Nemocenské pojištění - dávky
Z nemocenského pojištění (dále jen „NP“) OSVČ je poskytováno:
- nemocenské
- peněžitá pomoc v mateřství (dále též „PPM“)
- otcovská
- dlouhodobé ošetřovné
- ošetřovné (od 1. 1. 2025)
Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě.
Obecnou podmínkou nároku na nemocenskou dávku je účast na NP OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), otcovské, ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného.
Pokud však vznikla účast na NP OSVČ nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna NP alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání, podmínka neplatí. Aby vznikl nárok na výplatu dávky již v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP, musí být uhrazeno pojistné na NP OSVČ za tento měsíc.
Podmínkou nároku na PPM je trvání účasti na NP alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM (tato podmínka nemusí být splněna jen z jednoho pojištění, v období dvou let lze sčítat doby z různých pojištění/zaměstnání), dále musí být splněna podmínka účasti na NP OSVČ aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM, započte se do celkové délky 270 dnů).
Upozornění: platby na NP OSVČ se zasílají na odlišné číslo účtu než platby na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, variabilním symbolem pro NP je vždy rodné číslo.
Ochranná lhůta se vztahuje jen na nemocenské a PPM. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro PPM činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, u mužů, jejichž pojištění zaniklo, však jen 7 kalendářních dnů. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ
Nemocenské, PPM, dlouhodobé ošetřovné, ošetřovné či otcovská se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Při výpočtu dávek NP OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ. Z rozhodného období musí být vyloučena doba, po kterou OSVČ nevykonávala činnost nebo pobírala nemocenské dávky z NP OSVČ po celý kalendářní měsíc, nebo nebyla účastna NP.
Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivňuje výši měsíčního vyměřovacího základu pro NP ani výši ročního vyměřovacího základu na důchodové pojištění. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na NP ve vyšší výši, nebude se při výpočtu dávky NP přihlížet k částce přesahující její maximální měsíční vyměřovací základ.
Vyměřovacím základem pro pojistné na NP v roce 2026 je minimálně 9 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,7 % činí nejméně 243 Kč.
Informace k platbám na NP OSVČ v paušálním režimu naleznete zde.
Měsíční vyměřovací základ na NP si OSVČ určuje svou platbou.
Maximální měsíční vyměřovací základ a výše platby na NP se odvíjí od určeného vyměřovacího základu uvedeného na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok (dále jen „přehled“).
Maximální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na NP, ze kterého je vypočítán denní vyměřovací základ pro dávku NP, nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 9 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 243 Kč.
Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2026 je to částka 24 484 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,7% činí 662 Kč. Pokud však v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z NP OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky.
Tzn. na NP lze platit v rozsahu od minimální částky 243 Kč do maximální částky vypočtené z přehledu (např. měsíční vyměřovací základ z přehledu za rok 2025 činí 13 191 Kč, pojistné ve výši 2,7 % činí 357 Kč, rozsah plateb pojistného na NP OSVČ je v rozmezí 243 Kč až 357 Kč; nebo měsíční základ z přehledu za rok 2025 činí 16 295 Kč, pojistné ve výši 2,7 % činí 440 Kč, rozsah plateb pojistného na NP OSVČ je v rozmezí 243 Kč až 440 Kč), nelze-li stanovit výpočet z přehledu, pak je maximální výše vypočtena dle výše uvedených pravidel.
Výplata dávek
Ke kontrole stavu podání a výplaty a dalších informací o vyplacených dávkách jsou zřízeny služby na ePortálu ČSSZ zde.
Dávky vyplácí příslušná ÚSSZ prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl stanovený, řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky, včetně příslušných podkladů doručen.
Dávky se pojištěnci poukazují
- na jeho účet u peněžního ústavu v ČR,
- nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn., že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena (poukázečné se řídí platným ceníkem České pošty).
Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a období, za které byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že text oznámení bude delší, než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle ÚSSZ písemné oznámení formou dopisu. Sdělení skutečností výše uvedenými způsoby, tj. formou oznámení se užívá v tzv. zkráceném řízení, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku, její výplatu a výši dávky.
