ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Váš prohlížeč - MS Internet Explorer #version# - již nepatří mezi podporované prohlížeče. Doporučujeme přejít na některý jiný prohlížeč, podrobnosti najdete v prohlášení o přístupnosti.

12 01/2023 Praha

Informativní důchodová aplikace

12. 01. 2023

Proč byste měli naši online službu ePortálu ČSSZ používat a jaké informace Vám poskytne?

  1. Aplikace Vám vypočítá aktuální odhad výše starobního důchodu.
  2. Rychle a snadno zjistíte své datum odchodu do starobního důchodu.
  3. Používání služby IDA je bezpečné díky přihlášení přes Identitu občana či datovou schránku.
  4. Jednoduše si zkontrolujete započtené doby důchodového pojištění a případně je pro účely odhadu upravíte či doplníte.
  5. Díky skutečným datům z evidence ČSSZ Vám aplikace ukáže informace maximálně reálně.

 

Informativní dúchodová aplikace (IDA) je online služba ePortálu České správy sociálního zabezpečení, která pojištěncům poskytne přehlednou a srozumitelnou informaci ohledně jejich dosud evidovaného počtu let důchodového pojištění. Jedinečnost služby IDA spočívá především v zodpovězení základních otázek, tj. zda jsou v databázi ČSSZ evidovány všechny informace, zda budou mít nárok na starobní důchod, odkdy a jak vysoký by mohl být. 

Informativní důchodová aplikace funguje v prostředí ePortálu ČSSZ pro přihlášené uživatele a je zcela zdarma. Přihlášení je jednoduché, stačí datová schránka nebo Identita občana. Jednoduchým a oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita. Možnosti, jak se přihlásit do ePortálu ČSSZ, uživatelé najdou přímo na ePortálu.

 

Otázky a odpovědi ke službě Informativní důchodová aplikace (IDA)

1. Co je hlavním cílem služby IDA? (Resp. proč mám službu IDA používat?)

IDA je služba ePortálu ČSSZ, která poskytne odpovědi na základní otázky snad každého z nás: zda budu mít nárok na starobní důchod, odkdy a jak vysoký by mohl být. Zároveň odpoví i na otázku, co ještě musím splnit pro nárok na starobní důchod, tj. zejména kolik let mi chybí k dosažení důchodového věku nebo pro získání potřebné doby pojištění. K zodpovězení všech těchto otázek využívá IDA údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech (včetně vyloučených dob) uložených v evidenci ČSSZ. Vyloučená doba je tzv. sociální událost bez výdělku, např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do 4 let věku nebo péče o závislou osobu aj. Účelem je, aby se ekonomicky aktivní generace do budoucnosti zajistily a nespoléhaly pouze na stát, resp. na starobní důchod. Služba IDA nabádá k ekonomickému jednání. Je to taková důchodová kalkulačka pro každého.

2. Jak se mohu ke službě IDA přihlásit/zaregistrovat?

Jak službu jednoduše použít, se dozvíte na ePortálu ČSSZ. Pro využití online služeb ePortálu ČSSZ je třeba se přihlásit. Identifikace přihlášením zaručuje, že konkrétní osobě jsou přístupné konkrétní služby s jejími osobními údaji. (Práce s tiskopisy nevyžaduje přihlášení do ePortálu ČSSZ.) Přihlášení prostřednictvím Identity občana je určeno pro fyzické osoby. Pro úspěšné ověření je nutné zadat souhlas s poskytnutím následujících údajů: příjmení, jméno, datum narození, místo narození. Vyberete si způsob přihlášení. Doporučujeme Identitu občana. Přihlášení je možné také přes datovou schránku.

3. Je používání služby IDA bezpečné (v systému jsou nahrány osobní údaje)?

Používání služby IDA je bezpečné. Služba IDA se spouští v prostředí ePortálu ČSSZ. Protože pracuje s osobními údaji pojištěnců, je přístupná pouze těm lidem, kteří disponují tzv. elektronickou identitou. Ta obecně zaručuje, že v prostředí internetu dojde ke ztotožnění občana bez jeho osobní přítomnosti na úřadě. Ztotožnění sama ČSSZ neprovádí, ale využívá Národní bod pro identifikaci a autentizaci, který nabízí poměrně širokou škálu možností, jak se v elektronickém světě identifikovat. Využít lze např. bankovní identitu, kdy jsou pro přihlášení na ePortál použity přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, stejně jako by se občan přihlašoval do své banky.

