Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno:

  • nemocenské
  • peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc)
  • otcovská (od 1. 2. 2018)
  • dlouhodobé ošetřovné (od 1. 6. 2018)

Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta se vztahuje jen na dávky nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro peněžitou pomoc v mateřství činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, u mužů, jejichž pojištění zaniklo, však jen 7 kalendářních dnů. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

 

Výše dávek poskytovaných OSVČ z nemocenského pojištění

Výše nemocenského za kalendářní den činí (od 1. ledna 2018):

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény (ustanovení § 29 ZNP účinné od 1. ledna 2018).

Vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá alespoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna 2018 nemocenské podle ustanovení § 29 ZNP ve znění účinném ode dne 1. ledna 2018 (bod 2. čl. VIII přechodných ustanovení účinný od 1. ledna 2018).

Jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li  o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, výše nemocenského za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.

  • Výše peněžité pomoci v mateřství a otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
  • Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

 

Podmínky nároku na nemocenské

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).
  • OSVČ nevykonává osobně po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) samostatnou výdělečnou činnost.
  • Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.

 

Příklad, kdy není nárok na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2016 ukončila svou samostatnou výdělečnou činnost a tím současně i účast na nemocenském pojištění. Dne 4. 2. 2017 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2017 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2017 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, tato OSVČ nemá, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci. Nárok na dávku by byl přiznán, kdyby pracovní neschopnost vznikla dne 4. 5. 2017 nebo později (za předpokladu, že pojistné je pravidelně hrazeno). Pokud však nemoc bude pokračovat od 4. 2. 2017 až do doby po 4. 5. 2017, nárok na dávku od 5. 5. 2017 opět nevznikne. Jedná se o nemoc, která vznikla před uplynutím třech měsíců od vzniku účasti na pojištění.  

 

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ. Kromě podmínky trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství však:

  • účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (započte se do celkové délky 270 dnů),
  • OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

 

Podmínky nároku na otcovskou (od 1. 2. 2018)

Otcovská (péče otce o dítě po jeho narození) je nová dávka nemocenského pojištění, která náleží otci dítěte, případně osobě, která převzala dítě do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Dávku lze čerpat maximálně 1 týden. Nástup na otcovskou je možný dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak otcovská náleží pokud:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
  • OSVČ nevykonává osobně po dobu pobírání otcovské samostatnou výdělečnou činnost.

 

Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné (od 1. 6. 2018)

Dlouhodobé ošetřovné je nová dávka nemocenského pojištění, která náleží ošetřující osobě, pokud pečovala
o osobu, u níž vznikla potřeba dlouhodobé péče. Dávku mohou čerpat jen pojištěnci za splnění ostatních podmínek a to po dobu maximálně 90 kalendářních dnů.

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak dlouhodobé ošetřovné náleží pokud:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné.
  • OSVČ nesmí osobně vykonávat po dobu pobírání dlouhodobého ošetřovného samostatnou výdělečnou činnost, ani jinou výdělečnou činnost (např. zaměstnání).

 

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ

Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Za vyloučené dny se považují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na nemocenské pojištění nebo v nichž OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních základů.

Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ.

Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění i v roce 2018 je minimálně 
5 000  Kč a měsíční pojistné ve výši 2,3 % činí nejméně 115 Kč.

Maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 115 Kč. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na nemocenské pojištění platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ nemocenského pojištění z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2018 je to částka 14 990 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,3% činí 345 Kč. Pokud však v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky.

Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění neovlivní výši měsíčního základu nemocenského pojištění ani výši ročního vyměřovacího základu. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na nemocenské pojištění ve vyšší výši, nebude se při výpočtu dávky nemocenského pojištění přihlížet k  částce přesahující její maximální měsíční základ.

 

Uplatňování nároku a výplata dávek z nemocenského pojištění OSVČ

Uplatňování nároku a výplata dávek z nemocenského pojištění OSVČ

 

Postup při uplatňování nároku na NEMOCENSKÉ 

Postup OSVČ:

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (dále též pracovní neschopnosti) vystaví pojištěnci tiskopis „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, který má 5 propisovacích dílů. Pojištěnci předá 3 díly, a to:

  • II. díl – Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (se žlutým pruhem), který slouží jako průkaz práce neschopného pojištěnce. Tento díl bude mít pojištěnec po celou dobu trvání pracovní neschopnosti u sebe a při ukončení dočasné pracovní neschopnosti jej odevzdá ošetřujícímu lékaři.
  • III. díl – Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (s modrým pruhem). OSVČ si jej ponechá.
  • IV. díl – Žádost o nemocenské (s růžovým pruhem). Tímto dílem uplatňuje pojištěnec nárok na nemocenské, pokud je dočasná pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů. OSVČ (zahraniční zaměstnanec) musí v „Prohlášení“ uvést kdy naposledy před vznikem pracovní neschopnosti vykonávali výdělečnou činnost (zaměstnání). 

Vznikla-li pracovní neschopnost následkem úrazu, je třeba, aby pojištěnec také doložil, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti), tj. v případech, kdy nemocenské náleží jen v poloviční výši. V takovém případě vyplní tiskopis „Záznam o úrazu“, který je k dispozici na webových stránkách ČSSZ, popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo.

