ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Nejčastější dotazy k eNeschopence - Zaměstnavatelé


Jak se zaměstnavatel dozví o vzniku pracovní neschopnosti svého zaměstnance?

Stejně jako do 31. 12. 2019 zaměstnanec musí nadále o překážce v práci neprodleně informovat svého zaměstnavatele (telefonicky, emailem, SMS). Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení do datové schránky při každém rozhodnutí lékaře o vzniku, trvání a o ukončení neschopenky. Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ – půjde o informativní zprávu zatím neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař uznal dočasnou pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele; zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po zpracování podání na straně ČSSZ.

Jsou notifikace zasílány automaticky?

Zaměstnavatel si může notifikační službu aktivovat prostřednictvím ePortálu ČSSZ, zvolí datovou schránku, příp. zadá email. Pro přístup na ePortál ČSSZ může použít autentizaci buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv prostředku v rámci Národní identitní autority, tzn. eOP nebo Jméno, heslo, SMS. Po aktivaci budou notifikace zasílány automaticky.

Jaká je podoba notifikací od ČSSZ?

Ve všech notifikačních zprávách je uváděn jak název zaměstnavatele, tak variabilní symbol. Notifikace zasílané do e-mailové schránky obsahují pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ jsou pro zaměstnavatele dostupné nové informace o DPN jeho zaměstnanců. Notifikace zasílané do datových schránek obsahují všechny potřebné konkrétní údaje o DPN daného zaměstnance, tj. zaměstnavatel se z nich dozví stejný rozsah údajů jako z papírových tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Jaká je cca prodleva mezi prvotní a ověřenou notifikací?

Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zasílána v okamžiku odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem. Ověřená notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, ale i o trvání dočasné pracovní neschopnosti či ukončení pracovní neschopnosti je zaměstnavateli zasílána neprodleně po zpracování údajů v systémech ČSSZ a následně jsou zaměstnavateli k dispozici informace na ePortálu ČSSZ. Doba zpracování je podle okolností individuální v řádu hodin, či dní a ovlivňuje ji zejména správnost uváděných údajů na přijatých dokladech, popř. nutnost jejich došetřování.

Jaký je postup dokládání pracovních neschopností zaměstnanců, které nastanou na území jiných států EU?

V těchto případech jsou našim pojištěncům vystaveny doklady o pracovní neschopnosti v zahraničí, podle právní úpravy v dotčeném členském státu (tj. v papírové podobě).

Nově platí, že číslo účtu, na které má být zasíláno nemocenské, sděluje zaměstnavatel (jde o platební údaje podle kterých je zaměstnanci vyplácena mzda). Jakým způsobem a v které fázi má být toto hlášení realizováno?

Podle § 97 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění ve znění od 1. 1. 2020 zasílá zaměstnavatel podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny na OSSZ neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. K tomuto účelu je doplněn tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“ (kterým se zasílají mj. údaje o vyměřovacím základu pojištěnce pro výpočet dávek nemocenského pojištění).

Jak se liší postup při výplatě dávky, pokud bude na tiskopisu „Příloha k žádosti o dávku“ v části j) vybrána možnost „na účet v ČR“, „na účet u banky v cizině“ nebo „na adresu“ (v ČR), bude se dávka vždy vyplácet automaticky stejným způsobem?

V případě že zaměstnavatel uvede možnost „na účet v ČR“, „na účet u banky v cizině“ nebo na „adresu v ČR“, bude OSSZ pojištěnci vyplácet nemocenské stejným způsobem, jaký uvedl zaměstnavatel a pojištěnec nebude muset vůči OSSZ způsob výplaty sdělovat.

V případě, že bude vybrána možnost „v hotovosti nebo na adresu v zahraničí“ (vč. výplaty do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky), bude muset určit způsob výplaty a informovat o něm OSSZ sám pojištěnec. Ke sdělení způsobu výplaty může pojištěnec využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ anebo může zaslat sdělení o vybraném způsobu prostřednictvím datové schránky anebo písemně poštou.

Je možné, aby zaměstnavatel ke „staré neschopence“ zaslal novou Přílohu k žádosti o dávku (NEMPRI20)?

