Věk odchodu do důchodu se bude postupně každoročně zvyšovat, a to na maximální hranici 67 let.

Pokud jste se narodili před rokem 1973, je váš důchodový věk stanoven podle roku narození a u žen také podle počtu vychovaných dětí (viz tabulka).

Pokud jste se narodili mezi roky 1974 až 1988, stanoví se váš důchodový věk tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá rozdílu v počtu let mezi vaším rokem narození a rokem 1973.

Důchodový věk u pojištěnců narozených po roce 1988 činí 67 let. Této hranice se dosáhne v roce 2056.

Pokud vykonáváte rizikovou práci, můžete odejít do starobního důchodu dříve.

Kterých profesí se to týká?

Do starobního důchodu můžete odejít dříve (již od 1. ledna 2023), pokud pracujete jako zdravotničtí záchranáři (tj. členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, operátoři zdravotnického i pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáři horské služby) a členové jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

Nově (od 1. ledna 2025) můžete odejít do starobního důchodu dříve, pokud vykonáváte rizikové zaměstnání, a tedy pracujete také v prostředí, které je rizikové z hlediska dopadu na vaše zdraví. Podmínkou je zařazení vaší práce do čtvrté kategorie (podle právních předpisů pro ochranu veřejného zdraví). Nehodnotí se druh profese, ale expozice/vystavení rizikovému faktoru. Rizikovými faktory jsou například prach, hluk, zátěž teplem, vibrace, chemické látky a směsi atd. Míra vlivu rizikových faktorů může být odlišná na různých pracovištích i u různých zaměstnavatelů, a proto se zařazení do příslušné kategorie může lišit i u zdánlivě „stejných“ prací.

Kdo rozhoduje o tom, jestli je má práce riziková?

O zařazení prací do čtvrté kategorie nerozhoduje ČSSZ, ale příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, kterým jsou zejména krajské hygienické stanice.

Jaké právní předpisy upravují ochranu veřejného zdraví?

Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon č. 258/2000 Sb.), nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) a vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 432/2003 Sb.).

Jak dlouho musím v rizikovém zaměstnání pracovat, abych nárok získal/a?

Musíte odpracovat alespoň 2 200 směn. Zaměstnavatelé mají povinnost vám i zpětně potvrdit počet směn, které jste v rizikovém zaměstnání odpracovali, a to v jednotlivých kalendářních letech v období od 1. ledna 2015.

Jak stanovíte věk odchodu do důchodu?

Pokud odpracujete 2 200 až 4 399 směn, odečte se od vašeho obecného důchodového věku 15 kalendářních měsíců.

Pokud odpracujete 4 400 směn, odečte se od vašeho obecného důchodového věku 30 kalendářních měsíců.

Pokud odpracujete více než 4 400 směn, odečte se od vašeho obecného důchodového věku 30 kalendářních měsíců za 4 400 směn a dále 1 kalendářní měsíc za každých dalších odpracovaných 74 směn.

Směnou se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce.

Maximálně lze od obecného důchodového věku odečíst 60 kalendářních měsíců.

Započítávají se i směny odpracované před rokem 2025?

Ano. Avšak nárok na snížení důchodového věku vám vznikne nejdříve od 1. ledna 2025.

Odvádí zaměstnavatelé za tyto zaměstnance vyšší pojistné?

Ano. Od roku 2025 odvádí zaměstnavatelé pojistné na důchodové pojištění za tyto zaměstnance o 2 % vyšší, v roce 2026 o 3 % vyšší, v roce 2027 o 4 % vyšší a od roku 2028 dále o 5 % vyšší.

Jestliže nezískáte ke dni dosažení svého důchodového věku dostatečné doby důchodového pojištění, nárok na odložený starobní důchod vám vznikne 2 roky po dni, kdy dosáhne důchodového věku muž narozený ve stejný den jako vy, za podmínky, že do tohoto dne získáte minimální dobu důchodového pojištění:

• 20 let doby důchodového pojištění, do níž se zahrnují i náhradní doby důchodového pojištění,

NEBO

• 15 let doby důchodového pojištění, do níž se náhradní doby nezahrnují.

