ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.

Přehled povinností zaměstnavatele


Od 1. 1. 2009 nabyl účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), na základě kterého vznikly zaměstnavatelům některé nové povinnosti.

V souvislosti s technickou novelou zákona o nemocenském pojištění a novelou zákoníku práce, s účinností od 1. 1. 2012, dochází k některým dalším změnám v povinnostech zaměstnavatelů.

V souvislosti s novelou Občanského soudního řádu, s účinností od 1. 1. 2013, dochází k další změně v povinnostech zaměstnavatelů.

V souvislosti s legislativními změnami týkajících se eNeschopenky dochází ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 1. 2020, což má rovněž za následek další změny v povinnostech zaměstnavatelů.

Ode dne 1. 7. 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 163/2024 Sb., který přinesl změny tzv. konsolidačního balíčku v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a dohod o provedení práce, čímž došlo k další změně v povinnostech zaměstnavatelů.

V souvislosti s legislativními změnami týkajících se zavedení digitalizace dávek NP dochází ke změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s účinností od 1. 1. 2025, dochází k některým dalším změnám v povinnostech zaměstnavatelů.

Zaměstnavatelem zákon rozumí právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační složku státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, služební úřad, v němž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby.

Místní příslušnost Územní správy sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) se řídí u zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnavatelů před 1. 1. 2025, sídlem zaměstnavatele, pokud toto sídlo je shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost ÚSSZ místem mzdové účtárny. U zaměstnavatelů přihlášených do registru zaměstnanců po 31. 12. 2024 určí místní příslušnost ČSSZ s přihlédnutí k provozním možnostem jednotlivých ÚSSZ, to platí obdobně, jde-li o přihlášení mzdové účtárny, není-li sídlo zaměstnavatele shodné s místem mzdové účtárny, nebo dojde-li u zaměstnavatele registrovaného před 1. 1. 2025 ke změně sídla nebo místa mzdové účtárny anebo je-li mzdová účtárna zřízena nově.

V případě zaměstnavatele - fyzické osoby se za sídlo považuje místo jejího trvalého pobytu v ČR, jde-li o cizince místo hlášeného pobytu v ČR. Nemá-li fyzická osoba – zaměstnavatel v ČR trvalý ani hlášený pobyt řídí se místní příslušnost OSSZ místem podnikání (popř. místo výkonu práce jeho zaměstnanců) v ČR. Je-li zahraniční právnická osoba zaměstnavatelem, který nemá na území ČR sídlo útvaru, který vede evidenci mezd, byla určena jako místně příslušná PSSZ, Praha 8, Trojská 1997.

A. Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění

Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, má zaměstnavatel tyto povinnosti:

1. Přihlásit/odhlásit se do/z registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech, tj. „Přihláška do registru zaměstnavatelů“, „Odhláška z registru zaměstnavatelů“, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. V případě zániku zaměstnavatele je ho povinen odhlásit jeho právní nástupce, a zaniká-li bez právního nástupce, jeho likvidátor.

Od 1. 4. 2023 má povinnost přihlásit se do registru zaměstnavatelů také zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou (tj. cizince požívající dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu) v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce. I tento zaměstnavatel je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to bez ohledu na vznik jeho účasti na pojištění.

Zaměstnavateli, který zaměstnává pouze výše uvedené zaměstnance s dočasnou ochranou, u kterých se dosud nástup do zaměstnání nehlásil a který tak nemusel být do 1. 4. 2023 sám přihlášen v registru zaměstnavatelů, nově tato povinnost vzniká. Přihlásit se musí standardním způsobem, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne 1. 4. 2023. Povinnost neplatí pro zaměstnavatele pouze, pokud pracovněprávní vztah všech jeho zaměstnanců, kteří jsou výše uvedenými zaměstnanci s dočasnou ochranou, skončí do 30 kalendářních dnů ode dne 1. 4. 2023.

Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou (tj. cizinec požívající dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu bez ohledu na vznik účasti na pojištění) v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce je od 1. 4. 2023 rovněž povinen odhlásit se z registru zaměstnavatelů, a to do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou.

Od 1. 7. 2024 se musí nově přihlásit se do registru zaměstnavatelů také zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního takového zaměstnance, k čemuž použije zaměstnavatel standardní tiskopis Přihláška do registru zaměstnavatelů. Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění před 1. 7. 2024, je povinen přihlásit se do registru zaměstnavatelů do 31. 7. 2024, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen.

Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění, je povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů, a to do 8 dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce bez účasti na nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel je povinen písemně hlásit všechny změny v údajích, které uvedl na předepsaném tiskopise, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Předepsaný tiskopis obdrží zaměstnavatel na OSSZ, popř. je možno jej stáhnout z webových stránek ČSSZ.

