Vdovské a vdovecké důchody „mýtů“ zbavené

Praha 30. 10. 2018

Úmrtí manžela či manželky patří k těm nejvíce zátěžovým situacím v životě vůbec. Pozůstalí potřebují čas, aby se s touto smutnou událostí alespoň částečně vyrovnali. V jejich tíživé situaci je připraven finančně pomoci stát prostřednictvím institutu vdovských a vdoveckých důchodů.

S jakými „mýty“ či nepřesnostmi se odborníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) setkávají nejčastěji? Na tomto místě se pokusíme vysvětlit desítku těch dlouhodobě přetrvávajících a uvést je na pravou míru.

 

1. Vdovský nebo vdovecký důchod se přiznává automaticky

Nikoliv. O vdovský či vdovecký důchod je třeba vždy požádat. Žádost sepisuje s pozůstalým manželem či manželkou okresní správa sociálního zabezpečení – v Praze Pražská, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa jeho trvalého bydliště. K žádosti je třeba předložit především doklad totožnosti žadatele, úmrtní list zesnulé osoby a oddací list. Pokud zemřelý/á manžel/ka dosud nepobíral/a vlastní důchod, předkládají se rovněž doklady zesnulé/ho, které jsou zapotřebí k žádosti o starobní nebo invalidní důchod, např. doklad o studiu, vojenské službě, rodné listy dětí, evidenční list od posledního zaměstnavatele aj.

 

2. Získání potřebné doby pojištění se u vdovských a vdoveckých důchodů nevyžaduje

Tak to není. Nevyžaduje se pouze tehdy, když manžel či manželka zemřel/a následkem pracovního úrazu. V ostatních případech nároku na vdovský nebo vdovecký důchod hraje potřebná doba důchodového pojištění zemřelé osoby důležitou roli. Zákon o důchodovém pojištění říká, že vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/á pobíral/a starobní nebo invalidní důchod, nebo pokud ještě nebyl/a příjemcem důchodu, splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod (invalidní nebo starobní). V praxi tak např. může dojít k situaci, že vdovský důchod nebude náležet po manželovi, který byl dlouhodobě nezaměstnaný a nezískal tak zákonem stanovenou potřebnou dobu pojištění.

 

3. Manželé museli mít společné bydliště, jinak na pozůstalostní důchod není nárok

Není pravda. Společné bydliště manželů není podmínkou pro přiznání vdovského či vdoveckého důchodu. Podstatné je trvání manželství k datu úmrtí manžela či manželky.

 

4. Nárok na vdovský/vdovecký důchod vznikne, jen pokud manželství trvalo určitou dobu

Takovou podmínku zákon nestanoví. Rozhodující je, že manželství existovalo k datu úmrtí manžela či manželky, nezáleží však na tom, jak dlouho manželský svazek trval. Pokud bylo manželství rozvedeno, pozůstalostní důchod po bývalém manželovi nebo manželce nenáleží.

 

5. Vdovský či vdovecký důchod může být přiznán i družce či druhovi a registrovaným partnerům

Ne, to je široce rozšířený mýtus. Po druhovi/družce ani po registrovaném partnerovi nebo partnerce vdovský nebo vdovecký důchod nenáleží. A to ani v případě jejich dlouhodobého soužití ve společné domácnosti a společné výchovy dětí.

 

6. Vdovský či vdovecký důchod náleží natrvalo

Omyl. Vdovský nebo vdovecký důchod náleží standardně po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby „pokračuje“ výplata pozůstalostního důchodu jen v přesně vymezených případech. Tj. tehdy, pokud se pozůstalý/á manžel/ka stará o nezaopatřené dítě, nebo pečuje o dítě, příp. o svého rodiče nebo o rodiče zemřelého manžela/ky (tchána, tchyni), kteří jsou závislí na jeho/její pomoci ve stupni II, III nebo IV; dále pokud je sám/sama invalidní ve třetím stupni, nebo pokud dosáhl/a zákonem stanoveného věku. Důchod pak vdova/vdovec pobírá, dokud splňuje stanovené podmínky.