Ano, zaměstnavatel má možnost v případě „staré neschopenky“, tedy rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem před 1. 1. 2020, zaslat na příslušnou OSSZ buď formulář Příloha k žádosti NEMPRI18 nebo nový formulář Příloha k žádosti NEMPRI20. Avšak u „nové e-neschopenky“ nikoli. K rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavenému po 31. 12. 2019 je zaměstnavatel povinen zaslat na příslušnou OSSZ formulář Příloha k žádosti NEMPRI20.

Jak zaměstnavatel postupuje u nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání?

OSSZ i v tomto případě bude od zaměstnavatele potřebuje tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“, proto sama vyzve bývalého zaměstnavatele k jeho doložení.

U zaměstnání malého rozsahu se zaměstnanec přihlašuje k pojištění až do 20. dne měsíce následujícího po zúčtování příjmu zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Mění se tato lhůta po zavedení eNeschopenek?

Jde o zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. Právní úprava se zde věcně nemění, platí, že pokud tento zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním podkladů a údajů pro nemocenské podle § 97 odst. 2 ZNP.

Trvá i nadále povinnost zaměstnavatele zasílat na místně příslušnou OSSZ veškeré podklady pro srážky z dávek nemocenského pojištění?

Povinnost zaměstnavatele, předat bez zbytečného odkladu okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění, není vlastní elektronizací dotčena. Tzn., že i nadále je zaměstnavatel povinen předávat kopie všech právních titulů, sdělení výše dosud provedených srážek a další, pouze v případě, kdy se u povinného jedná o pět a více právních titulů je možné, domluvit se přímo s OSSZ na předání kopií jen těch právních titulů, na základě kterých budou prováděny srážky, za předpokladu, že zaměstnavatel spolu s nimi dodá souhrnný seznam všech exekucí nařízených povinnému, kde budou vyznačeny příslušné údaje, především pak datum doručení prvnímu plátci mzdy.

Jak je možné zasílat podklady pro srážky z dávek nemocenského pojištění (např. kopie exekučních rozhodnutí)?

Tyto doklady je možné zasílat stejně jako do 31. 12. 2019, tj. v elektronické podobě jako přílohu k formuláři „Příloha k žádosti o dávku“ nebo do datové schránky příslušné OSSZ, nebo poštou v listinné podobě.

Jakým způsobem zaměstnavatel při skončení dočasné pracovní neschopnosti sděluje OSSZ údaje potřebné pro výplatu poslední dávky nemocenského?

ČSSZ pro tyto účely připravila a doporučuje využívat tiskopis „Hlášení zaměstnavatele / osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ. Tiskopis může být rovněž součástí mzdového softwaru zaměstnavatele a odesílán jeho prostřednictvím (obdobně jako Příloha k žádosti o dávku).

Je možné dostávat informaci i o DPN zaměstnance, kterého jsme nepřihlásili do registru pojištěnců?

Zaměstnavatel je prostřednictvím notifikační služby informován o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance pouze v případě, že je zaměstnanec na základě účasti na nemocenském pojištění přihlášen do registru pojištěnců. V případě nástupu zaměstnance do zaměstnání je tedy žádoucí, aby zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost a zaslal předepsaný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ příslušné OSSZ v co nejkratší lhůtě. Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je zaměstnavateli zaslána neprodleně po ztotožnění pojistného vztahu, který lékař uvede na RDPN, v systémech ČSSZ. V případě, že nebude pojistný vztah ztotožněn, zaslání notifikace zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance bude následovat až po zpracování, resp. došetření takové e-neschopenky příslušnou OSSZ.

Neschopenky jsou nově jen elektronicky. Jak to je s ostatními dávkami jako ošetřovné, otcovská, PPM? Ty zůstávají klasicky v papírové podobě?

Ano. Elektronizace vyplývající z nové právní úpravy se týká rozhodnutí o dočasných pracovních neschopnostech a dalších souvisejících postupů zaměstnavatele při podávání podkladů pro výpočet dávky nemocenského. Novou právní úpravou nejsou dotčeny postupy u ostatních dávek z nemocenského pojištění, tj. peněžité pomoci v mateřství, otcovské, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a postupů při nařízení karantény, tzn., že u těchto dávek nemocenského pojištění zůstávají postupy beze změn.

