Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení

Po výměně ratifikačních listin 30. července 2002 vstoupila 1. září 2002 v účinnost Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo (dále "Smlouva").

Osobní a věcný rozsah smlouvy

Smlouva se vztahuje v České republice na oblasti nemocenského a zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost. Zajišťuje státním příslušníkům obou smluvních států a dalším skupinám osob uvedeným ve Smlouvě při jejich pobytu na území druhého státu rovnost zacházení při uplatňování právních předpisů druhého státu. Nezakládá však nárok na další druhy dávek ani nemění podmínky pro uplatnění nároku na důchod podle vnitrostátních předpisů.

Nemocenské pojištění

Pro účely nemocenského pojištění budou lékaři oddělení lékařské posudkové služby okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení vyplňovat tiskopisy pro potřeby zahraničního nositele pojištění, a to na základě „Potvrzení pracovní neschopnosti“, které vystaví ošetřující lékař v ČR a jeho zprávy o zdravotním stavu občana s předpokládanou délkou trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pro vznik nároku na invalidní (částečný invalidní) důchod je nezbytnou podmínkou získání potřebné doby pojištění (potřebnou dobu nemusí získat osoby, jejichž invalidita vznikla v důsledku utrpěného pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) a posouzení zdravotního stavu, tedy uznání invalidity, lékařem okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení.

Důchodové pojištění

Nárok na důchod

Pokud doby pojištění byly získány jak v České republice, tak ve Spolkové republice Německo, stanoví český důchod nositel důchodového pojištění v ČR, německý důchod stanoví nositel pojištění v SRN. Ostatní podmínky pro vznik nároku na důchod musí být splněny podle příslušného vnitrostátního práva. Při posuzování podmínek vzniku nároku na důchod se v případě potřeby doby pojištění získané v ČR a v SRN sčítají.

Výše důchodu

Každý ze smluvních států poskytuje důchod ve výši, která odpovídá době pojištění získané podle jeho právních předpisů. Výše českého důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stanovena pevnou částkou a procentní výměra se stanoví podle délky pojištění získané pojištěncem, a to procentní sazbou z výpočtového základu. Výše výpočtového základu je závislá na výši výdělků pojištěnce, tj. na výši vyměřovacího základu, z něhož je odváděno pojistné.
Výše důchodu není závislá na tom, zda český nebo německý státní příslušník pobývá v ČR či v SRN. 

Vliv přijaté Smlouvy na dříve přiznané dávky důchodového pojištění

Poživatelům důchodu z českého pojištění, kteří od platnosti Smlouvy pobývají v ČR a kteří mají ve svém důchodu zohledněny německé doby pojištění podle českých právních předpisů, nevznikají Smlouvou žádné dodatečné nároky vůči německému nositeli (např. za období totálního nasazení do roku 1945). Nároky z německého důchodového pojištění, které jsou podloženy pouze německými dobami pojištění, zůstanou nedotčeny a lze o ně požádat zpětně.
Poživatelům německého důchodu, kteří od doby vstupu Smlouvy v platnost pobývají v SRN a kteří mají ve svém důchodu zohledněny české doby pojištění podle německých právních předpisů o cizích důchodech, nevznikají Smlouvou žádné dodatečné nároky vůči českému nositeli. Nároky z českého důchodového pojištění, které jsou podloženy pouze českými dobami pojištění, zůstanou rovněž nedotčeny.

Dobrovolné důchodové pojištění

Všechny osoby starší 18 let, bez ohledu na jejich státní příslušnost, se mohou v České republice přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění. Dobrovolná účast na důchodovém pojištění je možná i v případě, že osoba, která se k němu přihlašuje, je již v ČR nebo SRN důchodově pojištěna z jiného důvodu.

Podání žádosti o důchod

Česká správa sociálního zabezpečení je styčným místem k provádění Smlouvy a zároveň nositelem důchodového a nemocenského pojištění, tj. institucí, u které se uplatňují žádosti o dávky. Žádosti o dávky žadatelů bydlících v ČR se uplatňují u jednotlivých územně organizačních složek ČSSZ, tj. u okresních správ sociálního zabezpečení, v Praze u Pražské správy sociálního zabezpečení. Při uplatnění nároku na důchod pojištěnce, který získal doby pojištění v ČR i v SRN, dostačuje podat jen jednu žádost. Tato se považuje za žádost podanou i vůči druhému smluvnímu státu. Při uplatnění nároku v ČR dostačuje, bude-li v žádosti o přiznání důchodu uvedeno, že pojištěnec získal i doby pojištění v SRN. Český nositel pojištění zahájí poté u německého nositele pojištění mezistátní důchodové řízení a německý nositel důchodového pojištění sdělí všechny potřebné údaje českému nositeli. Ten posoudí nárok na důchod podle Smlouvy a vydá příslušné rozhodnutí. Obdobný postup platí i v opačném případě, tj. při uplatnění nároku na důchod v SRN. 

Výplata důchodu

Způsob výplaty českého důchodu si může důchodce určit. Důchod může být poukazován v hotovosti na adresu příjemce důchodu v SRN, na osobní účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v SRN nebo na účet příjemce, popř. na společný účet manželů u peněžního ústavu (banky, spořitelny) v ČR. Výplata do SRN se provádí vždy za zpětnou dobu podle volby příjemce důchodu v euro buď šekem prostřednictvím České národní banky, nebo bezhotovostně přes Českou národní banku v součinnosti s korespondenční bankou.

Na účet v ČR se důchod vyplácí za zpětnou dobu v české měně prostřednictvím České národní banky na příslušný peněžní ústav v České republice.

Podmínkou nároku na výplatu příjemci žijícímu mimo území ČR je předložení řádně vyplněného tiskopisu „Potvrzení o žití“. Vlastnoruční podpis musí být úředně ověřen.

Kontakty na kompetentní instituci - Česká republika

Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25
225 08 Praha 5

www.cssz.cz

telefon: 257 062 860

Kancelář ZP
nám. W. Churchilla 2
113 59 Praha 3

- pro provádění zdravotního pojištění (věcné dávky) v České republice