 

7. Vdovský či vdovecký důchod zůstává i po uzavření nového sňatku

Není tomu tak. Dnem uzavření nového manželství nárok na vdovský či vdovecký důchod zanikne. Tuto skutečnost je vdovec či vdova povinen/na do 8 dnů nahlásit ČSSZ. Pokud tak neučiní, dopouští se neoprávněného čerpání dávky, kterou bude muset vrátit. V případě, že osoba po uzavření nového sňatku znovu ovdoví, může jí vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.

 

8. Vdovský a vdovecký důchod náleží ve stejné výši jako přiznaný důchod, který pobírala zesnulá osoba

Nikoliv. Stejně jako se starobní a invalidní důchod skládá ze dvou částí, procentní a základní výměry, je tomu tak i v případě vdovského nebo vdoveckého důchodu. Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu podle zákona činí 50 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí. Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu je stejná jako u ostatních druhů důchodů.

Příklad:
Žena, která ovdověla, pracuje, nepobírá žádný důchod. Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod, který k datu úmrtí činil 14 640 Kč měsíčně, z toho 11 940 Kč činila procentní výměra a 2 700 Kč základní výměra. Ženě tedy bude náležet procentní výměra vdovského důchodu ve výši 5 970 Kč (50 % z 11 940 Kč). Vdovský důchod ženy bude vč. základní výměry 2 700 Kč činit celkem 8 670 Kč měsíčně.

 

9. Ten, kdo již pobírá vlastní starobní důchod a ovdoví, bere pak důchody dva

To je velmi rozšířený omyl. Názor, že pozůstalé manželce nebo manželovi bude vyplácen důchod ve stejné výši, jako pobírala zesnulá osoba, řadí pracovníci OSSZ k těm „nejodolnějším“ mýtům. Co říká zákon? Pokud člověk v době, kdy ovdoví, již pobírá vlastní starobní nebo invalidní důchod, dojde k tzv. souběhu důchodů. Souběh nikdy neznamená prostý součet důchodů. V takovém případě se postupuje následujícím způsobem. Porovná se výše procentní výměry důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský/vdovecký důchod, který činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého. Nižší z důchodů pak náleží z jedné poloviny, vyšší zůstává beze změny. Základní výměra náleží pouze jednou.

Příklad výpočtu vdovského důchodu při tzv. souběhu důchodů:
Žena pobírá starobní důchod 10 440 Kč. Procentní výměra jejího důchodu činí 7 740 Kč, základní výměra 2 700 Kč (7 740 + 2 700). Žena ovdoví. Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod ve výši 12 540 Kč (9 840 + 2 700). Žena má nárok na vdovský důchod – dojde k tzv. souběhu důchodů. Ze starobního důchodu manžela se vypočte důchod vdovský (činí 50 % z procentní výměry, což je 50 % z 9 840 Kč), tedy 4 920 Kč. Při souběhu starobního důchodu ženy a vdovského po muži se dále porovnávají procentní výměry obou důchodů. Přitom vyšší procentní výměra důchodu bude ženě náležet v plné výši (je to 7 740 Kč) a z nižší procentní výměry vdovského důchodu (4 920 Kč) polovina, tedy 2 460 Kč. Základní výměra důchodů náleží vždy pouze jednou. Žena tak bude pobírat dohromady částku 12 900 Kč (7 740 + 2 700 + 2 460).

 

10. Po zániku nároku na pozůstalostní důchod už nikdy nemůže dojít k jeho obnově

Naopak, může. K obnovení vdovského či vdoveckého důchodu může dojít, pokud splnění některé ze zákonných podmínek (viz bod č 6.) nastane do dvou let po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ale pozor, k  obnově výplaty však nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti podané na místně příslušné OSSZ, ke které se doloží doklady prokazující splnění podmínek.

 

Bližší vysvětlení týkající se vdovského nebo vdoveckého důchodu poskytnou vždy s ohledem na konkrétní situaci odborníci OSSZ, call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 800 050 248 nebo klientského centra při pražském ústředí ČSSZ.