4. Jaké nové údaje mi služba IDA poskytne?

Jedinečnost nové služby IDA spočívá především v zodpovězení základních otázek uživatele služby, tj. zda jsou v jeho informativním osobním listu důchodového pojištění evidovány všechny informace o pojištění. Služba umožňuje i vložení vybraných náhradních dob pojištění či dob zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ dosud nemá ve své evidenci. Pojištěncem doplněné informace jsou však využity pouze jednorázově pro zadanou službu a nejsou ukládány v evidenci ČSSZ. Cílem je ukázat informaci o celkové době pojištění a odhad výše starobního důchodu maximálně reálně.

5. Od kolika let je možné službu IDA využívat?

Služba IDA je určena všem pojištěncům od 19 let, resp. po získání alespoň jednoho roku důchodového pojištění. Především je však určena pojištěncům v produktivním věku, tj. 30 a více let.

6. Uvádí služba IDA údaj o možném odchodu do předčasného důchodu?

Aplikace vypočte důchodový věk s ohledem na pohlaví a v případě ženy s ohledem na počet vychovaných dětí. Neuvádí datum, kdy může jít pojištěnec do předčasného starobního důchodu, ani k jakému datu získal potřebnou dobu pojištění. Nárok na starobní důchod nevzniká pouze splněním jedné ze dvou zákonem stanovených podmínek, ale až splněním obou podmínek. Pokud někdo získá 35 let pojištění ve svých 55 letech, i tak mu nárok na starobní důchod vznikne až dosažením jeho důchodového věku.

7. Proč je možné zažádat o započtení doby péče o dítě, tedy doby mateřské a rodičovské dovolené, až před odchodem do důchodu? Proč se musí v Informativní důchodové aplikaci vyplňovat údaje o dětech, když jinak všechny údaje systém má?

Údaj o počtu vychovaných dětí je jedním z údajů, které ČSSZ obvykle ve své evidenci nemá. Takovou „chybějící“ dobou je též doba učení či studia na střední nebo vysoké škole a u mužů doba vojenské či civilní služby. Informaci o počtu vychovaných dětí vyplní pouze ženy (automaticky je přednastavena hodnota 0), v případě mužů je výpočet proveden ihned. Uvedený údaj je podstatný jak pro určení ženina důchodového věku, tak pro hodnocení doby péče o dítě do 4 let věku jako doby důchodového pojištění.

8. Započítává se doba studia do potřebné doby pojištění pro odchod do starobního důchodu? A má studium vliv na výši starobního důchodu? Hraje roli, v jakém roce jsem školu studoval?

Studium před rokem 2010 se považuje většinou za tzv. náhradní dobu pojištění. To znamená, že za tuto dobu sice není nikým placeno sociální pojištění, ale přesto se tato doba bere v potaz pro nárok na starobní důchod i při jeho výpočtu. Je však velmi důležité, v jaké době studium probíhalo. Studenti po 31. prosinci 2009 podle současné právní úpravy své studium jako náhradní dobu pojištění hodnoceno mít nebudou. Studium před rokem 2010 není nicméně hodnoceno vždy v plném rozsahu, po 18. roce věku pojištěnce lze hodnotit jako náhradní dobu pojištění maximálně 6 let takového studia.

