Česká republika a Bělorusko
Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení, podepsaná dne 14. 3. 2018 (dále jen „Smlouva“) vstoupila v platnost dne 1. 10. 2019. K její aplikaci byl sjednán prováděcí dokument – Správní ujednání o používání Smlouvy, které vstoupilo v platnost rovněž dne 1. 10. 2019 (spolu se Smlouvou). Oba smluvní dokumenty (Smlouva a Správní ujednání) jsou publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv ČR pod č. 47/2019 Sb. m. s. a č. 48/2019 Sb. m. s.
Mezi ČR a Běloruskem byla po zániku Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) dne 26. 12. 1991 v platnosti Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení ze dne 2. 12. 1959 (vyhlášena pod č. 116/1960 Sb.; dále jen „Dohoda“). Dohoda byla smlouvou tzv. teritoriálního typu, podle které dávky přiznával vždy stát trvalého pobytu žadatele a to nejenom za vlastní doby zaměstnání (pojištění), ale i za doby zaměstnání druhého smluvního státu. Dne 25. 11. 2002 vstoupil v platnost Protokol mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o úpravě právního nástupnictví (sukcese) ohledně mezinárodních smluv uzavřených právními předchůdci těchto států. Z Protokolu, který nebyl publikován ve Sbírce mezinárodních smluv, vyplývalo, že Dohoda dnem 25. 11. 2002 pozbyla platnosti ve vztahu vůči Bělorusku. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 420/09 ze dne 3. 6. 2009 je však nutno Dohodu považovat za platnou až do doby publikace sdělení o ukončení její platnosti ve Sbírce mezinárodních smluv. K publikaci došlo ve vztahu k Bělorusku sdělením č. 79/2009 Sb. m. s. dne 23. 9. 2009. Od uvedeného data až do 30. 9. 2019 byl v oblasti sociálního zabezpečení mezi ČR a Běloruskem tzv. bezesmluvní stav, což znamenalo, že oba státy v uvedeném období posuzovaly nároky na dávky důchodového (a nemocenského) pojištění a podmínky pro jejich výplatu podle vnitrostátních předpisů a nemohla již být aplikována Dohoda, včetně ustanovení týkajících se zhodnocení dob pojištění a uznávání dokladů.
Smlouva je standardní smlouvou proporcionálního typu, vycházející ze 4 základních principů, které jsou obvyklé v moderních sociálních smlouvách i v koordinačních nařízeních Evropské unie a jimiž jsou:
- rovnost zacházení se státními příslušníky smluvních států,
- příslušnost k pojištění ve státě zaměstnání s přesně vymezenými výjimkami,
- sčítání dob pojištění získaných v obou státech pro vznik nároku na dávky (důchod),
- výplata dávek (důchodů) do druhého smluvního státu.
Osobní a věcný rozsah smlouvy
Smlouva se vztahuje bez ohledu na občanství na všechny osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo obou smluvních států, a také na další osoby, které od těchto osob odvozují svá práva.
Smlouva standardním způsobem upravuje stanovení příslušnosti k právním předpisům, tj. skutečnost, kterým právním předpisům (kterého smluvního státu) bude výdělečně činná osoba krytá Smlouvou podléhat a v jakém státě bude platit pojistné. Tím, že vymezuje základní pravidlo lex loci laboris (pojištění podle místa výkonu práce), zabraňuje vyloučení osoby z pojištění, anebo případnému dvojímu pojištění ze stejné pracovní činnosti. Stanoví také pravidla pro tzv. vyslané pracovníky, kteří podléhají právním předpisům vysílajícího státu, pokud doba jejich vyslání nepřekročí 2 roky. Umožňuje i odchylky (výjimky) z pravidla pojištění podle místa výkonu práce a pravomoc v povolování výjimek svěřuje příslušným úřadům (ministerstvům), příp. určeným orgánům smluvních stran (kompetentním institucím).
Věcný rozsah Smlouvy je omezený, neboť pokrývá pouze dávky důchodového pojištění, tj. v České republice starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, v Běloruské republice tzv. pracovní důchody, tj. důchody starobní, za výsluhu let, invalidní a při ztrátě živitele. Smlouva se vztahuje také na právní předpisy obou smluvních států upravující placení pojistného. Smlouva se nevztahuje na nemocenské pojištění, na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání, na dávky v nezaměstnanosti ani na zdravotní pojištění.