Jakým způsobem se v rámci e-neschopenky postupuje při vystavení tzv. "lístku na peníze", pokud pracovní neschopnost bude trvat i v následujícím měsíci? Je automaticky zasílán zaměstnavateli od lékaře, který ho vystavil, nebo bude stále ještě v tištěné podobě?

Tištěné potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které  do 31. 12. 2019 dokládal zaměstnanec svému zaměstnavateli, právní úprava eNeschopenky s účinností od 1. 1. 2020 zrušila. Při trvání DPN odesílá lékař na správu sociálního zabezpečení Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti elektronicky. Zaměstnavatel si může trvání dočasné pracovní neschopnosti ověřit některou z elektronických cest. Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací (resp. informací o dočasných pracovních neschopnostech jeho zaměstnanců) do datové schránky, obdrží v případě vystavení potvrzení o trvání DPN automaticky informaci o tom, ke kterému dni potvrdil lékař trvání DPN zaměstnance. Tuto informaci může rovněž obdržet přímo do svého mzdového SW, pokud o to požádal (využívá nově zřizenou službu „Data zaměstnavatelům o DPN“).

Nejčastější dotazy k eNeschopence - Lékaři a zdravotnická zařízení


Již několik let používám eNeschopenku a mám přiděleno proto IČPE. Nyní přišlo v informačním dopisu IČPE jiné. Bude tedy nutné od 1.1.2020 IČPE změnit a používat nově přidělené nebo lze pokračovat plynule s původním?

Vzhledem k tomu, že přidělování IČPE jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb proběhlo automatizovaně, je tzv. hlavní IČPE přidělováno i těm poskytovatelům, kteří v současnosti již IČPE mají. V takovém případě si lze zvolit, které IČPE bude používáno. Pro jistotu doporučujeme buď prostřednictvím SW, který budete používat, nebo dotazem na místně příslušné OSSZ ověřit, že Vaše stávající IČPE je přeneseno do nového systému eNeschopenky. Pak v novém systému tedy budete moci používat své současné IČPE. Pouze upozorňujeme, že je nevhodné kombinovat používání původních IČPE s nově přiděleným hlavním IČPE, neboť to by mohlo vést k nežádoucím důsledkům při správě eNeschopenek.

Jaké jsou nejčastější dotazy praktických lékařů?

Jak pověří poskytovatel zdravotních služeb své lékaře pro práci s aplikací eNeschopenka na ePortálu ČSSZ?

Poskytovatelé zdravotních služeb (PZS), kteří chtějí pro práci s eNeschopenkou využívat aplikaci ePortálu ČSSZ, musí za pomoci tiskopisu Pověření / zrušení pověření lékaře k elektronické komunikaci za poskytovatele zdravotních služeb prostřednictvím aplikace eNeschopenka (ePortál ČSSZ) pověřit konkrétní lékaře k tomu, aby za PZS (pod konkrétním existujícím IČPE) činili elektronická podání vztahující se k rozhodování o pracovní neschopnosti. Pověřit své lékaře může PZS po přihlášení k ePortálu ČSSZ také službou eNeschopenky ve „Správě pověření“, při jejímž využití se pověření při zadání správných identifikačních údajů zapíše přímo do systému ČSSZ. Službou nebo interaktivním tiskopisem se provádí také zrušení pověření.

Upozorňujeme, že při „vygenerování“ nového IČPE prostřednictvím služby eNeschopenky ve „Správě IČPE“, je také nutné k tomuto novému IČPE v aplikaci eNeschopenka ve „Správě pověření“ nastavit pověření konkrétních lékařů. Tento krok je nezbytný proto, aby mohli pověření lékaři pod tímto IČPE pracovat v aplikaci eNeschopenka ePortálu ČSSZ. Pověřený lékař pak bude moci po přihlášení se k ePortálu ČSSZ svými přihlašovacími prostředky využívat za PZS (vždy za konkrétní IČPE, ke kterému byl pověřen) aplikaci eNeschopenka.

Jakým způsobem budou lékaři k eNeschopence „napojováni“?

