ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Informace k prominutí pojistného a odkladu platby pojistného


1. Co je prominutí pojistného?

Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, z něhož zaměstnavatel vypočte pojistné (24,8 %), které je povinen platit jako poplatník.

2. Za jakých podmínek má zaměstnavatel nárok na prominutí pojistného?

Nárok na prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, má zaměstnavatel, který:

  • Zaměstnává v pracovním poměru v posledním dni kalendářního měsíce nejvýše 50 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (do tohoto počtu se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, kterým zaměstnání trvá, ale nepracují např. z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, tzv. neplacené dovolené apod., přičemž není rozhodná ani výše úvazku – do tohoto počtu se zahrnuje každý zaměstnanec v pracovním poměru bez ohledu na úvazek, úvazky se nijak nesčítají; naopak se v počtu nezohledňují zaměstnanci s uzavřenými dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – o pracovní činnosti a o provedení práce).

    Příklad 1: Zaměstnavatel má celkem 58 zaměstnanců, z toho 48 v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění (s různými pracovními úvazky), 7 zaměstnaných na dohodu o provedení práce, 2 zaměstnané na dohodu o pracovní činnosti a 1 jednatele, který je účasten nemocenského pojištění, avšak vykonává činnost na základě smlouvy o výkonu funkce (tedy nikoliv v pracovním poměru). Zaměstnavatel podmínku splní, protože zaměstnává v pracovním poměru pouze 48 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (zaměstnanec se započítává bez ohledu na délku pracovního úvazku).

    Příklad 2: Stejné znění jako u zadání jako v příkladu 1, avšak zaměstnavatel má navíc 3 zaměstnankyně v pracovním poměru, které jsou účastné nemocenského pojištění, avšak v rozhodném měsíci nevykonávají pro zaměstnavatele práci z důvodu čerpání mateřské a rodičovské dovolené. Zaměstnavatel podmínku nesplňuje, protože v pracovním poměru zaměstnává celkem 51 (48 + 3) zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

    Příklad 3: Zaměstnavatel zaměstnává celkem 52 zaměstnanců v pracovním poměru, přičemž u 4 zaměstnanců jde o zaměstnání malého rozsahu (účast na nemocenském pojištění vzniká pouze v měsíci, kdy dosáhnou započitatelného příjmu ve výši rozhodného příjmu, tj. aspoň 3 000 Kč).

    1. Pokud v kalendářním měsíci zaměstnancům se zaměstnáním malého rozsahu vznikne účast na pojištění, zaměstnavatel podmínku nesplní, neboť bude v posledním dni kalendářního měsíce zaměstnávat celkem 52 zaměstnanců v pracovním poměru s účastí na nemocenském pojištění.
    2. Pokud v kalendářním měsíci zaměstnancům se zaměstnáním malého rozsahu nevznikne účast na pojištění, zaměstnavatel podmínku splní, neboť bude v posledním dni kalendářního měsíce zaměstnávat celkem pouze 48 zaměstnanců v pracovním poměru s účastí na nemocenském pojištění.
  • Počet těchto zaměstnanců v posledním dni kalendářního měsíce činí aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců k 31. březnu 2020.

    Příklad 1: Zaměstnavatel v měsíci březnu zaměstnával 31 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění, z toho 2 zaměstnanci ukončili pracovní poměr k 15. 3. 2020, k 31. 3. 2020 tedy zaměstnával 29 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění.

    1. K 30. 6. 2020 zaměstnával 26 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění, tj. počet zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění k 30. 6. 2020 činil pouze 89,66 % počtu těchto zaměstnanců k 31. 3. 2020. Zaměstnavatel proto podmínku nesplňuje.
    2. K 30. 6. 2020 zaměstnával 28 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění, tj. počet zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění k 30. 6. 2020 činil 96,55 % počtu těchto zaměstnanců k 31. 3. 2020. Zaměstnavatel proto podmínku splňuje.