2. Přihlásit/odhlásit každou svou mzdovou účtárnu do/z registru zaměstnavatelů na předepsaných tiskopisech (viz výše), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.

Zaměstnavatel je rovněž povinen písemně hlásit všechny změny již nahlášených údajů, o to opět do 8 kalendářních dnů.

Má-li zaměstnavatel dvě nebo více mzdových účtáren, plní povinnosti zaměstnavatele v pojištění každá mzdová účtárna zvlášť za okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd a platů.

3. Používat přidělený desetimístný variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny ve styku s OSSZ a ČSSZ.

4. Oznámit příslušné ÚSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem a další stanovené údaje na předepsaném tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.

Dojde-li u zaměstnance k zániku účasti na pojištění podle § 10 odst. 4, oznamuje zaměstnavatel den zániku účasti na pojištění, který se pro účely tohoto zákona považuje za den skončení doby zaměstnání, do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž sjednaná částka započitatelného příjmu přestala dosahovat rozhodného příjmu. Dojde-li u zaměstnance ke vzniku účasti na pojištění podle § 10 odst. 5, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání malého rozsahu, pokud došlo k oznámení tohoto zaměstnání podle věty první, do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání malého rozsahu. Při vzniku účasti na pojištění podle § 10 odst. 5 se za den nástupu do zaměstnání považuje den vzniku pojištění.

U zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, u kterého zaměstnavatel nebyl povinen oznámit den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, oznamuje zaměstnavatel den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění; vznikla-li tomuto zaměstnanci v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3, oznamuje zaměstnavatel den nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění. U zaměstnance, u kterého zaměstnavatel oznámil den nástupu do zaměstnání podle § 136 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, je postup podle věty šesté splněn.

Jestliže zaměstnanec uplatnil nárok na výplatu dávky a zaměstnavatel ještě den nástupu zaměstnance do zaměstnání neoznámil, učiní zaměstnavatel toto oznámení současně s předáním žádosti tohoto zaměstnance o dávku podle § 97 odst. 1. Jestliže by lhůta pro oznámení skončení doby zaměstnání uplynula dříve, než lhůta pro oznámení dne nástupu zaměstnance do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání těchto zaměstnanců ve lhůtě stanovené pro oznámení dne nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání.Tiskopis Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) a zásady pro jeho vyplnění jsou k dispozici na ÚSSZ a na webových stránkách ČSSZ.

Ode dne 1. 4. 2023 je zaměstnavatel povinen oznámit též nástup každého zaměstnance s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo činného na základě dohody o provedení práce. Oznámení o nástupu do zaměstnání se u zaměstnance s dočasnou ochranou podává bez ohledu na vznik účasti na nemocenském pojištění, a to ve lhůtě 8 kalendářních dnů ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Pokud takovému zaměstnanci vznikl pracovněprávní vztah  přede dnem 1. 4. 2023 a nebyl dosud přihlášen k pojištění (nevznikla mu účast na pojištění), oznamuje zaměstnavatel nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání do 30 kalendářních dnů ode dne 1. 4. 2023. Tato povinnost pro zaměstnavatele neplatí pouze v případě, pokud dotčený pracovněprávní vztah skončí do 30 kalendářních dnů ode dne 1. 4. 2023.

Od 1. 7. 2024 se nově zavádí povinná evidence všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“), to znamená nově i zaměstnanců, kteří nejsou z činnosti na základě DPP účastni nemocenského pojištění. Zaměstnavatel tak má povinnost každý měsíc sdělovat seznam všech zaměstnanců na DPP, včetně výše všech jejich příjmů, tj. i příjmů, ze kterých se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, a to prostřednictvím nového předepsaného tiskopisu „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ (dále jen „Výkaz DPP“), vždy do 20. dne následujícího měsíce, poprvé za měsíc červenec 2024 v intervalu od 1. 8. 2024 do 20. 8. 2024.

Zaměstnavatel je dále povinen elektronicky ohlásit u všech zaměstnanců činných na základě DPP, tzn. i těch nepojištěných, nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání v termínu do 20. dne následujícího měsíce, a to prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Výkaz DPP“ - spolu s příjmy. Navíc platí, že nejpozději do 20. 8. 2024 přihlásí i zaměstnance, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, jejich DPP trvá i po tomto datu (v červenci 2024) a nebyli dosud přihlášeni do evidence, neboť jim nevznikla účast na pojištění (tj. s prvním podáním Výkazu DPP). U zaměstnanců na DPP již nemá zaměstnavatel povinnost zasílat tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, zůstane však možnost použít i tento současný tiskopis „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ pro oznámení nástupu/skončení, jako tomu bylo doposud.

