Nemocenské pojištění OSVČ – platby pojistného
Účast na nemocenském pojištění (dále jen „NP“) OSVČ je dobrovolná. Splatnost pojistného na NP je od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné platí. V měsíci přihlášení se k NP je pojistné splatné až do konce následujícího kalendářního měsíce. Pojistné na NP si lze v době splatnosti navýšit a tím si v zákonem stanoveném rozpětí zvýšit vyměřovací základ pro výpočet případné nemocenské dávky.
Sazba pojistného na NP OSVČ v roce 2026 činí 2,7 % . Minimální měsíční základ pojistného činí 9 000 Kč a minimální platba je stanovena ve výši 243 Kč.
OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou více informací zde.
Měsíční základ na NP si OSVČ určuje svou platbou a maximální měsíční základ je určen ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Určeným vyměřovacím základem je celková částka, ze které bylo OSVČ za daný kalendářní rok stanoveno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Nelze-li určit maximální měsíční základ z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích (např. při zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy v posledních třech letech nebyla činnost vykonávána), rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy v roce 2026 činí 24 484 Kč, tzn. platbu pojistného ve výši 662 Kč měsíčně (2,7 % z 24 484 Kč).
Za den platby se považuje den, kdy byla platba připsána na účet příslušné ÚSSZ.
Číslo účtu pro platby pojistného na NP je odlišné od účtu pro platby na důchodové pojištění! Variabilním symbolem NP je vždy rodné číslo. Pojistné na NP, které nebylo uhrazeno ve splatnosti, je možné doplatit. Pro úhradu takového pojistného (doplatku) lze použít:
- dříve vzniklý přeplatek, pokud existuje,
- další platbu pojistného, která byla uhrazena do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který pojistné nebylo zaplaceno ve splatnosti či v plné výši.
Doplatit takové pojistné je však možné pouze do výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu (tzn. 243 Kč v roce 2026), a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který nebylo ve splatnosti uhrazeno.
OSVČ, která je účastna NP, je povinna platit pojistné na NP na účet příslušné ÚSSZ, a to za jednotlivé celé kalendářní měsíce.
Výjimku z povinnosti platit pojistné na NP jsou kalendářní měsíce, ve kterých po celý měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného z NP jako OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.
OSVČ může po projednání s ÚSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
Pro vznik nároku na dávku NP musí být pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ k NP přihlásila (první měsíc) zaplaceno vždy.
Pojistné, které bylo po projednání s příslušnou ÚSSZ zaplaceno do budoucna, nelze dodatečně navýšit.
Zaplatí-li OSVČ za některý měsíc vyšší pojistné, než odpovídá jejímu maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu (případně zaplatí pojistné za kalendářní měsíc, ve kterém není povinna pojistné platit), vzniká přeplatek, který bude vyčíslen a vrácen po skončení kalendářního roku, ve kterém takový přeplatek vznikl - nejpozději do konce března. Bude-li přeplatek vyšší, než dvě minimální platby pojistného (2 x 243 Kč), bude část přeplatku přesahující tuto částku o více jak 99 Kč vrácena OSVČ, pokud nemá vůči ÚSSZ/ČSSZ jiný splatný závazek. Přeplatek do výše 486 Kč bude ponechán na kontě NP OSVČ jako rezerva pro případ neuhrazení (zcela nebo v nedostatečné výši) pojistného v budoucnu.