Ing. Antonín Daněk: Osoby pečující o děti

Osoby pečující o děti představují ve sféře zdravotního pojištění poměrně početnou skupinu pojištěnců. Následující tematické pojednání podává ucelený pohled na tuto problematiku, a to zejména ve vazbě na placení pojistného při výdělečné činnosti a zařazení těchto osob do kategorie, za kterou platí pojistné stát.

 

I. MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ 

Stát je prostřednictvím státního rozpočtu České republiky plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, tedy za příjemce rodičovského příspěvku a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.

Povinnost zaměstnavatele

Pokud je žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou (zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je její povinností sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně. Vždy je nutno respektovat zákonnou osmidenní lhůtu pro splnění této povinnosti. Za každou takovou osobu obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2012 měsíčně částku 723 Kč (13,5 % z částky 5 355 Kč). Nesplnění této oznamovací povinnosti je porušením zákona a zdravotní pojišťovna může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč a pojištěnci až do výše 10 000 Kč. V důsledku nenahlášení (opožděného nahlášení) této změny totiž přichází zdravotní pojišťovna opakovaně o platby pojistného od státu.

Ukončení státní kategorie

Po narození dítěte se na zákonného zástupce vztahuje povinnost přihlásit toto dítě do 8 dnů po narození u té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna matka. Rovněž nesplnění této povinnosti je pod sankcí, neboť za narozené dítě platí pojistné na zdravotní pojištění taktéž stát. Po ukončení mateřské a rodičovské dovolené může být žena (nebo muž) nadále zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, kde hradí pojistné stát, a to jako příjemce rodičovského příspěvku. Tato kategorie je ukočena odejmutím tohoto příspěvku. Může však nastat i opačná situace, kdy po ukončení pobírání rodičovského příspěvku následuje období rodičovské dovolené. Ukončení „státní“ kategorie oznámí zaměstnavatel podle toho, která situace (pobírání rodičovského příspěvku resp. rodičovská dovolená) skončí později.

Odpočet od dosaženého příjmu

V případě, že jsou ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené zaměstnány, vztahují se na ně při placení pojistného na zdravotní pojištění obecné podmínky jako na ostatní skupiny osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že po datu 1. srpna 2004 již zaměstnavatelé u těchto osob sice nemohou uplatnit odpočet od dosaženého hrubého příjmu  (s výjimkou uvedenou v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů  – zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jejich zaměstnanců, přičemž odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu), nicméně vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě skutečný příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Na následujících příkladech si vysvětlíme postup zaměstnavatele při plnění oznamovací povinnosti u mateřské a rodičovské dovolené:

  • Pokud žena nastupuje na mateřskou dovolenou a pracovní poměr neukončí, oznámí zaměstnavatel pouze nástup na mateřskou dovolenou kódem „M“.
  • Jestliže žena současně s nástupem na mateřskou dovolenou rozváže pracovní poměr, uvede zaměstnavatel na jednom řádku kód „M“ a na druhém řádku kód „O“.
  • V případě, kdy žena ukončí mateřskou nebo rodičovskou dovolenou a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné. Dojde-li však současně s ukončením mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo pobírání rodičovského příspěvku i k ukončení pracovního poměru, použije zaměstnavatel na jednom řádku kód „U“ a na dalším řádku kód „O“.
  • Čerpá-li žena po ukončení řádné mateřské dovolené bez přerušení rodičovskou dovolenou, případně po ukončení rodičovské dovolené je jí bez přerušení stále vyplácen rodičovský příspěvek, nemusí zaměstnavatel v této souvislosti oznámení provádět – tato osoba je zařazena ve „státní“ kategorii nepřetržitě. Zaměstnavatel oznámí kódem „U“ až ukončení příslušné státní kategorie, například pobírání rodičovského příspěvku.
  • Nastoupí-li žena v průběhu rodičovské dovolené do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, než který oznámil její odchod na mateřskou dovolenou (kódem „M“), oznámí tuto skutečnost zdravotní pojišťovně nový zaměstnavatel kódem „P“ současně s kódem „M“ – oznamovací povinnost platí pro každého zaměstnavatele bez ohledu na další případné okolnosti.    

Osoby bez zdanitelných příjmů

Na základě poznatků z praxe zjišťuji, že občas dochází k nesprávnému pochopení nároku na zařazení do kategorie „stát“. Například ženy, které:

  • nejsou zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo
  • nepodnikají jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo
  • nejsou jinak zařazeny v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát (např. jako poživatelé některého z důchodů, uchazeči o zaměstnání aj.), nebo
  • nesplňují podmínku celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nebo
  • jsou v domácnosti atd.,

se domnívají, že je za ně pojistné také hrazeno státem. Jedná se o zásadní omyl. Tyto ženy se musejí v zákonné osmidenní lhůtě samy přihlásit u zdravotní pojišťovny jako tzv. „osoby bez zdanitelných příjmů“ a platit měsíčně pojistné ve výši 1 080 Kč. Porušení této povinnosti má za následek neplacení pojistného, které dále zakládá nárok pojišťovny na penále.

