Zálohy na pojistné na důchodové pojištění

Základní informace o zálohách

OSVČ, která v roce 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) s povinností platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění (dále jen „zálohy“) a tuto činnost vykonává nadále i v roce 2026 a pokud u ní nedojde k žádné změně (např. k ukončení a znovuzahájení činnosti, ke změně charakteru činnosti z hlavní na vedlejší či naopak), platí zálohy v roce 2026 do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025 (dále jen „přehled“) ve stejné výši jako v roce 2025. V případě, že ale OSVČ v roce 2025 platila minimální zálohy (z minimálního vyměřovacího základu), tak je od ledna 2026 musí platit ve výši odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu platnému pro rok 2026.

Nová výše záloh pro rok 2026 se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu vypočteného dle daňového základu na přehledu za rok 2025. Pokud je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, je záloha stanovena z minimálního vyměřovacího základu platného pro rok 2026. Nově stanovená výše zálohy platí až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl (nebo měl být) přehled podán a je platná až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled v dalším kalendářním roce.

Toto neplatí v případě, že vypočtený měsíční vyměřovací základ nebo, byl-li stanoven v minimální výši stanovené pro daný rok, je nižší než minimální vyměřovací základ stanovený pro následující kalendářní rok. V takovém případě musí OSVČ v následujícím roce tj. od ledna 2027, platit zálohy ve výši odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu platnému pro tento rok). Záloha činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Záloha za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí. Zálohy se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.

OSVČ zahajující SVČ má prodlouženou splatnost zálohy za měsíc, ve kterém činnost zahájila. V praxi to znamená, že může zaplatit až do konce následujícího měsíce (OSVČ zahájí činnost v únoru 2026, zaplatit zálohu může do 31. 3. 2026). Prodloužená splatnost záloh se vztahuje i na OSVČ, která se dobrovolně přihlásí k DP v průběhu kalendářního roku, pokud vykonává vedlejší SVČ a není ke dni podání přihlášky povinna platit zálohy. Povinnost platit zálohu na základě přihlášky k účasti na DP trvá u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ naposledy za prosinec kalendářního roku, ve kterém se k pojištění přihlásila.

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění od 1. 1. 2026

• hlavní činnost 5 720 Kč
• vedlejší činnost 1 574 Kč
• hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 3 575 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy od 1. 1. 2026

• hlavní činnost 19 587 Kč
• vedlejší činnost 5 387 Kč
• hlavní činnost OSVČ, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost a tuto v předchozích 20 kalendářních letech nevykonávala, 12 242 Kč

Výše zálohy na pojistné

Minimální výše zálohy se v roce 2026 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 55 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro tento rok. Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč.

Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, tzn., že maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) činí 57 194 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2026 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ činí 19 587 Kč, minimální záloha činí 5 720 Kč

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2026 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ, která v roce 2026 zahájila SVČ a v předchozích 20 letech před tímto zahájením nevykonávala tuto činnost, činí 12 242 Kč (25 % průměrné mzdy), minimální záloha činí 3 575 Kč. Nižší minimální vyměřovací základ pro tuto OSVČ platí v kalendářním roce, ve kterém SVČ po alespoň 20 kalendářních letech zahájila a následně ještě v bezprostředně dvou následujících letech, a to jen po dobu, kdy SVČ vykonává jako hlavní.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2026 u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 5 387 Kč, minimální záloha činí 1 574 Kč.

Pokud OSVČ zahájí/znovuzahájí SVČ po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 kalendářních letech před tímto zahájením tuto činnost nevykonávala, je povinnosti platit zálohy na pojistném v prvních dvou kalendářních letech činnosti zproštěna, tzn, že v roce zahájení činnosti a bezprostředně v následujícím kalendářním roce (do konce kalendářního roku) činí předpis zálohy 0,- Kč. Jedná se však pouze o zproštění povinnosti pravidelného placení záloh, které se ale nevztahuje na úhradu pojistného po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ formou doplatku, bude-li u vedlejší SVČ stanoveno. Pokud však tato OSVČ zároveň SVČ nevykonávala v přechozích 20 kalendářních letech, tuto vykonává jako hlavní, vztahuje se na ni snížený minimální vyměřovací základ (25 % průměrné mzdy) pro pojistné dle předchozího odstavce.

Od 1. 1. 2025 může OSVČ podat Oznámení o snížení měsíčního vyměřovacího základu nebo o zrušení povinnosti placení záloh na pojistné.  Tiskopis pro Oznámení naleznete zde. Na základě tohoto oznámení příslušná ÚSSZ

• poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné (při výkonu hlavní / vedlejší SVČ)
• zruší povinnost zálohy na pojistné platit (při výkonu vedlejší SVČ)

a to na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž bude nebo by měl být podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ,

Podmínkou pro akceptaci oznámení je pokles příjmů po odpočtu výdajů ze SVČ připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období posledních 3 kalendářních měsíců, v nichž byla SVČ vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, v němž bylo oznámení o snížení podáno. Takový příjem musí být nejméně o jednu třetinu nižší než příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ.