    Příklad 2: Zaměstnavatel zaměstnával k 31. 3. 2020 dva zaměstnance v pracovním poměru, u zaměstnance A jde o zaměstnání malého rozsahu (účast na nemocenském pojištění vzniká pouze v měsíci, kdy dosáhne započitatelného příjmu ve výši rozhodného příjmu, tj. aspoň 3 000 Kč), zaměstnanec B je účasten nemocenského pojištění. Oba zaměstnance zaměstnává také k 30. 6. 2020. Zatímco v březnu 2020 účast zaměstnance A z titulu zaměstnání malého rozsahu vznikla, neboť mu zaměstnavatel zúčtoval příjem ve výši 5 000 Kč, v měsíci červnu 2020 účast nevznikla, neboť mu zaměstnavatel zúčtoval příjem pouze ve výši 2 500 Kč. Zaměstnavatel nesplňuje podmínku, protože k 30. 6. 2020 pouze zaměstnanec B byl účasten nemocenského pojištění, tj. 50 % počtu zaměstnanců k 31. 3. 2020, kdy byli účastni nemocenského pojištění oba zaměstnanci (A i B).

  • Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020.

    Příklad 1: Zaměstnavatel zaměstnával v březnu 2020 celkem 12 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění a každému z nich zúčtoval příjem ve výši 27 000 Kč, v úhrnu tedy 324 000 Kč. Dva zaměstnanci v květnu 2020 ukončili pracovní poměr dohodou. V červnu 2020 zaměstnavatel zaměstnával tedy jen 10 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění a každému z nich zúčtoval příjem také ve výši 27 000 Kč, v úhrnu tedy 270 000 Kč. Zaměstnavatel podmínku nesplňuje, protože úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců za červen 2020 činí pouze 83,33 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců za březen 2020.

    Příklad 2: Zadání stejné jako v příkladu 1. Dvěma zaměstnancům však zaměstnavatel v červnu 2020 poskytl mimořádnou odměnu, každému ve výši 12 000 Kč. Zaměstnavatel podmínku splnil, protože úhrn vyměřovacích základů za červen 2020 činí 294 000 Kč, tj. 90,74 % úhrnu vyměřovacích základů za březen 2020 (324 000 Kč). Zaměstnavatel však prominutí pojistného uplatnit nemůže, protože nesplňuje podmínku počtu zaměstnanců (viz podmínka výše).

    Příklad 3: Zaměstnavatel v březnu 2020 zaměstnával 2 zaměstnance v pracovním poměru účastné nemocenského pojištění a každému z nich zúčtoval 18 000 Kč, v úhrnu tedy 36 000 Kč. Jednomu ze zaměstnanců skončil dne 30. 4. 2020 pracovní poměr na dobu určitou. Na jeho místo nastoupil brigádník na dohodu o pracovní činnosti. V červnu 2020 zaměstnavatel oběma zaměstnancům zúčtoval po 20 000 Kč. Zaměstnavatel podmínku nesplňuje, protože úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za červen 2020 činí 20 000 Kč (pouze 1 zaměstnanec je v pracovním poměru), tj. 55,55 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020, který tehdy činil 36 000 Kč.

  • Zaměstnavatel odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené v přehledu o výši pojistného.

    Příklad 1: Zaměstnavatel podal místně příslušné OSSZ přehled o výši pojistného za měsíc červen 2020 dne 14. 7. 2020 a dne 17. 7. 2020 bylo na její účet připsáno pojistné za zaměstnance ve výši, kterou zaměstnavatel uvedl na přehledu o výši pojistného (6,5 % z vyměřovacích základů zaměstnanců). Zaměstnavatel podmínku splnil, neboť splatnost pojistného a lhůta pro podání přehledu končila 20. 7. 2020.

    Příklad 2: Zadání stejné jako v příkladu 1, avšak pojistné za zaměstnance bylo připsáno na účet místně příslušné OSSZ až dne 23. 7. 2020. Zaměstnavatel podmínku nesplnil, protože neodvedl pojistné za zaměstnance ve stanovené lhůtě, tj. do 20. 7. 2020 (za den platby se považuje den, kdy je částka připsána na účet OSSZ).

  • Za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytované zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti (tzv. program Antivirus A a B). Splnění podmínek se bude posuzovat v každém měsíci zvlášť. Pokud v některém měsíci zaměstnavatel podmínky nesplní, nebude moci uplatnit prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Jestliže v jiném měsíci podmínky splní, může uplatnit prominutí.

3. Kdo nemá nárok na prominutí pojistného?

  • Zaměstnavatel uvedený v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce.
  • Poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny
    z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-COV-2 v roce 2020.
  • Zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. 6. 2020 daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU nebo EHP a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území ČR.

