Nejčastější dotazy důchodové pojištění

Starobní důchod

Invalidní důchod

Pozůstalostní důchody (sirotčí, vdovský, vdovecký)

Předčasný důchod

Mezinárodní prvek

OSVČ

Studenti

Doba důchodového pojištění

Výše a výpočet důchodu

Výplata důchodu

Námitky/odvolání

Exekuce

Evidenční list důchodového pojištění (ELDP)

Ostatní

 


Starobní důchod
 


Kdy mám nárok na odchod do důchodu?

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením zákonem požadovaného důchodového věku a získáním potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod se po 31. 12. 2009 postupně prodlužuje z 25 let až na 35 let, a to v závislosti na kalendářním roce dosažení důchodového věku. Ve specifických případech lze nárok na starobní důchod získat i při získání kratší doby pojištění. Podrobně jsou důchodový věk, potřebná doba pojištění i jednotlivé typy starobních důchodů uvedeny zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm. Doba pojištění není jen doba, kdy člověk pracuje a hradí si pojištění. Ze zákona existují tzv. náhradní doby pojištění, které se buď v plném nebo částečném rozsahu hodnotí pro výši důchodu.
Zpět na začátek


Mění se v závislosti na věku výše starobního důchodu?

Ano, pouze u lidí, kteří se dožijí 100 let. Těm se procentní výměra důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně. Jedná se o finanční příspěvek, který slouží k pokrytí zvýšených životních nákladů souvisejících se stářím.
Zpět na začátek


Jaké je postupné prodlužování důchodového věku?

V zákoně je problematika důchodového věku upravena zvlášť pro skupinu pojištěnců narozených:

  • před rokem 1936,
  • v období let 1936 až 1968 a
  • po roce 1968.

Přehledná tabulka postupného nárůstu důchodových věků je uvedena na webových stránkách ČSSZ zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm.
S účinností od 30. září 2011 dochází ke zvyšování důchodového věku u ročníků narozených do r. 1977, dle tabulky – odkaz na tabulku (tj. příloha Informace č. 7/2011).

Zpět na začátek


Lze zpětně uplatnit nárok na starobní důchod 

Ano, lze. Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Za předpokladu, že byly splněny podmínky nároku, lze důchod přiznat zpětně. Nárok na výplatu důchodu je však časově omezen, výplatu lze přiznat nejvýše pět let zpětně od uplatnění nároku.

Uvedené neplatí pro tzv. předčasný starobní důchod, který lze přiznat nejdříve ode dne uplatnění žádosti.
Zpět na začátek


Pobírám důchod a současně pracuji, musím mít smlouvu na dobu určitou?

Ne. Pro nárok na výplatu starobního důchodu po dovršení důchodového věku není od 1. 1. 2010 rozhodující, zda jeho poživatel pracuje v pracovněprávním vztahu na dobu určitou nebo neurčitou. Uzavírat smlouvu na dobu určitou tedy nemusí.
Zpět na začátek


Musím rozvázat pracovní poměr, když budu žádat o řádný starobní důchod v roce 2016?

Ne. Přiznání důchodu není zákonným důvodem k ukončení pracovního poměru. Výkon výdělečné činnosti v pracovním poměru není překážkou výplaty důchodu.
Zpět na začátek


Jsem důchodově pojištěn/a, když jsem veden/a na úřadu práce? Jak se hodnotí pro důchodové účely doba evidence na ÚP?

Důchodového pojištění jsou účastny osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, a to:

  • po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci ve smyslu příslušných ustanovení zákona o zaměstnanosti, a
  • v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, a doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní:
      • jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné
Zpět na začátek

Navyšuje se potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod?

Ano, viz tabulka: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm.
Zpět na začátek



Jaké jsou podmínky pro souběh výdělečné činnosti s pobíráním starobního důchodu, jaký pracovněprávní vztah má být s poživatelem dávky DP uzavřen?

Lidé, kteří pobírají tzv. řádný starobní důchod a pracují současně v pracovněprávním vztahu, nemusí již od 1. 1. 2010 takový vztah sjednávat na dobu určitou (nepřesahující jeden rok). V praxi to znamená, že starobní důchod včetně jeho výplaty je možné bez problémů přiznat a pobírat, i když důchodce setrvá nadále v pracovněprávním vztahu sjednaném na dobu neurčitou. Není třeba, jako tomu bylo do 31. 12. 2009, před přiznáním výplaty důchodu měnit pracovní poměr z doby neurčité na dobu určitou, případně ukončovat dosavadní pracovní poměr a navazovat nový. Pro poživatele tzv. předčasných starobních důchodů v období do dosažení důchodového věku se od 1. 1. 2010 nic nemění – výplata jejich důchodu nenáleží po dobu jakékoli výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění, byť by byla sjednána na dobu jakkoliv krátkou a byly v ní dosahovány relativně nízké pracovní příjmy. Poté, co poživatel předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, pro něj ovšem ve vztahu k výkonu výdělečné činnosti platí stejné možnosti jako pro poživatele řádných starobních důchodů (viz výše).

