Práce na dálku (telework, home office) a formulář A1 CZ
1. 11. 2022
Postupy pro určení státu pojištění v případě přeshraniční práce na dálku (telework), které ČSSZ uplatňuje v souvislosti s pandemií covid-19
Pandemie covid-19 a s tím související řada omezení volného pohybu osob, národní stavy nouze, uzavření hranic, omezující hygienická opatření, která zasáhla prakticky všechny státy světa a která lze označit za vyšší moc, měla dopady i na postupy jinak používané pro aplikaci koordinačních nařízení EU. Z těchto důvodů se všechny členské státy v rámci správní komise pro koordinaci sociálního zabezpečení dohodly na tom, jak dočasně posuzovat práci na dálku (telework) v přeshraniční situaci. Správní komise doporučila takové postupy, aby práce na dálku v jiném členském státě, než je obvyklý členský stát zaměstnání, kvůli pandemii covid-19 nevedla ke změně použitelných právních předpisů. Dohodnuté postupy platí do 30. 6. 2023.
Vzhledem k tomu, že důsledky pandemie doznívají v různé míře v různých státech a během pandemie došlo k nárůstu práce na dálku, jejíž výhody oceňují jak zaměstnavatelé (např. úspory nákladů), tak zaměstnanci (např. úspora času při přepravě apod.), schválila správní komise ještě navazující doporučení, které obsahuje nóta AC 125/22 REV2 pro telework. Tato nóta upravuje postupy pro určení příslušnosti pro práci na dálku v režimu současných pravidel pro určení příslušnosti podle nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009.
Ačkoliv se přeshraniční práce na dálku může týkat jak zaměstnanců tak OSVČ, nóta se zaměřuje na zaměstnance (postupy se uplatní i na OSVČ, použijí se adekvátní články nařízení pro OSVČ).
Definice přeshraniční práce na dálku (telework):
- mimo provozovnu zaměstnavatele nebo provozovnu, kde je obvykle vykonávána stejná práce;
- v jiném členském státě, než ve kterém se nachází provozovna zaměstnavatele nebo provozovna OSVČ;
- pomocí informačních technologií pracovník zůstává ve spojení s pracovním prostředím zaměstnavatele nebo podniku, jakož i se zainteresovanými stranami/klienty, za účelem plnění jeho úkolů uložených zaměstnavatelem nebo klienty, jdeli o OSVČ.
Podstatné je, že tato definice zahrnuje pouze takovou práci vykonávanou na dálku, která je stejná jako práce vykonávaná v prostorách zaměstnavatele, resp. podniku.
V případě zaměstnání se práce na dálku vždy uplatňuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v souladu s vnitrostátním právem.
1) Základní pravidlo
Hlavní zásadou zůstává pravidlo státu výkonu činnosti, které se uplatňuje při výkonu činnosti na území pouze jednoho členského státu. Čl. 11 nařízení (ES) č. 883/2004 zůstává hlavní zásadou, nicméně jsou možné některé výjimky v souvislosti s čl. 12, 13 a 16 nařízení (ES) č. 883/2004.
Příklad: Zaměstnanec s bydlištěm na území ČR pracuje z domova pro svého rakouského zaměstnavatele, který má sídlo na území Rakouska. Zaměstnanec pracuje pouze na území ČR, proto se na něj vztahují české právní předpisy podle čl. 11(3)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Rakouský zaměstnavatel je povinen plnit povinnosti podle českých právních předpisů o sociálním a zdravotním pojištění.
2) Vyslání
Pro přeshraniční práci na dálku se použije čl. 12(1) nařízení (ES) č. 883/2004, jsou-li splněny všechny podmínky, zejména pokud je práce na dálku vykonávána na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a je-li práce na dálku v jiném členském státě nahodilá a není součástí běžného pracovního modelu.
Příklad: Zaměstnanec s bydlištěm na území ČR pracuje v sídle svého rakouského zaměstnavatele. Podléhá rakouským právním předpisům podle čl. 11(3)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Na straně zaměstnance vznikne náhlá potřeba práce na dálku z místa bydliště v ČR (např. péče o dítě, zestárlé rodiče). Zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem dohodu, že po dočasnou dobu náhle vzniklé potřeby bude zaměstnanec pracovat z domova. Po dobu práce na dálku z místa bydliště v ČR bude zaměstnanec nadále podléhat rakouským právním předpisům – podle čl. 12(1) nařízení (ES) č. 883/2004, pokud budou splněny všechny podmínky pro aplikaci čl. 12(1) (práce na dálku bude nadále řízena rakouským zaměstnavatelem, práce bude vykonávána jménem rakouského zaměstnavatele atd.).