     

II. OSOBY CELODENNĚ OSOBNĚ A ŘÁDNĚ PEČUJÍCÍ O DĚTI

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podívejme se na poměrně složitou kategorii osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

  • se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo
  • dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo
  • dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo
  • dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

„Státní“ kategorie

Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze tehdy, když nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba určitá zvýhodnění při stanovení minimálního vyměřovacího základu a v době poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (viz ustanovení § 3 odst. 5, 8 a 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Používané kódy

Přijme-li zaměstnavatel – hromadný plátce pojistného – do zaměstnání osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče a zúčtuje jí mzdu zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ následující:

  • a) přihlásí se k platbě pojistného za tuto osobu kódem „P“ ke dni nástupu do zaměstnání,
  • b) na dalším řádku oznámí ztrátu nároku na platbu pojistného státem (kód „T“) ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání.

Při skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“, přičemž v dalším období si tato osoba musí určitým způsobem svůj pojistný vztah řešit, zpravidla opětovným přihlášením se do kategorie osob pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Jestliže tato „pečující“ osoba nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování člena rodiny, pracovní volno bez náhrady příjmu – neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „T“). Například v případě nemoci od 10. září do 12. prosince bude použit kód „L“ s datem 1.10. a kód „T“ s datem 30.11.

Celodenní osobní a řádná péče a placení pojistného

Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. V případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu se pojistné neplatí. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Obdobně se v samostatné výdělečné činnosti v takových měsících odvádějí zálohy na pojistné vypočtené z dosaženého vyměřovacího základu v předchozím roce, tyto mohou být tedy nižší než zákonem stanovená minimální výše (1 697 Kč od ledna 2012), případně nemusí být placeny žádné zálohy. Při ročním vyúčtování pojistného osobou samostatně výdělečně činnou nemusí být v těch měsících, kdy je splněna podmínka celodenní osobní a řádné péče po celý kalendářní měsíc, dodržen minimální vyměřovací základ.

Z praxe

Při řešení této problematiky jsem se v praxi setkal s následujícím případem. Firma zaměstnávala ženy na zkrácený pracovní úvazek (pracující převážně doma), které dosahovaly hrubého příjmu nižšího než minimální mzda. Během uplynulého období zaměstnavatel v rámci zúčtování mzdy prováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu s tím, že doplatek hradily dle zákona tyto zaměstnankyně. Posléze se však zaměstnankyně oprávněně obrátily na zaměstnavatele s požadavkem na zařazení do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a vystavily mu v dané záležitosti Čestné prohlášení. Tento jejich požadavek zaměstnavatel akceptoval, nicméně tyto pracovnice nárokovaly zařazení do kategorie osob „pečujících o dítě resp. děti“ i za dřívější období. Může však zaměstnanec tento nárok uplatňovat se zpětnou platností?

V rámci placení pojistného na zdravotní pojištění je povinností zaměstnavatele provést dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu v případě, kdy zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje (případně i v součtu s příjmy z jiných zaměstnání) minimální mzdy, přičemž se na tohoto zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima. Obecně platí, že pokud není nárok na vrácení přeplatku pojistného promlčen (a za dané situace se bude jednat o vrácení přeplatku pojistného zaplaceného zaměstnancem), nelze ve zdravotním pojištění při naplnění zákonem stanovených podmínek upírat zaměstnanci jeho nárok na zařazení do příslušné kategorie, a to i se zpětnou platností. Jestliže tedy zaměstnanec splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., nevztahuje se na něho (přesněji na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Vzhledem ke změně vyměřovacích základů je v této souvislosti zapotřebí podat za příslušné měsíce opravné přehledy a pro případ kontroly ze strany zdravotní pojišťovny provedené vyrovnání pojistného řádně zdokumentovat ve mzdové evidenci.

Čestné prohlášení

Pokud zaměstnanec vystavuje zaměstnavateli Čestné prohlášení o tom, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče dle zákona, je žádoucí, aby součástí tohoto zaměstnancova prohlášení byl i dovětek, podle kterého zaměstnanec v případě změny situace (při ztrátě nároku na zařazení do této kategorie) sdělí tuto skutečnost zaměstnavateli v zákonné osmidenní lhůtě dle vzoru:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte ……………, narozeného dne ……………  Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje žádná jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

 

Ve ……..dne……….  

...………….

zaměstnanec

Závěrem upozorňuji především ty osoby, jichž se popisovaná problematika přímo dotýká, aby si ověřily u „své“ zdravotní pojišťovny, zda mají řádně dořešen svůj pojistný vztah. Případné nedostatky totiž způsobují vznik dlužného pojistného včetně penále, nebo jsou důvodem pro uložení pokuty podle právních předpisů platných ve zdravotním pojištění.

Autor článku pracuje ve VZP.