Zpět na začátek


Jsou nějaké změny pro důchody?

Ano. Dílčí změny pro omezený okruh horníků přineslo nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Toto nařízení nabylo účinnosti k 1. 7. 2010 a vztahuje se pouze na osoby, které po stanovenou dobu vykonávaly zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a do 31. prosince 2008 odpracovaly v tomto zaměstnání požadovaný počet směn.

Ve znění účinném od 1. června 2015 není již výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech ohraničen datem 31. prosincem 2008 a je tedy možno pro účely snížení důchodového věku dle nařízení vlády č. 363/2009 Sb. zhodnotit dobu výkonu tohoto zaměstnání i po tomto datu.

Zpět na začátek


Je výhodnější žádat o důchod do konce roku nebo až po Novém roce?

Na tuto často kladenou otázku nelze dát jednoznačnou odpověď. Výše důchodu závisí na parametrech, ze kterých je důchod vypočítáván. Tyto parametry jsou stanoveny jednak všeobecně (vzorec pro výpočet důchodu, redukční hranice apod.), přihlíží se však též ke specifikům jednotlivých pojištěnců (délka doby pojištění, výše výdělků za rozhodné období). Lze zobecnit, že většinou je (v důsledku posunutí redukčních hranic směrem nahoru) finančně výhodnější nechat si přiznat důchod „až po Novém roce“. Žádost je možno podat s až čtyřměsíčním předstihem.
Zpět na začátek

Co se předkládá při podávání žádosti o starobní důchod?

  1. Občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu).
  2. Doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném) přicházejí-li v úvahu.
  3. Při sepisování žádosti uvádí občan údaje o dobách pojištění od ukončení povinné školní docházky do současné doby. Pokud je mu z informativního osobního listu důchodového pojištění,  nebo z přehledu dob důchodového pojištění známo, že některá období jeho výdělečné činnosti v evidenci ČSSZ chybí, předkládá náhradní doklady prokazující tuto chybějící dobu (potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod, atp.), případně alespoň uvádí přesnou adresu svých tehdejších zaměstnavatelů.
  4. Bylo-li žadateli o důchod v minulosti vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, případně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let (od 1. 1. 2007 péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV, od 1. 1. 2008 i o péči o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I, jde-li o dítě do 10 let věku), uvede občan do žádosti dobu výkonu této péče.
  5. Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, popřípadě v žádosti uvádějí, zda a na jaké období jim bylo vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě do 4 let věku.
  6. Ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí pro snížení věkové hranice nebo pro zhodnocení doby péče o dítě (rodné listy dětí i osvojených nebo dětí, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů; jde-li o osvojené dítě, je třeba předložit doklad o datu osvojení, jde-li o dítě, které žena převzala do péče nahrazující péči rodičů, při níž dítě na ni bylo převážně odkázáno výživou, kterou mu ze závažných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče, je nutné toto prokázat věrohodným dokladem, například potvrzením orgánu péče o rodinu a dítě příslušného okresního úřadu). Jde-li o dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, nebo zemřel-li druhý rodič dítěte, je nutné předložit toto rozhodnutí soudu nebo úmrtní list matky a oddací list o uzavření sňatku mezi žadatelkou a otcem dítěte.
  7. Potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), přichází-li v úvahu.
  8. Muži i ženy pečující po 30. 6. 2007 o děti do 4 let věku, prokazují dobu této péče formou čestného prohlášení, které je třeba ve smyslu ust. § 85 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů učinit na OSSZ/PSSZ/MSSZ při sepisování žádosti o důchod a to na předepsaném tiskopise (péče je přitom započitatelná tomu z rodičů, který zajišťoval péči o dítě ve větším rozsahu).
  9. Potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996, přichází-li v úvahu.
  10. V případě, že občan požaduje výplatu důchodu poukazovat na účet u peněžního ústavu, je nutno k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet (na vlastní účet nebo na účet manžela/ky)“. Tiskopisy jsou k dispozici zde: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm, nebo u peněžního ústavu, případně si je lze vyzvednout na kterékoli OSSZ/PSSZ/MSSZ.
  11. Vykonával-li občan zaměstnání v cizině, předkládá o tomto svém zaměstnání doklady, které vlastní, a zároveň v žádosti uvádí název a adresu cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění.
  12. K žádosti je rovněž nutno předložit evidenční list důchodového pojištění obsahující údaje o poslední době zaměstnání, které ještě nebyly do ČSSZ předány. Tento evidenční list předkládá zaměstnavatel na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Zpět na začátek

Jak mohu žádat o průkazku důchodce při nároku na slevu?

Zákon o důchodovém pojištění nezná pojem „průkaz důchodce“ a ČSSZ proto tento ani žádný podobný doklad nevydává. Průkazky důchodce vydávají pro svoje vlastní účely různé subjekty odlišné od ČSSZ, např. autodopravci, České dráhy a.s., apod. K prokázání skutečnosti, že osoba je poživatelem důchodu z důchodového pojištění většinou těmto institucím postačí předložit rozhodnutí (ČSSZ či jiného příslušného orgánu) o přiznání dávky důchodového pojištění.
Zpět na začátek


V jakém předstihu se žádosti o důchod podávají?

Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat (ust. § 82 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.). Je-li žádost podána v období pátého měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat, přeruší ČSSZ řízení a pokračuje v něm z moci úřední až od prvního dne, kdy mohla být žádost podána (viz věta první). Je-li žádost podána ještě dříve, ČSSZ řízení zastaví.
Zpět na začátek


Kde dostanu potvrzení o pobírání důchodu, případně kopii rozhodnutí?

Potvrzení o pobírání důchodu je možno získat na požádání na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, případně i přímo na ČSSZ.
Zpět na začátek




Invalidní důchod



Jaké jsou podmínky pro nárok na invalidní důchod (přiznání důchodu podmíněného dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem)?

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci při současném splnění následujících podmínek:

  1. nedosáhl ještě 65 let, nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let a
  2. stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého či třetího stupně,
  3. získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  4. nesplnil podmínky na řádný starobní důchod,
  5. nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li mu přiznán předčasný starobní důchod.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku:

  • do 20 let méně než jeden rok,
  • od 20 let do 22 let jeden rok,
  • od 22 let do 24 let dva roky,
  • od 24 let do 26 let tři roky,
  • od 26 let do 28 let čtyři roky,
  • nad 28 let pět roků.

Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity. Od 1. 1. 2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků. Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kdy jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; tímto dnem mu vzniká nárok na starobní důchod.

Nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let.

Zpět na začátek


Co znamenají stupně invalidity?

Jedná se o tři rozmezí procentního poklesu pracovní schopnosti zapříčiněného dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než jeden rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než jeden rok.
(Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem.)
Zpět na začátek




Jak může dojít ke změně stupně invalidity, jak bude proveden případný přepočet?

Změnu stupně invalidity konstatuje lékař lékařské posudkové služby pověřený posuzováním zdravotního stavu pro příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to v rámci lékařské prohlídky provedené buď z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu samotného důchodce. Při změně stupně invalidity není třeba žádat o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu nově stanoveného stupně. Snížení nebo zvýšení důchodu provede ČSSZ automaticky z moci úřední, a to za využití jednoduchého přepočtu:

a) procentní výměra invalidního důchodu prvního stupně bude po změně náležet ve výši

  • 2/3 procentní výměry dosud pobíraného invalidního důchodu druhého stupně;
  • 1/3 procentní výměry dosud pobíraného invalidního důchodu třetího stupně;

b) procentní výměra invalidního důchodu druhého stupně bude po změně náležet ve výši

  • 1,5-násobku procentní výměry dosud pobíraného invalidního důchodu prvního stupně;
  • 1/2 procentní výměry dosud pobíraného invalidního důchodu třetího stupně;

c) procentní výměra invalidního důchodu třetího stupně bude po změně náležet ve výši

  • 3-násobku procentní výměry dosud pobíraného invalidního důchodu prvního stupně;
  • 2-násobku procentní výměry dosud pobíraného invalidního důchodu druhého stupně.
Zpět na začátek

Jaká je změna invalidního důchodu na starobní důchod při dosažení 65 let věku?

Nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který nebyl účasten důchodového spoření ze zákona, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Tímto dnem vzniká tomuto poživateli důchodu nárok na starobní důchod, a to ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na tento druh starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 až 3 zákona o důchodovém pojištění.
Nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. Bývalý poživatel tohoto invalidního důchodu musí o starobní důchod požádat a v žádosti musí uvést, zda žádá starobní důchod přiznat ve výši invalidního důchodu, který pobíral, (pak musí souhlasit s převodem 60% naspořených prostředků do státního rozpočtu) nebo zda má být výše starobního důchodu stanovena s přihlédnutím k jeho účasti na důchodovém spoření.
Zpět na začátek


Nezískal jsem nárok na invalidní důchod, protože jsem neměl potřebnou dobu pojištění, ale splnil jsem podmínku 10 ve 20, co mám tedy udělat pro to, aby mi byl invalidní důchod přiznán?

Dostavte se na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušnou podle místa vašeho trvalého pobytu a požádejte o přiznání této dávky. Tato možnost se ovšem týká pouze osob, které se staly invalidními po dosažení věku 38 let a potřebnou dobu pojištění 10 let získaly v posledních 20ti letech před vznikem invalidity.
Zpět na začátek


Zůstane mi invalidita třetího stupně napořád, i když dosáhnu důchodového věku?

Záleží na obsahu posudku o vašem zdravotním stavu. Jestliže lékařská posudková služba konstatovala Vaši invaliditu ve třetím stupni jako trvalou, pak ano.
Zpět na začátek


Pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění mi nebyl přiznán invalidní důchod. Jakou mám možnost doplacení dobrovolného pojištění v tomto případě?

