Důchody
Jste příjemcem důchodu nebo zvažujete podat žádost o důchod? Vše o důchodech starobních, invalidních a pozůstalostních se dozvíte zde.
Ve středu 4. června 2025 bude Klientské centrum ČSSZ uzavřeno pro veřejnost z důvodu konání Česko-německých poradenských dnů. Více informací naleznete v tiskové zprávě. Děkujeme za pochopení.
Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.
Nemoc či úraz a s tím související výpadek příjmu nejsou určitě nic příjemného. Jako kompenzaci mohou pracující čerpat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a nemocenské. Jaký je v tom rozdíl? V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne náleží nemocenské hrazené Českou správou sociálního zabezpečení. Tento princip funguje i u nynějších karantén a izolací.
Účast na nemocenském pojištění zpravidla u všech zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Pojistné na nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou účastnit nemocenského pojištění (a hradit pojistné) dobrovolně.
Na nemocenské (dávka vyplácená státem) má nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným pro nemoc nebo úraz (nebo mu byla nařízena karanténa) a jehož dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Trvá-li nemoc déle než 14 dní, pak mu od 15. dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušná podle sídla zaměstnavatele (event. jeho mzdové účtárny) nemocenské.
Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění, tedy že osoba je takzvaně nemocensky pojištěna. Účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance zpravidla dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. U OSVČ pak dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém přihlášku podala.
Jestliže zaměstnání (pojištění) skončilo a následně zaměstnanec onemocněl, vztahuje se na něj ze zákona ochranná lhůta, kdy mu může vzniknout nárok na nemocenské. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá nejdéle 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud tedy onemocníte v těchto 7 dnech, prvních 14 dní nemáte na náhradu mzdy nárok, ale od 15. dne vám nemocenskou vyplácí OSSZ. Trvalo-li pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.
O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenky).
Zaměstnanec má dle zákoníku práce povinnost zaměstnavateli neprodleně sdělit, že u něj nastala dočasná pracovní neschopnost. Tuto informaci postačí sdělit telefonicky nebo e-mailem. Stejným způsobem bude zaměstnanec informovat zaměstnavatele po kontrole zdravotního stavu, že jeho dočasná pracovní neschopnost dále trvá.
Lékař pojištěnci předá Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, ve kterém jsou informace o dočasné pracovní neschopnosti a lékaři, který o ní rozhodl. Do tohoto průkazu lékař vyznačuje termín příští kontroly, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti či její ukončení. Ostatní doklady týkající se pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ, a to včetně potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (dříve tzv. lístek na peníze). Pojištěnec tedy nemusí předávat zaměstnavateli žádné doklady. Zaměstnavatel si bude moci informaci o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím trvání ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ.
Od 1. 1. 2020 již pojištěnec nemusí podávat samostatnou žádost o výplatu nemocenského (dříve šlo jeden z dílů propisovacího tiskopisu). Žádost o nemocenské se ze zákona považuje za podanou, pokud pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, a to na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ.
Není podmínkou, aby nahlášená adresa byla totožná s adresou trvalého bydliště. Důležité je dodržovat léčebný režim a rozsah stanovených vycházek a umožnit kontrolu jeho dodržování. Adresu pobytu lze změnit se souhlasem ošetřujícího lékaře, protože jde o součást režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. U žádostí o změnu pobytu do zahraničí je nutný souhlas lékaře OSSZ.
Určitě je nutné označit místo pobytu (zvonek) jmenovkou. Také je dobré si pamatovat, že možnost kontroly není omezena pouze na denní dobu, která odpovídá běžné pracovní době v kalendářním týdnu, tj. kontrolor může přijít i o víkendu nebo mimo pracovní dobu. Je nutné dodržovat dobu
a rozsah stanovených vycházek.
V případě, že pracovníci OSSZ nemocného nezastihnou na uvedené adrese, vyzvou ho písemným oznámením, aby kontaktoval OSSZ. Pokud se prokáže porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zahájí OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odejmutí nemocenského, tzv. postih.
Během prvních 14 dnů má také zaměstnavatel právo kontrolovat své zaměstnance „na neschopence“. Pokud zjistí nedodržování léčebného režimu, řeší se postih podle zákoníku práce.
Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenské kráceno nebo odňato za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne (každého) porušení tohoto režimu nebo ode dne nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu.