Pro přiznání důchodu musíte podat žádost.

Co když ke dni nároku na odložený starobní důchod požadované doby nezískám?

Jestliže získáte minimální dobu důchodového pojištění potřebnou pro přiznání odloženého starobního důchodu déle, tedy více než 2 roky po dni, kdy dosáhne důchodového věku muž narozený ve stejný den, můžete odejít do starobního důchodu kdykoliv později, jakmile požadované doby získáte.

Ovlivňuje počet vychovaných dětí u žen nárok na odložený starobní důchod?

Ne. Pokud jste žena, která vychovala děti, a váš řádný důchodový věk je proto nižší, u odloženého starobního důchodu se výchova dětí nezohledňuje. Rozhodující je vždy důchodový věk muže stejného data narození.

PŘÍKLAD:

Žena se narodila 15. ledna 1960. Vychovávala 2 děti. Svého důchodového věku (62 let a 2 měsíce) dosáhne k 15. březnu 2022, ovšem nezískala dostatečné doby důchodového pojištění. Pokud do 14. března 2026 získá požadovanou minimální dobu pojištění pro nárok na odložený starobní důchod (20 let pojištění nebo 15 let doby pojištění bez náhradních dob), nárok na odložený starobní důchod jí vznikne k 15. březnu 2026. To znamená 2 roky po dni, ke kterému dosáhl důchodového věku muž se stejným datem narození (64 let a 2 měsíce).

Co se u odloženého odchodu do starobního důchodu změnilo?

Potřebný věk pro odložený starobní důchod byl doposud o 5 let vyšší než důchodový věk muže se stejným datem narození, nyní je vyšší pouze o 2 roky.

Tato změna platí od 1. ledna 2025. Pokud výše uvedené podmínky splníte před 1. lednem 2025, nárok na starobní důchod vám vznikne od 1. ledna 2025.

Sleva na pojistném je určena starobním důchodcům, kteří i po přiznání starobního důchodu pracují.

Můžete pracovat jako zaměstnanec nebo jako OSVČ.

Kdy mohu slevu získat?

Slevu na pojistném můžete uplatnit, pokud:

• jste dosáhli důchodového věku,
• pobíráte starobní důchod v plné výši.

Jak vysoká je sleva?

Sleva 6,5 % se počítá z vyměřovacího základu, což je u zaměstnanců zpravidla hrubá mzda.

Zaměstnaným poživatelům starobního důchodu tak zaměstnavatel bude srážet pojistné na sociální zabezpečení snížené o slevu.

Podnikající starobní důchodci (OSVČ) pak odvedou na sociálním pojistném pouze 22,7 % místo 29,2 %.

PŘÍKLAD:

Starobní důchodce pracuje a má hrubý příjem 30 000 Kč. Při uplatnění slevy na pojistném pro pracující důchodce se jeho čistá mzda zvýší o 1 950 Kč.

Ruší se tím nárok na zvýšení důchodu za odpracované dny?

Ano, k 31. prosinci 2024 skončil nárok na zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých odpracovaných 360 dnů při jeho pobírání.

Kde najdu informace, jak slevu uplatnit?

Podrobné informace najdete na webu ČSSZ: Slevy pro pracující důchodce.

Doposud měli nárok na vdovský/vdovecký důchod pouze manželé. Nově mají nárok také partneři, partnerky, registrovaní partneři a registrované partnerky, kteří uzavřeli partnerství po 31. prosinci 2024 nebo registrované partnerství před 1. lednem 2025.