4. Jak postupuje zaměstnavatel při snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele?

Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Při snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele postupuje zaměstnavatel tak, že do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc nezahrnuje vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni příslušného kalendářního měsíce, u každého zaměstnance však nejvýše 1,5násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2020 nejvýše 52 253 Kč (zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru); jinými slovy část vyměřovacího základu zaměstnance převyšující částku
52 253 Kč se do sníženého vyměřovacího základu zaměstnavatele zahrne vždy.

Pokud zaměstnavatel splní všechny podmínky a bude zaměstnávat pouze zaměstnance v pracovním poměru, kteří nebudou mít příjmy vyšší než 52 253 Kč, může být vyměřovací základ zaměstnavatele snížen až na nulu, a v důsledku toho nebude mít zaměstnavatel povinnost platit pojistné za zaměstnavatele (v přehledu vykáže nulový snížený vyměřovací základ zaměstnavatele a nulové pojistné za zaměstnavatele), odvádět v tomto případě bude pouze pojistné za zaměstnance.

Vyměřovací základ zaměstnavatele však nelze snížit o vyměřovací základ zaměstnance, kterému byla dána výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, tj. z následujících důvodů:

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • zaměstnanec se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Naopak uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem ze stejných důvodů není důvodem pro nesnížení vyměřovacího základu zaměstnavatele o vyměřovací základ (či jeho část) tohoto zaměstnance.

Splnění podmínek pro uplatnění posuzuje zaměstnavatel sám. To, zda postupoval při snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele správně, bude mj. předmětem kontrol plnění povinností zaměstnavatele ze strany OSSZ. Snížení vyměřovacího základu za pojistné nelze uplatnit zpětně.

5. Jak zaměstnavatel uplatní snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele?

Zaměstnavatel uplatňuje snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele v přehledu o výši pojistného. Pro kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020 bude přehled upraven tak, aby v něm zaměstnavatel mohl toto snížení uplatnit a vedle standardních údajů v něm vykázat i snížený vyměřovací základ zaměstnavatele, z něhož se pojistné za zaměstnavatele bude vypočítávat.

Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele nelze uplatnit zpětně. Zaměstnavatel, který již přehled podal, aniž by v něm snížení uplatnil, nemůže dodatečně uplatnit snížení tím, že podá nový přehled. Nelze dodatečně uplatnit vyšší snížení, popř. že vyměřovací základ konkrétního zaměstnance byl ve skutečnosti vyšší, než o který snížil zaměstnavatel svůj vyměřovací základ.

Příklad 1: Zaměstnavatel splňuje podmínky pro uplatnění prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Po celý měsíc červen 2020 zaměstnává 3 zaměstnance: zaměstnance A v pracovním poměru, kterému zúčtoval příjem ve výši 35 000 Kč, zaměstnance B na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kterému zúčtoval příjem ve výši 25 000 Kč, a zaměstnance C na dohodu o provedení práce (DPP), kterému zúčtoval příjem 8 000 Kč, účast na pojištění tedy u zaměstnance C nevznikla, neboť mu nebyl zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč. Pojistné za zaměstnance činí celkem 3 900 Kč (2 275 Kč u zaměstnance A a 1 625 Kč u zaměstnance B). Vyměřovací základ zaměstnavatele činí 60 000 Kč a zaměstnavatel jej sníží o vyměřovací základ zaměstnance A, který je v pracovním poměru, jež trvá, a kterému nebyla dána výpověď z důvodů uvedených § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Snížený vyměřovací základ zaměstnavatele tedy činí 25 000 Kč a pojistné vypočtené z tohoto sníženého vyměřovacího základu činí 6 200 Kč (24,8 %). Celkem je zaměstnavatel povinen odvést pojistné ve výši 10 100 Kč.

Příklad 2: Zaměstnavatel splňuje podmínky pro uplatnění prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. V měsíci červnu zaměstnává 2 zaměstnance v pracovním poměru účastné nemocenského pojištění, jejichž pracovní poměr trvá k 30. 6. 2020 a nebyla jim dána výpověď. Zaměstnanci A zúčtoval příjem ve výši 48 000 Kč, zaměstnanci B zúčtoval 62 000 Kč. Pojistné za zaměstnance činí celkem 7 150 Kč (3 120 Kč u zaměstnance A a 4 030 Kč u zaměstnance B). Vyměřovací základů zaměstnavatele činí 110 000 Kč a zaměstnavatel jej sníží o vyměřovací základ zaměstnance A (48 000 Kč) a v případě zaměstnance B pouze v rozsahu 52 253 Kč, protože vyměřovací základ zaměstnance B převyšuje 1,5 násobek průměrné mzdy, snižuje se vyměřovací základ zaměstnavatele jen o tu část vyměřovacího základu zaměstnance B, která nepřevyšuje 1,5 násobek průměrné mzdy, tj. 52 253 Kč. Snížený vyměřovací základ zaměstnavatele tedy činí 9 747 Kč (110 000 Kč – 48 000 Kč – 52 253 Kč). Pojistné za zaměstnavatele vypočtené ze sníženého vyměřovacího základu činí 2 418 Kč (24,8 %). Celkem je zaměstnavatel povinen odvést pojistné ve výši 9 568 Kč.

