ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Koronavirus a OSVČ - dotazy a odpovědi


1) Když se posouvá datum podání daňového přiznání, platí toto i pro přehledy? Do kdy musím skutečně podat přehled?

V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se OSVČ umožňuje podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 příslušné OSSZ také v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 3. 8. 2020.

Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ prominuta, je nutné nejpozději do 3. 8. 2020 jak tento přehled podat, tak současně také do 3. 8. 2020 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.

2) Jsem OSVČ a vzhledem k situaci, nemohu provozovat živnost (zavřená provozovna, o mé služby není za současné situace zájem). Musím platit plnou výši záloh na pojistné?

Parlament České republiky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii schválil vládní návrh zákona, který od března do srpna 2020 promíjí povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné a následně za toto období odpouští minimální povinné platby na důchodové pojištění OSVČ.

Všechny OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost, nemají povinnost od března do srpna 2020 platit zálohy na důchodové pojištění. Nezáleží ani na tom, v jaké výši byly zálohy na důchodové pojištění předepsány. Pokud i přesto OSVČ uhradí nebo již uhradila některou z těchto záloh, bude použita na případné jiné již splatné závazky a dále pak jako záloha na pojistné na září až prosinec 2020.

O prominutí povinnosti platit zálohy na březen až srpen 2020 není třeba individuálně žádat, jde o zákonnou úpravu, která bude aplikována automaticky pro všechny OSVČ.

Příští rok, až bude OSVČ podávat přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok 2020, si od výsledného pojistného na důchodové pojištění za rok 2020, odečte zálohy, které uhradila v roce 2020, ale také si odečte za období od března do srpna 2020 částku:

  • 2 544 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná hlavní samostatná výdělečná činnost, anebo
  • 1 018 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Příklad k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020:
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost má z přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „přehled“) za rok 2018 stanoveny zálohy na pojistné ve výši 2 800 Kč, jejichž výše platí až do měsíce podání přehledu za rok 2019. Přehled za rok 2019 podá v červenci, měl být podán do 4. května, přičemž po odpočtu uhrazených záloh na pojistné v roce 2019 vznikne výsledný doplatek ve výši 4 175 Kč. Od měsíce následujícího po měsíci, ve které byl nebo měl být přehled podán, tj. od června 2020, má stanoveny zálohy na pojistné ve výši 3 300 Kč.

V březnu 2021 podá přehled za rok 2020, přičemž pojistné za rok 2020 činí 37 020 Kč. Od pojistného za rok 2020 ve výši 37 020 Kč se odečtou zálohy, které byly zaplaceny za leden a únor 2020 (2 x 2 800 Kč) a za září až prosinec 2020 (4 x 3 300 Kč) a potom zálohy, které nebyly zaplaceny (nebyla povinnost) za březen až srpen 2020 (6 x 2 544 Kč). Celkem si tak OSVČ od pojistného za rok 2020 odečte 34 064 Kč.

Aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodů, bylo schváleným návrhem zákona stanoveno, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné (březen až srpen 2020), se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu.

3) Platím si dobrovolné nemocenské pojištění. Musím platit měsíční pojistné nebo je mi také odpuštěno?

Pojistné na nemocenské pojištění si OSVČ musí platit i nadále, pokud chce být i nadále toho pojištění účastna.

4) Když hned přeruším činnost, platím zálohy na pojistné i za březen?

Zálohy na pojistné se platí na celý kalendářní měsíc. Pokud skončíte kterýkoliv den v březnu, tak za tento měsíc bude ještě stanovena povinnost platit zálohy. Zároveň ale platí, že na základě rozhodnutí vlády nejsou OSVČ povinny platit zálohy na pojistné v období od března do srpna 2020.

5) Mohu přerušit živnost i na živnostenském úřadě pouhým oznámením pro správu sociálního pojištění?

Ano, lze vyznačit na formuláři „Jednotný registrační formulář“ v části určené pro správu sociálního zabezpečení (SSZ), že se jedná i o oznámení o ukončení činnosti tomuto úřadu.

6) Když přeruším činnost, jak se dozvím, že nemusím platit zálohy? Jak se mi pak budou měsíce, za které neplatím, započítávat pro přiznání důchodu?