Nezískání nároku na invalidní důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění lze řešit s pomocí dobrovolného důchodového pojištění, avšak jen za předpokladu, že pro přihlášení (dodatečné přihlášení) a zaplacení (doplacení) pojistného jsou (byly) splněny podmínky.
Máte-li zájem o tuto formu účasti na důchodovém pojištění, kontaktujte za účelem poskytnutí informací „šitých na míru“ Vaší individuální situaci a případného podání přihlášky OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušnou podle místa vašeho trvalého pobytu.
Zpět na začátek


Kolik činí výše invalidního důchodu v jednotlivých stupních?

Invalidní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná. Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni invalidity.
Procentní sazba výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění činí:

  • u invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně - 0,5 %,
  • u invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně - 0,75 %,
  • u invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně - 1,5 %.

Ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve výši 770 Kč měsíčně zůstává v platnosti, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Nově jsou pravidla zápočtu dopočtené doby přísnější - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných pojištěncem v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.

Zpět na začátek



Jak získám potvrzení o stupni invalidity - jsem invalidní, ale nepobírám důchod, protože jsem nesplnil podmínku potřebné doby pojištění? Potvrzení potřebuji pro jiné než důchodové účely.

Jestliže byl (bude) Váš zdravotní stav v souvislosti s podanou žádostí o invalidní důchod posouzen po 31. 12. 2009, obdržel/a jste (obdržíte) do 7 dnů ode dne posouzení stejnopis posudku o Vašem zdravotním stavu, v němž je samozřejmě stupeň invalidity uveden, a který tedy můžete využít k prokázání této skutečnosti. Došlo-li k posouzení zdravotního stavu v minulosti, kdy se ještě posudky klientům nezasílaly, máte možnost získat potvrzení o stupni invalidity na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa vašeho trvalého pobytu. Zde vám bude potvrzení vydáno buď přímo, nebo bude za účelem jeho vydání provedeno nové posouzení vašeho zdravotního stavu.
Zpět na začátek


Jak postupovat v případě, když pobírám invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně a můj zdravotní stav se zhoršil?

Jste-li přesvědčen, že v průběhu času došlo ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu, máte možnost dostavit se na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušnou podle místa vašeho trvalého pobytu a podat žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V této souvislosti je však vhodné zmínit, že subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu bývá někdy odlišné od objektivního hodnocení posudkového lékaře. Bude-li v rámci posouzení vašeho zdravotního stavu konstatováno jeho zlepšení na nižší stupeň invalidity, popř. úplný zánik invalidity, bude Vám invalidní důchod v rozporu s Vaší žádostí z moci úřední snížen, resp. odňat.
Zpět na začátek


Jak mám postupovat – jsem poživatelem invalidního důchodu a blíží se mi datum odchodu do starobního důchodu?

Získání nároku na starobní důchod je překážkou přiznání invalidního důchodu, není však překážkou pokračování nároku a výplaty invalidního důchodu již přiznaného. Je tedy zcela na Vašem uvážení, zda se rozhodnete podat si žádost o přiznání starobního důchodu (žádost se podává na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa Vašeho trvalého pobytu) nebo si o něj nepožádat a nadále pobírat důchod invalidní. Obavy, že v případě nižší výše starobního důchodu se sníží Váš příjem z důchodového systému, nejsou na místě. Platí totiž pravidlo: „Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší.“ Vyjde-li tedy nově vypočtená výše starobního důchodu nižší než výše dosavadního invalidního důchodu (což se stává ve většině případů), ČSSZ starobní důchod nepřizná a ponechá Vám nadále vyšší důchod invalidní. Od 1. 1. 2010 platí, že nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. Takový starobní důchod náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Vznik nároku na tento „transformovaný“ starobní důchod nevylučuje možnost požádat si o přiznání řádného starobního důchodu.

Zpět na začátek


Jaká je možnost zaměstnání v souběhu s invalidním důchodem?

Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé těchto důchodů jsou tedy ve svých možnostech výkonu zaměstnání omezováni jen svým nepříznivým zdravotním stavem.
Zpět na začátek


Bylo mi doručeno rozhodnutí ČSSZ, kterým mi byl zamítnut invalidní důchod s tím, že jsem sice invalidní, ale nesplnil/a jsem podmínku potřebné doby pojištění – co mám dělat?

V případě, že doba pojištění nebyla fakticky alespoň v potřebném rozsahu získána, jedná se o vážný problém. V tomto případě nemůže být osoba okamžitě hmotně zabezpečena dávkami důchodového pojištění a bude pravděpodobně třeba obrátit se pro tyto účely na orgán poskytující dávky v hmotné nouzi (obecní úřad obce s rozšířenou působností). Těmto osobám lze též doporučit, aby se obrátily s žádostí o pomoc též na příslušnou OSSZ – ta jim poskytne informace, jak si eventuelně zajistit nárok na invalidní důchod v budoucnu (může být případně uvážena i možnost získání nároku podáním přihlášky k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění). Samotná skutečnost, že zdravotní stav osoby odpovídá invaliditě, nestačí k tomu, aby jí mohl být bez dalšího přiznán invalidní důchod. Systém důchodového pojištění v ČR je vybudován na pojistném principu, proto se vyžaduje, aby osoba byla pro případ této sociální události předem pojištěna, a to alespoň po určitou dobu stanovenou zákonem o důchodovém pojištění (např. jde-li o pojištěnce staršího 28 let, platí, že musel být účasten důchodového pojištění alespoň 5 let, a to v „rozhodném“ období posledních deseti let před vznikem invalidity, popř. v kterémkoliv jiném období 10 let dokončeném po vzniku invalidity). Více v otázce: Jaké jsou podmínky pro nárok na invalidní důchod (přiznání důchodu podmíněného dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem)?

