Vyslaní pracovníci

Vysílání pracovníků je upraveno články 14(1) a 14a(1) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71. Znamená to, že při splnění dále uvedených podmínek osoba vykonávající přechodně činnost nebo práci v jiném státě nepodléhá po vymezenou dobu právním předpisům o sociálním zabezpečení státu, kde pracuje, ale může být i nadále kryta právními předpisy o sociálním zabezpečení státu, odkud byla vyslána. Vysílání pracovníků je nejčastější odchylkou z pravidla státu výkonu práce/činnosti, podle kterého jsou příslušné právní předpisy o sociálním zabezpečení státu, v němž je činnost nebo práce vykonávána. Osoba prokazuje skutečnost, že je vyslaným pracovníkem, a tudíž se na ni vztahují právní předpisy o sociálním zabezpečení vysílajícího státu formulářem E101, popř. E102.

Vyslána může být jak osoba zaměstnaná, tak osoba samostatně výdělečně činná.

1/ Vysílání zaměstnanců

(článek 14 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71)

Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který normálně pracuje pro svého zaměstnavatele na území jednoho státu, je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného státu, aby tam pro něj vykonal určitou práci.

Vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům prvního (vysílajícího) členského státu.

Upozornění:

S pojmem „vyslání“ (pronájem pracovní síly, apod.) je možné se setkat také v jiných oblastech, např. v oblasti pracovněprávní. V takových případech je nutné se řídit vždy příslušnou právní normou (zákoník práce, směrnice ES č. 96/71). Pojem vyslání definovaný v nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 se týká pouze oblasti sociálního zabezpečení.

Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání zaměstnance:

• Status zaměstnance
  Osoba zaměstnaná může být vyslána jen tehdy, pokud spadá do osobního rozsahu nařízení Rady (EHS) č. 1408/71. Zaměstnancem je nutno v ČR rozumět nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale další skupiny osob, které za zaměstnance označuje § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Státní příslušnost není rozhodující.
  (Pozn.: Podnik se sídlem v ČR může vyslat svého zaměstnance - německého státního příslušníka, který má trvalé místo výkonu práce na území České republiky, do Rakouska, aby tam pro něj dočasně vykonal práci.)
• Doba vyslání
  Doba vyslání nesmí převýšit dvanáct měsíců. Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších dvanáct měsíců.
  (Pozn.: Uvedené doby jsou maximální, a pokud zaměstnavatel předem ví, že práce v zahraničí bude trvat déle, může, pokud chce zachovat svému zaměstnanci příslušnost k právním předpisům vysílajícího státu, požádat se souhlasem zaměstnance o výjimku dle článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71.)
• Účast vysílaného zaměstnance v systému vysílajícího státu
  Zaměstnanec vyslaný do jiného členského státu musí mít nadále vazbu na systém sociálního zabezpečení členského státu, ve kterém je usazen jeho zaměstnavatel bezprostředně před počátkem jeho zaměstnání, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce. Tento požadavek splňuje zaměstnání u jakéhokoliv zaměstnavatele ve vysílajícím státě. Není nutné, aby osoba pracovala pro zaměstnavatele, který požadoval její vyslání. Tuto podmínku splňují také studenti nebo důchodci nebo osoby pojištěné z důvodu bydliště, kteří mají vazbu na systém sociálního zabezpečení vysílajícího státu.
• Vztah mezi vyslaným pracovníkem a jeho zaměstnavatelem
  Po celou dobu vyslání musí mezi vyslaným zaměstnancem a podnikem, který ho vysílá, zůstat zachován přímý vztah neboli tzv. organická vazba. Více informací o organické vazbě obsahuje rozhodnutí Administrativní komise č. 181/2000.
  Z výše uvedeného vyplývá, že pracovněprávní vztah mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím podnikem musí trvat po celou dobu vyslání se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími, tzn.:
  • zaměstnanec provádí práci pro vysílající podnik,
  • zaměstnanec musí být odměňován vysílajícím podnikem,
  • pravomoc ukončit s vyslaným zaměstnancem pracovněprávní vztah má pouze podnik, který ho vyslal,
  • odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající podnik,
  • nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s podnikem, do kterého je zaměstnanec vyslán, apod.

