ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Zásady pro vyřizování žádostí o informace


Informace

Podávání žádostí o poskytnutí informace k ČSSZ nebo k OSSZ a jejich poskytování zaměstnanci ČSSZ nebo OSSZ se řídí zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Informací se pro účely zákona č. 106/1999 Sb., rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.

Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názor, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Písemná žádost o informace

Žádat o informace může každá fyzická i právnická osoba.

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., musí obsahovat zejména:

  1. informaci že se jedná o žádost dle zákona,
  2. u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování,
  3. u právnické osoby název, identifikační číslo, adresu sídla nebo adresu pro doručování.

Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa žadatele.

Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena. Pro žádost není předepsán žádný formulář. Žádost musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 106/1999 Sb.

K podání žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., využije žadatel některého z kontaktů na ČSSZ nebo OSSZ.

Ústně podaná žádost o informace

Pokud se žadatel o informaci dostaví do ČSSZ nebo OSSZ osobně, vyřizuje se jeho žádost v obvyklé pracovní době; je-li to podle charakteru dotazu možné, vyřídí se okamžitě či ve lhůtě dohodnuté se žadatelem, maximálně však ve lhůtě stanovené zákonem č. 106/1999 Sb.

Doporučujeme proto těmto žadatelům dohodnout osobní projednání žádosti o informaci předem, aby byla minimalizována alternativa pozdějšího následného vyřizování.

V případě telefonické žádosti podá kompetentní organizační útvar požadovanou informaci okamžitě či ve lhůtě dohodnuté se žadatelem, maximálně však ve lhůtě stanovené zákonem
č. 106/1999 Sb.

Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Vyřízení žádosti

Lhůta pro vyřízení žádosti o informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od jejího doplnění.

Lhůta 15 dnů může být prodloužena nejvýše o 10 dní pouze z následujících důvodů:

  • vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
  • vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,
  • konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

O prodloužení lhůty a důvodech prodloužení musí být žadatel informován, a to ještě před uplynutím lhůty k jejímu vyřízení. Žádost o poskytnutí informace, která již byla zveřejněna například na internetu, v informačních brožurách a podobně se zpravidla vyřizuje poskytnutím údajů o zveřejnění, nejpozději do 7 dnů od přijetí žádosti o poskytnutí informace. Případné sdělení žadatele, že trvá na přímém poskytnutí informace, se považuje za nové podání žádosti.

Brání-li vyřízení žádosti nedostatek údajů o žadateli, povinný subjekt vyzve žadatele do 7 dnů od jejího podání, aby žádost doplnil. Nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena, bude žádost odložena.

Pokud je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, je žadatel ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti vyzván, aby žádost upřesnil. Neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne povinný subjekt o jejím odmítnutí.

V případě, že se požadované informace nevztahují k působnosti povinného subjektu, tj. ČSSZ nebo OSSZ, žádost se odloží a ČSSZ nebo OSSZ tuto odůvodněnou skutečnost sdělí žadateli do 7 dnů ode dne doručení žádosti.

Pokud ČSSZ nebo OSSZ žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá o tom rozhodnutí ve lhůtě 15 kalendářních dnů od přijetí žádosti nebo od jejího doplnění. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení.

Za podání vyžádané informace je ČSSZ nebo OSSZ oprávněna žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informace žadateli podle Sazebníku úhrad za poskytování informací v ČSSZ a OSSZ. ČSSZ nebo OSSZ může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Tuto skutečnost písemně oznámí spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Poskytnutí informace je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, žádost se odloží.

Stížnosti a odvolání

  • V případě stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace je tam, kde v I. stupni rozhodovala OSSZ, PSSZ, či MSSZ Brno odvolacím orgánem ústředí ČSSZ (práva a povinnosti nadřízeného orgánu vykonává oddělení stížností.
  • V případě stížnosti je tam, kde v I. stupni rozhodovala ČSSZ, odvolacím orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí.
  • V případě odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti je tam, kde v I. stupni rozhodovala OSSZ, PSSZ, či MSSZ Brno odvolacím orgánem ústředí ČSSZ (práva a povinnosti nadřízeného orgánu vykonává odbor právní).  
  • V případě odvolání je tam, kde v I. stupni rozhodovala ČSSZ, odvolacím orgánem Ministerstvo práce a sociálních věcí.