Obdrží-li osoba rozhodnutí o obsahu uvedeném v dotazu, je vhodné nejprve zkontrolovat, zda ČSSZ při rozhodování zohlednila všechny doby pojištění, které dotyčný v „rozhodném“ období získal. Pokud ne, je třeba na tento rozpor ČSSZ upozornit, případně prokázat další (nezohledněné) doby pojištění (viz výše) a rozhodnutí může být následně změněno ve prospěch pojištěnce.
Zpět na začátek


Kdo vystavuje rozhodnutí při podání žádosti o invalidní důchod?

Rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění vydává ČSSZ, případně orgán důchodového pojištění Ministerstva obrany (vojáci z povolání), Ministerstva vnitra (policisté, hasiči, BIS) nebo Ministerstva spravedlnosti (příslušníci Vězeňské služby ČR).
Zpět na začátek


Co se předkládá při podávání žádosti o invalidní důchod?

  1. Občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu).
  2. Doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném) přicházejí-li v úvahu.
  3. Při sepisování žádosti uvádí občan údaje o dobách pojištění od ukončení povinné školní docházky do současné doby. Pokud je mu z informativního osobního listu důchodového pojištění,  nebo z přehledu dob důchodového pojištění známo, že některá období jeho výdělečné činnosti v evidenci ČSSZ chybí, předkládá náhradní doklady prokazující tuto chybějící dobu (potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, čestné prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod, atp.), případně alespoň uvádí přesnou adresu svých tehdejších zaměstnavatelů.
  4. Bylo-li žadateli o důchod v minulosti vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, případně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let (od 1. 1. 2007 péče o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II, III a IV, od 1. 1. 2008 i o péči o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni I, jde-li o dítě do 10 let věku), uvede občan do žádosti dobu výkonu této péče.
  5. Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby, popřípadě v žádosti uvádějí zda a na jaké období jim bylo vydáno rozhodnutí OSSZ o době a rozsahu péče o dítě do 4 let věku.
  6. Ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí pro snížení věkové hranice nebo pro zhodnocení doby péče o dítě (rodné listy dětí i osvojených nebo dětí, které převzaly do péče nahrazující péči rodičů; jde-li o osvojené dítě, je třeba předložit doklad o datu osvojení, jde-li o dítě, které žena převzala do péče nahrazující péči rodičů, při níž dítě na ni bylo převážně odkázáno výživou, kterou mu ze závažných důvodů nemohli zajistit jeho rodiče, je nutné toto prokázat věrohodným dokladem, například potvrzením orgánu péče o rodinu a dítě příslušného okresního úřadu). Jde-li o dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, nebo zemřel-li druhý rodič dítěte, je nutné předložit toto rozhodnutí soudu nebo úmrtní list matky a oddací list o uzavření sňatku mezi žadatelkou a otcem dítěte.
  7. Potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), přichází-li v úvahu.
  8. Muži i ženy pečující po 30. 6. 2007 o děti do 4 let věku, prokazují dobu této péče formou čestného prohlášení, které je třeba ve smyslu ust. § 85 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů učinit na OSSZ/PSSZ/MSSZ při sepisování žádosti o důchod a to na předepsaném tiskopise (péče je přitom započitatelná tomu z rodičů, který zajišťoval péči o dítě ve větším rozsahu).
  9. Potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996, přichází-li v úvahu.
  10. V případě, že občan požaduje výplatu důchodu poukazovat na účet u peněžního ústavu, je nutno k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet (na vlastní účet nebo na účet manžela/ky)“. Tiskopisy jsou k dispozici zde: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm nebo u peněžního ústavu, případně si je lze vyzvednout na kterékoli OSSZ/PSSZ/MSSZ.
  11. Vykonával-li občan zaměstnání v cizině, předkládá o tomto svém zaměstnání doklady, které vlastní a zároveň v žádosti uvádí název a adresu cizozemského nositele pojištění a cizozemské číslo pojištění.
  12. K žádosti je rovněž nutno předložit evidenční list důchodového pojištění obsahující údaje o poslední době zaměstnání, které ještě nebyly do ČSSZ předány. Tento evidenční list předkládá zaměstnavatel na vyžádání OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Zpět na začátek

Kdo posuzuje, zda zdravotní stav osoby odpovídá invaliditě? Vydává se o této skutečnosti samostatné správní rozhodnutí?

