom, o kolik dní dříve před dosažením důchodového věku do důchodu odcházíte.

     

    V případě přiznání předčasného důchodu se sazba procentní výměry důchodu snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu.

  2. I v předčasném starobním důchodu máte možnost si přivydělat, ale do dosažení Vašeho důchodového věku můžete dělat jen takové činnosti, které nepodléhají odvodům na důchodové pojištění (např. dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně, dohoda o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 3 500 Kč měsíčně, resp. od ledna 2023 nižším než 4 000 Kč měsíčně). Při normální výdělečné činnosti by vám výplata předčasného starobního důchodu nenáležela a vznikl by tak přeplatek, který byste museli vrátit. Pokud tedy před dosažením důchodového věku začnete pracovat, musíte to ČSSZ oznámit.
  3. Při pravidelné lednové valorizaci dochází u předčasných starobních důchodů přiznaných od data spadajícího do období po 30. 9. 2023 k navýšení pouze základní výměry důchodu. Procentní výměra těchto důchodů se nezvyšuje, a to ani při mimořádné valorizaci, pokud jeho poživatel nedosáhl důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se důchody zvyšují.

Žádost o předčasný starobní důchod můžete podat nejdříve 4 měsíce před datem, od kterého chcete důchod přiznat. Předčasný starobní důchod však nemůže být přiznán zpětně, ale nejdříve od data podání žádosti. O vhodném datu přiznání se poraďte na okresní správě sociálního zabezpečení, protože u krácení může hrát roli i pouhý jeden den.

Při podání žádosti o předčasný starobní důchod předkládáte stejné doklady, jaké jsou uvedeny u žádosti o starobní důchod, to znamená hlavně doklad totožnosti (občanský průkaz nebo pas) a další dokumenty, kterými doložíte případné chybějící doby důchodového pojištění či výchovu dětí.

Výše předčasného starobního důchodu se také skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná jako u řádného starobního důchodu. Procentní výměra se počítá stejně jako u řádného starobního důchodu z Vašich výdělků a odpracovaných let a navíc se krátí za dobu, o kterou jdete do důchodu dříve.

Další důležité informace o starobním a předčasném starobním důchodu shrnuje Příručka budoucího důchodce. Vysvětluje podrobně podmínky nároku na důchod, způsob jeho výpočtu a výplaty, postup při podání žádosti o důchod. Najdete v ní i tabulku důchodového věku, vysvětlení důležitých pojmů, příklady výpočtu důchodu a také důležité kontakty.

Řadu užitečných informací a příkladů nejen o důchodech, ale i příspěvcích nebo sociálních službách se můžete dozvědět v příručce Srozumitelný úřad: Průvodce pro seniory.

Podrobné informace o starobním a předčasném starobním důchodu.

Invalidní důchod

Podmínky nároku

Invalidní důchod může být přiznán, když Vám posudkový lékař uzná invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a zároveň máte potřebnou dobu pojištění před vznikem invalidity, anebo Vaše invalidita vznikla následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Invalidní důchod je možné dostávat nejdříve od data vzniku invalidity.

Invalidita

Invalidita se určuje podle toho, o kolik procent máte dlouhodobě sníženou míru pracovní schopnosti. To znamená, že kvůli dlouhodobým zdravotním problémům nemůžete částečně nebo vůbec pracovat. Pokles pracovní schopnosti o 35 % až 49 % znamená invaliditu prvního stupně, o 50 % až o 69 % invaliditu druhého stupně a o 70 % a více invaliditu třetího stupně.

Kdy a jak požádat o invalidní důchod

O invalidní důchod žádáte osobně na kterékoli okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), místo trvalého bydliště žadatele přitom nerozhoduje a to,  nejlépe po předchozí konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná Váš zdravotní stav. Ujistěte se proto ještě před podáním žádosti, že Váš praktický lékař má všechny aktuální zprávy, protože poskytuje posudkovému lékaři podklady s objektivními nálezy týkajícími se Vašeho zdravotního stavu. I Vy můžete okresní správě sociálního zabezpečení předložit lékařské zprávy a nálezy, které považujete za důležité. Od okresní správy sociálního zabezpečení dostanete také k vyplnění tzv. profesní dotazník, ve kterém uvedete informace o Vaší kvalifikaci a předchozích vykonávaných zaměstnáních. Posouzení, zda jste invalidní, kdy invalidita vznikla a o jaký stupeň invalidity se jedná, může provádět pouze posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Při posouzení vychází především z dodaných lékařských  zpráv. Proto posouzení invalidity může proběhnout i bez Vaší přítomnosti. 

