Richard W. Fetter: Exekuční srážky ze mzdy v roce 2015: nové nezabavitelné minimum, postupy, příklady

Tento článek vyšel v časopisu Národní pojištění č.: 2/2015

RICHARD W. FETTER

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2015. Tentokrát se ovšem na rozdíl od let minulých nezvyšuje, ale snižuje!

Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3 410 Kč, která se nemění (ačkoliv se v létě 2014 uvažovalo o jejím zvýšení), a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2015 nově (nařízením vlády č. 327/2014 Sb.) stanovena na 5 767 Kč (dosud šlo o částku 5 873 Kč), čili jako 2/3 z částky 9 177 (dosud šlo o 2/3 z 9 283 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 6 118 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6 188,67 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako 1/4 z nezabavitelné částky na povinného 6 118 Kč, činí tedy 1 529,5 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1 547,47 Kč.)1

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy až celková základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu, resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

UPLATNĚNÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK

PŘÍKLAD 1

Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6 118 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1 529,5 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmí být sraženo 9 177 Kč.

PŘÍKLAD 2

Pokud by se zaměstnanec uvedený v příkladu 1 vedle manželky staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 12 236 Kč (6 118 Kč + 4 x 1 529,5 Kč) přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč).2

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3 410 Kč a částky 5 767 Kč, činí tedy 9 177 Kč. (Dosud činila tato částka 9 283 Kč.)

VÝPOČTOVÝ VZOREC

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky určuje občanský soudní řád3 a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je od 1. ledna 2015 snížen z důvodu snížení cen elektrické energie) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance. Uvedené předpisy pak ještě určují částku, nad kterou naopak může být zbytek čisté mzdy (povinného dlužníka) postižen bez omezení a v rozmezí těchto částek stanoví princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky, resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek. Seznam přednostních pohledávek, mezi něž patří v prvé řadě výživné, dále např. pohledávky daňové aj., je obsažen v ustanovení § 279 odst. 2 občanského soudního řádu.

Po třetinách

- Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

- Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka.

- Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9 177 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9 177 Kč je 3 059 Kč. [Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.]

- Částka přesahující hranici 9 177 Kč se srazí bez omezení.

- 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).

- 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.

- 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

- Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.

- Částka přesahující hranici 9 177 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.) a částky přesahující 9 177 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.) a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

PŘÍKLAD 3

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6 118 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 402 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 059 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3 059 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9 177 Kč (čili 12 402 – 9 177) tedy 3 225 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6 284 Kč (3 059 Kč + 3 225 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6 118 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), tj. 2 x 3 059 Kč čili 6 118 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 236 Kč.

PŘÍKLAD 4

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6 118 Kč, na vyživované osoby 3 x 1 529,50 Kč, tedy 4 588,50 Kč, celkem tak 10 706,50 Kč čili po zaokrouhlení 10 707 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9 813 Kč (20 520 – 10 707). Z toho 636 Kč (9 813 – 9 177) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9 177 Kč se rozdělí na třikrát 3 059 Kč. Z první třetiny (3 059 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3 059 Kč) a 636 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3 059 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 766 Kč (nezabavitelná částka 10 707 Kč + třetí třetina 3 059 Kč; 6 754 Kč (636 Kč + 2 x 3 059 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

KONKURENCE VÍCE EXEKUCÍ – POHLEDÁVEK A JEJICH POŘADÍ

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v ustanovení § 148 a § 149 zákoníku práce, pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek řídí ustanovením § 280 občanského soudního řádu:

- Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle jejich pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. (Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.)

- Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

- Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

PŘÍKLAD 5

uspokojení pohledávek podle jejich pořadí

Zaměstnanci, který je podruhé ženatý a má příjem 20 520 Kč čistého za měsíc, je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně. Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6 118 Kč na osobu povinného a 1 529,50 Kč na manželku, tedy celkem po zaokrouhlení 7 648 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 872 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 177 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 059 Kč. Zbývá 3 695 Kč (12 872 – 9177), které lze srazit bez omezení.

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 3 059 Kč se použije (bez zřetele na to, jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5 500 Kč čili 2 441 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení. A z té zbude 1 254 Kč (3 695 – 2 441).

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 3 059 Kč a další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, tedy 1 254 Kč, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.

Na výživné tak bude sraženo 5 500 Kč (3 059 + 2 441), na přednostní daňovou pohledávku 4 313 Kč (3 059 + 1 254). Zaměstnanci bude vyplaceno 10 707 Kč (7 648 + 3 059).

PŘÍKLAD 6

poměrné uspokojení pohledávek

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli (v případě, jako je výše uvedený příklad) doručeny oba dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno. Pohledávka výživného ve výši 5 500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení. Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 3 059 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01911875; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1 720,6875 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1 338,3125 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1 338 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1 721 Kč a případná část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na výživné tak bude sraženo 5 500 Kč (3 059 + 2 441), na daňový dluh 2 975 Kč (1 721 + 1 254) a na soukromoprávní dluh 1 338 Kč. Zaměstnanci bude vyplaceno 10 707 Kč (7 648 + 3 059).

KDE A JAK ŘEŠIT NEJASNOSTI

Jako návod provádění srážek jsme nezvolili zrovna jednoduché příklady, ale v praxi se mohou vyskytnout případy srážek podstatně složitější, s nimiž si mzdová účtárna zaměstnavatele nemusí vždy vědět rady. Kam směřovat případné dotazy a žádosti o pomoc při realizaci exekučních srážek ze mzdy? Na soud. Požádá-li o to plátce mzdy (zaměstnavatel), oprávněný (věřitel) nebo povinný (dlužník), podle ustanovení § 288 občanského soudního řádu určí soud, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich. S poukazem na § 60 exekučního řádu4 by měl potřebnou konzultaci poskytnout i úřad (soudního) exekutora.

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2015, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2015, zatímco mzda za měsíc prosinec 2014 vyplácená v lednu 2015 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Autor článku je právník zabývající se pracovním a občanským právem.


[1] Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

2 Co dělat, když výše mzdy na srážky nestačí? Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

3 Zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění.

4 Zákon č. 120/2001 Sb., v platném znění.