Zaměstnavatel je rovněž povinen hlásit všechny změny již nahlášených údajů ve lhůtě 8 kalendářních dnů.

Oznámení o skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu se podává až po skončení doby zaměstnání, nikoli po skončení účasti na pojištění. U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se podává Oznámení o skončení zaměstnání až po uplynutí doby, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Oznámení o skončení zaměstnání zaměstnance činného na dohodu o provedení práce bez ohledu na účast na pojištění (tzn. i těch nepojištěných) se provede obdobně jako oznámení nástupu tohoto zaměstnance, tj. v termínu do 20. dne následujícího měsíce prostřednictvím nového předepsaného tiskopisu „Výkaz DPP“, popř. prostřednictvím současného tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“.

U zaměstnance s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo činného na základě dohody o provedení práce, se Oznámení o skončení zaměstnání podává vždy ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne skončení jeho zaměstnání.

5. Vést evidenci o zaměstnancích, která obsahuje obdobné údaje, jaké byly vedeny dosud s tím, že se již neuvádí rodinný stav a nově se požaduje vedení výše sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu a název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn.

Tyto údaje musí být zaměstnavatelem uschovány po dobu 10 kalendářních roků, pokud zákon o důchodovém pojištění nebo jiný předpis nestanoví lhůtu delší. Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím desetileté lhůty, je zaměstnavatel povinen zajistit po tuto dobu úschovu záznamů a sdělit OSSZ místo, na kterém budou záznamy uloženy.

6. Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti ve formě oznámení podle § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, svých zaměstnaných osob (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky, s výjimkou nemocenského a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat územní správě sociálního zabezpečení.

Údaje pro výpočet nemocenského zaměstnavatel zasílá neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Údaje pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství zasílá zaměstnavatel současně se žádostí zaměstnance o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Na předepsaném tiskopisu (Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku - NEMPRI_2025) uvede zaměstnavatel druh dávky, o kterou jeho zaměstnanec žádá, a ostatní údaje, které jsou nezbytné pro stanovení nároku na dávku nemocenského pojištění, její výši a výplatu, např. údaje o rozhodném období, vyměřovací základy, počet vyloučených dnů za jednotlivé kalendářní měsíce, které spadají do rozhodného období a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny.  Na tiskopisu zaměstnavatel zaznamená sdělení zaměstnance dle § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, popř. uvede další skutečnosti, kterými zaměstnanec osvědčuje splnění podmínek pro nárok na dávku a její výplatu.

Zaměstnavatel je dále povinen přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského, vč. údajů o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny, a po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti je zaslat v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou ÚSSZ.

Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen předat OSSZ rovněž podklady potřebné pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění (tj. kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení pořadí pohledávek, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být OSSZ sražena). Pokud zaměstnavatel již předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu.

Povinností zaměstnavatele je na základě žádosti OSSZ do 8 kalendářních dnů od doručení žádosti (nebyla-li stanovena lhůta delší) sdělit potřebné údaje, podat hlášení, předložit záznamy o skutečnostech rozhodných pro posouzení účasti zaměstnanců na pojištění a pro nárok na dávky, jejich výši a výplatu.

Tiskopis Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku a tiskopis Potvrzení pro účely výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (tj. tiskopisy, které vyplňuje zaměstnavatel) jsou   k dispozici na webových stránkách ČSSZ. K tomuto účelu je možné použít i produkt výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem.

Podrobnější informace o tiskopisech k uplatňování nároku na dávky je uvedena na webových stránkách ČSSZ.

7. Poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům OSSZ při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v pojištění, umožnit jim vstupovat do prostorů zaměstnavatele a provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele. Dále má zaměstnavatel povinnost plnit opatření k nápravě uložené OSSZ včetně podání písemné zprávy o přijatých opatřeních ve stanovené lhůtě. Pokud opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebudou splněna, lze zaměstnavateli uložit pokutu za přestupek až do výše 100 000,- Kč.

Zaměstnavatel, který ke dni vydání výzvy ÚSSZ má v registru pojištěnců evidováno  méně než 26 zaměstnanců účastných pojištění, je povinen se na výzvu dostavit v určeném termínu na místo, které ÚSSZ určí na území okresu nebo na území hlavního města Prahy, ve kterém je sídlo tohoto zaměstnavatele nebo místo mzdové účtárny, nedohodnou-li se na jiném místě, za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění. Pokud se předem z vážných důvodů neomluví a ke kontrole se nedostaví, lze zaměstnavateli uložit pokutu za přestupek až do výše 10 000 Kč.

