ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

28 03/2018 Praha

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY OSVČ

28. 03. 2018

1. Po celý rok 2017 jsem měl přerušenou činnost. Musím podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2017?

Pokud byla samostatná výdělečná činnost přerušena a tato skutečnost byla příslušné správě sociálního zabezpečení oznámena, Přehled za rok 2017 není nutné podávat.

Pokud bylo přerušení výkonu SVČ oznámeno jen na živnostenském úřadu a příslušné správě nikoliv, má správa OSVČ stále ve své evidenci jako osobu vykonávající činnost - v tom případě je nutné příslušnou OSSZ o přerušení (ukončení) činnosti (byť zpětně za rok 2017) informovat. Přehled v tomto případě také nebude povinnost podat.

2. Neobdržela jsem roční přehled plateb – tzv. inventuru, jak ji mohu získat?

Majitelům datové schránky je tzv. inventura OSVČ za předchozí kalendářní rok dostupná prostřednictvím aplikace ePortál ČSSZ (http://www.cssz.cz/cz/eportal). Služba Inventury OSVČ za rok 2017 zobrazí výpis předpisů záloh na důchodové pojištění a záloh skutečně zaplacených za kalendářní rok, včetně stavu pohledávek. Nemáte-li datovou schránku, je třeba se obrátit na příslušnou OSSZ, u které jste jako OSVČ registrována.

3. Na jaký účet se zasílá doplatek na pojistném?

Doplatek pojistného z vyúčtovaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se hradí na stejný účet, jako se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

Pokud byl předepsán dluh na pojistném platebním výměrem, i ten se platí na účet, na který je posíláno pojistné na důchodové pojištění, avšak s identifikací daného platebního výměru. Tato identifikace je uvedena vždy na platebním výměru.

4. Mám povinnost uchovávat kopie Přehledů, a pokud ano, jak dlouho?

Povinnost uchovávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok není zákonem stanovena. Lze pouze doporučit, aby si OSVČ uchovávala kopii Přehledu (která není účetním dokladem, byť bylo potvrzeno její převzetí SSZ) pro svou vlastní kontrolu údajů, jež odevzdala na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Je však důležité vědět, že účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného (doklady o příjmech a výdajích pro stanovení daňového základu) jsou plátci pojistného povinni archivovat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají (tuto povinnost stanoví zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

5. Co dělat při úmrtí OSVČ?

Povinnost oznámit úmrtí OSVČ není zákonem uložena. Z hlediska evidence je však vhodné, aby se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, kde byla OSVČ registrována, dozvěděla o této skutečnosti co nejdříve. Proto lze pozůstalým – potenciálním dědicům či jiným blízkým osobám – doporučit, aby úmrtí OSVČ na OSSZ oznámily. Neoznámí-li to, dozví se OSSZ o úmrtí OSVČ z Informačního systému základních registrů Ministerstva vnitra. Úmrtím OSVČ samostatná výdělečná činnost končí a zaniká tedy i povinnost platit zálohy na důchodové, případně nemocenské pojištění (byla-li k němu OSVČ dobrovolně přihlášena).

Zákon neukládá ani povinnost podat za zemřelou OSVČ Přehled o příjmech a výdajích. Jeho podání je vhodné tehdy, jestliže zaplacení pojistného může ovlivnit nárok na pozůstalostní důchod nebo jeho výši. Přehled za zemřelou OSVČ může podat dědic nebo osoba, která uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Na základě podaného Přehledu lze získat zpět i případný přeplatek pojistného.

6. Jak mám postupovat při přerušení nebo ukončení podnikání?

Přerušení činnosti je považováno za ukončení činnosti. Přerušení i ukončení samostatné výdělečné činnosti je nutné písemně oznámit příslušné OSSZ do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž je činnost přerušena nebo ukončena. Lze využít tiskopis „Oznámení OSVČ o ukončení SVČ“, který je k dispozici na webu ČSSZ, ePortálu ČSSZ nebo na OSSZ. V případě, že OSVČ má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, platí se poslední záloha za kalendářní měsíc, ve kterém byla samostatná výdělečná činnost ukončena (pozor, záloha je splatná až v následujícím měsíci). Také je nutné v příštím roce podat i Přehled o příjmech a výdajích za rok, ve kterém OSVČ aspoň po část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla povinnost podat daňové přiznání za tento kalendářní rok. Vznikne-li doplatek pojistného, je bývalá OSVČ povinna jej zaplatit.

7. Můžu při pobírání mateřské podnikat, nebo musím činnost přerušit?

Pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírá peněžitou pomoc v mateřství (PPM) z nemocenského pojištění OSVČ, nemůže po dobu vyplácení této dávky osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tu však není třeba přerušovat nebo ukončovat, pokud v době pobírání dávky PPM je podnikání (přesně řečeno samostatná výdělečná činnost) vykonáváno prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob této OSVČ. V praxi tedy platí, že nevykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost osobně, ale prostřednictvím jiné osoby (například chod prodejny zajišťují pouze prodavačky apod.), PPM jí náleží v plné výši.