Příklad 3: Zaměstnavatel splňuje podmínky pro uplatnění prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. V měsíci červnu zaměstnává 3 zaměstnance v pracovním poměru účastné nemocenského pojištění, jejichž pracovní poměr trvá k 30. 6. 2020 a nebyla jim dána výpověď. Každému ze zaměstnanců zúčtoval příjem ve výši 25 000 Kč. Pojistné za zaměstnance činí celkem 4 875 Kč (u každého zaměstnance 1 625 Kč). Vyměřovací základ zaměstnavatele činí 75 000 Kč a zaměstnavatel jej sníží o vyměřovací základ všech zaměstnanců, tj. o 75 000 Kč. Snížený vyměřovací základ zaměstnavatele tedy činí 0 Kč (75 000 Kč – 75 000 Kč). Pojistné za zaměstnavatele vypočtené ze sníženého vyměřovacího základu činí 0 Kč. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost jako poplatník platit pojistné. Celkem je zaměstnavatel povinen odvést pojistné ve výši 4 875 Kč, tj. pouze pojistné za zaměstnance, které jim srazí z příjmů.

6. Co znamená odložení placení pojistného?

Odklad placení pojistného se týká pouze pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník z vyměřovacího základu zaměstnavatele (24,8 %) za květen, červen a červenec 2020. Pokud zaměstnavatel dluh vzniklý odložením placení za uvedené měsíce zaplatí do 20. října 2020, sníží se penále stanovené z tohoto dluhu o 80 %. Pokud snížené penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku
1 000 Kč, odepíše se tato částka k tíži OSSZ a nebude zaměstnavateli předepsána k úhradě. Důležitou podmínkou je, že zaměstnavatel odvedl za uvedené měsíce pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, a to ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu o výši pojistného.

7. Považuje se odložené pojistné za dluh?

Pojistné, u kterého zaměstnavatel využije možnost odložit jeho zaplacení, je dlužným pojistným (proto z něj také plyne penále, které bude při splnění stanovených podmínek sníženo, případně odepsáno k tíži OSSZ). Avšak pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele (tzv. potvrzení o bezdlužnosti) v období od 21. 6. 2020 do 20. 10. 2020 se takto vzniklý dluh a penále z něj plynoucí nepovažuje za dluh na pojistném a penále.

8. Za které měsíce je možné odložení placení pojistného využít?

Odložit placení pojistného za zaměstnavatele je možné za kalendářní měsíce květen, červen a červenec 2020. Přehledy o výši pojistného je však třeba předávat příslušné OSSZ v řádných termínech, a to v elektronické podobě. V přehledu zaměstnavatel vykazuje standardně všechny údaje, tj. včetně pojistného za zaměstnavatele, jehož platbu se zaměstnavatel rozhodl odložit.

9. Dokdy je možné platbu pojistného odložit?

Do 20. října 2020. Pokud tuto podmínku zaměstnavatel nesplní, penále nemůže být sníženo
a zaměstnavatel bude povinen zaplatit je v plné výši (tj. 0,05 % za každý den prodlení).

10. Jak zaměstnavatel oznámí odložení plateb pojistného?

V případě, že se zaměstnavatel rozhodne využít možnost odložení platby pojistného za zaměstnavatele, nemusí tuto skutečnost OSSZ oznamovat. Důležitou podmínkou však je, že zaměstnavatel odvádí pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, a to ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené v přehledu o výši pojistného.

11. Jaké jsou podmínky odložení placení pojistného?

Důležitou podmínkou pro odklad pojistného je, že zaměstnavatel za kalendářní měsíce květen, červen
a červenec 2020 odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené v přehledu.