  • Při přerušení (z pohledu OSSZ se jedná vždy o ukončení) činnosti zaniká povinnost platit zálohy na sociální pojištění od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla SVČ přerušena, resp. ukončena. Ukončení činnosti lze na OSSZ oznámit i zpětně. Pro oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti není předepsán tiskopis, můžete tedy tuto povinnost splnit jakoukoliv písemnou formou. Více o současných způsobech komunikace naleznete v odpovědi na otázku pod č. 10.
  • Pro zápočet náhradní doby pojištění pro přiznání důchodu za období, kdy OSVČ činnost nevykonávala, je možné se registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Aby se vám doba strávená na úřadu práce započítala, je nutné splnit alespoň jednu z následujících podmínek:
    • v době evidence na Úřadu práce byla bývalé OSVČ poskytována podpora v nezaměstnanosti (nárok na podporu v nezaměstnanosti OSVČ vznikne v případě, že v posledních 2 letech před registrací na ÚP má dobu pojištění minimálně v délce 1 roku. Doba pojištění vzniká, je-li za dané období zaplaceno pojistné.)
    • doba evidence na ÚP bez nároku na podporu v nezaměstnanosti se započítává jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu 3 let, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Nicméně do 55 let se započítává maximálně 1 rok.
  • OSVČ může podat také přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění jako osoba (ne jako OSVČ), na období, ve kterém nevykonávala žádnou výdělečnou činnost, ale maximálně na období jednoho roku zpětně před podáním přihlášky.

 

7) Momentálně musím skončit s podnikáním. Je povinné se přihlásit na úřad práce?

Přihlášení na úřadu práce funguje na principu dobrovolnosti. Pokud OSVČ chce mít období, ve kterém výdělečnou činnost nevykonávala, započítané jako náhradní dobu pojištění pro výpočet důchodu, je vhodné se buď registrovat na ÚP, popřípadě si platit dobrovolné důchodové pojištění. (Tady platí podrobná odpověď z otázky č. 6.)

8) Potřebuji informace ohledně dávek nemocenského pojištění OSVČ a karantény.

Podmínkou pro to, aby OSVČ mohly čerpat dávky nemocenského pojištění, je účast na nemocenském pojištění po dobu minimálně 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které předcházejí vzniku sociální události, která zakládá nárok na dávku. Pro OSVČ, které si nemocenské pojištění hradí, existují následující dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (zde musí trvat účast na pojištění alespoň 270 dnů v posledních 2 letech, z toho 180 dnů v posledním roce jako OSVČ před nástupem na PPM), otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

V případě nařízené karantény, má na dávku nemocenského nárok i OSVČ účastná nemocenského pojištění OSVČ, za předpokladu, že karanténa je delší než 14 dnů. Za prvních 14 dnů dávka OSVČ nenáleží – stejné jako u dávky nemocenského.

Více informací naleznete na našem webu.

9) Potřebuji informace ohledně ošetřovného OSVČ.

„Ošetřovné“ pro OSVČ je v současnosti vypláceno formou dotace (dle platné legislativy nemá OSVČ na ošetřovné nárok, ani když je dobrovolně nemocensky pojištěna, proto je dávka v tomto období řešena formou dotace), spravované a vyplácené Ministerstvem průmyslu a obchodu, u kterého se rovněž podává žádost na formuláři k tomu určeném.

Více informací „ošetřovném“ pro OSVČ včetně formuláře žádosti naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, více ZDE.

ČSSZ není k vyřízení žádostí kompetentní. Žádosti uplatněné na formuláři ČSSZ, které slouží pro ošetřovné zaměstnanců (ani v jiné podobě), nelze předat na MPO, neboť žadatel musí žádost uplatnit na formuláři určeném MPO (nepředáváme na MPO, neboť žádosti se musí podávat na povinném tiskopise MPO).

10) Potřebuji obecné informace, jak jednat s ČSSZ, MSSZ Brno, PSSZ a OSSZ po vyhlášení stavu nouze.

S úřady komunikujte primárně elektronicky, telefonicky, případně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zvažte, zda je Vaše podání nutné realizovat okamžitě.

V případě, že podání nesete na úřad osobně, vhoďte jej do schránky při vchodu do Vašeho příslušného úřadu. Na úřadech nelze realizovat platby v hotovosti ani osobní jednání (s výjimkou telefonicky domluvených schůzek v naléhavých případech). Elektronická podání budou akceptována i prostřednictvím emailu bez uznávaného elektronického podpisu. Jaký formát podání formulářů můžete zvolit, je uvedeno na webu ČSSZ.