Formuláře
Pro provádění Smlouvy smluvní strany navrhly a vzájemně odsouhlasily bilaterální dvojjazyčné česko – ruské formuláře. Každá smluvní strana používá vlastní sadu 6 formulářů označených CZ/BY, resp. BY/CZ, které vychází z podoby používané v Evropské unii a kromě žádosti o důchod (CZ/BY 202 a BY/CZ 202) jsou všechny zrcadlové. Na návrh běloruské strany byl sjednán mezi ČSSZ a Ministerstvem práce a sociální ochrany Běloruské republiky Protokol o schválení formulářů nezbytných k provádění Smlouvy.Používání právních předpisů (příslušnost k právním předpisům)
Smlouva stanoví, že osoby výdělečně činné (zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné - OSVČ) podléhají právním předpisům smluvní strany, na jejímž území výdělečnou činnost (zaměstnání anebo samostatnou výdělečnou činnost) vykonávají, bez ohledu na místo jejich bydliště (lex loci laboris). Toto základní pravidlo se nepoužije zejména u tzv. vyslaných pracovníků, tj. osob zaměstnaných na území jednoho smluvního státu, které jsou dočasně vyslány svým zaměstnavatelem se sídlem na území tohoto státu k provedení určité práce ve prospěch vysílajícího zaměstnavatele na území druhého smluvního státu. Tito vyslaní pracovníci budou nadále podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení prvního smluvního státu za předpokladu, že doba vyslání nepřesahuje 2 roky. Pravidlem pojištění podle místa výkonu práce se neřídí ani další kategorie osob, jako jsou diplomaté, členové posádky námořních lodí, osoby pracující v letecké, železniční nebo automobilové mezinárodní dopravě, státní úředníci a osoby jim postavené na roveň a jejich pojištění je stanoveno přímo Smlouvou.
V případě vyslání zaměstnance z ČR do Běloruska se pro osvědčení skutečnosti, že vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům ČR jako vysílajícího státu, používá:
- formulář CZ/BY 101 - „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“.
O vystavení tohoto formuláře se žádá prostřednictvím tiskopisu ČSSZ „Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ, konkrétně na ePortálu ČSSZ, ve skupině tiskopisů označené „Mezinárodní smlouvy – Určení státu pojištění“. Žádost se předkládá místně příslušné OSSZ/v Praze PSSZ/v Brně MSSZ (dále jen „OSSZ“).
Smlouva dále umožňuje příslušným úřadům nebo institucím obou smluvních stran po vzájemné dohodě stanovit výjimky z ustanovení o příslušnosti k právním předpisům, a to na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele nebo žádosti OSVČ. Ke schválení výjimky je na české straně příslušná ČSSZ a na běloruské straně Ministerstvo práce a sociální ochrany. O povolení výjimky z příslušnosti k běloruským právním předpisům se žádá prostřednictvím tiskopisu ČSSZ „Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“ nebo tiskopisem „Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“. Žádost se předkládá místně příslušné OSSZ, která ji po provedení všech potřebných administrativních úkonů postoupí ústředí ČSSZ k vyřízení.
Důchodové pojištění
V oblasti důchodového pojištění Smlouva zaručuje vzájemnou výplatu důchodů mezi smluvními státy bez administrativních srážek anebo krácení. Smlouva zakotvuje standardní princip sčítání dob pojištění pro vznik nároku na důchod a jeho přiznání a stanoví, že výsledná výše důchodu odpovídá době pojištění získané podle právních předpisů daného smluvního státu (princip proporcionality) - viz i dále.
Získá-li osoba celou dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na důchod v jednom ze smluvních států, vypočte jí tento stát důchod výhradně podle svých právních předpisů (tzv. plný „solo“ důchod). Obě strany provedou i v tomto případě srovnávací výpočet tzv. dílčího důchodu, který by pojištěnci náležel podle Smlouvy, a přiznají mu vyšší z těchto důchodů.
V případě, že doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod, budou se brát pro nárok v úvahu i doby pojištění, které osoba získala ve druhém smluvním státě (princip sčítání dob pojištění), za předpokladu, že se tyto doby časově nepřekrývají. Každý ze smluvních států poté přizná a bude vyplácet důchod ve výši odpovídající době pojištění získané na jeho území (tzv. dílčí důchod). Nedosahuje-li doba pojištění v jednom smluvním státě alespoň 12 měsíců a nevznikne-li na základě takto krátké doby pojištění nárok na důchod výhradně podle jeho právních předpisů, potom tento stát důchod nepřizná.
Pro stanovení nároku na důchod se přihlédne i k dobám pojištění získaným podle právních předpisů obou smluvních států před vstupem Smlouvy v platnost, tj. do 30. 9. 2019.
