ČSSZ v databázích eviduje datum přiznání důchodu nikoliv první splátku

Pojem „první splátka“ důchodu jako počátek běhu lhůty 25 let, od které by se mělo odvíjet zvyšování starobních důchodů, není v senátním pozměňovacím návrhu nijak blíže specifikován a není definován ani v právních předpisech týkajících se důchodové oblasti.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) tudíž takový údaj v evidenci důchodů nemůže uchovávat. Nedostatečně konkrétní vymezení pojmu a jeho absence v databázích ČSSZ brání z pohledu provádění a organizace důchodové agendy realizaci senátního pozměňovacího návrhu zákona „o zvýšení důchodů“.

Datum přiznání důchodu nebývá v naprosté většině případů zároveň datem jeho první výplaty. V praxi platí, že důchod lze vyplatit nejen od aktuálního data, které následuje po datu přiznání důchodu, ale i zpětně za několik let. Lidé mohli mít důchod přiznaný i bez výplaty s tím, že o jeho výplatu požádali až kdykoliv následně, tj. od zcela jiného data, než od jakého jim byl důchod přiznán. V případech zpětného přiznání důchodu pak obvykle pravidelným měsíčním splátkám předchází doplatek za již uplynulé období od data přiznání.

Datum přiznání důchodu a datum jeho výplaty jsou tak dva časově zcela rozdílné údaje. V databázích je přitom evidováno u všech poživatelů důchodu pouze datum jeho přiznání. 

Datum první splátky ČSSZ nemůže využít při zvýšení důchodů s podporou výpočetní techniky, jež je základní podmínkou, jak zajistit provedení jednorázově a v zákonné lhůtě, obdobně jako valorizaci. Zvyšovat důchody by tak ČSSZ byla nucena postupně v průběhu celého roku 2019.