Nárok na vdovský/vdovecký důchod máte po (registrovaném) partnerovi / (registrované) partnerce, pokud zemřelý partner / zemřelá partnerka splnil/a jednu z těchto podmínek:

• pobíral/a starobní nebo invalidní důchod,
• splnil/a ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní, předčasný starobní nebo invalidní důchod,
• zemřel/a následkem pracovního úrazu.

Mohu jako registrovaný partner / registrovaná partnerka žádat o vdovský/vdovecký důchod zpětně za rok 2024?

Pokud váš (registrovaný) partner / (registrovaná) partnerka zemřel/a před rokem 2025, můžete o vdovský/vdovecký důchod požádat, ovšem získáte jej pouze za období od 1. ledna 2025, a to po dobu jednoho roku od jeho/jejího úmrtí. Nárok totiž vzniká od 1. ledna 2025 i při splnění podmínek před rokem 2025.

Nárok na vdovský/vdovecký důchod je 1 rok od smrti manžela / manželky / (registrovaného) partnera / (registrované) partnerky. Po tomto roce máte i nadále nárok (při splnění podmínek), pouze pokud se vás týká jedna z těchto situací:

• pečujete o nezaopatřené dítě,
• pečujete o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost),
• pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela / manželky / (registrovaného) partnera / (registrované) partnerky, se kterým žijete ve společné domácnosti a který je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost),
• máte přiznanou invaliditu třetího stupně,
• váš věk je o 4 roky nižší, než činí důchodový věk muže stejného data narození.

Pokud se vás po 1 roce pobírání vdovského/vdoveckého důchodu žádná z těchto situací netýká, ale ocitnete se v této situaci v období do 5 let od předchozího zániku nároku, nárok na vdovský/vdovecký důchod vám opět vznikne.

PŘÍKLADY:

Paní Jana pobírala vdovský důchod od 1. února 2019 (den úmrtí manžela) do 31. ledna 2020. Vzhledem k tomu, že pečuje o nezaopatřené dítě, nárok na vdovský důchod jí trval i nadále, a to až do 30. června 2021, kdy pečovat přestala. Dne 4. května 2025 dosáhne věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození. Ke 4. květnu 2025 má nárok na obnovený vdovský důchod, protože splnila tuto podmínku do 5 let od zániku dřívějšího nároku.

Paní Iveta pobírá vdovský důchod od 20. dubna 2024 (den úmrtí manžela) do 19. dubna 2025. Po uplynutí této doby nebude splňovat žádnou z podmínek nároku na obnovený vdovský důchod. Dne 4. května 2031 dosáhne věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození. K tomuto dni ovšem nelze vdovský důchod obnovit, protože tuto podmínku nesplnila do 5 let od uplynutí doby 1 roku po smrti manžela.

Musím opět podat žádost?

Ne, pokud váš nárok na vdovský/vdovecký důchod pokračuje nepřetržitě a potřebné podklady jste již doložili.

Ano, pokud váš nárok vznikl až po zániku vdovského/vdoveckého důchodu a dojde do 5 let k jeho obnově. S žádostí doložíte potřebné doklady.

Podrobné informace najdete na webu ČSSZ: Vdovský/vdovecký důchod a Pozůstalostní důchody podrobně.

Co se změnilo?

Lhůta pro obnovení nároku na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoleté doby pobírání tohoto důchodu byla prodloužena ze 2 let na 5 let. Znamená to, že jste v období nejméně 6 let po smrti manžela / manželky / (registrovaného) partnera / (registrované) partnerky v „ochranné lhůtě“.

Doba výkonu funkce prezidenta/prezidentky republiky se jeho manželce / (registrované) partnerce / jejímu manželovi / (registrovanému) partnerovi počítá jako náhradní a současně vyloučená doba důchodového pojištění.

Potvrzení o této době vydává Kancelář prezidenta republiky.

Nárok na zhodnocení této účasti na pojištění vzniká i za dobu před rokem 2025.

Výši starobních důchodů jsme manželkám bývalých prezidentů automaticky od 1. ledna 2025 navýšili.