Podání žádosti o důchod
I. Žádost o důchod z Běloruska podaná žadatelem s bydlištěm v České republice
Žádost o běloruský starobní a invalidní důchod, důchod za výsluhu let a důchod při ztrátě živitele je možné podat přímo v ČR, prostřednictvím místně příslušné OSSZ. Žádost se podává na formuláři BY/CZ 202 „Žádost o důchod z Běloruské republiky“. Žadatel by měl předložit, kromě standardních dokladů vyžadovaných při sepisování žádosti výhradně z českého důchodového pojištění, též doklady, které osvědčují dobu zaměstnání (pojištění) v Bělorusku, a to v originále, anebo v ověřené kopii. Doby pojištění získané v Bělorusku se zpravidla prokazují pracovní knížkou. Nemá-li ji žadatel k dispozici, vyplní doby pojištění získané v Bělorusku přímo do formuláře BY/CZ 202. Formulář žádosti spolu s připojenými doklady OSSZ postoupí ČSSZ v Praze, která zajistí vyhotovení potvrzení o dobách pojištění v ČR na formuláři CZ/BY 205, případně provede další administrativní úkony a opatření a odešle žádost spolu s potřebnými doklady k posouzení a vyřízení běloruskému nositeli pojištění – Fondu sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky. O vyřízení žádosti o důchod z Běloruska bude žadatel vyrozuměn rozhodnutím územního orgánu běloruského úřadu práce, zaměstnanosti a sociální ochrany, který je ve smyslu Správního ujednání kompetentní institucí pro přiznávání a výplatu pracovních důchodů, a rozhodnutí bude doručeno na adresu žadatele uvedenou v žádosti.
V případě, že žadatel podá žádost pouze o český důchod (o důchod z Běloruska nežádá např. z důvodu, že jej již pobírá), vyplní žadatel kromě žádosti o český důchod také formulář CZ/BY 207 „Prohlášení týkající se historie pojištění (zaměstnání a jiné činnosti) osoby“, ve kterém uvede, jaké doby pojištění v Bělorusku získal. Tento formulář ČSSZ zašle běloruskému nositeli pojištění a požádá jej, aby na jeho základě potvrdil doby pojištění získané v Bělorusku, které jsou potřebné pro výpočet českého důchodu podle Smlouvy.
II. Žádost o důchod z České republiky podaná žadatelem s bydlištěm v Bělorusku
Žádost o český důchod je možné podat přímo v Bělorusku na formuláři CZ/BY 202 „Žádost o důchod z České republiky“ u běloruského nositele pojištění, kterým je místně příslušný územní orgán úřadu práce, zaměstnanosti a sociální ochrany, který dále vystaví potvrzení o době pojištění v Bělorusku na formuláři BY/CZ 205 a zašle oba formuláře s případnými dalšími doklady Fondu sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky, který zajistí další potřebné administrativní úkony a postoupí žádost ČSSZ k vyřízení. Formulář CZ/BY 202 „Žádost o důchod z České republiky“ by měl být dostupný na webových stránkách Fondu sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky a rovněž na ePortálu ČSSZ, ve skupině tiskopisů označené „Mezinárodní smlouvy – Důchodové pojištění“.
Výplata důchodu
Smlouva stanoví, že vzájemná výplata důchodů mezi smluvními státy se uskutečňuje přímo oprávněným osobám a to v EUR. Klientům s bydlištěm v Bělorusku může být český důchod, jak je to obvyklé i u jiných smluv, vyplácen:
a) na účet příjemce vedený u banky v cizině (v Bělorusku),
b) na účet příjemce nebo jeho manžela/ky vedený u banky v ČR v české měně (Kč).
Výplata důchodu z ČR do Běloruska se bude provádět vždy po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“, který musí být vlastnoručně podepsán poživatelem důchodu (nebo jeho opatrovníkem), opatřen datem a vlastnoruční podpis musí být úředně ověřen úřadem, který je k tomu zmocněn podle běloruských právních předpisů, příp. českým zastupitelským úřadem v Bělorusku, anebo územním orgánem běloruského nositele pojištění (Úřad práce, zaměstnanosti a sociální ochrany, příp. Fond sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky).
Kontakty na kompetentní instituci - Česká republika
Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25
225 08 Praha 5
Česká republika
- pro dávky důchodového pojištění (starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod;
- pro placení příspěvků na sociální zabezpečení.
Kontakty na kompetentní instituci - Bělorusko
Fond sociální ochrany obyvatelstva Ministerstva práce a sociální ochrany Běloruské republiky
Фонд социальной защиты населения Министерства труда и социальной защиты Республики Беларусь
(Fond Social'noi Zaschity Naselenija Ministerstva Truda I Social'noi Zaschity Respubliky Belarus)
220029, г. Минск, ул. Чичерина, 21
(Chycheryna 21, Minsk, Bělorusko)
email: fsp@ssf.gov.by
- pro placení příspěvků na povinné státní sociální pojištění, financování vyplácení pracovních důchodů a vyplácení důchodů mimo Běloruskou republiku.
Územní orgány úřadu práce, zaměstnanosti a sociální ochrany Běloruské republiky
- pro přiznávání a výplatu pracovních důchodů (důchod starobní a invalidní, důchod za výsluhu let a důchod při ztrátě živitele).