Příklad: Zaměstnavatel zaměstnává v měsíci květnu 2020 celkem 107 zaměstnanců účastných nemocenského a důchodového pojištění a každému z nich zúčtoval příjem ve výši 27 000 Kč. Pojistné za zaměstnance činí celkem 187 785 Kč (1 755 Kč u každého z nich). Úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců činí 2 889 000 Kč, pojistné za zaměstnavatele (24,8 %) činí 716 472 Kč. Zaměstnavatel se rozhodne využít odložení placení pojistného za zaměstnavatele podle zákona č. 255/2020 Sb. Pojistné za zaměstnance (187 785 Kč) odvede řádně a včas. Za měsíce červen a červenec 2020 odklad placení pojistného již nevyužije. Pojistné za zaměstnavatele za květen 2020 doplatí 3. 9. 2020, tím splní podmínky pro snížení penále z tohoto dluhu. Pojistné za květen 2020 je splatné do 22. 6. 2020. Od 23. 6. 2020 do 3. 9. 2020 (tj. za 73 dní) je zaměstnavatel povinen z dlužného pojistného (716 472 Kč) platit penále ve výši 0,05 % z dlužné částky (tj. 358,236 Kč) za každý den prodlení. Vypočtené penále činí celkem 26 151,228 Kč (73 x 358,236 Kč). Zaměstnavatel splnil podmínky pro snížení penále o 80 %, snížené penále činí 5 231 Kč (zaokrouhleno) a bude zaměstnavateli předepsáno k úhradě. (Pokud by snížené penále nepřesahovalo 1 000 Kč, bylo by odepsáno k tíži OSSZ a nebylo by zaměstnavateli předepsáno k úhradě.)

12. Je možné při platbách pojistného využít souběžně možnost prominutí pojistného (snížení vyměřovacího základu) a dočasného odkladu plateb?

Zaměstnavatel může využít souběžně možnost dočasného odložení plateb a možnost snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele za vykazované období červen a červenec 2020.

Příklad: Zaměstnavatel (společnost s ručením omezeným) splňuje podmínky pro uplatnění prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. V měsíci červnu zaměstnává 2 zaměstnance v pracovním poměru účastné nemocenského pojištění, jejichž pracovní poměr trvá k 30. 6. 2020 a nebyla jim dána výpověď, a dále pro společnost vykonává činnost jednatel na základě smlouvy o výkonu funkce. Každému ze zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel zúčtoval příjem ve výši 25 000 Kč, jednateli zúčtoval odměnu ve výši 32 000 Kč. Pojistné za zaměstnance (a za jednatele) činí celkem 5 330 Kč (1 625 Kč u každého zaměstnance v pracovním poměru a 2 080 Kč u jednatele). Vyměřovací základ zaměstnavatele činí 82 000 Kč a zaměstnavatel jej sníží o vyměřovací základy obou zaměstnanců v pracovním poměru (50 000 Kč). Snížený vyměřovací základ zaměstnavatele tedy činí 32 000 Kč. Pojistné za zaměstnavatele vypočtené ze sníženého vyměřovacího základu činí 7 936 Kč (24,8 %). Celkem je zaměstnavatel povinen odvést pojistné ve výši 13 266 Kč.

Zaměstnavatel se rozhodne podle zákona č. 255/2020 Sb. odložit za měsíc červen 2020 platbu pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník (7 936 Kč). Odvede OSSZ ve stanovené lhůtě pouze pojistné za zaměstnance ve výši 5 330 Kč. Za měsíce květen a červenec 2020 možnost odkladu placení pojistného nevyužije. Aby splnil podmínky pro snížení penále, které z dlužného pojistného plyne, musí dlužné pojistné za červen 2020 (7 936 Kč) doplatit nejpozději do 20. 10. 2020. Zaměstnavatel dlužné pojistné doplatí již 3. 9. 2020. Pojistné za červen 2020 je splatné do 20. 7. 2020. Od 21. 7. 2020 do 3. 9. 2020 je zaměstnavatel povinen platit penále ve výši 0,05 % z dlužné částky (tj. 3,968 Kč) za každý den prodlení (tj. celkem za 45 dní). Vypočtené penále tedy činí 178,56 Kč. Zaměstnavatel splnil podmínky pro snížení penále o 80 %. Snížené penále činí 35,712 Kč, a protože toto snížené penále nepřesahuje částku 1 000 Kč, bude odepsáno k tíži OSSZ a nebude zaměstnavateli předepsáno k úhradě.