Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení

Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o sociálním zabezpečení vstoupila v platnost dnem 1. března 2004 (dále Smlouva). Smlouva nahrazuje Úmluvu mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o spolupráci v sociálních otázkách z roku 1957 publikovanou pod číslem 95/1958 Sb., založenou na teritoriálním principu. Nová Smlouva je moderním smluvním dokumentem, který odpovídá všem standardním principům koordinace sociálního zabezpečení ve vztazích mezi státy.

Osobní a věcný rozsah smlouvy

V České republice Smlouva upravuje poskytování dávek nemocenského a zdravotního pojištění, důchodového pojištění (důchody starobní, plný a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí), zvýšení důchodu pro bezmocnost, pohřebného, dávek v nezaměstnanosti a přídavků na děti. Smlouva se vztahuje na osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jedné nebo obou smluvních stran, a na osoby odvozující svá práva od těchto osob, přičemž nezáleží na občanství osob podléhajících Smlouvě.

Používání právních předpisů (příslušnost k právním předpisům)

Osoby vykonávající výdělečnou činnost podléhají právním předpisům o sociálním zabezpečení té smluvní strany, na jejímž území je výdělečná činnost vykonávána. Smlouva stanoví výjimky z této zásady pro určité kategorie osob. Např. osoba zaměstnaná na území jednoho smluvního, která je vyslaná svým zaměstnavatelem k výkonu určité práce pro tohoto zaměstnavatele na území druhého smluvního státu, podléhá po dobu této práce nadále právním předpisům prvního smluvního státu za podmínky, že předpokládaná doba této práce nepřekročí 24 měsíců.

Smlouva dále umožňuje příslušným úřadům obou smluvních stran (popř. jimi pověřeným institucím) po vzájemné dohodě stanovit výjimky z ustanovení o příslušnosti k právním předpisům, a to na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele.

Žádost o setrvání v českém systému pojištění se podává místně příslušné správě sociálního zabezpečení.

Nemocenské pojištění

Peněžité dávky v nemoci a mateřství poskytuje podle svých právních předpisů nositel pojištění toho státu, jehož právním předpisům osoba podléhá (tj. obvykle stát, kde osoba pracuje).

V případě, že doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu nebude dostačující pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění, budou se brát v úvahu i doby pojištění získané ve druhém smluvním státě. V ČR se sčítání dob pojištění týká pouze peněžité pomoci v těhotenství a mateřství, protože v ostatních případech není nárok podmíněn získáním určité doby pojištění, ale pouze existencí pojištění.

Peněžité dávky nemocenského pojištění se vyplácejí oprávněným osobám přímo, i když osoba pobývá na území druhého smluvního státu.

Styčným místem pro peněžité dávky nemocenského pojištění je v ČR Česká správa sociálního zabezpečení.

Následující informace uvádíme pouze pro úplnost. Otázky zdravotního pojištění, pohřebného, dávek v nezaměstnanosti a přídavků na děti nejsou v kompetenci ČSSZ. Se žádostí o podrobnější informace je možné se obrátit na příslušné níže uvedené instituce.

Smlouva zajišťuje zdravotní péči pojištěncům jednoho státu i ve druhém smluvním státě, avšak jen v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav pojištěnce vyžaduje neodkladné poskytnutí zdravotní péče. Styčným místem pro zdravotní pojištění je v ČR Kancelář ZP.

Pohřebné
Pohřebné se poskytuje výlučně podle právních předpisů každého ze smluvních států. Styčným místem pro pohřebné je v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Dávky v nezaměstnanosti
Dávky v nezaměstnanosti se poskytují podle právních předpisů smluvního státu, na jehož území má osoba bydliště. Jestliže doba pojištění nebude dostačující pro vznik nároku na dávku v nezaměstnanosti, budou se brát v úvahu i doby pojištění získané v druhém smluvním státě. Dávky v nezaměstnanosti nelze vyplácet do druhého smluvního státu, pokud to neumožňují národní předpisy. Styčným místem pro dávky v nezaměstnanosti je v ČR Správa služeb nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Přídavky na děti
Přídavky na děti se poskytují výlučně podle právních předpisů každého ze smluvních států. Pokud nárok vznikne v obou smluvních státech současně, bude poskytovat přídavky na děti ten smluvní stát, na jehož území má dítě bydliště. Styčným místem pro přídavky na děti je v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zdravotní pojištění

Smlouva zajišťuje zdravotní péči pojištěncům jednoho státu i ve druhém smluvním státě, avšak jen v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav pojištěnce vyžaduje neodkladné poskytnutí zdravotní péče. Styčným místem pro zdravotní pojištění je v ČR Kancelář ZP.