Otázku, zda zdravotní stav osoby odpovídá konkrétnímu stupni invalidity je oprávněn a povinen posuzovat výlučně lékař oddělení lékařské posudkové služby pověřený posuzováním zdravotního stavu pro příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ. Eventuelní přezkum těchto posudků pak spadá do působnosti Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
Prvotní posouzení invalidity přichází v úvahu výlučně z podnětu fyzické osoby (pojištěnce), a to v souvislosti s podanou žádostí o invalidní důchod. Je-li invalidní osobě přiznán invalidní důchod, je třeba v průběhu času kontrolovat, zda nedošlo ke zlepšení či zhoršení zdravotního stavu. Děje se tak v rámci tzv. kontrolních lékařských prohlídek (KLP), které jsou již prováděny z moci úřední, a to v řádných či mimořádných termínech. Poživatel invalidního důchodu je povinen se kontrole svého zdravotního stavu podrobit – sankcí za porušení této povinnosti je zastavení výplaty invalidního důchodu až do doby, než se dotyčný KLP podrobí.
Dochází-li po 31. 12. 2009 k posouzení zdravotního stavu, ať již v rámci podávané žádosti o důchod nebo v rámci KLP, lékařská posudková služba zašle posouzenému občanu do 7 dnů ode dne posouzení stejnopis posudku, v němž jsou uvedeny všechny potřebné údaje o zdravotním stavu, a který lze v případě potřeby využít k prokázání konkrétního stupně invalidy třetím osobám.

Náležitosti posudku jsou následující:

a) označení orgánu sociálního zabezpečení, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, jméno, popřípadě jména, příjmení a titul příslušného lékaře a jeho podpis a razítko tohoto orgánu,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení pojištěnce, rodné číslo pojištěnce, popřípadě není-li přiděleno, datum narození pojištěnce, adresu místa trvalého pobytu pojištěnce, popřípadě, jde-li o cizince, adresu místa pobytu na území České republiky a nemá-li ji, adresu bydliště v cizině,
c) účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
d) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
e) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce,
f) výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením:

  1. zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
  2. procentní míry poklesu pracovní schopnosti,
  3. stupně invalidity,
  4. dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity,
  5. schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %,
  6. zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
  7. doby platnosti posudku pro účely prokázání, že fyzická osoba, která byla uznána invalidní, je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti, pokud tato osoba není poživatelem invalidního důchodu,

g) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

O samotné skutečnosti, zda osoba je či není invalidní, se správní rozhodnutí nevydává. Ve správním řízení se ovšem rozhoduje o nároku osoby na invalidní důchod; v rámci tohoto rozhodnutí správní orgán musí odkázat též na obsah posudku o zdravotním stavu. Ve správním rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o invalidním důchodu se vždy uvádí:

  • o jaký stupeň invalidity se jedná,
  • den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity,
  • procentní míra poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek,
  • označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení,
  • jde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Zpět na začátek


Pozůstalostní důchody (sirotčí, vdovský, vdovecký)
 


Jaké podmínky platí pro nárok na sirotčí důchod?

Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů. Nárok na sirotčí důchod po takové zesnulé osobě vznikne za předpokladu, že tato osoba byla poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod (tedy i tzv. předčasný starobní důchod) anebo zemřela následkem pracovního úrazu, podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění podle § 40 zákona o důchodovém pojištění. Oboustranně osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění těchto podmínek nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů). Nárok na sirotčí důchod nevzniká osobám, které vykonávají pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí.

Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením, nebo svěřením dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba (nebo je svěřeno do výchovy jen jedné osobě), zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení.
Zpět na začátek


V jakých případech náleží vdovský/vdovecký důchod?

Vdovský/vdovecký důchod náleží, zemřel/la – li manžel/manželka, který/a byl/a poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil/a ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod (tedy i tzv. předčasný starobní důchod) anebo zemřel/a následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).
Zpět na začátek


Jak dlouho mám nárok na vdovský/vdovecký důchod?

Vdovský/vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí jednoho roku od smrti manžela má vdova/vdovec nárok na vdovský/vdovecký důchod, jestliže (ust. § 50 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění):

  • pečuje o nezaopatřené dítě,
  • pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
  • pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),
  • je invalidní ve 3. stupni (dříve plně invalidní), nebo
  • dosáhla zákonem stanovené věkové hranice (viz dále).

Pokud jde o poslední podmínku - dosažení věkové hranice, dochází s účinností od 1. 1. 2010 k její výrazné modifikaci. Zatímco u osob, které ovdověly do 31. 12. 2009, činí předepsaný věk pro pokračování nároku na dávku 55 let u žen a 58 let u mužů, při ztrátě životního partnera po tomto datu se věková hranice pro obnovení dávky nově postupně zvyšuje. Tato úprava souvisí s prodloužením věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Nová věková hranice již není pevná jako do konce roku 2009 (55 resp. 58 let), ale je pohyblivá. Závisí na kalendářním roce narození pozůstalé osoby. Touto novou věkovou hranicí je buď:

    • dosažení důchodového věku muže narozeného ve stejném kalendářním roce jako pozůstalá osoba, od toho věku se však odečítají 4 roky nebo
    • dosažení vlastního důchodového věku pozůstalé osoby, je-li důchodový věk nižší.