Aby mohli poskytovatelé zdravotních služeb (PZS) od 1. 1. 2020 vystavovat elektronické neschopenky, musejí, pokud využívají nemocniční či lékařský software, nejdříve tento SW „napojit“ do systému ČSSZ, což fakticky znamená pouze tolik, že se každému PZS vygeneruje identifikační číslo poskytovatele zdravotních služeb, tzv. IČPE, pod kterým budou eNeschopenku vystavovat a zasílat ČSSZ, a toto IČPE musí být „vloženo“ do konkrétního lékařského softwaru příslušného PZS, následně bude možno otestovat komunikaci lékařského SW konkrétního PZS se systémy ČSSZ.

Vzhledem k tomu, že poskytovatelů zdravotních služeb („PZS“) jsou řádově desítky tisíc, umožní ČSSZ napojování již od 1. 11. 2019, a to elektronicky, uživatelsky komfortním způsobem.

Při využívání lékařského SW (konkrétní podoba aplikace se může v detailu různit v závislosti na konkrétním dodavateli lékařského SW) tento software B2B službou s využitím systémového certifikátu PZS zjistí, jaké IČPE bylo konkrétnímu PZS vygenerováno a napojí se pod tímto IČPE do systému. Tuto službu lze využít i k přidělení dalších IČPE, pokud to poskytovatel bude potřebovat s ohledem na své vnitřní členění (bude chtít odlišovat jednotlivá pracoviště různým IČPE).

Zmíněný přístupový systémový certifikát je přitom tentýž přístupový systémový certifikát SÚKL, který již poskytovatelé zdravotních služeb využívají pro eRecepty, všichni poskytovatelé zdravotních služeb jej v současné době již běžně využívají.

Lze připomenout, že lékaři budou moci od ledna 2020 využívat pro vystavování nejen svůj lékařský SW, ale i bezplatnou aplikaci na ePortálu ČSSZ. Poskytovatel zdravotních služeb, který bude využívat bezplatnou aplikaci eNeschopenky na ePortálu ČSSZ, se svoje vygenerované a přidělené IČPE dozví ihned při prvním přihlášení do této aplikace (s využitím přihlašovacích údajů k datové schránce nebo jakýmkoliv prostředkem zahrnutým v tzv. NIA, tj. eObčanka nebo Jméno/heslo/SMS), bezplatné webové aplikace na ePortálu ČSSZ se tedy tento proces „napojování“ netýká. V aplikaci bude mít rovněž možnost i požádat o přidělení dalších IČPE.

S ohledem na od počátku velmi napjatý harmonogram celého projektu, ale i vzhledem k jednoduchosti výše popsaného procesu, je tak pro napojení lékařů do systému vymezen dostatečný časový prostor dvou měsíců, aby mohli lékaři od 1. 1. 2020 v plynulém režimu zahájit práci s eNeschopenkou.

Pro úplnost dodáváme, že kompletní napojení a vyzkoušení eNeschopenky na reálných případech není do konce roku možné z legislativních důvodů, neboť novela zákona o nemocenském pojištění upravující nové postupy a zpřístupnění údajů z registru ČSSZ lékařům nabývá účinnosti od 1. 1. 2020.  

Co lékař od 1. 1. 2020 k vystavení neschopenky potřebuje?

Lékař potřebuje buď specializovaný software, identifikace bude probíhat prostřednictvím certifikátu od SÚKLu, který už lékaři musí mít pro eRecept, nebo může využít bezplatně webovou aplikaci v rámci ePortálu ČSSZ. Pro přístup na ePortál ČSSZ může použít autentizaci buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím jakéhokoliv prostředku v rámci Národní identitní autority, tzn. eOP nebo Jméno, heslo, SMS. Lékař může obě varianty kombinovat.

Bude lékař potřebovat elektronický podpis?

ČSSZ elektronický podpis nebude vyžadovat, neboť k tomu není legislativně oprávněna. Identifikovat lékaře (poskytovatele zdravotních služeb) bude ČSSZ prostřednictvím certifikátu od SÚKLu, v případě přístupu přes webovou aplikaci musí mít lékař buď datovou schránku, nebo eOP, nebo Jméno, heslo, SMS. Elektronický podpis však bude moci být nepovinnou součástí odesílaného elektronického podání, a to sdělí-li poskytovatel zdravotních služeb ČSSZ technické upřesnění, že v rámci jeho systému budou lékaři při vystavení eNeschopenky připojovat elektronický podpis.

