Vymáhání a právní zajištění pohledávek

Ve smyslu zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, mají poplatníci pojistného povinnost odvádět na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení pojistné. Pojistné se považuje za uhrazené dnem, kdy je připsáno na účet příslušnéú zemní správy sociálního zabezpečení nebo na účet soudního exekutora (§ 19 citovaného zákona).

Pokud není pojistné uhrazeno včas nebo ve správné výši, je plátce pojistného povinen platit penále (§ 20 citovaného zákona).

Vzniklý dluh na pojistném a penále příslušná územní správa sociálního zabezpečení vyčíslí a vykvalifikuje právním titulem (platebním výměrem, výkazem nedoplatků), který je zaslán dlužníkovi k úhradě. Jestliže ani poté dlužník svůj dluh neuhradí, přistoupí ÚSSZ následně k vymáhání této pohledávky, a to cestou správní exekuce nebo zabezpečí vymáhání pohledávek prostřednictvím soudního exekutora, popřípadě je uplatní v insolvenčním řízení nebo přihlásí do dražby. Kromě uvedených možností uplatňují ÚSSZ pohledávky i v jiných řízeních (např. v likvidaci, v řízení o pozůstalosti). Pohledávky ÚSSZ může zajistit i zástavním právem.

Penále

Jestliže nebylo pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále.

Do 31. 12. 2021 činilo penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Od 1. 1. 2022 se výše penále stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. Platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

Osoba samostatně výdělečně činná neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, kdy nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí penále z dlužného pojistného za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění.

Zaměstnavatel, neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, po kterou se již nepovažuje za zaměstnavatele pro účely zákona o pojistném.

Penále se dále neplatí:

• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,
• v případě, že záloha na pojistné nebyla zaplacena ve lhůtě stanovené v § 14a odst. 1 větě první, pokud tato záloha na pojistné byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla záloha na pojistné splatná,
• za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenčního zákona (odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, zamítnutí insolvenčního návrhu).
• za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném (§ 18 citovaného zákona),
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• penále se nepočítá z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě,
• jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné ÚSSZ a plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit příslušné ÚSSZ. Za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu příslušná ÚSSZ písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány.
• jestliže bylo pojistné zaplaceno na účet jiné než příslušné ÚSSZ nebo na účet správce daně nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné (§19 odst. 2) do 8 dnů po dni zjištění, že plátce pojistného zaplatil na tento jiný účet. Za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplaceného na tento jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná ÚSSZ písemně oznámila, že tuto platbu neobdržela.

Z dlužného pojistného, na které bylo povoleno placení ve splátkách od 1. 1. 2024, musí plátce z tohoto pojistného platit penále. Na výši tohoto penále se vztahuje sazba stanovená podle předpisů práva občanského.

Plátce pojistného si může požádat o prominutí penále. Promíjení penále je upraveno v ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a dále ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Žádost o prominutí penále spolu s vyplněným „Čestným prohlášením“ se podává vždy u příslušné ÚSSZ. O prominutí penále, jehož výše nepřesahuje 200 000 Kč, rozhoduje ÚSSZ, o prominutí penále, jehož výše přesahuje 200 000 Kč, avšak nepřesahuje 1 000 000 Kč, rozhoduje ČSSZ, o prominutí penále, jehož částka přesahuje 1 000 000 Kč, rozhoduje MPSV. Na prominutí penále není právní nárok, na rozhodování o promíjení penále se nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. O žádosti o prominutí penále mohou správy sociálního zabezpečení rozhodovat pouze za předpokladu plné úhrady dluhu na pojistném.

V průběhu roku 2014 nabyla účinnosti nově přijatá nařízení Komise (EU), dle kterých je možné veřejnou podporu „de minimis“ poskytovat v níže uvedených oblastech. Promíjení penále, resp. poskytování podpory „de minimis“ (podpory malého rozsahu), je v současné době prováděno dle níže uvedených nařízení Komise (EU):

1. Veřejnou podporu de minimis lze dle nařízení Komise (EU) 2023/2831 poskytnout v celkové výši nepřesahující 300 000 EUR v přepočtu kurzem stanoveným Evropskou centrální bankou ke dni poskytnutí této podpory za rozhodné období subjektům ve všech odvětvích s výjimkou:
   • oblasti prvovýroby produktů rybolovu a akvakultury;
   • podniků činných v odvětví zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, a to za stanovených podmínek – výjimka v oblasti prvovýroby;
   • oblasti prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie;
   • podniků činných v odvětví zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, a to za stanovených podmínek – výjimka v oblasti prvovýroby;
   • podpory exportu a podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.
2. Dle nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ve znění nařízení Komise (EU) 2019/316, 2022/2046 a 2023/2391 o použití čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období jednoho podniku až do výše 20 000 EUR v odvětví prvovýroby zemědělských produktů a jejich uvádění na trh (např. pěstováni plodin, chov zvěře).
3. Dle nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ve znění nařízení Komise (EU) 2020/2008, 2022/2514 a 2023/2391 o použití čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období až do výše 40 000 EUR podnikům působícím v oblasti prvovýroby rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh (např. chov ryb, odlov ryb).

Čestné prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis, včetně poučení pro vyplnění „čestného prohlášení“ - k žádosti o prominutí penále

Splátky

Vzniklý dluh na pojistném a penále může dlužník hradit také formou splátek (§ 20a citovaného zákona).

Na písemnou žádost plátce pojistného, kdy pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce, může příslušná ÚSSZ povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách. Splátky lze povolit také jen pro splácení dluhu na pojistném nebo na penále.

Dobu splácení dluhu stanoví příslušná ÚSSZ rozhodnutím na základě návrhu plátce pojistného, který je obsažen v žádosti o povolení splátek s tím, že doba splácení dluhu nesmí být delší než 36 měsíců.