ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Mimořádná opatření - dotazy OSVČ a odpovědi


1) Potřebuji obecné informace, jak za stávající epidemicky nepříznivé situace jednat s ČSSZ, MSSZ Brno, PSSZ a OSSZ.

Ke komunikaci se správami sociálního zabezpečení volte přednostně elektronickou formu, dále lze komunikovat telefonicky, případně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Osobní návštěva úřadu není vždy nutná.

Správy sociálního zabezpečení přijímají všechna podání učiněná pouze předepsanou formou a elektronická podání zaslaná e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu musí být písemně nebo ústně do 5 dnů od odeslání e-mailu potvrzena, jinak nebudou akceptována.

Jaký formát podání formulářů můžete zvolit, je uvedeno na webu ČSSZ. Podání lze zaslat (dopisem, e-mailem s ověřeným elektronickým podpisem, nebo z datové schránky), nebo jej lze osobně předat na Vaší příslušné OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno.

Dále upozorňujeme, že od 1. 6. 2020 již nelze na OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno realizovat platby v hotovosti z důvodu trvalého zrušení hotovostních pokladen. Platby je od tohoto data možné provádět pouze bezhotovostně na příslušný účet příslušné OSSZ vedený u poskytovatele platebních služeb (ČNB).

2) Do kdy má být podán přehled o příjmech a výdajích za rok 2020?

OSVČ je umožněno podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2020 příslušné OSSZ v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 30. 6. 2021.

Aby však byla sankce za pozdní podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ prominuta, je nutné nejpozději do 30. 6. 2021 tento přehled podat, ale současně také do 30. 6. 2021 uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ.

Pokud bude daňové přiznání podáno daňovým poradcem po 1. 4. 2021 platí i nadále lhůta pro podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020, kdy toto musí být podáno nejpozději do 2. 8. 2021

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 musí být podán na předepsaném tiskopisu do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání, a to nejpozději:

  • 3. 5. 2021, pokud bylo daňové přiznání podáno ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období (1. 4. 2021), bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky, či v papírové podobě,
  • 1. 6. 2021 (prodloužená lhůta), pokud bude daňové přiznání podáno elektronicky po 1. 4. 2021,
  • 2. 8. 2021, pokud bude daňové přiznání podáno daňovým poradcem po 1. 4. 2021.

3) Jsem OSVČ a nemohl jsem provozovat živnost (uzavřená provozovna, o mé služby nebyl vzhledem k situaci zájem). Měl jsem povinnost platit plnou výši záloh na pojistné? Bude toto období mít nějaký vliv na celkové pojistné za rok 2020 a vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020?

Parlamentem České republiky byl v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii dne 25. 3. 2020 schválen zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, kterým byla pro období od března do srpna 2020 zrušena povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné a následně za toto období snižuje minimální povinné platby na důchodové pojištění OSVČ.

Všechny OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost, neměly povinnost od března do srpna 2020 platit zálohy na důchodové pojištění, a to bez ohledu na to, v jaké výši byly zálohy na důchodové pojištění předepsány. Pokud i přesto OSVČ uhradila některou z těchto záloh, bude použita na případné jiné již splatné závazky a dále pak jako záloha na pojistné na září až prosinec 2020.

O prominutí povinnosti platit zálohy na březen až srpen 2020 není třeba individuálně žádat, jde o zákonnou úpravu, která bude aplikována automaticky pro všechny OSVČ.

Od měsíce záři již mají všechny OSVČ, kterým byly v dané výši zálohy na důchodové pojištění předepsány, povinnost tyto zálohy platit.

Až bude OSVČ podávat (vyplňovat) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok 2020, si výsledné pojistné na důchodové pojištění za rok 2020, nejprve sníží za období od března do srpna 2020 o částku 2 544 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná hlavní samostatná výdělečná činnost, anebo o částku 1 018 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná vedlejší samostatná výdělečná činnost. Následně se od zbylého pojistného odečtou zálohy, které OSVČ uradila v roce 2020. Pro účely stanovení vyměřovacího základu pro pojistné, se za kalendářní měsíc výkonu SVČ nepovažuje ten kalendářní měsíc, ve kterém po celý měsíc trval nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ a proto pojistné stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 nelze snížit za ty kalendářní měsíce v období března až srpna 2020, v nichž měla OSVČ po celý měsíc nárok na dávku z nemocenského pojištění OSVČ.

Příklad k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020:

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost má z přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „přehled“) za rok 2018 stanoveny zálohy na pojistné ve výši 2 800 Kč, jejichž výše platí až do měsíce podání přehledu za rok 2019. Přehled za rok 2019 podá v červenci, měl být podán do 4. května, přičemž po odpočtu uhrazených záloh na pojistné v roce 2019 vznikne výsledný doplatek ve výši 4 175 Kč. Od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být přehled podán, tj. od června 2020, má stanoveny zálohy na pojistné ve výši 3 300 Kč.