Pokud během pobírání PPM vykonává OSVČ činnost osobně např. jen v některých jednotlivých dnech (např. daňová poradkyně poskytne dva dny v měsíci sama klientům konzultaci), za tyto dny osobního výkonu činnosti nemá na dávku nárok. V těchto případech musí  OSVČ vždy po uplynutí kalendářního měsíce plátci dávky (příslušné OSSZ) oznámit, v kterých dnech činnost vykonávala, a o tyto dny bude měsíční výše dávky PPM krácena.

Platí také, že při pobírání PPM je možné podnikat, pokud jde o jinou činnost, než ze které se PPM vyplácí. Je-li PPM vyplácena ze zaměstnání (přesně řečeno z nemocenského pojištění zaměstnanců), je možné během pobírání dávky vykonávat samostatnou výdělečnou činnost bez omezení.

8. Musím jako OSVČ během mateřské platit zálohy na sociální pojištění?

Pokud bude peněžitá pomoc v mateřství (PPM) vyplácena z nemocenského pojištění OSVČ a výplata dávky bude trvat po celý kalendářní měsíc, není OSVČ povinna platit zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na nemocenské pojištění. Pokud však v některých dnech měsíce budete vykonávat činnost (tuto skutečnost máte povinnost oznámit příslušné OSSZ), bude vám dávka PPM krácena a současně budete mít povinnost za takový měsíc zaplatit i zálohu na pojistné na důchodové pojištění a také pojistné na nemocenské pojištění.

9. Jsem jako OSVČ povinná platit zálohy i během nemoci?

Zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž měla OSVČ po všechny dny nárok na nemocenské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje i prvních 14 dnů nemoci, kdy výplata dávky OSVČ nenáleží.

Pro názornost uvádíme příklad: Pokud byla OSVČ nemocná od 3. 12. 2017 do 20. 3. 2018, musí zaplatit zálohu na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění za prosinec a březen, protože výplata nemocenského netrvala po celý kalendářní měsíc. Naopak za leden a únor nemusí hradit ani jednu z těchto plateb.

10. Co musím jako OSVČ udělat, když se přestěhuji?

V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, může tuto skutečnost oznámit správě sociálního zabezpečení, u které byla registrovaná. Nutné to však není, protože OSSZ se o změně trvalého bydliště dozví prostřednictvím Informačního systému základních registrů Ministerstva vnitra. Po zjištění změny OSSZ sama zajistí převod spisové dokumentace OSVČ na nově příslušnou OSSZ, od níž pak OSVČ obdrží informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má hradit zálohy na pojistné.

11. Podnikám při starobním důchodu. Můžu požádat o přepočet důchodu?

Ano. Zvýšení starobního důchodu náleží za každých 360 dní výdělečné činnosti vykonávané při současném pobírání důchodu. Podmínkou je, že jde o činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění. Pokud je tedy Vaše podnikání (samostatná výdělečná činnost) vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, nebo jste se k účasti na důchodovém pojištění sám přihlásil, náleží Vám za 360 dní této činnosti zvýšení důchodu o 0,4 výpočtového základu (tj. částky, ze které byl důchod původně vyměřen). Zvýšení provádí ČSSZ na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště, která k ní připojí potřebný doklad (výpis z evidence OSVČ).

12. Mohu podnikat během studia?

Podnikání při studiu je možné. Student, který začne podnikat, musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit OSSZ příslušné podle místa pobytu. Studenti do 26 let, kteří podnikají, mohou být považováni za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající tzv. vedlejší činnost. Studium jako důvod pro výkon vedlejší samostatné činnosti je však třeba písemně oznámit a doložit příslušné OSSZ. Při výkonu tzv. vedlejší činnosti platí OSVČ pojistné na důchodové pojištění pouze v případě,

kdy jejich daňový základ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na něm samy přihlásí. Rozhodná částka, podmiňující povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím, se každý rok mění. Pro rok 2017 činila 67 756 Kč, v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu činnosti celý rok. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí.

13. Na které správě sociálního zabezpečení se mám jako OSVČ zaregistrovat? Podle místa bydliště nebo podle výkonu činnosti?  Nebo je jedno, kterou pobočku zvolím?

Místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) se řídí místem trvalého pobytu občana (OSVČ) nebo místem hlášeného pobytu v ČR. Pokud máte trvalé bydliště v Praze, můžete zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit kterémukoliv územnímu pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ).

14.  Jak zjistím číslo účtu a další údaje pro platbu záloh na pojistné?

Po obdržení oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti vám příslušná OSSZ zašle číslo účtu pro platby pojistného a přidělený variabilní symbol. Tyto údaje jsou platné po celou dobu evidence na daném pracovišti. Seznam OSSZ naleznete na webových stránkách ČSSZ v sekci kontakty (http://www.cssz.cz/cz/kontakty), kde je též uvedeno číslo bankovního spojení příslušného pracoviště. Variabilní symbol je vždy uveden v korespondenci zasílané příslušnou OSSZ nebo pro jeho sdělení můžete přímo kontaktovat OSSZ.

15. Jaké mám jako OSVČ povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení?

K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích, placení záloh na pojistné, a také oznamování rozhodných skutečností (tj. zejména zahájení, přerušení a ukončení činnosti, zánik oprávnění vykonávat činnost, vznik nebo zánik důvodů pro posouzení činnosti jako vedlejší).