Pro úplné zrušení povinnosti platit zálohy u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ platí, že v období posledních tří kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána SVČ a které předcházejí kalendářnímu měsíci podání oznámení, nesmí její příjem po odpočtu výdajů dosáhnout částky, která by za toto období založil účast na důchodovém pojištění.

V případě, kdy u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ nedojde k dostatečnému poklesu příjmů a úplné zrušení povinnosti platit zálohy tak není možné, lze na základě poklesu příjmů  měsíční vyměřovací základ alespoň snížit. Z tohoto důvodu je OSVČ umožněno prostřednictvím jednoho oznámení současně oznámit jak zrušení povinnost platit zálohy na pojistné, tak i případné snížení měsíčního vyměřovacího základu.

Pokud OSVČ splní zákonem stanovené podmínky pro snížení či zrušení povinnosti hradit zálohy, ÚSSZ stanoví novou výši zálohy na pojistné ve výši 29,2 % ze sníženého měsíčního vyměřovacího základu nebo povinnost platit zálohy zruší zcela. OSVČ si novou výši zálohy na pojistné ověří na ePortálu ČSSZ v online službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ.

Pokud podmínky pro snížení/zrušení placení záloh splněny nejsou, např. nedošlo k požadovanému poklesu příjmů, nebyl podán přehled za předchozí kalendářní rok nebo již uplynula splatnost záloh na část nebo celé požadované období (vyměřovací základ nelze snížit na ty kalendářní měsíce, jejichž splatnost již uplynula), ÚSSZ zašle OSVČ sdělení o tom, že k jejímu oznámení nelze přihlédnout.

OSVČ může platit v kalendářním roce zálohy na delší než měsíční období,  vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Tuto skutečnost není OSVČ povinna oznamovat. Úhrn záloh zaplacených do budoucna, nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených dle daňového základu za předchozí rok/y, ve výši minimální zálohy či dle měsíčního vyměřovacího základu sníženého na základě oznámení OSVČ, za období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí.

Pokud OSVČ zaplatila v některém měsíci kalendářního roku zálohu z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než odpovídá předpisu zálohy, použije se část platby vypočtená jako rozdíl nejprve na úhradu splatných závazků, a až poté na úhradu záloh do budoucna. Částka, která převyšuje předpis zálohy v prosinci (nebo v posledním měsíci, ve kterém byla činnost v kalendářním roce vykonávána), se považuje za součást zálohy za tento měsíc.

Zálohy zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení této činnosti, a v případě, že OSVČ požádala do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený/vypočtený jako 55 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný kalendářní rok.

OSVČ, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může být od 1. 1. 2025 výše zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovena procentní sazbou ve výši 22,7 %. Současně má nárok na slevu pro pracujícího důchodce (6,5% z vyměřovacího základu pro pojistného, stanovaného v přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, za který nárok na slevu vznikl, a který v tomto přehledu OSVČ uplatnila). Více informací ke slevě na pojistném naleznete  ZDE.  

Zálohy a vedlejší SVČ

SVČ se považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla činnost vykonávána, a v době tohoto výkonu SVČ aspoň po část této doby trval některý důvod pro výkon vedlejší činnosti. Povinnost platit zálohy má OSVČ vykonávající vedlejší SVČ,

• jejíž daňový základ za předchozí kalendářní rok dosáhl výše zakládající povinnou účast na DP. Povinnost platit zálohy vzniká za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled s takovým daňovým základem, a trvá naposledy za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo by měl být podán přehled v následujícím kalendářním roce,
• která podala přihlášku k účasti na DP. Povinnost platit zálohy vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se k účasti přihlásila, a trvá až do prosince kalendářního roku, na který se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění.

Pokud chce být OSVČ pro účely placení záloh považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, je nutné, aby příslušné ÚSSZ oznámila a doložila, že nastal některý z důvodů pro výkon vedlejší činnosti.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší činnosti musí mít písemnou formu. a Oznámení jej nutné učinit nejpozději na přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.

Doložení povinně dokládaných skutečností musí být uskutečněno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled. Doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti nebude vyžadováno, má-li ČSSZ údaj o tomto důvodu ve své evidenci nebo má možnost si jej opatřit dálkovým přístupem. Více viz zde.

Osvobození od placení záloh na pojistné

OSVČ není povinna platit zálohy

• za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala SVČ, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na dávku z NP OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Toto NEPLATÍ PRO OSVČ, KTERÁ JE POPLATNÍKEM V PAUŠÁLNÍM REŽIMU, neboť platí paušální zálohy správci daně – finanční správě.
• od kalendářního měsíce, ve kterém doložila příslušné ÚSSZ  potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.
• pokud OSVČ zahájila SVČ po 31. 12. 2024 a v předchozích 5 kalendářních letech před tímto zahájením nevykonávala tuto činnost, je povinnosti platit zálohy na pojistném v prvních dvou kalendářních letech činnosti zproštěna, tj. v roce zahájení činnosti a bezprostředně v následujícím kalendářním roce (do konce kalendářního roku).

OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou informace zde.