Pokud jste příslušníkem/příslušnicí Celní správy ČR, budete od 1. září 2025 žádat o svůj starobní důchod Ministerstvo vnitra.

Všichni příslušníci, kteří podléhají zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon č. 361/2003 Sb.), budou v oblasti výsluhových nároků a důchodového pojištění v kompetenci Ministerstva vnitra.

Provádění důchodového pojištění příslušníků Celní správy ČR přejde z působnosti ČSSZ pod Ministerstvo vnitra.

Provádění důchodového pojištění příslušníků Vězeňské služby ČR přejde z působnosti Ministerstva spravedlnosti rovněž pod Ministerstvo vnitra.

Od 1. ledna 2026 budou navýšeny nejnižší důchody.

Minimální výše starobního důchodu bude 20 % průměrné mzdy.

Minimální výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně bude 20 % průměrné mzdy.

Minimální výše invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně bude 15 % průměrné mzdy.

Minimální výše invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně bude 13,33 % průměrné mzdy.

Minimální výše vdovského/vdoveckého důchodu bude 15 % průměrné mzdy.

Minimální výše sirotčího důchodu bude 14 % průměrné mzdy.

V případě, že vám náleží dílčí důchod přiznaný s přihlédnutím k vašim dobám pojištění získaným v jiných členských státech EU nebo ve smluvních státech, stanoví se minimální výše důchodu rovněž v dílčí výši.

PŘÍKLAD:

Pokud bude v roce 2026 průměrná mzda 48 000 Kč, minimální starobní důchod bude 9 600 Kč a tato částka se bude i v dalších letech zvyšovat podle růstu průměrné mzdy. Podle původních pravidel by byl za těchto okolností minimální starobní důchod pouze 5 570 Kč.

Bude se tato změna vztahovat i na důchody přiznané před 1. lednem 2026?

Ano. Ke dni 1. ledna 2026 budou všechny důchody do nové minimální výše dorovnány.

Proč došlo k této změně?

Doposud byla pouze základní výměra důchodu ve výši 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra byla fixně stanovena minimální pevnou a neměnnou částkou 770 Kč. V roce 1996 představovala částka 770 Kč cca 9,4 % průměrné mzdy, ovšem v roce 2024 odpovídá pouze cca 1,75 % průměrné mzdy. Navýšení minimální výše procentní výměry důchodu podle průměrné mzdy zajistí důstojnější zabezpečení.

Bude se tato částka každý rok navyšovat podle průměrné mzdy?

Ano. Tato minimální výše bude garantována a dorovnána i při všech valorizacích v každém následujícím roce.

Nově přiznávané důchody porostou pomaleji. Pozvolna budou upravovány tyto dva parametry:

• započtený procentuální podíl z částky výdělkového průměru do první redukční hranice,
• procentní sazba z výpočtového základu.

Jak se bude snižovat procentuální podíl z částky do první redukční hranice?

Při výpočtu výše důchodu se „osobní vyměřovací základ“ (částka vypočítaná z dob pojištění a výše příjmů) upraví na „výpočtový základ“ pomocí redukčních hranic. Ty jsou stanoveny pro každý rok v jiné výši. Pro důchody přiznávané v roce 2025 je první redukční hranice 20 486 Kč a druhá redukční hranice 186 228 Kč. To znamená, že se „osobní vyměřovací základ“ do 20 486 Kč zohlední celý, od 20 486 Kč do 186 228 Kč z 26 % a osobní vyměřovací základ nad 186 228 Kč se nezohlední. Z tohoto zjištěného „výpočtového základu“ se poté podle získané doby pojištění vypočítá „procentní výměra důchodu“.

U důchodů přiznaných v roce 2025 ke změně ještě nedojde, osobní vyměřovací základ se v první redukční hranici zohlední ze 100 %. U důchodů přiznávaných po roce 2025 se bude procentuální podíl z částky v první redukční hranici postupně snižovat ze stávajících 100 % na 90 %. To znamená, že v letech 2026–2035 klesne každý rok o 1 %.