Pohřebné
Pohřebné se poskytuje výlučně podle právních předpisů každého ze smluvních států. Styčným místem pro pohřebné je v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Dávky v nezaměstnanosti
Dávky v nezaměstnanosti se poskytují podle právních předpisů smluvního státu, na jehož území má osoba bydliště. Jestliže doba pojištění nebude dostačující pro vznik nároku na dávku v nezaměstnanosti, budou se brát v úvahu i doby pojištění získané v druhém smluvním státě. Dávky v nezaměstnanosti nelze vyplácet do druhého smluvního státu, pokud to neumožňují národní předpisy. Styčným místem pro dávky v nezaměstnanosti je v ČR Správa služeb nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Přídavky na děti
Přídavky na děti se poskytují výlučně podle právních předpisů každého ze smluvních států. Pokud nárok vznikne v obou smluvních státech současně, bude poskytovat přídavky na děti ten smluvní stát, na jehož území má dítě bydliště. Styčným místem pro přídavky na děti je v ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Důchodové pojištění

Změny v souvislosti se vstupem nové Smlouvy v platnost
Podle dosud platné Úmluvy mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o spolupráci v sociálních otázkách z roku 1957 důchody nepřiznávaly obě smluvní strany, ale pouze stát trvalého bydliště oprávněné osoby, a to i za dobu pojištění získanou ve druhém smluvním státě, a to bez jakékoli kompenzace. Česká strana přiznávala důchody osobám žijícím v ČR i za předchozí doby jejich zaměstnání v Rumunsku a podobně postupovala i rumunská strana v případě osob žijících v Rumunsku, které byly v minulosti pojištěny/zaměstnány v ČR/Československu.

Důchody přiznané podle předchozí Úmluvy z roku 1957 budou zachovány. Nová smlouva neumožňuje jejich přepočet.

Nárok na důchod a jeho výše
Jestliže pojištěnec získá celou dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na důchod v jednom ze smluvních států, přizná mu tento stát důchod výhradně podle svých právních předpisů.

V případě, že doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod, budou se brát pro nárok v úvahu i doby pojištění získané ve druhém smluvním státě. Každý ze smluvních států poté přizná a vyplácí důchod jen za dobu pojištění, kterou pojištěnec v tomto státě získal, tzv. dílčí důchod.

Je-li celková doba pojištění získaná podle právních předpisů jedné smluvní strany kratší než jeden rok, nárok na důchod vůči tomuto státu nevzniká a tuto dobu započte druhá smluvní strana.

Podání žádosti o důchod

Osoby bydlící v České republice mohou uplatnit žádost o důchod u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze u Pražské správy sociálního zabezpečení. Pokud nárok na důchod uplatňuje osoba, která získala doby pojištění jak v ČR tak v Rumunsku, dostačuje, aby podala jen jednu žádost. Tato se považuje za žádost podanou i vůči druhému smluvnímu státu.

Výplata důchodu

Výplatu českého důchodu lze provádět několika způsoby, záleží na volbě důchodce. Osobám s trvalým pobytem v České republice může být důchod poukazován v hotovosti na adresu příjemce prostřednictvím České pošty nebo na jeho účet, popř. na účet manžela/manželky u peněžního ústavu (banky, spořitelny) v ČR.

Osobám s trvalým pobytem v Rumunsku může být důchod poukazován na adresu příjemce v Rumunsku bankovní cestou, na osobní účet příjemce u peněžního ústavu v Rumunsku nebo na účet příjemce popř. na účet manžela/manželky u peněžního ústavu (banky, spořitelny) v ČR.

Výplata na účet v Rumunsku se provádí ve volně směnitelné měně vždy za zpětnou dobu v časových intervalech, které si příjemce důchodu určí. Na účet u peněžního ústavu v ČR se důchod vyplácí za zpětnou dobu v české měně. Podmínkou nároku na výplatu příjemci žijícímu mimo území ČR je předložení řádně vyplněného a podepsaného tiskopisu „Potvrzení o žití“. Vlastnoruční podpis musí být úředně ověřen.

Kontakty na kompetentní instituci - Česká republika

Kontaktní adresa pro důchodové a nemocenské pojištění:
Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25, 225 08 Praha 5
tel.: 257 062 860

Kontaktní adresa pro zdravotní pojištění:
Kancelář ZP
nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3
tel.: 234 462 041

Kontaktní adresa pro pohřebné a přídavky na děti:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
tel.: 221 921 111

Kontaktní adresa pro dávky v nezaměstnanosti:
Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
tel.: 221 923 172