Nemocenské bude pojištěnci vypláceno stejným způsobem, jakým mu zaměstnavatel vyplácí mzdu nebo plat. Tuto informaci sděluje OSSZ zaměstnavatel.
Zákon nestanovuje pro výplatu nemocenského určitý konkrétní termín (např. den v měsíci). Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění se podle zákona o nemocenském pojištění vyplácí zpětně ve lhůtě nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy byly OSSZ doručeny všechny potřebné a správně vyplněné doklady pro nárok na výplatu dávky.
V případě OSVČ je nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění.
Pojištěnec může písemně požádat o jiný způsob výplaty, kdy k této žádosti může využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který je dostupný na ePortálu ČSSZ anebo v tištěné podobě na OSSZ.
Pro všechny pojištěnce je v tomto případě postup stejný. OSVČ nemusí podávat žádost o výplatu nemocenského, jelikož ji lékař elektronicky zasílá přímo OSSZ. Pokud nemoc trvá déle než 14 dnů, lékař elektronicky odesílá i potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které nárok na výplatu dávky nemocenského zakládá.
Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.
Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenské. Výše nemocenského je do 30. dne trvání pracovní neschopnosti stanovena ve výši 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, mezi 31. až 60. dnem se zvyšuje na 66 % a od 61. dne na 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Redukovaný denní vyměřovací základ se počítá postupem podle zákona o nemocenském pojištění. Vychází ze součtu příjmů za rozhodné období (obvykle 12 kalendářních měsíců, pokud zaměstnání netrvalo např. kratší dobu), z něhož se určuje průměrná částka na kalendářní den (s některými dny se však nepočítá, protože by výsledný podíl nespravedlivě rozmělnily – jde např. o dny, za které nenáležela mzda, protože zaměstnanec pobíral některou z dávek nemocenského pojištění). Vypočtený průměr se redukuje za pomoci redukčních hranic, které se každoročně zvyšují.
Orientační výši dávky spočítá příslušná kalkulačka MPSV.
OSVČ ukončení DPN nikam nehlásí, oznámení o ukončení DPN zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ. Povinností OSVČ je neprodleně po ukončení DPN lékařem vyplnit tiskopis „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“, který je dostupný na ePortálu ČSSZ anebo v tištěné podobě na OSSZ. Bez doložení tohoto hlášení nelze vyplatit poslední dávku nemocenského.
Podrobnější informace naleznete na webových stránkách ČSSZ.
Jste příjemcem důchodu nebo zvažujete podat žádost o důchod? Vše o důchodech starobních, invalidních a pozůstalostních se dozvíte zde.
Máte „neschopenku“, jsou vaši blízcí nemocní? Vše o „nemocenském“ či „ošetřovném“ a o povinnostech občanů a zaměstnavatelů se dozvíte zde.
Očekáváte narození miminka, připravujete se na roli maminky a tatínka? Vše o „peněžité pomoci v mateřství“ či „otcovské“ nebo „vyrovnávacím příspěvku“ se dozvíte zde.
Víte, jaké jsou sazby pojistného a koho se placení pojistného týká? Vše o pojistném na sociální zabezpečení a povinnostech zaměstnavatelů se dozvíte zde.
Zaměstnavatelé mají ze zákona v rámci sociálního zabezpečení řadu povinností, od placení pojistného po předávání různých tiskopisů. Jaké povinnosti to konkrétně jsou a jak na podání tiskopisů se dozvíte zde.
Je podnikání hlavním zdrojem vašeho příjmu nebo si podnikáním přivyděláváte? Vše o povinnostech OSVČ nejen v důchodovém pojištění se dozvíte zde.
Zajímá vás, jaké úkoly plní lékaři lékařské posudkové služby? Vše o lékařské posudkové službě a jejích činnostech se dozvíte zde.
Pracujete/pracovali jste v zahraničí či jste v cizině žili? Vše o podmínkách vzniku nároku na důchod nebo nemocenské dávky se dozvíte zde.
Vše o podmínkách a poskytování tzv. odškodňovacích dávek vyplácených zpravidla osobám poškozeným totalitními režimy se dozvíte zde.
Kontaktní informace na OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno naleznete zde.
Nevíte si rady a potřebujete poradit? Kontaktujte call centra ČSSZ na čísle 800 050 248.
Chcete si domluvit čas vaší návštěvy OSSZ, využijte náš rezervační systém.