Jak se bude snižovat procentní sazba z výpočtového základu?

Za každý celý rok doby pojištění, které jste získali do dne svého nároku na důchod, dostanete 1,5 % z výpočtového základu. To znamená, že čím více let jste pracovali, tím vyšší důchod budete mít.

U důchodů přiznaných v roce 2025 ke změně ještě nedojde. U důchodů přiznávaných po roce 2025 se bude toto procento postupně snižovat ze stávajících 1,5 % na 1,45 %. To znamená, že v letech 2026–2035 klesne každý rok o 0,005 %.

Pokud se rozhodnete pro odchod do předčasného starobního důchodu a získáte 45 let doby pojištění, váš výpočtový základ bude krácen pouze o 0,75 % místo plného krácení o 1,5 % za každých i započatých 90 dnů předčasnosti.

Do doby pojištění 45 let se započítává pouze výdělečná činnost a náhradní doby pojištění, které jsou spojeny s fyzickou aktivitou: péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba.

Do doby pojištění 45 let se tak nezapočítává například doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nebo doba jakéhokoliv studia.

Změna se týká pouze důchodů s datem přiznání po roce 2025.

TDoktorské studium absolvované po roce 2009 se bude započítávat jako náhradní doba pojištění. Započítávat se bude pouze první studium v doktorském studijním programu, které jste úspěšně dokončili. Tímto studiem budete moci získat maximálně 4 roky náhradních dob pojištění. Tato doba se počítá ode dne zahájení tohoto studia.

Uznáno bude studium v prezenční formě na vysoké škole v České republice. Studium v zahraničí bude uznáno, pouze pokud ho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodnutím uzná za rovnocenné studiu na vysoké škole v České republice.

Týká se to také klientů, kteří již starobní důchod pobírají?

Netýká. Tato změna platí pouze pro důchody přiznané v roce 2026 a později. Dříve přiznané důchody se přepočítávat nebudou. Tato možnost se nevztahuje ani na důchody, které budou přiznány během roku 2025.

Výchovné je od roku 2023 ve výši 500 Kč měsíčně za jedno vychované dítě. Pouze pro důchody přiznávané v roce 2025 je ve výši 503 Kč. Od 1. ledna 2026 bude jeho výše činit opět 500 Kč.

Výpočet důchodů bude při valorizaci od 1. ledna 2027 upravován tak, že se od procentní výměry starobních důchodů nejprve odečte výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě, poté se zbylá část procentní výměry valorizuje (zvýší). K takto zvýšené procentní výměře se opět přičte nezvýšené výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. Při každém dalším lednovém nebo případném dalším zvýšení se bude postupovat stejně.

Bude se při valorizaci odečítat 500 Kč také u důchodů, které byly přiznány před rokem 2027?

Ano. Přestože bylo výchovné jakožto součást procentní výměry valorizací navyšováno, bude se u dalších valorizací od 1. ledna 2027 od procentní výměry odečítat pouze 500 Kč a po její valorizaci se ke zvýšené procentní výměře 500 Kč opět přičte.

Pokud máte přiznán řádný starobní důchod se sníženým důchodovým věkem, nemáte nárok na jeho výplatu, pokud v rizikovém zaměstnání nadále pracujete. Nárok vám zaniká za každý kalendářní měsíc, v němž takto odpracujete alespoň jednu směnu. To se vztahuje také na zaměstnání v hlubinném hornictví, naopak omezení neplatí pro zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Zaměstnavatelé mají povinnost ohlásit vznik této překážky pro výplatu důchodu ČSSZ; tuto povinnost však máte i vy jako poživatel tohoto důchodu, pokud se vás tato situace týká.