• Činnost vysílajícího podniku
  Skutečnost, že podnik vyšle pracovníka na území jiného členského státu, předpokládá, že tento podnik je ekonomicky aktivní ve vysílajícím státě.
  (Pozn.: O vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude pouze najímat pracovníky a posílat je za prací do jiného členského státu.)
• Náhrada za jiného zaměstnance, který dovršil dobu vyslání
  Nelze vyslat zaměstnance s úmyslem nahradit jiného vyslaného zaměstnance, který dovršil dobu svého vyslání.
  (Pozn.: O vyslání se nebude jednat, pokud stavební firma bude chtít nahradit po 12 resp. 24 měsících svého stavbyvedoucího jiným stavbyvedoucím pro zajištění téže činnosti.)
• Minimální doba mezi opětovným vysláním
  Minimální doba mezi opětovným vysláním téhož zaměstnance do stejného státu vyslání činí zpravidla 2 měsíce.
  (Pozn.: Zaměstnanec, který bude vyslán na dobu 24 měsíců (původně 12 měsíců, prodlouženo o dalších 12) do Rakouska, může být opět vyslán do Rakouska po uplynutí 2 měsíců, po které bude pracovat v ČR.)

2/ Vysílání OSVČ

(článek 14a(1)(a) a (b) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71)

Jedná se o situaci, kdy osoba, která normálně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jednoho státu, dočasně vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území jiného státu.

OSVČ vysílá sama sebe. Vyslaná OSVČ podléhá právním předpisům prvního (vysílajícího) členského státu.

Podmínky, které musí být splněny, aby se jednalo o vyslání OSVČ:

• Status OSVČ
  OSVČ může být vyslána, jen pokud spadá do osobního rozsahu nařízení Rady (EHS) č. 1408/71.
  (Pozn.: Jedná se o OSVČ, která je kryta českým systémem a tato OSVČ se vysílá do jiného státu.)
• Doba vyslání
  Osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost přechodně v jiném členském státě po dobu maximálně dvanácti měsíců. Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně o dalších dvanáct měsíců.
• Výkon činnosti
  Je nutné, aby osoba vykonávala samostatnou výdělečnou činnost ve vysílajícím státě ještě předtím, než dojde k vyslání, a byla účastna pojištění, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce před vysláním.
  (Pozn.: Český pokrývač musí ještě předtím, než zažádá o formulář E101 pro Německo, vykonávat samostatnou výdělečnou činnost v ČR.)
• Zajištění práce ve státě vyslání
  V souladu s rozhodnutím Administrativní komise č. 181/2000 musí být obsah a trvání činnosti, kterou bude OSVČ v přijímajícím státě vykonávat, předem definovány, což musí být doloženo příslušnými dokumenty, případně čestným prohlášením.
  (Pozn.: Český pokrývač žádající o formulář E101 pro Německo musí doložit doklad o tom, kde bude svou činnost vykonávat a jakým způsobem.)
• Minimální doba mezi opětovným vysláním
  Minimální doba mezi opětovným vysláním téže OSVČ do stejného státu vyslání činí zpravidla 2 měsíce.
  (Pozn.: OSVČ, která je vyslána na dobu 24 měsíců (původně 12 měsíců, prodlouženo o dalších 12) do Rakouska, může být opětovně vyslána do Rakouska po uplynutí 2 měsíců, po které bude vykonávat činnost v ČR.)

Postup při uplatnění žádosti o vystavení formuláře E101

Formulář E101 osvědčuje skutečnost, že vyslaný pracovník podléhá i nadále právním předpisům sociálního zabezpečení vysílajícího státu. Tento formulář má stejnou podobu pro vyslané zaměstnance i OSVČ.

Formuláře E101 u vyslaných osob vystavuje v ČR místně příslušná OSSZ (nikoli zdravotní pojišťovny nebo zaměstnavatelé) na základě žádosti. Tiskopisy žádostí jsou zveřejněny na ePortálu ČSSZ. Každý formulář E101 vystavený pro konkrétní osobu je očíslován a evidován.

Vyslání zaměstnance

Zaměstnavatel společně se zaměstnancem vyplní vnitrostátní tiskopis Žádost o určení použitelných právních předpisů pro zaměstnance.

Žádost podá na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. K žádosti je nutné přiložit kopii pracovní smlouvy (dohody o pracovní činnosti, popř. jiné smlouvy) včetně posledních změn a dodatků prokazujících trvání pracovního vztahu a druh vykonávané práce.

Vyslání OSVČ

OSVČ vyplní vnitrostátní tiskopis Žádost o určení použitelných právních předpisů pro OSVČ.

Žádost podá na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. K žádosti je nutné přiložit dokumenty, na základě kterých bude činnost v jiném členském státě vykonávána (případně čestné prohlášení).