Poštovní poukázky jsou standardně doručovány adresátům do jejich domovních schránek. Pokud příjemce dávky požaduje, aby mu byla peněžní částka vyplacena přímo na uvedené adrese, je to možné pouze po předchozí dohodě s Českou poštou a po předání poukázky zpět poště. V případě vyšších částek může být z bezpečnostních důvodů do schránky vloženo pouze oznámení o uložení poukázky na poště, kde si ji adresát vyzvedne osobně. Více informací naleznete na webu České pošty.
V případě potřeby změny čísla účtu, na které jsou dávky NP vypláceny, je třeba tuto změnu písemně oznámit na příslušné ÚSSZ. Oznámení lze učinit písemně volnou formou nebo je možné využít nepovinného formuláře „Žádost o změnu způsobu výplaty dávky nemocenského pojištění. Změnu je rovněž možno oznámit osobně na příslušné ÚSSZ a záznam o změně podepsat. Musí se však jednat o vlastní účet pojištěnce.
Nesouhlasí-li pojištěnec s výsledkem zkráceného řízení, může podat příslušné ÚSSZ ve lhůtě do 30 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne doručení písemného oznámení o ukončení výplaty dávky písemnou žádost o vydání rozhodnutí o dávce, v němž uvede důvody nesouhlasu s výsledkem tohoto řízení.
Nárok na výplatu nemocenské, PPM, ošetřovného a otcovské má OSVČ pouze v případě, že po dobu jejich pobírání osobně nevykonává SVČ. Je-li výkon SVČ zajištěn prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob je tato podmínka splněna. Výkon jiné, než SVČ však poskytování těchto dávek z NP OSVČ nebrání, toto však neplatí v případě dávky dlouhodobého ošetřovného.
O dávkách rozhoduje příslušná ÚSSZ, která vede evidenci dané OSVČ, a které podává svou žádost.
Příslušnost správy sociálního zabezpečení k výplatě dávky
Pro OSVČ je místně příslušná ÚSSZ podle jejího trvalého pobytu (jde-li o cizince podle místa hlášeného pobytu v ČR, popř. podle místa podnikání).
Na tuto ÚSSZ se také pojištěnci obrací s případnými dotazy.
Informace k jednotlivým dávkám NP OSVČ:
Nemocenské
Peněžitá pomoc v mateřství (dále též „PPM“)
Otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Ošetřovné (od 1. 1. 2025)
Nemocenské
Podmínky nároku na nemocenské
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:
- Účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Uvedené neplatí pro dávky s datem počátku případu po 31. 12. 2024, vznikne-li účast na NP OSVČ do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna NP alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání (pro nárok na výplatu dávky v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP musí mít uhrazeno pojistné na NP).
- OSVČ nevykonává osobně, po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), samostatnou výdělečnou činnost.
- Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.
Příklad, kdy není nárok na dávku:
OSVČ dne 31. 12. 2025 ukončila svou samostatnou výdělečnou činnost a tím současně i účast na NP. Dne 5. 2. 2026 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2026 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k NP (OSVČ bude přihlášena k NP od 5. 2. 2026, tedy ode dne podání přihlášky k NP). Dne 7. 2. 2026 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti tato OSVČ nemá, protože není splněna podmínka trvání účasti na NP po dobu nejméně tří kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících vzniku nemoci. Nárok na dávku by byl přiznán, kdyby pracovní neschopnost vznikla dne 5. 5. 2026 nebo později (za předpokladu, že pojistné bylo pravidelně hrazeno). Pokud tato nemoc bude pokračovat od 7. 2. 2026 až do doby po 5. 5. 2026, nárok na dávku od 6. 5. 2026 také nevznikne. Jedná se o nemoc, která vznikla před uplynutím třech měsíců od vzniku účasti na pojištění, kdy nebyla splněna podmínka 3 měsíců účasti na NP.
Výše nemocenské
Výše nemocenské za kalendářní den činí:
a) 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, výše nemocenského za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.