3) Souběžný výkon činnosti
Pokud je práce na dálku běžně vykonávána ve více než jednom členském státě, tj. kdykoliv je součástí běžné pracovní doby, je použitelný čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004.
Nóta AC 125/22 REV2 doporučuje institucím členských států flexibilnější přístup při aplikaci čl. 13, zejména pokud jde o výklad podstatné části činnosti ve státě bydliště. V zájmu zachování právní jistoty migrujících pracovníků a jejich zaměstnavatelů ČSSZ/MPSV aplikuje níže uvedený postup.
a) V případě souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec nevykonává podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště (pracovní doba a odměna připadající na práci na dálku ve státě bydliště je méně než 25 % celkového výkonu činnosti), jsou použitelné právní předpisy státu sídla zaměstnavatele podle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.
Příklad: Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR připadající na práci na dálku je do 25 % pracovní doby a odměny (z celkového rozsahu). Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu sídla zaměstnavatele podle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.
b) Flexibilní výklad dle uvedené nóty se týká případů souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec vykonává ve státě bydliště práci na dálku v rozsahu o něco větším než 25 % (např. 2 dny v týdnu). Tyto případy by u práce na dálku neměly striktně vést k určení příslušnosti do státu bydliště osoby, resp. mohly by vést k setrvání zaměstnance v systému sociálního zabezpečení členského státu sídla zaměstnavatele. V zájmu zachování právní jistoty migrujících pracovníků a jejich zaměstnavatelů a za účelem omezení případných budoucích sporů lze tyto situace řešit pomocí výjimky z příslušnosti k právním předpisům členského státu bydliště podle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Žádost o výjimku musí být v zájmu migrující osoby. Žádost podává migrující osoba a/nebo její zaměstnavatel u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčený zaměstnanec přeje podléhat. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimky lze udělit jen po dohodě příslušných institucí dotčených členských států. Vyřízení výjimky trvá zpravidla několik měsíců.
Příklad: Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR pro práci na dálku je více než 25 % pracovní doby a odměny (z celkového rozsahu), avšak maximálně dva dny v týdnu (do 40 %).
Podle standardních pravidel pro určení čl. 13 má zaměstnanec podléhat právním předpisům ČR, kde vykonává činnost na dálku v podstatném rozsahu. Nastanou tyto možnosti:
- Zaměstnanec a zaměstnavatel se však dovolávají flexibilního přístupu podle nóty AC 122/25 REV2, požádají proto o výjimku podle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Žádost se podává u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si osoba přeje podléhat.
- Zaměstnanec i zaměstnavatel akceptují standardní přístup podle čl. 13 nařízení (ES) č. 883/2004. Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu bydliště podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Potvrzení vystaví OSSZ podle místa bydliště osoby po posouzení podané žádosti (z níž bude zřejmé, že nebude žádáno o výjimku) a doložených smluvních dokladů.
c) V případě souběžného výkonu činnosti, kdy zaměstnanec vykonává podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště (pracovní doba a odměna připadající na práci na dálku je výrazně nad 25 % celkového výkonu činnosti), jsou použitelné právní předpisy členského státu bydliště zaměstnance podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004.
Příklad: Zaměstnanec má bydliště v ČR a pracuje pro rakouského zaměstnavatele. Práci vykonává částečně na pracovišti zaměstnavatele na území Rakouska a částečně na dálku ze svého bydliště na území ČR. Předpokládaný rozsah výkonu činnosti na území ČR pro práci na dálku je více než 25 % a více než dva dny. Na zaměstnance se použijí právní předpisy státu bydliště podle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004.
4) Výjimky z příslušnosti k právním předpisům
Žádost o výjimku musí být v zájmu migrující osoby. Žádost podává migrující osoba a/nebo její zaměstnavatel u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčená osoba přeje podléhat. Na udělení výjimky není právní nárok. Výjimky lze udělit jen po dohodě příslušných institucí dotčených členských států. Vyřízení výjimky trvá zpravidla několik měsíců.
Výše uvedené postupy se přiměřeně uplatňují i na situace OSVČ.
