Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2016

Tento článek vyšel v časopisu Národní pojištění č.: 11/2015

Uvedeným datem nabude účinnosti nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Minimální mzda je významným prvkem systému odměňování zaměstnanců za práci v základních pracovněprávních vztazích. Její legální definice je obsažena v § 111 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o nejnižší přípustnou výši odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti. Zákoník práce stanoví, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Nová právní úprava s účinností od 1. ledna 2016 zvyšuje základní sazbu minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin ze současných 9 200 Kč na 9 900 Kč a základní hodinovou sazbu z 55 Kč na 58,70 Kč. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin, a nově činí:

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

 

v Kč za hodinu

(+zvýšení v Kč)

v Kč za měsíc

(+zvýšení v Kč)

1.

58,70

(+ 3,7)

 9 900

(+ 700)

2.

64,80

(+ 4,1)

10 900

(+ 700)

3.

71,60

(+ 4,6)

12 100

(+ 900)

4.

79,00

(+ 5,0)

13 300

(+ 900)

5.

87,20

(+ 5,5)

14 700

(+ 1 000)

6.

96,30

(+ 6,1)

16 200

(+ 1 100)

7.

106,30

(+ 6,7)

17 900

(+ 1 200)

8.

117,40

(+ 7,4)

19 800

(+ 1 400)

 

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, zahrnují skupiny prací práce zařazené do jednotlivých platových tříd zvláštním právním předpisem, a to:

a) 1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,

b) 2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,

c) 3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,

d) 4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,

e) 5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,

f) 6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,

g) 7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě a

h) 8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

Zvýšení  se týká také zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů. Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 55,10 Kč za hodinu nebo 9 300 Kč za měsíc.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin, a činí:

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy

 

v Kč za hodinu

(+zvýšení v Kč)

v Kč za měsíc

(+zvýšení v Kč)

1.

55,10

(+ 7,0)

 9 300

(+ 1 300)

2.

60,90

(+ 7,8)

10 300

(+ 1 400)

3.

67,20

(+ 8,6)

11 300

(+ 1 500)

4.

74,20

(+ 9,5)

12 500

(+ 1 700)

5.

81,90

(+ 10,4)

13 800

(+ 1 800)

6.

90,50

(+ 11,6)

15 300

(+ 2 100)

7.

99,90

(+ 12,8)

16 800

(+ 2 200)

8.

110,30

(+ 14,10)

18 600

(+ 2 500)

 

Tato novela zohledňuje současný i očekávaný ekonomický vývoj, předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen, jakož i záměr vlády deklarovaný v programovém prohlášení ze dne 12. února 2014 postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň  přiblížila 40 % průměrné mzdy.

FUNKCE INSTITUTU MINIMÁLNÍ MZDY

Minimální mzda má ve vztahu k zaměstnancům i zaměstnavatelům dvě základní funkce, a to funkci sociálně-ochrannou a funkci ekonomicko-kriteriální. Sociálně-ochranná funkce minimální mzdy má zaměstnance chránit před chudobou a umožnit mu žít na úrovni skromné hmotné spotřeby a sociálních kontaktů. Zaměstnavatelům má zajistit základní rovné podmínky mzdové konkurence (zabránit mzdovému podbízení domácích i zahraničních pracovních sil). Ekonomicko-kriteriální funkce minimální mzdy vytváří předpoklady pro příjmovou motivaci občanů k vyhledávání, přijetí a vykonávání pracovní činnosti, tj. prostřednictvím pracovního příjmu zvýhodnit zaměstnance vůči osobám pouze se sociálním příjmem. Pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců. Aby minimální mzda mohla plnit svoje základní funkce, měla by být její úroveň stanovena v dostatečné výši, ale zároveň nesmí mít negativní dopady vedoucí k ohrožení pracovních míst. Zaměstnaní lidé by však měli být schopni ze svých pracovních příjmů uhrazovat svoje základní životní potřeby a nebýt závislí na příjmech ze sociálních dávek.

ZARUČENÁ MZDA

Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a zaměstnanci ve veřejných službách a správě, jimž je za práci poskytován plat, jsou navíc chráněni před poskytováním příliš nízkých mezd, resp. platů, systémem nejnižších úrovní zaručených mezd. Zákoník práce ve svém ustanovení § 112 odst. 1 stanoví, že zaručenou mzdou se rozumí mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, podle smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Systém zaručené mzdy spočívá v odstupňování vykonávaných prací podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin, přičemž  pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná (nejnižší) úroveň zaručené mzdy.

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY JE NEZBYTNÉ

Základní sazba minimální mzdy a částky nejnižších úrovní zaručené mzdy se naposledy zvýšily s účinností od 1. ledna 2015. Nezvyšování  minimální mzdy v letech 2007 až 2012 přispělo k tomu, že byly velmi výrazně oslabeny základní funkce minimální mzdy a významně poklesla kupní síla zaměstnanců pracujících za minimální mzdu.

Čistá minimální mzda jednotlivce (8 188 Kč) je v současné době o 1 713 Kč nižší než hranice příjmové chudoby (9 901 Kč) zjištěná dle mezinárodně srovnatelné metodiky. V porovnání se životním minimem jednotlivce (3 410 Kč), ke kterému jsou připočteny platné normativní náklady na bydlení lišící se podle velikosti obce a formy vlastnictví ( 4 409 – 7 623 Kč), je nižší až o 2 845 Kč.

V mezinárodním srovnání patří minimální mzda v ČR (332 euro) k nejnižším v Evropské unii. Podle údajů publikovaných Eurostatem mají minimální mzdu nižší jen v Bulharsku (184 euro), Rumunsku, Chorvatsku (218 euro) a Litvě (300 euro).Nejvyšší minimální mzdou jsou odměňováni zaměstnanci v Lucembursku (1 923 euro), Belgii, Nizozemsku (1 502 euro) nebo Německu (1 473 euro). Více než dvojnásobnou minimální mzdu oproti ČR má např. Řecko (684 euro), Španělsko (757 euro) nebo Slovinsko (791 euro).

Mgr. Olga Bičáková