Postup při uplatňování nároku na nemocenské
Postup OSVČ:
Pokud OSVČ onemocní a ošetřující lékař jí uzná dočasně práce neschopnou, obdrží OSVČ prostřednictvím e-mailu či SMS identifikátor rozhodnutí, prostřednictvím něhož na ePortálu ČSSZ zjistí všechny údaje o dávce. V případě že OSVČ lékaři neposkytne žádný kontakt, předá lékař identifikátor pojištěnci přímo. OSVČ nezasílá ÚSSZ žádost o nemocenské, neboť ošetřující lékař zasílá tiskopisy k nemoci elektronicky přímo ČSSZ. Nemění se však povinnost OSVČ dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování. Nemění se ani povinnost OSVČ po ukončení nemoci oznámit na předepsaném tiskopisu příslušné ÚSSZ den opětovného zahájení činnosti.
Proces uplatnění nemocenského je automatizovaný a peníze jsou zasílány stejným způsobem, jakým je placeno pojistné na NP. Nemocenské je zasláno na účet, z kterého je hrazeno pojistné na NP OSVČ nebo prostřednictvím poštovní poukázky na adresu, kterou eviduje ÚSSZ v souvislosti s vyplácením dávek nebo na adresu trvalého bydliště. Pokud OSVČ požaduje nemocenské poslat jiným způsobem nebo na jiný účet, musí to sdělit správě sociálního zabezpečení prostřednictvím tiskopisu „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ.
Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény.
Jestliže je pracovní neschopnost/karanténa delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen, pro účely výplaty nemocenského, potvrdit trvání pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu. Trvání pracovní neschopnosti však lze potvrdit jen ke dni elektronického odeslání tiskopisu nebo nejvýše tři kalendářní dny dopředu. Lékař elektronicky odesílá také III. díl rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, který je jejím ukončením.
OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, je povinna po ukončení dočasné pracovní neschopnosti ohlásit den, ve kterém začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. K tomu je určen povinný tiskopis Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti, bez jehož podání nelze vyplatit poslední dávku nemocenské. Tiskopis je dostupný na ePortálu ČSSZ. Podání tiskopisu není nutné pouze pokud činnost po ukončení nemoci již nepokračuje. Pokud má OSVČ ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, je povinna předepsaný tiskopis podat v elektronické podobě buď prostřednictvím interaktivního formuláře ePortálu ČSSZ který umožňuje přímé odeslání nebo zasláním do datové schránky příslušného kontaktního pracoviště ÚSSZ.
V odůvodněných případech lze učinit podání osobně či prostřednictvím poštovního doručovatele.
Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je pojištěnec povinen doložil, že se nejedná o případ uvedený v § 31 zákona o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis „Záznam o úrazu“, který je k dostupný na ePortálu ČSSZ, popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo.
Pokud pojištěnec kvůli svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. bezvědomí) nemůže uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může ÚSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S tímto ustanovením musí souhlasit jak pojištěnec, tak i určená osoba. Souhlas pojištěnce se nevyžaduje tehdy,pokud jeho zdravotní stavu neumožňuje vyjádření - tuto skutečnost je třeba doložit potvrzením jeho ošetřujícího lékaře).
Více informací k eNeschopence naleznete na adrese: www.cssz.cz/eneschopenka. Konkrétní informace k nároku, výši a výplatě nemocenského sdělí správy sociálního zabezpečení (kontakty na jednotlivá pracoviště zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty) nebo odborníci call centra NP na bezplatné informační telefonní lince 800 050 248.
Peněžitá pomoc v mateřství (dále též „PPM“)
Podmínky nároku na PPM
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Kromě podmínky trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM však:
- účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na PPM (započte se do celkové délky 270 dnů),
- OSVČ nesmí, v době pobírání PPM, vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
Výše PPM
Výše PPM za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Postup při uplatňování nároku na PPM
Postup OSVČ:
OSVČ (zahraniční zaměstnanec), která je přihlášena k dobrovolnému nemocenskému pojištění uplatňujete nárok tiskopisem „Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné)“, který je na ePortálu ČSSZ. Žádost lze podat teprve poté, co ošetřující lékař – gynekolog, u něhož je OSVČ v předporodní péči, zašle elektronický tiskopis na ČSSZ s předpokládaným dnem porodu a předal identifikátor Potvrzení o datu porodu.
Má-li OSVČ datovou schránku zpřístupněnou ze zákona, podává žádost a další předepsané tiskopisy povinně elektronicky. Pokud se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásí, usnadní to vyplnění žádosti o dávku, ePortál ČSSZ některé údaje vyplní a k ostatním poskytne návodné informace. Pak již stačí jen žádost o dávku odeslat.