Nemůže-li pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů (např. proto, že je v bezvědomí) uplatnit nárok na výplatu dávky nebo ji přijímat, může OSSZ ustanovit jinou fyzickou osobu jako zvláštního příjemce dávky. S ustanovením zvláštního příjemce musí souhlasit pojištěnec i osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem. Souhlas pojištěnce se nevyžaduje v případě, kdy vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření (tuto skutečnost je třeba doložit potvrzením jeho ošetřujícího lékaře).

  • V. díl – Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli (s růžovým pruhem). OSVČ (zahraniční zaměstnanec) jej po vyplnění předává příslušné OSSZ jen v případě, že pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů.
  • Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Jestliže je pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen pro účely výplaty náhrady mzdy vystavit pojištěnci tento tiskopis vždy k 14. dni trvání pracovní neschopnosti.  Pro účely výplaty nemocenského je ošetřující lékař povinen potvrdit trvání pracovní neschopnosti nejméně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla ke dni kontroly zdravotního stavu, popř. na požádání pojištěnce i k jinému datu. Trvání pracovní neschopnosti však lze potvrdit jen ke dni vydání tiskopisu nebo nejvýše tři kalendářní dny dopředu.

Originály tiskopisů předává OSVČ a zahraniční zaměstnanec přímo příslušné OSSZ fyzickým (osobním) podáním nebo zasláním prostřednictvím poštovního doručovatele. Elektronické podání tiskopisu, jímž je uplatňován nárok na dávku, není akceptovatelné.

Obdobně se postupuje při uplatnění nároku na nemocenské z důvodu karantény. Nárok se uplatňuje tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který má 5 propisovacích dílů. Tiskopis vystavuje orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. Pojištěnci předává při nařízení karantény I. a III. díl tohoto tiskopisu. Po ukončení karantény IV. díl tiskopisu. Je-li karanténa dlouhodobá, prokazuje trvání karantény tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“, který mu vydá orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař. OSVČ předá OSSZ III. a IV. díl Potvrzení o nařízení karantény, jen v případě, že karanténa je delší než 14 kalendářních dnů.

 

Postup při uplatňování nároku na PENĚŽITOU POMOC V MATEŘSTVÍ 

Postup OSVČ:

·         Nárok uplatňuje těhotná OSVČ (OSVČ, která porodila) tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, který jí vydá ošetřující lékař – gynekolog, u něhož je v předporodní péči. Lékař potvrdí v části A. tiskopisu předpokládaný den porodu a OSVČ vyplní požadované údaje v části B. 

Originál tiskopisu předává OSVČ a zahraniční zaměstnanec přímo příslušné OSSZ fyzickým (osobním) podáním nebo zasláním prostřednictvím poštovního doručovatele.  Elektronické podání žádosti o dávku není akceptovatelné.

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) při převzetí dítěte do péče z rozhodnutí příslušného orgánu nebo z důvodu úmrtí matky, z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění matky, pro které nemůže o dítě pečovat, a na základě dohody matky s manželem nebo otcem dítěte se uplatňuje tiskopisem „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“. Tento tiskopis je možno stáhnout z webových stránek ČSSZ nebo jej obdrží OSVČ na kterékoliv OSSZ. K žádosti je OSVČ povinna doložit doklady prokazující převzetí dítěte do péče (blíže „Poučení“ na druhé straně tiskopisu).

Tiskopis „Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“ lze předat na OSSZ i elektronicky v uživatelsky čitelném formátu (např. pdf.) vlastní-li OSVČ datovou schránku, využívá-li Národní identitní autority nebo vlastní-li uznávaný elektronický podpis:

  • do datové schránky místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, nebo
  • na elektronickou adresu podatelny místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.

 

Postup při uplatňování nároku na OTCOVSKOU POPORODNÍ  PÉČI 

Postup OSVČ:

Nárok uplatňuje pojištěnec  tiskopisem „Žádost o dávku otcovské poporodní péče (otcovskou)“. Tento tiskopis je možno stáhnout z webových stránek ČSSZ nebo jej OSVČ obdrží na kterékoliv OSSZ. V případě OSVČ, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, musí  k  žádosti doložit doklad prokazující převzetí dítěte do péče (blíže „Poučení“ na druhé straně tiskopisu).

Pokud se dítě narodilo v zahraničí, je nutné k žádosti předložit doklad prokazující otcovství (např. rodný list dítěte).

Žádost o otcovskou předává OSVČ (zahraniční zaměstnanec) na předepsaném tiskopisu přímo příslušné OSSZ. Tuto žádost lze zaslat i elektronicky v uživatelsky čitelném formátu (např. pdf.) vlastní-li OSVČ datovou schránku, využívá-li Národní identitní autority nebo vlastní-li uznávaný elektronický podpis:

  • do datové schránky místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, nebo
  •  na elektronickou adresu podatelny místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.