9. Jsou v evidenci ČSSZ, resp. ve službě IDA, obsaženy i údaje z posledního roku pojištění?

Ve většině případů jsou v evidenci ČSSZ všechny údaje o dobách zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Ovšem v roce 2020 došlo u OSVČ ke změnám v souvislosti s vykazováním vyloučených dob dle zákona o mimořádných opatření (v souvislosti s covid-19) a z toho důvodu došlo i k prodloužení doby potřebné pro uložení dat do databáze nárokových pokladů (odkud čerpá data i služba IDA na ePortálu ČSSZ). V případě, kdy údaje z posledního roku pojištění chybí, umožní služba IDA pojištěnci si je vložit, a to o posledních 2 letech pojištění, tj. o zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že výše zmíněné údaje mají vliv na splnění podmínky nároku na starobní důchod a jeho výši, je nutné si je do služby IDA samostatně vložit, aby byl odhad výše starobního důchodu proveden přesněji. Jiné doby pojištění však není možné vkládat. Pokud nejsou nějaké další údaje z minulých zaměstnání obsaženy ve službě IDA (tzn. nejsou v evidenci ČSSZ), doporučujeme obrátit se na místně příslušnou OSSZ pro poskytnutí rady, jak chybějící doby do evidence ČSSZ doložit a na základě jakých podkladů.

10. Za jakých předpokladů je možné dosáhnout na částku, která se teď v aplikaci zobrazuje? Jaké parametry vstupují do výpočtu měsíčního důchodu? Jde o současnou, nebo budoucí hodnotu peněz?

Výpočet odhadu starobního důchodu je proveden v aktuálním roce používání této služby, a to s ohledem na parametry výpočtu důchodu v tomto roce. Pokud tedy použijete službu IDA v roce 2021, je proveden odhad výpočtu důchodu pro rok 2021. Při výpočtu se vychází z předpokladu, že až do dosažení důchodového věku bude pojištěnec pracovat/vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, odhad výše důchodu pak nezohledňuje budoucí výdělky nebo vyloučené doby. V případě, kdy bude pojištěnec používat službu IDA v pravidelných ročních intervalech, bude se měnit i hodnota odhadu výše starobního důchodu, a to právě s ohledem na výdělky, kterých před jeho prováděním dosáhl. Vzhledem k právní úpravě důchodového pojištění lze nicméně ve většině případů garantovat, že tato odhadovaná výše starobního důchodu bude minimální hodnotou, kterou bude pojištěnec v budoucnu pobírat.

11. Jak bude služba IDA reflektovat vývoj inflace a změny dalších faktorů? A jak bude reagovat na důchodové reformy, které se připravují?

Služba IDA pracuje vždy s aktuálně platnými parametry určenými pro výpočet starobního důchodu pro rok, kdy se pojištěnec na službu dívá. Odhad výše důchodu je proveden zjednodušeně řečeno tak, že tzv. výpočtový základ čili částka odvíjející se od dosahovaných příjmů vychází z údajů obsažených v evidenci ČSSZ, případně doplněných pojištěncem za poslední dva roky zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti. V rámci těchto podkladů se počítá jak s dobou pojištění, tak s dosahovanými výdělky (vyměřovacími základy) a vyloučenou dobou. K celkové době pojištění získané pojištěncem k datu použití služby se přičtou roky, které mu zbývají do dosažení důchodového věku, a výsledkem je tak částka důchodu ve výši, jako by všechny podmínky pro nárok na důchod pojištěnec splnil ke dni užití služby. U dopočtené doby se přitom vychází z předpokladu, že se bude v budoucnu jednat o dobu důchodového pojištění.

12. Jaké další služby kromě služby IDA ePortál ČSSZ nabízí?

Po přihlášení do ePortálu lze vyplnit a odeslat ČSSZ tiskopisy, požádat o informativní osobní list důchodového pojištění apod. Můžete využívat všech služeb ePortálu, např. provádět výpočet starobního důchodu, pokud jste v předdůchodovém věku. Přihlášený pojištěnec si může zkontrolovat, zda jej zaměstnavatel přihlásil k nemocenskému pojištění, získat přehled svých dočasných pracovních neschopností apod. Výhodou přihlášení do ePortálu ČSSZ je nejen přímé odeslání vyplněných tiskopisů ČSSZ (nemusíte tedy tiskopis tisknout, podepisovat a odeslat či odnést na ČSSZ/OSSZ), ale také skutečnost, že se v daných tiskopisech/formulářích automaticky předvyplní vaše údaje. Zároveň v případě důchodových služeb jsou předvyplněny informace o dobách pojištění, dosažených výdělcích a počtu vyloučených dob, které má ČSSZ v evidenci.