Pokud datovou schránku OSVČ nemá, může žádost na ePortálu ČSSZ vyplnit a v čitelném formátu (např. PDF) ji podepsanou uznávaným elektronickým podpisem odeslat na e-podatelnu. Další možností je ji doručit v papírové podobě na příslušnou ÚSSZ.
Nárok na PPM při převzetí dítěte do péče
- z rozhodnutí příslušného orgánu,
- z důvodu úmrtí matky,
- z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění matky, pro které nemůže o dítě pečovat,
- na základě dohody matky s manželem nebo otcem dítěte,
se uplatňuje též tiskopisem „Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné)“ elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ či do datové schránky příslušné ÚSSZ. V odůvodněných případech lze učinit osobně či, prostřednictvím poštovního doručovatele. K žádosti je OSVČ povinna doložit doklady prokazující převzetí dítěte do péče.
Otcovská
Podmínky nároku na otcovskou
Otcovská (péče otce o dítě po jeho narození) je dávka NP, která náleží otci dítěte, případně osobě, která převzala dítě do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Dávku lze čerpat maximálně 2 týdny. Nástup na otcovskou je možný dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Jde-li o narozené dítě, období se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte; za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení.
Dále má nárok na otcovskou též pojištěnec, jestliže dítě, jehož je otcem, se narodilo mrtvé, nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.
- V případě narození mrtvého dítěte je nástup možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a otcovská náleží po celou podpůrčí dobu.
- Při úmrtí dítěte v období 6 týdnů ode dne narození je nástup na otcovskou možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Bylo-li by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte kratší než 2 týdny, otcovská v tomto případě náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte. Podpůrčí doba se nepřerušuje, otcovská náleží po celou dobu.
- Pokud dítě zemře po uplynutí 6 týdnů ode dne narození, tak nevzniká nárok na otcovskou.
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak otcovská náleží pokud:
- Účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou. To neplatí pro dávky s datem počátku případu po 31. 12. 2024, vznikne-li účast na NP OSVČ do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna NP alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání (pro nárok na výplatu dávky v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP OSVČ musí mít uhrazeno pojistné na NP).
- OSVČ nevykonává osobně, po dobu pobírání otcovské, samostatnou výdělečnou činnost.
Výše otcovské
Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Postup při uplatňování nároku na otcovskou
Postup OSVČ:
OSVČ (zahraniční zaměstnanec), která je přihlášena k dobrovolnému nemocenskému pojištění uplatňuje nárok tiskopisem Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné). V případě OSVČ, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, musí k žádosti doložit doklad prokazující převzetí dítěte do péče.
Pokud se dítě narodilo v zahraničí, je nutné k žádosti předložit doklad prokazující otcovství (např. rodný list dítěte).
Má-li OSVČ datovou schránku zpřístupněnou ze zákona, podává žádost povinně elektronicky. Pokud se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásí, usnadní to vyplnění žádosti o dávku, ePortál ČSSZ některé údaje vyplní a k ostatním poskytne návodné informace. Pak již stačí jen žádost o dávku odeslat.
Pokud datovou schránku OSVČ nemá, může žádost na ePortálu ČSSZ vyplnit a v čitelném formátu (např. PDF) ji odeslat podepsanou uznávaným elektronickým podpisem na e-podatelnu. Další možností je ji doručit v papírové podobě na ÚSSZ.
V případě nástupu na otcovskou a hospitalizaci je třeba osvědčit dobu hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte a den propuštění dítěte z hospitalizace, které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte, a to sdělením identifikátoru tiskopisu Potvrzení o hospitalizaci dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky.
Dlouhodobé ošetřovné
Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné
Dlouhodobé ošetřovné je dávka NP, která náleží ošetřující osobě, pokud pečovala o osobu, u níž vznikla potřeba dlouhodobé péče nebo osobu v inkurabilním (nevyléčitelném) stavu. Dávku mohou čerpat jen pojištěnci za splnění ostatních podmínek a to po dobu maximálně 90 kalendářních dnů.