V březnu 2021 podá přehled za rok 2020, přičemž pojistné za rok 2020 činí 37 020 Kč. Pojistné za rok 2020 ve výši 37 020 Kč se nejprve sníží o zálohy, které nebyly zaplaceny (nebyla povinnost) za březen až srpen 2020 (6 x 2 544 Kč). Od zbylého pojistného ve výši 21 756 Kč [37 020 – (6 x 2 544)] se následně odečtou zálohy, které byly zaplaceny za leden a únor 2020 (2 x 2800) a za září až prosinec 2020 (4 x 3 300).

Aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodů, bylo schváleným návrhem zákona stanoveno, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné (březen až srpen 2020), se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu.

4) Když hned přeruším činnost, platím zálohy na pojistné i za tento měsíc?

Zálohy na pojistné se platí na celý kalendářní měsíc. Pokud skončíte kterýkoliv den v měsíci, tak za tento měsíc bude ještě stanovena povinnost platit zálohy.

5) Mohu přerušit živnost i na živnostenském úřadě pouhým oznámením pro správu sociálního pojištění?

Ano, lze vyznačit na formuláři „Jednotný registrační formulář“ v části určené pro správu sociálního zabezpečení (SSZ), že se jedná i o oznámení o ukončení činnosti tomuto úřadu.

6) Když přeruším činnost, jak se dozvím, že nemusím platit zálohy? Jak se mi pak budou měsíce, za které neplatím, započítávat pro přiznání důchodu?

  • Při přerušení (z pohledu OSSZ se jedná vždy o ukončení) činnosti zaniká povinnost platit zálohy na sociální pojištění od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla SVČ přerušena, resp. ukončena. Ukončení činnosti lze na OSSZ oznámit i zpětně. Pro oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti není předepsán tiskopis, můžete tedy tuto povinnost splnit jakoukoliv písemnou formou. Více o způsobech komunikace naleznete v odpovědi na otázku pod č. 1.
  • Pro zápočet náhradní doby pojištění pro přiznání důchodu za období, kdy OSVČ činnost nevykonávala, je možné se registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Aby se vám doba strávená na úřadu práce započítala, je nutné splnit alespoň jednu z následujících podmínek:
    v době evidence na Úřadu práce byla bývalé OSVČ poskytována podpora v nezaměstnanosti (nárok na podporu v nezaměstnanosti OSVČ vznikne v případě, že v posledních 2 letech před registrací na ÚP má dobu pojištění minimálně v délce 1 roku. Doba pojištění vzniká, je-li za dané období zaplaceno pojistné.)
    doba evidence na ÚP bez nároku na podporu v nezaměstnanosti se započítává jako náhradní doba pojištění maximálně v rozsahu 3 let, přičemž tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Nicméně do 55 let se započítává maximálně 1 rok.
  • OSVČ může podat také přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění jako osoba (ne jako OSVČ), na období, ve kterém nevykonávala žádnou výdělečnou činnost, ale maximálně na období jednoho roku zpětně před podáním přihlášky.

7) Momentálně musím skončit s podnikáním. Je povinné se přihlásit na úřad práce?

Přihlášení na úřadu práce funguje na principu dobrovolnosti. Pokud OSVČ chce mít období, ve kterém výdělečnou činnost nevykonávala, započítané jako náhradní dobu pojištění pro výpočet důchodu, je vhodné se buď registrovat na ÚP, popřípadě si platit dobrovolné důchodové pojištění. (Tady platí podrobná odpověď z otázky č. 6.)

8) Potřebuji informace ohledně dávek nemocenského pojištění OSVČ a karantény.

Podmínkou pro to, aby OSVČ mohly čerpat dávky nemocenského pojištění, je účast na nemocenském pojištění po dobu minimálně 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které předcházejí vzniku sociální události, která zakládá nárok na dávku. Pro OSVČ, které si nemocenské pojištění hradí, existují následující dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (zde musí trvat účast na pojištění alespoň 270 dnů v posledních 2 letech, z toho 180 dnů v posledním roce jako OSVČ před nástupem na PPM), otcovská a dlouhodobé ošetřovné.

V případě nařízené karantény, má na dávku nemocenského nárok i OSVČ účastná nemocenského pojištění OSVČ, za předpokladu, že karanténa je delší než 14 dnů. Za prvních 14 dnů dávka OSVČ nenáleží – stejné jako u dávky nemocenského.

Více informací naleznete na našem webu.

9) Potřebuji informace ohledně ošetřovného OSVČ.

„Ošetřovné“ pro OSVČ je vypláceno formou dotace (dle platné legislativy nemá OSVČ na ošetřovné nárok, ani když je dobrovolně nemocensky pojištěna, proto je dávka v tomto období řešena formou dotace), Ministerstvem průmyslu a obchodu, které stanovuje a zveřejňuje podmínky nároku na tuto dotaci, a u kterého se rovněž podává žádost na formuláři k tomu určeném.

Více informací „ošetřovném“ pro OSVČ včetně formuláře žádosti naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, více ZDE.

ČSSZ není k vyřízení žádostí kompetentní. Žádosti uplatněné na formuláři ČSSZ, které slouží pro ošetřovné zaměstnanců (ani v jiné podobě), nelze předat na MPO, neboť žadatel musí žádost uplatnit na formuláři určeném MPO (žádost musí být podána na předepsaném tiskopise MPO).