Lenka Vlková Šárová: Potkáte zde naprosto skvělé lidi

O sociální problematiku se zajímala už na střední škole, dnes je Ing. Lenka Vlková Šárová ředitelkou sekce zpracování dávek důchodového pojištění v Praze a ráda by se zaměřila na zvyšování digitalizace agend. Jak sama říká, dlouholetá práce pro ČSSZ jí umožnila dělat věci, které ji opravdu baví.

Začínala jste u nás v roce 1995, nyní jste ředitelkou sekce zpracování dávek důchodového pojištění ústředí v Praze. Jaká byla vaše cesta ČSSZ?

Na Okresní správě sociálního zabezpečení Most jsem začínala na referentské pozici. Po necelých sedmi letech jsem odešla do ústředí ČSSZ, kde jsem působila nejprve na pozici metodika pro agendu sociálního pojištění OSVČ, od roku 2011 pak v pozici vedoucí oddělení metodiky důchodového pojištění a současně jako zástupce ředitelky odboru důchodového pojištění zaměstnanců. Od srpna 2022 řídím sekci zpracování dávek důchodového pojištění.

Máte nějaké téma, na které se chcete jako nová ředitelka zaměřit?

Témat je mnoho, za stěžejní považuji další zvyšování digitalizace a elektronizace agend. V současné době jde především o přípravu služby, která klientům umožní podat žádosti o důchod elektronicky, tj. bez nutnosti osobní návštěvy na OSSZ. Služba bude současně nabízet i informace o průběhu vyřizování žádosti. Rádi bychom také do online prostředí přesunuli předdůchodové poradenství, kdy by komunikace mezi klientem a pracovníkem OSSZ či ČSSZ probíhala v konkrétní čas v zabezpečeném prostřední ePortálu ČSSZ formou elektronické schůzky.

V interním časopise jsem od vás četl skoro až domácké označení „důchodařina“. Je pro vás téma sociálního zabezpečení již srdeční záležitostí?

Možná to bude znít trochu pateticky, ale sociální problematika mě zajímá od střední školy, jen jsem v té době netušila, že mě bude provázet po celý dosavadní profesní život. Nestěžuju si, naopak to dokládá, že jsem zvolila správně, protože mě moje zaměstnání a profesní zaměření stále baví a naplňuje.

Daří se k nám do ČSSZ lákat nové zaměstnance? Zajímají se mladí o sociální problematiku?

Konkurence zejména v Praze je obrovská a nebudeme si nalhávat, že zaměstnání pro stát je pro mladé lidi tou nejlákavější věcí. Na druhou stranu, práce pro ČSSZ mi umožnila vystupovat v rádiu, televizi, psát články do odborných časopisů, školit, prostě dělat věci, které mě opravdu baví. Myslím, že když se opravdu chcete věnovat sociálnímu pojištění a současně si chce rozšiřovat obzory, pak je ČSSZ tím správným místem. Je až neuvěřitelné, kolik informací, znalostí a dovedností tady člověk získá. A co je úplně nejlepší, potkáte zde naprosto skvělé lidi.

Na které oblasti se zaměřujete při předávání zkušeností v rámci seminářů a kdo jsou jejich nejčastějšími účastníky?

V ČSSZ se důchodové agendě věnují stovky lidí. Aby mohli svou práci dělat kvalitně a s vysokou odborností, je důležité věnovat pozornost jejich vzdělávání. Pořádáme proto různá školení, semináře ať prezenční nebo distanční formou. V regionech jsou to metodické a konzultační dny, které jsou výbornou platformou pro vzájemnou výměnu informací, zkušeností a zpětnou vazbu.  

Často s tématem důchodů vystupujete také v médiích. Je důležité přinášet do společnosti větší informovanost?

Je důležité o důchodových nárocích mluvit. Jednak proto, že neplatí to známé „stejně se důchodu nedožiji“, a dále proto, že ve společnosti kolem důchodových nároků stále přetrvává značné množství mýtů. Tím nejčastějším je, že se výše důchodu odvíjí od pěti nejlepších výdělkových let z posledních deseti let. Tento způsob výpočtu byl přitom v roce 1996 nahrazen a pro výši důchodu jsou zohledňovány všechny výdělky od roku 1986.

Před víc než rokem byla spuštěna Informativní důchodová aplikace (IDA). Jaká je zatím odezva? Plní vaše očekávání?

Do dnešního dne proběhlo 950 731 volání služby od jejího spuštění. Číslo mě naplňuje velkou spokojeností, protože dokazuje, že má služba IDA úspěch a plní svůj účel, když lidem v produktivním věku poskytuje odpovědi na základní otázky: budu mít nárok na starobní důchod, odkdy a jak vysoký by mohl být? Pro svou jednoduchost, přehlednost a účelnost prezentuje směr jakým se má ČSSZ při přípravě dalších elektronických služeb vydat. 

Je efektivní elektronizace v podobě podobných aplikací cestou k větší otevřenosti úřadu?

Značná část lidí, mezi které se sama řadím, chce své záležitosti vyřídit pokud možno bez osobní návštěvy úřadu. Umí se pohybovat v online prostředí, pracovat s elektronickou identitou (zpravidla bankovní identitou), a proto očekávají, že jim elektronické služby, jsou-li připraveny kvalitně a přehledně, zjednoduší život. Věřím, že námi připravovaná služba umožňující podání žádosti o důchod online, včetně poskytování předdůchodového poradenství v zabezpečeném elektronickém prostředí, bude uvedená kritéria splňovat.

Pro mnoho lidí jde stále o nové prostředí. Jak rozptýlit jejich strach z neznámého?

Je třeba vnímat určitou obavu lidí, zejména těch starších, vstupovat do online prostředí. Proto je důležité zvýšit společenské povědomí o tom, jak se v tomto prostředí bezpečně pohybovat, jak elektronickou identitu používat a hlavně chránit. Pro začátek si stačí uvědomit, že s ochranou elektronické identity je to obdobné jako s ochranou občanského průkazu; ten bychom také cizímu člověku nesvěřili. Mějme proto na paměti, že při používání elektronické identity, zejména pokud jako tato identita slouží údaje, kterými se přihlašujeme do elektronického bankovnictví (tzv. bankovní identita), je zapotřebí pečlivě kontrolovat, zda se nacházíme na správné elektronické adrese a zejména nikomu své přihlašovací údaje nesvěřovat, nesdělovat, nepředávat, nepůjčovat. Abychom měli jistou, že bankovní identitu nikdo nezneužije, stačí místo ní používat pro přihlašování se k veřejným službám Mobilní klíč eGovernmentu (bližší info zde https://info.identitaobcana.cz/mep/). Jde o aplikaci vydanou Ministerstvem vnitra, prostřednictvím které se můžete bezpečně přihlásit např. na ePortál ČSSZ.