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak dlouhodobé ošetřovné náleží pokud:
- Účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. Uvedené neplatí pro dávky s datem počátku případu po 31. 12. 2024, vznikne-li účast na NP OSVČ do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla NP v předchozích 3 kalendářních měsících před posledním ukončením zaměstnání (pro nárok na výplatu dávky v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému OSVČ NP musí mít uhrazeno pojistné na NP).
- OSVČ nesmí osobně vykonávat, po dobu pobírání dlouhodobého ošetřovného, samostatnou výdělečnou činnost, ani jinou výdělečnou činnost (např. zaměstnání).
Výše dlouhodobého ošetřovného
Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Postup při uplatňování nároku na dlouhodobé ošetřovné
Postup OSVČ:
Na základě rozhodnutí lékaře o potřebě dlouhodobé péče v den ukončení hospitalizace osoby, která je osobou blízkou OSVČ (zahraničního zaměstnance) nebo s ní žije ve společné domácnosti, se uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím tiskopisu „Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné)“, který je dělen na vznik, trvání a ukončení poskytování dlouhodobé péče, a to prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ.
Má-li OSVČ datovou schránku zpřístupněnou ze zákona, podává žádost a další předepsané tiskopisy povinně elektronicky. Pokud se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásí, usnadní to vyplnění žádosti o dávku, ePortál ČSSZ některé údaje vyplní a k ostatním poskytne návodné informace. Pak již stačí jen žádost o dávku odeslat.
Pokud datovou schránku OSVČ nemá, může žádost na ePortálu ČSSZ vyplnit a v čitelném formátu (např. PDF) ji odeslat podepsanou uznávaným elektronickým podpisem na e-podatelnu. Další možností je ji doručit v papírové podobě na ÚSSZ.
Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, Potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče, či Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče v případech, kdy potřeba péče byla ukončena rozhodnutím ošetřujícího lékaře, zasílá lékař elektronicky ČSSZ (každé rozhodnutí či potvrzení má přidělen vlastní identifikátor).
Vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče
Došlo-li k vystřídání osob poskytujících dlouhodobou péči (dále jen „ošetřující osoba“), uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při každém vystřídání se tak ošetřující osoba přebírající péči vyplní Žádost o nemocenskou dávku (vznik) a ošetřující osoba předávající péči vyplní tiskopis Žádost o nemocenskou dávku (ukončení).
Na základě rozhodnutí lékaře o potřebě dlouhodobé péče v den ukončení hospitalizace osoby před 1. 1. 2025, která je osobou blízkou OSVČ nebo s ní žije ve společné domácnosti, se uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“ (vyplněný vzor), který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (ePortál - tiskopisy). OSVČ poskytující dlouhodobou péči vyplní tiskopis žádosti a předá jej příslušné správě sociálního zabezpečení.
Pro výplatu dávky musí ošetřující osoba ještě doložit trvání/ukončení potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá:
- Potvrzením o trvání potřeby dlouhodobé péče v případech, kdy potřeba dlouhodobé péče trvá delší dobu, tento tiskopis ošetřující lékař vystavuje nejméně jednou měsíčně.
- Rozhodnutím o ukončení potřeby dlouhodobé péče v případech, kdy potřeba dlouhodobé péče byla ukončena rozhodnutím ošetřujícího lékaře.
- V případě střídání více osob při poskytování dlouhodobé péče v potvrzovaném období si před vyplněním tiskopisu Potvrzení o trvání/Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče pořídí žadatelé o dávku tolik kopií, kolik bylo ošetřujících osob (popřípadě jim ošetřující lékař vydá potřebný počet vyplněných tiskopisů).
Vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče u dlouhodobé péče vzniklé před 1. 1. 2025
Došlo-li k vystřídání osob poskytujících dlouhodobou péči (dále jen „ošetřující osoba“), uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při každém vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče tak ošetřující osoba přebírající péči vyplní žádost o dávku a ošetřující osoba předávající péči vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ (vyplněný vzor).
V případě předem domluveného střídání více ošetřujících osob v poskytování dlouhodobé péče se k žádosti o dávku přiloží harmonogram s uvedeným obdobím, ve kterém bude daná OSVČ dlouhodobou péči poskytovat (vyplněný vzor), spolu s podepsaným souhlasem ošetřované osoby s tímto harmonogramem. Při předem stanoveném střídání podává OSVČ žádost o dávku pouze jednou a při vystřídání se nevyplňuje Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče.