 

U konkrétní osoby se použije ta věková hranice, která je pro ni výhodnější.

    Příklad 1:
    Vlastní důchodový věk ženy narozené v roce 1953, která vychovala 3 děti, činí 58 let. Důchodový věk muže narozeného v roce 1953 činí 63 let. 63 let minus 4 roky = 59 let. Této ženě postačí k pokračování (obnově) nároku na vdovský důchod dosáhnout jejího vlastního důchodového věku, neboť ten je pro ni výhodnější.

    Příklad 2:
    Vlastní důchodový věk ženy narozené v roce 1953, která vychovala 2 děti, činí 59 let a 4 měsíce. Důchodový věk muže narozeného v roce 1953 činí 63 let. 63 let minus 4 roky = 59 let. Této ženě postačí k pokračování (obnově) nároku na vdovský důchod dosáhnout důchodového věku muže stejného data narození, který po odečtení 4 roků činí 59 let a je pro ni výhodnější.

    Pozn.: Pokud by tyto ženy ovdověly před 1. 1. 2010, postačilo by jim k pokračování (obnově) nároku dosáhnout věku 55 let. Ovdověly-li však po 31. 12. 2009, musejí již dosáhnout věku 58 resp. 59 let.

Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být plněny, nárok na důchod zanikne a výplata se zastaví. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to tehdy, jestliže do dvou let ode dne, kdy nárok na vdovský nebo vdovecký zanikl, dojde k opětovnému splnění některé z uvedených podmínek. Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu.

Ustanovení o nároku vdovy na vdovský důchod platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod.

Zpět na začátek


Jak to bude s obnovami pozůstalostních důchodů, pokud došlo k úmrtí do 31. 12. 2009 anebo k úmrtí po 31. 12. 2009?

Při posuzování, zda jsou splněny podmínky pro pokračování nebo obnovu nároků na pozůstalostní dávky osob, které ovdověly před 1. 1. 2010, se vždy vychází z příznivějších pravidel uvedených v právní úpravě účinné do 31. 12. 2009 (tzn. věk 55 resp. 58 let). Vznikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. 1. 2010, zůstává nárok na tento důchod zachován po 31. 12. 2009, pokud vdova dosáhla před 1. 1. 2010 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší, a vdovec dosáhl před 1. 1. 2010 věku 58 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Došlo-li k zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. 1. 2010 nebo po 31. 12. 2009, ale jde o důchody, které byly přiznány před 1. 1. 2010, vznikne nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po 31. 12. 2009 znovu za podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (ust. čl. II bod 7. zákona č. 306/2008 Sb.). Z citovaného přechodného ustanovení jednoznačně vyplývá, že výše zpřísňující opatření (spočívající v navýšení věku potřebného k pokračování nebo obnově nároku) se uplatní až u pozůstalostních dávek osob, které ovdověly po 31. 12. 2009.
Zpět na začátek


Jaké jsou podmínky pro obnovu vdovských/vdoveckých důchodů?

Jestliže podmínky nároku na pozůstalostní důchod přestanou být plněny, nárok na důchod zanikne a důchod se odejme. Existuje však možnost, aby se tento nárok opět obnovil, a to jestliže do dvou let ode dne zániku dřívějšího nároku dojde k opětovnému splnění některé z podmínek uvedených v ust. § 50 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění – viz otázka Jak dlouho mám nárok na vdovský/vdovecký důchod?

Zpět na začátek

Mohu při obnově vdovského důchodu po 1. 1. 2010 požádat o přepočet tohoto důchodu v návaznosti na vyloučenou dobu, tj. ust. § 16 odst. 8 ZDP?

Tato možnost se vztahuje pouze na důchody, na které vzniká nárok po 31. 12. 2009, a týká se pouze prvotního nároku, tj. nikoliv jeho obnovy. Žádost o aplikaci ust. § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění lze v rámci podávané žádosti o pozůstalostní dávku uplatnit, jen pokud zemřelý neměl ještě přiznán starobní nebo invalidní důchod.
Zpět na začátek


Po jakou dobu a v jaké výši náleží výplata sirotčího důchodu?

Nárok na sirotčí důchod náleží po celou dobu, po kterou je sirotek nezaopatřeným dítětem.
Za nezaopatřené dítě se pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku, jestliže

    • se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23 zákona o důchodovém pojištění),
    • se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
    • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě se od 1. 1. 2010 nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, takové dítě tedy nemá nárok na sirotčí důchod. Pokud však byl sirotčí důchod přiznán před 1. 1. 2010 a dítě k 31. 12. 2009 pobíralo plný invalidní důchod, považuje se i nadále za nezaopatřené dítě a sirotčí důchod mu náleží (splňuje-li podmínky nároku).

Sirotčí důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra, stejná pro všechny důchody, v roce 2016 činí 2 440 Kč měsíčně. Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Zanikl-li nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu, neboť podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

Zpět na začátek


Jaká bude výše vdovského/vdoveckého důchodu v případě úmrtí manžela/manželky?