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

(Výčet zdravotních postižení a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti, podle kterých se invalidita určuje, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. o posuzování invalidity).

Posudek o uznání invalidity je jedním z podkladů, neznamená automaticky nárok na invalidní důchod. Aby Vám mohl být invalidní důchod přiznán, musíte mít potřebnou dobu pojištění anebo by ke vzniku invalidity muselo dojít následkem pracovního úrazu.

Potřebná doba pojištění pro invalidní dů­chod

Do potřebné doby pojištění se počítá výdělečná činnost, ze které je odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Do doby důchodového pojištění se počítají také náhradní doby důchodového pojištění (např. doba péče o dítě do 4 let věku, doba evidence u úřadu práce a další) a doba, kdy si platíte dobrovolné důchodové pojištění.

Potřebná doba pojištění pro získání invalidního důchodu se liší podle věku, kdy invalidita vznikla:

Věk

Potřebná doba pojištění

do 20 let

méně než 1 rok (tzn., stačí i 1 den)

20–22 let

alespoň 1 rok

22–24 let

alespoň 2 roky

24–26 let

alespoň 3 roky

26–28 let

alespoň 4 roky

nad 28 let

alespoň 5 roků v posledních 10 letech před

vznikem invalidity

nad 38 let

• BUĎ alespoň 5 roků v posledních 10 letech před vznikem invalidity,

• NEBO alespoň 10 let v posledních 20 letech před vznikem invalidity

Doba pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Doklady, které budete potřebovat k žádosti o invalidní důchod:

Při podání žádosti o invalidní důchod předkládáte stejné doklady, jaké jsou uvedeny u žádosti o starobní důchod, to znamená hlavně doklad totožnosti (občanský průkaz nebo pas) a další dokumenty, kterými doložíte případné chybějící doby důchodového pojištění či výchovu dětí.

Výše invalidního důchodu

Základní výměra je stejná jako u jiných důchodů, to znamená, že činí v roce 2024  u všech tří stupňů invalidního důchodu 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra invalidního důchodu se počítá podle doby pojištění, výše výdělků před vznikem invalidity a také podle stupně invalidity. K získané době pojištění získané se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení dů­chodového věku, kterou jste neodpracovali, protože jste se stali invalidní.

Nárok na invalidní důchod i jeho výše nemusí být trvalé, ale mohou se měnit. V průběhu času se totiž Váš zdravotní stav může měnit a současně s tím se může měnit to, jak moc můžete či nemůžete pracovat. Podle toho se při kontrole posudkovým lékařem může změnit i stupeň invalidity na nižší či vyšší nebo může být zjištěno, že již nejste invalidní.

Pokud si myslíte, že se váš zdravotní stav zhoršil nebo zlepšil, můžete také sami kdykoliv požádat na okresní správě sociálního zabezpečení o změnu výše invalidního důchodu.

Práce při invalidním důchodu

Když pobíráte invalidní důchod, můžete nadále pracovat podle svých možností na jakýkoli typ pra­covní smlouvy či dohody nebo podnikat jako OSVČ. Záleží jen na tom, co Vám Váš zdravotní stav dovolí, není stanoveno ani nijak omezeno, kolik si můžete vydělat peněz. To, že při pobírání invalidního důchodu pracujete, nemůže být jediným důvodem k odebrání invalidního důchodu.

Pokud máte invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, počítá se Vám jeho po­bírání do doby důchodového pojištění. Pokud máte invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, tato doba se Vám do důchodového pojištění nepočítá. Je proto vhodné, pokud to zdravotní stav dovolí, vykonávat činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění nebo si platit dobrovolné důchodové pojištění, aby se Vám tato doba mohla v budoucnu počítat pro starobní důchod.

Zánik nároku na invalidní důchod

V případě, že posudkový lékař při kontrolním posouzení zjistí, že Váš zdravotní stav neodpovídá invaliditě žádného stupně, nárok na invalidní důchod Vám zanikne.

Pokud máte invalidní důchod, blížíte se k důchodovému věku nebo jste jej dosáhli a máte potřebnou dobu důchodového pojištění, můžete požádat o starobní nebo předčasný starobní důchod. Česká správa sociálního zabezpečení spočítá výši starobního nebo předčasného důchodu, a pokud bude vyšší než Váš invalidní důchod, bude Vám starobní nebo předčasný důchod přiznán. Pokud by byl starobní důchod nižší, budete dále dostávat invalidní důchod. V každém případě tak budete dostávat ten důchod, který je vyšší.