13. Proč není ve službě IDA uvedena otcovská?

Otcovská je dávka nemocenského pojištění, dobu jejího pobírání proto vykazuje zaměstnavatel na ELDP. V rámci služby IDA je tato doba uvedena v hodnotě Vyloučené doby v příslušném kalendářním roce, která se zobrazuje pod záložkou Kompletní přehled evidovaných dob.

14. Proč se mnou přidaná doba pojištění ze zaměstnání či studia nezanese do evidence ČSSZ?

IDA má výhradně informativní charakter. Nicméně aby byl výsledek aplikace IDA co nejpřesnější, je uživatelům umožněno vkládat ty doby pojištění či náhradní doby pojištění, které se v evidenci ČSSZ nemusejí nacházet (zpravidla jde o dobu studia či vojenské služby). Tuto dobu lze vložit, aniž by byla prokázána příslušnými doklady. To je důvod, proč nelze takto přidaný interval zanést do evidence ČSSZ. Doba zaměstnání bude do evidence ČSSZ dodána zaměstnavatelem na základě ELDP.

15. Jak postupovat v případě, že chci chybějící doby pojištění přidat do evidence ČSSZ?

V takovém případě je možné se obrátit na příslušnou OSSZ / PSSZ / MSSZ Brno. Vhodné je disponovat originálními doklady. Z nich budou pořízeny ověřené kopie a předány na ústředí ČSSZ k zaevidování.

Leták Dokládání dob důchodového pojištění

16. Co mám dělat, když evidované doby pojištění nesedí?

Pokud bude mít uživatel aplikace IDA dojem, že evidované doby pojištění nejsou zcela v pořádku (např. jsou údaje duplicitní nebo je namísto započtených 365 dní zaměstnání hodnoceno jen 65 dnů), je vhodné nejprve požádat o vyhotovení informativního osobního listu důchodového pojištění. ČSSZ na základě této žádosti referentsky zkontroluje obsah individuálního konta pojištěnce a případné duplicity či drobné nesrovnalosti, vznikající nesprávným automatizovaným zpracováním ELDP, upraví. Jde-li však o chybějící doby pojištění, nebo dokonce nesprávně vyhotovený ELDP, je třeba se obrátit na místně příslušnou OSSZ / PSSZ / MSSZ Brno, která bude nápomocna při doplnění evidence nebo opravě údajů v ní obsažených.


Leták Dokládání dob důchodového pojištění

17. Proč se v IDA nezobrazuje doba služebního poměru (bývalého) vojáka, policisty, hasiče nebo člena vězeňské služby?

Doba výkonu služebního poměru (bývalých) vojáků, policistů, hasičů a dalších příslušníků ozbrojených sil je v těchto případech uložena v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení ministerstva obrany, vnitra nebo spravedlnosti. Pokud příslušník ozbrojených sil ukončí služební poměr a začne vykonávat civilní zaměstnání, pak má část dob uloženou v evidenci silových ministerstev a část u ČSSZ. Evidenční materiál si orgány sociálního zabezpečení předávají až při podání žádosti o dávku důchodového pojištění. Získá ho ten, kdo bude o dávce rozhodovat. Platí přitom, že pobírá-li bývalý příslušník ozbrojených sil tzv. výsluhu, nerozhoduje o jeho nároku ČSSZ, ale vždy příslušné silové ministerstvo.

18. Proč se mi nezobrazila žádná konkrétní částka u výpočtu starobního důchodu?

Odhad výše starobního důchodu je ze strany ČSSZ proveden pouze za předpokladu, že pojištěnec ke dni dosažení svého důchodového věku získá potřebnou dobu pojištění, tj. 35 let. Proto doporučujeme nejprve provést kontrolu, zda podklady pro výpočet obsahují údaje o době studia na SŠ/VŠ nebo o vojenské či civilní službě. Uvedené doby uživatel vloží snadno prostřednictvím tlačítka „provést přepočet“ a následně „přidat dobu“ – uvede se interval a typ doby pojištění. Po stisknutí tlačítka „přepočítat“ se uživateli zobrazí nový výsledek výpočtu, a to s ohledem na vloženou dobu.