Ukončení poskytování dlouhodobé péče z jiného důvodu u dlouhodobé péče vzniklé před 1. 1. 2025
Pokud bylo poskytování dlouhodobé péče ukončeno z jiného důvodu nežli je vystřídání se v péči nebo odvolání souhlasu (může se uvést na tiskopise), vyplní OSVČ tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu“ (vyplněný vzor) a vyplněný tiskopis zašle příslušné správě sociálního zabezpečení, které vyplácí dávku.
Ošetřovné (od 1. 1. 2025)
Podmínky nároku na ošetřovné
Ošetřovné pro OSVČ (zahraniční zaměstnance) je dávka NP, která náleží ošetřující osobě, která žije s ošetřovanou osobou v domácnosti. To neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence pojištěnce nebo ošetřování manžela (manželky), registrovaného partnera (registrované partnerky), rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky).
Na ošetřovné má nárok OSVČ (zahraniční zaměstnanec) při:
- ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo
- ošetřování jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo
- péče o dítě mladší 10 let, protože dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti (dále jen „školské zařízení“), v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo
- péče o dítě mladší 10 let, protože fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz nebo u ní nastaly jiné skutečnosti podle § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) ZNP, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování/péče a od 1. 1. 2025 jej zasílá elektronicky na ČSSZ.
Maximálně lze ošetřovné čerpat 9 dnů. Výjimkou jsou případy, kdy je rodič samoživitel. Ten může čerpat ošetřovné až 16 dnů, pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou v průběhu 9 dní (příp. 16 dní) jednou v ošetřování vystřídat.
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak ošetřovné náleží pokud:
- Účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na ošetřovné. Uvedené neplatí pro dávky s datem počátku případu po 31. 12. 2024, vznikne-li účast na NP OSVČ do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání a v tomto ukončeném zaměstnání byla účastna NP alespoň v posledních 3 měsících tohoto zaměstnání (pro nárok na výplatu dávky v prvním měsíci přihlášení se k dobrovolnému NP musí mít uhrazeno pojistné na NP).
- OSVČ nesmí osobně vykonávat po dobu pobírání ošetřovného samostatnou výdělečnou činnost.
Výše ošetřovného
Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Postup při uplatňování nároku na OŠETŘOVNÉ
Postup OSVČ:
OSVČ (zahraniční zaměstnanec), která je přihlášena k dobrovolnému nemocenskému pojištění, uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím tiskopisu „Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné)“, který je dělen na vznik, trvání a ukončení péče, a to prostřednictvím interaktivního formuláře z ePortálu ČSSZ.
Má-li OSVČ datovou schránku zpřístupněnou ze zákona, podává žádost a další předepsané tiskopisy povinně elektronicky. Pokud se do ePortálu ČSSZ nejprve přihlásí, usnadní to vyplnění žádosti o dávku, ePortál ČSSZ některé údaje vyplní a k ostatním poskytne návodné informace. Pak již stačí jen žádost o dávku odeslat.
Pokud datovou schránku OSVČ nemá, může žádost na ePortálu ČSSZ vyplnit a v čitelném formátu (např. PDF) ji podepsanou uznávaným elektronickým podpisem odeslat na e-podatelnu. Další možností je ji doručit v papírové podobě na ÚSSZ.
O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) s identifikátorem, které odesílá lékař od 1. 1. 2025 na ČSSZ elektronicky.
Jde-li o uzavření výchovného zařízení (školy) z důvodu potřeby ošetřování dítěte v případě uzavření školského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, musí OSVČ vyplnit do výše uvedené žádosti identifikátor Potvrzení o uzavření výchovného zařízení (školy) či jeho části.
Vystřídání se ošetřujících osob
Pokud se ošetřující osoby střídají, OSVČ, která ošetřovala člena domácnosti (převzala péči) jako druhá v pořadí, uplatní nárok na ošetřovné tiskopisem „Žádost o nemocenskou dávku OSVČ (osoby dobrovolně nemocensky pojištěné)“ - vznik, trvání, ukončení. Vystřídání se v péči je možné jen jednou.