Toto omezení platí na dobu od odchodu do důchodu se sníženým důchodovým věkem do dne dosažení vašeho obecného důchodového věku a vztahuje se od 1. ledna 2026 i na tyto důchody přiznané před tímto datem.

Pokud ovšem po vzniku nároku na řádný starobní důchod se sníženým důchodovým věkem nevykonáváte zaměstnání v hlubinném hornictví nebo v rizikovém zaměstnání, náleží vám výplata starobního důchodu bez omezení i vedle příjmu z výdělečné činnosti.

Vztahuje se toto omezení i na záchranáře a podnikové hasiče?

Ne. Omezení se na výkon zaměstnání zdravotnických záchranářů ani členů jednotky hasičského záchranného sboru podniku nevztahuje.

Jakmile dosáhnu svého důchodového věku, mohu současně pracovat i pobírat starobní důchod?

Ano. Po dosažení svého obecného důchodového věku můžete vykonávat jakékoliv práce včetně rizikových a současně pobírat starobní důchod bez omezení.

Pokud jsem odešel/odešla do důchodu se sníženým důchodovým věkem a začal/a pracovat, zvýší se mi o tuto dobu důchod?

Pokud odejdete do důchodu se sníženým důchodovým věkem, ale do dosažení svého obecného důchodového věku budete vykonávat výdělečnou činnost bez výplaty důchodu, zvýší se vám procentní výměra důchodu o 1,5 % výpočtového základu (resp. o sazbu uvedenou výše v tabulce „Zápočet procenta výpočtového základu za rok pojištění“) za každý celý odpracovaný rok.

Pokud bydlíte v zahraničí, doposud jsme vám vypláceli důchod zpravidla zpětně poté, co jsme obdrželi vaše ověřené „Potvrzení o žití“. Nově se vás může týkat významné zmírnění podmínek zasílání „Potvrzení o žití“.

Pokud bydlíte ve státě, který je členem EU nebo se kterým Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, nově vám budeme vyplácet váš důchod v pravidelných měsíčních splátkách. „Potvrzení o žití“ od vás budeme vyžadovat nejvýše dvakrát ročně. Nebudete tedy již muset posílat toto potvrzení před každou splátkou důchodu.

Pokud bydlíte ve státě, s jehož důchodovou institucí máme sjednanou dohodu o elektronické výměně dat o úmrtí, „Potvrzení o žití“ již zasílat nebudete a důchod vám budeme vyplácet pravidelně každý měsíc. Tento režim se bude týkat prozatím pouze důchodců bydlících na Slovensku.

Pokud bydlíte v některém ze států, s nimiž Česká republika nemá uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, budete i nadále posílat „Potvrzení o žití“ ve lhůtách, které si sami určíte, a důchod vám vyplatíme vždy zpětně až po doručení „Potvrzení o žití“.

Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů umožňuje manželům / (registrovaným) partnerům / (registrovaným) partnerkám vyrovnat rozdíl v jejich výši důchodů, pokud za dobu trvání manželství / (registrovaného) partnerství (dále jen „manželství“) dosahovali odlišné výše příjmů z výdělečné činnosti, zpravidla pokud se jeden/jedna z nich zaměřil/a na péči o potomky, zatímco druhý/druhá na budování kariéry.

Jak se sdílený vyměřovací základ vypočítá?

Vyměřovací základy se za „sdílené“ kalendářní roky sečtou a vydělí dvěma.

V jakém období lze vyměřovací základy sdílet?

Sdílet lze pouze příjmy za celé kalendářní roky v době trvání vašeho svazku. Nelze sdílet příjmy pouze za vybrané měsíce ani za vybrané kalendářní roky.

Prvním rokem, kdy můžete sdílet své vyměřovací základy, je kalendářní rok následující po kalendářním roce, v němž došlo k uzavření manželství. Posledním rokem, kdy můžete sdílet své vyměřovací základy, je kalendářní rok před rokem, ve kterém prvnímu z vás přiznáme starobní důchod nebo ve kterém manželství zanikne (příp. dojde ke zrušení prohlášení). Následující roky již vyměřovací základy sdílet nemůžete.