Jak se zjednoduší práce lékaře při vystavení neschopenky?

Lékař bude mít přístup prostřednictvím on-line služeb do registrů ČSSZ (pojištěnců, zaměstnavatelů). Po zadání rodného čísla pojištěnce se lékaři předvyplní všechny dostupné údaje o pojištěnci i jeho zaměstnavateli, lékař je pouze potvrdí, nebo upraví, doplní vlastní informace z vyšetření (diagnózu, datum vzniku pracovní neschopnosti, vycházky, případně další údaje dle zákona) a neschopenku elektronicky odešle ČSSZ.

Co bude dělat lékař při výpadku systému nebo internetu?

Neschopenku vystaví prostřednictvím papírového tiskopisu.

Jak bude lékař pracovat se „starými“ neschopenkami?

Neschopenky vystavené na stávajícím formuláři do 31. 12. 2019 budou dokončeny „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím papírových tiskopisů.

Má lékař, který vystavuje neschopenku např. dne 2. 1. 2020 s datem vzniku neschopnosti 31. 12. 2019 použít nový třídílný tiskopis? Nebo má ještě použít starý pětidílný tiskopis?

Jakmile ošetřující lékař vystavuje dočasnou pracovní neschopnost po 31. 12. 2019, tedy v roce 2020, použije vždy nový třídílný tiskopis, a to bez ohledu na datum vzniku takové dočasné pracovní neschopnosti.

Bude se muset každý lékař nyní vystavující papírové neschopenky anebo úplně nově začínající vystavovat neschopenky dostavit k registraci na OSSZ?

Nebude, každý poskytovatel lékařských služeb již disponuje systémovým certifikátem SÚKL, který postačí pro využití lékařského SW, v případě přístupu přes ePortál je třeba, aby lékař disponoval přihlašovacími údaji k datové schránce nebo jakýmkoliv prostředkem NIA.

Budou nadále evidenční knihy formulářů DPN?

V rámci nové legislativní úpravy účinné od 1. 1. 2020 dochází k novelizaci i v tom smyslu, že evidencí se rozumí písemný záznam nebo záznam v elektronické podobě o každém rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti,

Bude možné v systému vystavit všechny žádosti a potvrzení spojené s neschopenkou (3 dny zpětně, vycházky,…)?

Ano, tyto žádosti bude možné odeslat v elektronické podobě (od 1. 1. 2020 je bude ošetřující lékař povinen zasílat pouze elektronicky). Zda budou součástí lékařských SW, bude záviset na dodavatelích těchto SW; v každém případě je bude možné odesílat prostřednictvím formulářů na ePortálu ČSSZ.

Jak si lékař převezme pacienta do péče od předchozího lékaře (např. propuštěného z nemocnice)?

Elektronicky, předaný pacient se dostaví k přebírajícímu lékaři s průkazem pojištěnce (II. dílem neschopenky), na základě čísla neschopenky ho lékař vyhledá v systému a elektronicky převezme.

Jak bude lékař po 1. 1. 2020 postupovat u pojištěnců, kteří nemají RČ, mají jen přidělené od VZP číslo pojištěnce?

ČSSZ identifikátor zdravotní pojišťovny nepoužívá, základním identifikátorem pro všechny systémy ČSSZ je rodné číslo pojištěnce, popř. EČP (evidenční číslo pojištěnce), které na přechodnou dobu nahrazuje rodné číslo pro interní evidenci pojištěnce v systémech ČSSZ. V případě, že nemocný zaměstnanec nebude mít RČ a ani přiděleno EČP, bude mu možné elektronickou neschopenku vystavit na jméno, příjmení a datum narození.

Pokud bude mít pacient dva souběžné pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele, uvidí lékař při vystavení eNeschopenky oba?

V případě souběžných pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele budou ošetřujícímu lékaři nabízeny všechny, tak jak je u pojištěnce ČSSZ eviduje. Ošetřující lékař totiž u každého z pojistných poměrů rozhoduje zvlášť, zda pro něj uzná zaměstnance dočasně práce neschopným.

Co v případě, že se ošetřujícímu lékaři nezobrazí všechny pojistné vztahy?