Pokud pobíráte invalidní důchod, o starobní důchod si nepožádáte a dosáhnete 65 let, invalidní důchod se Vám automaticky změní na starobní důchod ve stejné výši. Nárok na invalidní důchod tedy dosažením 65 let věku zaniká ze zákona. Můžete si ale i dodatečně požádat o přiznání řádného starobního důchodu, který může být v některých případech vyšší než starobní důchod vyplácený ve výši původního invalidního důchodu.

Podrobné informace o invalidním důchodu.

Vdovský/vdovecký důchod

Podmínky nároku

Vdovský nebo vdovecký důchod (jinak také pozůstalostní důchod) můžete dostat, pokud jste žili v manželství a zemřel Vám manžel nebo manželka. Vdovský důchod je důchod, který dostane pozůstalá manželka po zemřelém manželovi. Vdovecký důchod je důchod, který dostane pozůstalý manžel po zesnulé manželce. Pozůstalostní dů­chod Vám náleží od data úmrtí manžela nebo manželky.

Tento důchod můžete dostat pouze tehdy, když jste uzavřeli manželství a to trvalo až do úmrtí manžela či man­želky. Nezáleží na tom, jak dlouho Vaše manželství trvalo. Není ani podstatné, zda jste měli stejnou adresu bydliště nebo žili ve společné domácnosti.

Pozůstalostní důchod můžete dostat v případě, že Váš zemřelý manžel nebo manželka už pobírali starobní (i předčasný) nebo invalidní důchod, anebo v případě, že splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod. Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze tehdy, když manžel či manželka zemřeli následkem pracovního úrazu.

Jak dlouho vdovský a vdovecký důchod náleží

Může nastat několik situací, které ovlivní, jak dlouho budete pozůstalostní důchod dostávat. Pokud dostáváte svůj vlastní starobní důchod, bude Vám náležet pozůstalostní důchod nastálo, případně do doby uzavření nového manželství, neboť dnem uzavření nového manželství by Vám nárok na vdovský/vdovecký důchod zanikl.

Pokud sami ještě nejste ve starobním důchodu, budete dostávat pozůstalostní důchod pouze rok od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby můžete pozůstalostní důchod dostávat jen v těchto případech:

  • Pokud se staráte o nezaopatřené dítě (tzn. nezletilé dítě či studenta mladšího 26 let).
  • Pečujete ve společné domácnosti o dítě, matku, otce, tchána nebo tchyni, kteří dostá­vají příspěvek na péči ve druhém nebo vyšším stupni.
  • Sami máte invaliditu třetího stupně.
  • Dosáhli jste zákonem stanoveného věku (o 4 roky nižšího než je důchodový věk muže stejného data narození nebo svého důchodového věku).

Dokud splňujete některou z vyjmenovaných podmínek, budete dostávat vdovský či vdovecký důchod i po uplynutí 1 roku od smrti manžela nebo manželky.

I když vám nárok na pozůstalostní důchod zanikne, může být opět obnoven,pokud splníte některou z výše vyjmenovaných 4 podmínek nejpozději do dvou let od zániku dřívějšího nároku na pozůstalostní důchod. K obnovení nároku na pozůstalostní důchod nedochází automaticky, ale musíte o něj na okresní správě sociálního zabezpečení požádat.

Kdy a jak požádat o vdovský nebo vdovecký důchod

O důchod žádáte osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (Pražské správě sociálního zabezpečení, Městské správě sociálního zabezpečení Brno). Žádat o pozůstalostní důchod můžete kdykoli. Je možné přiznat jej i zpětně. Žádat o pozůstalostní důchod můžete kdykoli. Je možné přiznat jej i zpětně. V takovém případě Vám lze

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Doklady, které budete k žádosti o vdovský nebo vdovecký důchod potřebovat

  • Svůj doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu
  • Úmrtní list zesnulého
  • Oddací list (jen pokud si údaje OSSZ nemůže sama ověřit v systému evidence obyvatel).

Pokud zesnulá osoba dosud nepobírala důchod, předkládáte ještě její doklady, které se předkládají k žádosti o starobní nebo invalidní důchod. Jsou to zejména doklady o dobách pojištění zemřelé osoby, které ČSSZ nemá ve své evidenci.