PŘÍKLAD:

Manželé uzavřeli manželství 1. února 1990. Své vyměřovací základy mohou sdílet nejdříve za rok 1991. Manžel stále pracuje, ale manželka odejde 12. března 2027 do starobního důchodu. Posledním rokem, za který mohou manželé své vyměřovací základy sdílet, je rok 2026.

Jak uplatním sdílený vyměřovací základ?

Učiníte společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů, přičemž splníte zákonné náležitosti (použijete předepsaný tiskopis včetně úředně ověřených podpisů), a toto prohlášení v době trvání manželství doručíte kterékoliv správě sociálního zabezpečení.

Dokdy musíme prohlášení doložit?

Prohlášení musíte doložit nejpozději v den sepsání žádosti o starobní důchod toho z vás, který o něj žádá dříve, anebo poslední den trvání manželství.

Co když budeme chtít prohlášení zrušit?

Takto učiněné prohlášení nelze zrušit zpětně, ale pouze do budoucnosti (do minulosti je nevratné). Prohlášení (o společném sdílení vyměřovacích základů) může zrušit pouze jeden z vás, a to na předepsaném tiskopisu s úředně ověřeným podpisem, a musí jej doručit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nejpozději v den, kdy podá žádost o starobní důchod první z vás.

Doby péče nyní považujeme za vyloučené doby. To znamená, že při výpočtu výše starobního důchodu nesnižují váš celoživotní výdělkový průměr. To je výhodné, pokud v době péče nemáte žádné výdělky nebo jsou výrazně nižší než vaše výdělky z ostatních období.

Nově oceníme doby péče fiktivním vyměřovacím základem. Obě varianty však budeme automaticky srovnávat a vybereme tu pro vás výhodnější:

• Za dobu péče započteme fiktivní vyměřovací základ, který zahrnuje:

+ vaše skutečně dosahované výdělky v období péče,

+ tzv. ocenění za péči, tedy průměrnou mzdu v ČR platnou pro příslušný rok, ve výši 100 % nebo 50 %.

Jde-li o výpočet starobního důchodu, zahrne se i případné výchovné ve výši 500 Kč (při splnění dalších podmínek), avšak pouze za třetí a každé další vychované dítě (bez prvních dvou dětí).

• Doby péče budeme považovat za vyloučené doby, což může být výhodnější, pokud jste obvykle dosahovali spíše nadprůměrných výdělků.
• Případné výchovné (při splnění dalších podmínek) zvyšující starobní důchod v této variantě započteme ve výši 500 Kč za každé vychované dítě (a to včetně prvních dvou dětí).

Ocenění za péči činí 100 % průměrné mzdy v případě péče o:

• dítě ve věku do 3 let,
• osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV,
• osobu převážně nebo úplně bezmocnou před rokem 2007,
• dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené před rokem 2007.

Ocenění za péči činí 50 % průměrné mzdy v případě péče o:

• dítě ve věku do 10 let závislé ve stupni I,
• osobu závislou ve stupni II,
• osobu částečně bezmocnou starší 80 let před rokem 2007.

Bude se srovnávat výše důchodu také u péče o dítě před rokem 2027?

Ano. Srovnávací výpočty a ocenění za péči se týkají i péče o dítě do 3 let jeho věku, která se uskutečnila před rokem 2027, ovšem pouze u důchodů přiznávaných od 1. ledna 2027. U důchodů přiznávaných do konce roku 2026 nedojde ke srovnávání ani k následnému přepočítávání výše důchodů.

Bude se srovnávat fiktivní vyměřovací základ a vyloučená doba za každé dítě zvlášť?

Ne. Nebude možné získat například za péči o jedno dítě fiktivní vyměřovací základ a za druhé dítě vyloučenou dobu.