eNeschopenka slaví dva roky fungování. Během pandemie pomohla lékařům a zaměstnavatelům zvládnout jinak těžce řešitelnou situaci

eNeschopenka v těžké době obstála na výbornou. Především přispěla k významnému zjednodušení toku informací mezi lékaři, zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení. Na počátku spuštění v některých březnových dnech roku 2020 vystavili lékaři řádově i desetitisíce eNeschopenek denně. Rekordním dnem se však stal 4. leden 2021, kdy lékaři vystavili přes 54 tisíc eNeschopenek. Elektronicky tak propojila 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, téměř 300 tisíc zaměstnavatelů a ČSSZ. Namísto papírů teď už obíhají jenom elektronická data.

Česká správa sociálního zabezpečení také umožnila využít eNeschopenku pro vystavení karantén s cílem ochrany zdraví občanů a lékařů. Díky tomu nemuseli lidé docházet do ordinací a lékaři fyzicky vypisovat propisovací lístky. Smyslem bylo minimalizovat rizika a zjednodušit administrativní proces, který se standardně odehrával na papírovém propisovacím tiskopisu. Funkčnost a spolehlivost eNeschopenky pomohla všem lékařům, zaměstnavatelům a zaměstnancům v prakticky neřešitelné situaci. V roce 2020 ČSSZ odeslala zaměstnavatelům 5 514 524 elektronických notifikací a v roce 2021 dokonce 6 792 902 elektronických notifikací.

„Zcela zásadním způsobem se nám podařilo  zjednodušit postup s vystavováním rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Od prvního dne spuštění v roce 2020 jsme přešli z plně papírové na plně elektronickou variantu a tento projekt v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie skutečně nemá obdoby. Díky eNeschopence jsme dokázali propojit elektronicky hned tři dotčené subjekty, lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ a tím významně zjednodušili administrativu spojenou s pracovní neschopností. S odstupem času se v koronavirové krizi také jasně ukázalo, že eNeschopenka přišla v pravý čas,“ říká František Boháček, ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení.

„Pár týdnů po svém spuštění čelila eNeschopenka obrovskému náporu a během jejího fungování prošla několika „zátěžovými testy“. Již na začátku blížící se koronavirové krize ČSSZ lékařům umožnila využívat eNeschopenku i pro vystavení potvrzení o nařízení karantény. Smyslem a účelem tohoto opatření bylo napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potencionálně nakažených pojištěnců byl minimalizován. Nemocným také rázem odpadla povinnost předávat jakékoliv tiskopisy zaměstnavatelům a náhrady mzdy i nemocenské jim přijdou automaticky. Nemocnému zůstává v papírové podobě pouze průkaz práce neschopného,“ dodal Kryštof Zrcek, ředitel sekce sociálního pojištění ČSSZ.

Kvalitu a užitečnost projektu eNeschopenky ve finále ocenili i odborníci. Projekt eNeschopenka zvítězil v dubnu 2021 v 18. ročníku soutěže IT projekt roku, který pořádá Cacio (Česká asociace manažerů informačních technologií). Obstál v konkurenci 22 přihlášených projektů. O první místo se utkal například s projekty „Ošetřovné“ pro OSVČ (Ministerstvo průmyslu a obchodu, dodavatel Unicorn Systems a.s.) nebo Moje VZP (VZP ČR, dodavatel VZP ČR).

Nejinak tomu bylo v soutěži Český zavináč, která se již tradičně vyhlašuje na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě. Vyhlašování proběhlo v září v Hradci Králové. Soutěž Český zavináč jednou ročně odměňuje nejlepší projekty a počiny, které významně přispěly k rozvoji informačních technologií ve státní správě a místní samosprávě.

V obou případech byla eNeschopenka oceněna za značné zjednodušení a zrychlení komunikace
a předávání informací mezi nemocnými pojištěnci v pracovní neschopnosti, ČSSZ, lékaři
a zaměstnavateli. Stala se tak klíčovým státním informačním systémem v době pandemie covid-19.

eNeschopenka v číslech