Pokud chcete dostávat důchod na bankovní účet a sami ještě důchod nedostáváte, musíte vyplnit formulář (tiskopis) Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu. Najdete ho na ePortálu ČSSZ nebo v tištěné podobě na okresní správě sociálního zabezpečení. Formulář musí být potvrzený bankou.

Výše vdovského/vdoveckého důchodu

Základní výměra vdovského/vdoveckého důchodu je stejná jako u ostatních důchodů. Procentní výměra je u každého jiná a závisí na tom, jaká byla výše procentní výměry dů­chodu zesnulého (nebo na jakou výši důchodu by měl zesnulý nárok).  Konečná výše vdovského/vdoveckého důchodu, kterou dostanete, však závisí na tom, jestli sami pobíráte starobní nebo invalidní důchod.

Pokud nepobíráte svůj starobní nebo invalidní důchod:

  • Procentní výměra vdovského/vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého ke dni úmrtí. K tomu dostanete základní výměru, která je stejná jako u ostatních důchodů.

Pokud pobíráte starobní nebo invalidní důchod:

  • Porovná se výše procentní výměry Vámi pobíraného důchodu a výše procentní výměry pozůstalostního důchodu (to je 50 % procentní výměry důchodu zemřelého) s tím, že následně Vám bude náležet celá vyšší procentní výměra a polovina z nižší procentní výměry. K tomu budete dostávat jednu základní výměru, která je stejná jako u ostatních důchodů.

 

Zánik nároku na vdovský/vdovecký důchod

Pokud uzavřete nové manželství, nebudete mít na vdovský/vdovecký důchod nadále nárok.

Uzavření nového manželství musíte do 8 dnů nahlásit písemně ČSSZ a ta vdovský/vdovecký důchod odejme. Částky vyplacené na pozůstalostním důchodu od doby uzavření nového manželství budete muset vrátit. V případě, že po uzavření nového sňatku znovu ovdovíte, může Vám vzniknout nárok na vdovský/vdovecký důchod po druhém manželovi či manželce.

Podrobné informace o vdovském a vdoveckém důchodu.

Sirotčí důchod

Podmínky nároku

Sirotčí důchod patří také mezi pozůstalostní důchody. Sirotčí důchod náleží osiřelým dětem, které jsou tzv. nezaopatřené.

Kdo je nezaopatřeným dítětem

  • dítě do skončení povinné školní docházky a pak dále, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání (nejdéle do 26 let),
  • dítě do skončení povinné školní docházky a pak dále, jestliže se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů (pro nemoc nebo úraz),
  • dítě mladší 18 let, které skončilo povinnou školní docházku a je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(Nezaopatřeným není dítě, které pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.)

Dítě má nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči (nebo osvojiteli), který pobíral starobní nebo invalidní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. (Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi.)

Nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči (nebo osvojiteli), který nepobíral starobní nebo invalidní důchod, vznikne, pokud zesnulá osoba získala stanovenou dobu důchodového pojištění. Ta je závislá na věku zemřelého rodiče a činí polovinu potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, anebo:

  • jde-li o osobu starší 28 let, činí potřebná doba důchodového pojištění alespoň jeden rok v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí,
  • jde-li o osobu starší 38 let, činí potřebná doba důchodového pojištění alespoň dva roky v posledních dvaceti letech přede dnem úmrtí.

Do uvedeného alespoň jednoho nebo dvou roků doby důchodového pojištění zemřelého rodiče se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodům na důchodové pojištění.

Kdy a jak žádat o sirotčí důchod

O sirotčí důchod žádá na okresní správě sociálního zabezpečení (Pražské správě sociálního zabezpečení, Městské správě sociálního zabezpečení Brno) za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce (zpravidla žijící rodič) nebo opatrovník

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Zletilý nezaopatřený sirotek žádá o sirotčí důchod sám.

Požádat o sirotčí důchod je možné i zpětně. Důchod lze doplatit maximálně 5 let zpětně ode dne, kdy jste o důchod požádali.  