 

Postup při uplatňování nároku na  DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ 

Postup OSVČ:

Při vzniku potřeby dlouhodobé péče se uplatňuje nárok na dávku prostřednictvím tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“, který je k dispozici v tištěné podobě na jednotlivých OSSZ nebo v elektronické podobě na internetových stránkách ČSSZ (vyplněný vzor zde ) či ePortálu ČSSZ. OSVČ poskytující dlouhodobou péči vyplní tiskopis žádosti a předá jej příslušné správě sociálního zabezpečení.  
Pro výplatu dávky musí ještě doložit trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá

  • Potvrzením o trvání potřeby dlouhodobé péče v případech, kdy potřeba dlouhodobé péče trvá delší dobu. Tento tiskopis ošetřující lékař vystaví nejméně jednou měsíčně (vyplněný vzor zde).
  • Rozhodnutím o ukončení potřeby dlouhodobé péče v případech, kdy potřeba dlouhodobé péče byla ukončena rozhodnutím ošetřujícího lékaře (vyplněný vzor zde).
    V případě střídání více osob při poskytování dlouhodobé péče v potvrzovaném období si před vyplněním tiskopisu Potvrzení o trvání/Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče pořídí žadatelé o dávku tolik kopií, kolik bylo ošetřujících osob (popřípadě jim ošetřující lékař vydá potřebný počet vyplněných tiskopisů).

Tyto tiskopisy předává OSVČ příslušné OSSZ. Tuto žádost lze zaslat i elektronicky v uživatelsky čitelném formátu (např. pdf.) vlastní-li OSVČ datovou schránku, využívá-li Národní identitní autority nebo vlastní-li uznávaný elektronický podpis:  

  • do datové schránky místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, nebo
  • na elektronickou adresu podatelny místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.


Vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče

Došlo-li k vystřídání osoby poskytujících dlouhodobou péči (dále jen „ošetřující osoba“), uplatňuje každá ošetřující osoba nárok na dávku samostatně. Při každém vystřídání se v poskytování dlouhodobé péče tak ošetřující osoba přebírající péči vyplní žádost o dávku a ošetřující osoba předávající péči vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“. Tiskopis je k dispozici v tištěné podobě na jednotlivých OSSZ nebo v elektronické podobě na internetových stránkách ČSSZ (vyplněný vzor zde) či ePortálu ČSSZ, který zašle příslušné OSSZ vyplácející dávku.

V případě předem domluveného střídání více ošetřujících osob v poskytování dlouhodobé péče se k  žádosti o dávku přiloží harmonogram s uvedeným obdobím, ve kterém bude daná OSVČ dlouhodobou péči poskytovat (vyplněný vzor zde), spolu s podepsaným souhlasem ošetřované osoby s tímto harmonogramem. Při předem stanoveném střídání podává OSVČ žádost o dávku pouze jednou a při vystřídání se nevyplňuje Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče.

Odvolání souhlasu s poskytováním dlouhodobé péče

Ošetřovaná osoba má možnost jednou udělený souhlas s ošetřováním vůči konkrétní osobě písemně odvolat. Při odvolání souhlasu ošetřovaná osoba vyplní tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu“ (vyplněný vzor zde). Následně o odvolání souhlasu ošetřovaná osoba informuje ošetřující osobu, která na tiskopise potvrdí, že byla o odvolání souhlasu informována a vyplněný tiskopis zašle příslušné OSSZ vyplácející dávku.

Ukončení poskytování dlouhodobé péče z jiného důvodu

Pokud bylo poskytování dlouhodobé péče ukončeno z jiného důvodu nežli je vystřídání se v péči nebo odvolání souhlasu (může se uvést na tiskopise), vyplní OSVČ tiskopis „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu“ (vyplněný vzor zde) a vyplněný tiskopis zašle příslušné OSSZ vyplácející dávku.

 

Výplata dávek 

Dávky vyplácí příslušná OSSZ prostřednictvím účtu ČSSZ, a to nejpozději do 1 měsíce následujícího po dni, v němž jí byl stanovený, řádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu dávky včetně příslušných podkladů doručen. Dávky se OSVČ poukazují na její účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce, tzn., že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena (základní poukázečné činí 24 Kč, při dávce ve výši od 5 001 do 50 000 Kč poukázečné činí 34 Kč a za každých dalších započatých 10 000 Kč se poukázečné navyšuje o 7 Kč). Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a období, za které byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že text oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle OSSZ písemné oznámení formou dopisu. Sdělení skutečností výše uvedenými způsoby, tj. formou oznámení se užívá v tzv. zkráceném řízení, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku, její výplatu a výši dávky.

 

Příslušnost OSSZ k výplatě dávky 

Pro OSVČ a zahraničního zaměstnance je místně příslušná OSSZ podle trvalého pobytu (jde-li o cizince podle místa hlášeného pobytu v ČR, popř. podle místa podnikání).

Na tuto OSSZ se také pojištěnci obrací s případnými dotazy.

Kontakt na místně příslušnou OSSZ lze získat na webových stránkách ČSSZ v sekci „Kontakty“ nebo prostřednictvím Call centra pro nemocenské pojištění ČSSZ.

 

Aktualizováno v říjnu 2018