Ošetřujícímu lékaři se při vystavování eNeschopenky konkrétnímu pacientovi do formuláře načtou jak osobní údaje pacienta z registru pojištěnců, tak i údaje o jeho zaměstnavateli z registru zaměstnavatelů, které spravuje Česká správa sociálního zabezpečení. Ošetřující lékař bude mít možnost potvrdit (vybrat) nabízené údaje o pojištěnci a o zaměstnavateli anebo (stejně jako v současnosti) údaje ručně vyplnit podle informací, které mu sdělí pacient.

Ošetřující lékař nenese odpovědnost za správnost údajů sdělených pojištěncem, které nemá možnost ověřit. Správnost údajů bude ověřovat a prověřovat příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení v rámci zpracování zaslaného formuláře od ošetřujícího lékaře.

Bude možno eNeschopenku stornovat?

Pokud lékař neschopenku pojištěnci elektronicky vystaví (neboť vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnosti), odešle ji do systému ČSSZ (která dále předává tuto informaci zaměstnavateli) a následně pojištěnec sdělí, že neschopenku nechce, je možné ji jednoduše elektronicky ukončit k aktuálnímu datu. Pokud se stane, že lékař vystaví neschopenku někomu, komu neměl (omylem, technickým nedopatřením), bude existovat technické řešení, které umožní eNeschopenku v systému zrušit, a to v součinnosti s příslušnou OSSZ.

K čemu slouží IČPE, kde může lékař o jeho přidělení zažádat?

Každý poskytovatel zdravotních služeb bude pro komunikaci v rámci nového systému eNeschopenky identifikován pomocí identifikačního čísla pracoviště pro e-podání (IČPE). V prvé fázi bude každému poskytovateli zdravotních služeb, kterého ČSSZ eviduje, vygenerováno jedno hlavní IČPE, navázané na jeho IČO. Od listopadu 2019 pak bude moci každý poskytovatel zdravotních služeb přidělovat (či zneplatnit) podle svých provozních potřeb libovolný počet dalších IČPE pro jednotlivá pracoviště, jednotlivé lékaře ve společné ordinaci či v případě více pracovišť v různých okresech.

Pokud má zdravotnické zařízení ordinace ve více okresech (např. 1 lékař, který má 2 ordinace) je nutné mít přidělených více IČPE? Tedy za každý okres jedno IČPE?

Pokud má poskytovatel zdravotních služeb více pracovišť v různých okresech, jsou pro něj místně příslušné různé okresní správy sociálního zabezpečení (místní příslušnost se řídí místem výkonu práce ošetřujícího lékaře), a proto by si měl vygenerovat více IČPE.

Jak postupovat při vystavování eNeschopenky pro příslušníky, lze použít nový třídílný formulář?

Při vystavování rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (DPN) pro pojištěnce jiných orgánů nemocenského pojištění než ČSSZ (např. policisté, vojáci) se bude postupovat obdobně jako u pojištěnců ČSSZ. Rozhodnutí o DPN by tedy mělo být vystaveno elektronicky, v papírové podobě pouze při technickém výpadku. Rozhodnutí o DPN pro příslušníky bude možné vystavit stejně jako u pojištěnců ČSSZ prostřednictvím lékařského softwaru (bude-li používán i pro účely eNeschopenky) nebo prostřednictvím aplikace na ePortálu ČSSZ. V rozhodnutí se uvádí příslušný orgán nemocenského pojištění, a to výběrem z přednastaveného číselníku (např. u policistů bude vybrána položka „Bezpečnostní sbory ČR“). Pokud bude vybrán jiný orgán nemocenského pojištění než ČSSZ, podání bude následně vyzvednuto z úložiště na ČSSZ tímto příslušným orgánem, vše proběhne automatizovaně.

Nejčastější dotazy - zaměstnanci a OSVČ


Opravdu postačuje zaměstnavateli pouze oznámit, že jsem práce neschopný a již mu nemusím nosit neschopenku ani lístek na peníze?

Zaměstnanec má dle zákoníku práce povinnost sdělit zaměstnavateli, že u něj nastala dočasná pracovní neschopnost, která je překážkou v práci, a to neprodleně, jakmile se o ní dozví. Tuto informaci postačuje sdělit telefonicky nebo e-mailem. Stejným způsobem bude zaměstnanec informovat zaměstnavatele po kontrole zdravotního stavu, že jeho dočasná pracovní neschopnost dále trvá.