8. Sdělit na vyžádání neprodleně příslušné OSSZ a ošetřujícímu lékaři informace o poskytovateli pracovnělékařských služeb a o pracovním zařazení, náplni práce a pracovních podmínkách dočasně práce neschopného zaměstnance.

9. Účastni nemocenského pojištění jsou též členové družstev, u kterých je zrušena podmínka pracovního vztahu k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci pro družstvo, dále společníci a jednatelé s. r. o. a komanditisté k.s., kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Pojištění jsou dále účastni i prokuristé, členové kolektivních orgánů právnických osob, kteří nejsou uvedeni v § 5, písm. a) v bodech 1 až 10, 20 a 21 zákona o nemocenském pojištění, likvidátoři a vedoucí organizačních složek právnických osob podle § 167c zákona o nemocenském pojištění, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.

Od 1. 1. 2014 jsou nově účastni nemocenského pojištění osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení a fyzické osoby neuvedené v § 5, písm. a) bodech 1 až 21 zákona o nemocenském pojištění, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva.

V souvislosti s přijetím zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se do výčtu pojištěnců podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP) v § 5 písm. a) bod 3 zahrnují státní zaměstnanci podle zákona o státní službě.

Od 1. 1. 2025 se zcela ruší druh činnosti s kódem L – domácký zaměstnanec (tj. zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonává sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje), což znamená, že tento druh činnosti L již nebude možné při hlášení nástupu do zaměstnání ode dne 1. 1. 2025 používat. Pokud má zaměstnavatel u zaměstnance evidovaný pojistný vztah s druhem činnosti L (domácký zaměstnance) a tomuto zaměstnanci i nadále dotčený pojistný vztah po 1.1.2025 trvá, je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné ÚSSZ druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění tohoto zaměst­nance podle § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění (např. PP, DPČ, DPP), a to ve lhůtě 30 dnů ode dne 1.1.2025.

S účinností od 1. 1. 2025 byl změněn číselník druhu činnosti zaměstnanců, který se uvádí na hlášení do registru pojištěnců. Jedná se o základní identifikační údaj pojistného vztahu, a proto je třeba, aby zaměstnavatelé používali odpovídající kód druhu činnosti při všech hlášeních týkajících se zaměstnance, ať na tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání), i v případě e - Podání přes VREP a ISDS, či na písemných hlášeních týkajících se zaměstnance. Pro hlášení změny (opravy) a oznámení o skončení zaměstnání je nutné uvádět vždy stejný druh činnosti, který byl původně uveden na Oznámení o nástupu do zaměstnání (dle platného číselníku v době podání Oznámení o nástupu do zaměstnání). V případě hlášení změny (opravy) či oznámení o skončení zaměstnání, kdy za zaměstnance byla podána přihláška k nemocenskému pojištění před 1. 1. 2009, tzn., že datum nástupu do zaměstnání bylo před 1. 1. 2009, je nutné použít číselník platný v roce 2009. Aktuálně platný Číselník druhu činnosti je zveřejněn na webových stránkách ČSSZ v sekci Nemocenské pojištění; e - Podání; číselníky, nebo v materiálu Zásady k vyplňování tiskopisu Oznámení o nástupu zaměstnance (skončení zaměstnání), který je kromě webových stránek ČSSZ k dispozici na jednotlivých OSSZ.

Bližší informace o povinnostech v nemocenském pojištění obdržíte na OSSZ.

B. Povinnosti a oprávnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním náhrady mzdy v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti (karantény)

V souvislosti se změnami v nemocenském pojištění upozorňujeme, že zaměstnavatel je povinen podle § 192 – 194 zákoníku práce poskytovat náhradu mzdy za pracovní dny po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) svého zaměstnance. Způsob výpočtu náhrady mzdy a její poskytování je upraveno výše citovanými ustanoveními zákoníku práce.

Kromě této povinnosti má zaměstnavatel oprávnění kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud se jedná o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. O této kontrole pořizuje písemný záznam, ve kterém uvede výsledek kontroly. Pokud bylo při kontrole zjištěno porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, zasílá zaměstnavatel záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a příslušné OSSZ.

Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušné OSSZ podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance. OSSZ provede kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně zaměstnavatele písemně informuje.

Dále je zaměstnavatel oprávněn požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek.

C. Další povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je nově povinen neprodleně požádat poskytovatele pracovnělékařských služeb o provedení lékařské prohlídky ze zdravotních důvodů, a to za účelem získání posudku o zdravotní způsobilosti či nezpůsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní činnost, v případě kdy obdržel sdělení ošetřujícího lékaře o tom, že dočasná pracovní neschopnost zaměstnance byla po uplynutí 180 dnů ukončena, zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní činnost u zaměstnavatele.

Další související informace