Doklady, které budete k žádosti o sirotčí důchod potřebovat:

  •  doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu) toho, kdo o sirotčí důchod žádá

Dále se vyžadují doklady, které se vztahují k zemřelému rodiči (osvojiteli) a nezaopatřenému dítěti:

  • rodný list nebo výpis z matriky narození nezaopatřeného dítěte, popř. jiný doklad prokazující vztah dítěte k zemřelé osobě (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče)
  • (pokud si okresní správa sociálního zabezpečení nemůže údaje sama ověřit v systému evidence obyvatel)
  • úmrtní list rodiče (osvojitele)
  • Pouze pokud si okresní správa sociálního zabezpečení nemůže údaje sama ověřit v systému evidence obyvatel
  • u dítěte, které již skončilo povinnou školní docházku, předkládáte i doklady prokazující jeho nezaopatřenost, např. potvrzení o studiu nebo učení, potvrzení o zdravotním stavu, potvrzení o vedení v evidenci uchazečů apod.
  • pro výplatu důchodu na bankovní účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu
  • pokud zemřelý rodič (osvojitel) dosud nepobíral důchod, předkládá  žadatel o sirotčí důchod také doklady týkající se zesnulé/ho, které se předkládají k žádosti o starobní nebo invalidní důchod (zejména doklady o dobách pojištění zemřelé osoby, které ČSSZ nemá ve své evidenci)

Výše sirotčího důchodu

Sirotčí důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná jako u ostatních důchodů. Procentní výměra činí 40 % procentní výměry důchodu, který pobírala zemřelá osoba nebo na kterou by měla ke dni úmrtí nárok.

Pokud dítě přijde o oba rodiče a jsou splněny stanovené podmínky, pobírá sirotčí důchod po každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.

Jak dlouho sirotčí důchod náleží

Sirotčí důchod náleží po dobu, po kterou je dítě nezaopatřené, nejdéle však do jeho 26 let. Pokud podmínky pro nárok na důchod pominuly (např. sirotek dostuduje), Česká správa sociálního zabezpečení přestane sirotčí důchod vyplácet. Pokud ještě dojde k výplatě sirotčího důchodu poté, co již nenáležel (např. příjemce důchodu neoznámí ČSSZ ukončení studia), bude muset příjemce důchodu tyto vyplacené částky vrátit. Pokud jsou podmínky nároku na sirotčí důchod opět splněny a prokázány, může být výplata důchodu obnovena.

Sirotčí důchod náleží i v době prázdnin mezi jednotlivými ročníky studia na dané škole a i mezi jednotlivými studii, např. mezi středoškolským či vysokoškolským, bakalářským a magisterským stupněm denního studia apod., pokud na sebe studium bezprostředně navazuje.

(Doba mezi jednotlivými studii na vysoké škole však nesmí přesáhnout tři kalendářní měsíce).

V případě, že sirotek ukončil:

  • povinnou školní docházku a nepřihlásí se do evidence uchazečů o zaměstnání, náleží mu sirotčí důchod nejdéle do srpna
  • studium na střední či vyšší odborné škole v měsíci květnu či červnu, náleží mu sirotčí důchod ještě za prázdninové měsíce (podmínkou je, že po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění nebo nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci)
  • vysokoškolské studium, náleží mu sirotčí důchod ještě následující kalendářní měsíc po měsíci, ve kterém studium ukončil (nesmí ale po celý tento kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění či pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci).

Výplata sirotčího důchodu

Sirotčí důchod pro nezletilého sirotka se vyplácí jeho zákonnému zástupci (žijícímu rodiči), opatrovníkovi, příp. zvláštnímu příjemci. Pokud osiří již zletilé nezaopatřené dítě, vyplácí se sirotčí důchod přímo jemu.

Pokud je však sirotčí důchod nezletilého sirotka vyplácen žijícímu rodiči, vyplácí se mu dále i po nabytí zletilosti sirotka, dokud o změnu výplaty k rukám sirotka tento sirotek nebo rodič nepožádá – automaticky se výplata důchodu v těchto případech nepřevádí.

Příjemce sirotčího důchodu musí předložit potvrzení o studiu v těchto situacích:

  • při zahájení studia po ukončení povinné školní docházky
  • v průběhu studia na střední či vysoké škole (potvrzení o trvání studia)
  • když po přerušení studia začne opět studovat
  • když ho o to ČSSZ požádá

Tyto situace musí příjemce sirotčího důchodu do 8 dnů písemně oznámit ČSSZ:

  • studium ukončí nebo přeruší dříve, než bylo uvedeno v potvrzení o studiu
  • změní formu studia (z prezenční na jinou formu)
  • začne vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění (jedná-li se o jinou formu studia než prezenční)
  • začne od úřadu práce pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (jedná-li se o jinou formu studia než prezenční)
  • je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

Podrobné informace o sirotčím důchodu.