Lékař pojištěnci předá vytištěný pouze Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (II. díl RDPN), ve kterém mu bude lékař vyznačovat termín příští kontroly. Ostatní doklady týkající se pracovní neschopnosti zasílá lékař elektronicky přímo OSSZ, a to včetně potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (dříve tzv. „lístek na peníze“). Pojištěnec tedy nemusí předávat zaměstnavateli žádné doklady.

Zaměstnavatel si bude moci informaci o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a jejím trvání ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ.

Jak budu žádat o výplatu nemocenského?

Od 1. 1. 2020 již pojištěnec nemusí podávat samostatnou žádost o výplatu nemocenského. Žádostí o nemocenské je I. díl RDPN, který lékař elektronicky zasílá přímo OSSZ, pokud pracovní neschopnost bude trvat déle než 14 kalendářních dnů.

A jak mi bude nemocenské vypláceno?

Nemocenské bude pojištěnci vypláceno stejným způsobem, jakým mu zaměstnavatel vyplácí mzdu nebo plat. Tuto informaci sděluje OSSZ zaměstnavatel.

V případě OSVČ je nemocenské vypláceno stejným způsobem, jakým tato osoba platí pojistné na nemocenské pojištění.

Pojištěnec může písemně požádat o jiný způsob výplaty, kdy k této žádosti může využít tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“, který je dostupný na ePortále ČSSZ anebo v tištěné podobě na OSSZ.

Pracuji a jsem pojištěný v jiném členském státě EU, ale lékaře mám v ČR. Jak budu dokládat pracovní neschopnost uznanou českým lékařem vůči svému zaměstnavateli?

V případě zaměstnance pojištěného v zahraničí (např. Německu) bude od 1. 1. 2020 platit dále uvedený postup.

Lékař vystaví elektronické rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti – I. díl RDPN, ve kterém uvede, že se jedná o případ se zahraničním nositelem pojištění a odešle jej příslušné OSSZ, kdy bude evidováno v systému ČSSZ jako zahraniční případ.

Následně lékař pacientovi vytiskne Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce – II. díl RDPN a pro účely uplatnění nároku na dávku v zahraničí také Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti pro zahraniční pojištěnce, ve kterém vyznačí datum vzniku pracovní neschopnosti a pravděpodobnou dobu jejího trvání (zpravidla příští kontrola u lékaře). Potvrzení o trvání může lékař vytisknout dvakrát, aby pacient měl originál jednou pro zaměstnavatele a jednou pro příslušnou instituci (např. německou nemocenskou pokladnu). Následně bude lékař vystavovat Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti alespoň jednou měsíčně.

Při ukončení pracovní neschopnosti lékař vystaví elektronicky III. díl RDPN, který odešle příslušné OSSZ. Údaj o ukončení pracovní neschopnosti lékař také vyznačí do Průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce – II. díl RDPN, který následně pojištěnci ponechá pro potřeby administrace pracovní neschopnosti v zahraničí.

Jako OSVČ si také nemusím žádat o výplatu nemocenského a bude mi vypláceno automaticky?

Pro všechny pojištěnce je v tomto případě postup stejný, tedy ani OSVČ nemusí podávat žádost o výplatu nemocenského, to je provedeno automaticky s odesláním I. dílu RDPN, který zasílá lékař elektronicky přímo na OSSZ. Pokud je nemoc v trvání delším, než 14 dnů, lékař elektronicky odesílá i potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které nárok na výplatu dávky nemocenského zakládá.

Komu musí OSVČ hlásit, že ukončila DPN?

Při ukončení pracovní neschopnosti lékař vystaví elektronicky III. díl RDPN, který odešle příslušné OSSZ. OSVČ už ukončení DPN nikam nehlásí.

Novou povinností OSVČ je, neprodleně, po ukončení DPN lékařem, vyplnit tiskopis „Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti“ viz https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy (případně je možné tiskopis osobně vyzvednout na pobočce OSSZ) a osobně, elektronicky nebo poštou podat OSSZ. Bez doložení tohoto hlášení nelze vyplatit poslední dávku nemocenského.