Vdovský/vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra, stejná pro všechny důchody, v roce 2015 činí 2 400 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok (§ 50 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění), nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.
Zpět na začátek


Komu náleží nevyplacené splátky důchodu v případě úmrtí důchodce?

Pokud nastane situace, kdy důchodce zemřel a nemohl mu být vyplacen důchod v řádném výplatním termínu, pak nevyplacený důchod, který náležel ke dni úmrtí, se vyplatí postupně manželovi, manželce, dětem, anebo rodičům. To však pouze v případě, že tito pozůstalí žili s důchodcem v době jeho úmrtí v domácnosti. Podmínka soužití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají po zemřelém nárok na sirotčí důchod. V těchto případech důchod není předmětem pozůstalostního řízení. Stává se jím pouze tehdy, neexistují-li výše uvedení pozůstalí. Během pozůstalostního řízení je třeba informovat notáře o nedoplatku, který ČSSZ eviduje. Notář potom učiní dotaz na ČSSZ, aby nedoplatek potvrdila. Pak rozhodne v rámci pozůstalostního řízení, komu z dědiců bude částka vyplacena a sdělí toto rozhodnutí ČSSZ. Ta potom zašle uvedenou částku oprávněnému.

    Příklad výplaty starobního důchodu po úmrtí:
    Ženu hospitalizovali v nemocnici. Nemohla tak 18. 2., tj. v den splatnosti, převzít důchod, který dostávala v hotovosti. Zůstal tedy na pobočce České pošty. Žena 20.2. zemřela. Neměla manžela, děti ani rodiče. Náleží jiným pozůstalým důchod po této ženě? Náleží, ale pouze nevyplacená důchodová splátka za únor, další už nikoliv. Notář po skončení dědického řízení pošle ČSSZ vyrozumění o tom, kdo z dědiců má na důchod po zemřelé nárok. ČSSZ mu pak pošle stanovenou částku.

Zpět na začátek

Co se předkládá při podání žádosti o pozůstalostní dávku (důchod vdovský, vdovecký a sirotčí), pokud již zemřelá osoba pobírala důchod?

    1. Občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu).
    2. Úmrtní list zesnulého.
    3. Oddací list (při žádosti o vdovský/vdovecký důchod).
    4. Rodné listy dětí (při žádosti o sirotčí důchod).
    5. Potvrzení o studiu (při žádosti o sirotčí důchod, pokud již dítě dokončilo povinnou školní docházku).

Nepobírala-li osoba, po níž je žádáno o pozůstalostní dávku, dosud vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady (týkající se zesnulé/ho), které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod. Co se předkládá při podávání žádosti o invalidní důchod? a Co se předkládá při podávání žádosti o starobní důchod?
Zpět na začátek



    Předčasný důchod
     


    Kdy mohu jít nejdříve do předčasného důchodu a o kolik mi bude krácen?

    Pokud lidé chtějí, mohou požádat o důchod před dosažením důchodového věku – o předčasný starobní důchod. Výhodou předčasného starobního důchodu je, že do něj může člověk odejít až o 3 roky dříve, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, nebo až o 5 roků dříve, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let, před nárokem na řádný starobní důchod.

    Nevýhodou je, že důchod zůstane trvale krácen. Ke krácení dochází za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání do dovršení důchodového věku - procentní výměra důchodu se snižuje o 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů, o 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne a o 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne. Nezbytnou podmínkou pro přiznání předčasného starobního důchodu je, že pojištěnec ke dni přiznání této dávky musí mít již získánu dobu pojištění potřebnou pro nárok na řádný starobní důchod (viz tabulka potřebné doby pojištění: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm).

      Příklad:
      Důchodový věk muže narozeného 18. 4. 1956 činí 63 let a 6 měsíců. Tohoto věku dosáhne dne 18. 10. 2019. Muž se rozhodl odejít do předčasného starobního důchodu o celé 3 roky dříve, tj. ke dni 18. 10. 2016. Aby mu mohl být předčasný starobní důchod přiznán, musel mít k datu jeho přiznání získánu dobu pojištění v délce nejméně 35let, neboť toto je doba pojištění potřebná k přiznání jeho řádného starobního důchodu. Pro určení délky doby pojištění potřebné pro přiznání řádného nebo předčasného starobního důchodu není rozhodující kalendářní rok přiznání důchodu, ale kalendářní rok dosažení důchodového věku.

    Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu, nikoliv tedy zpětně, jako je tomu u řádného starobního důchodu.
    Procentní výměra starobního důchodu nesmí klesnout pod 770 Kč měsíčně. Základní výměra v roce 2016 je pro všechny druhy důchodů stejná, činí 2 440 Kč měsíčně.

    Zpět na začátek


    Kdy bude platit možnost odchodu do předčasného důchodu o 5 let dříve?

    Vychází se z pravidla, že osoby, jejichž důchodový věk (viz tabulka http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm) činí alespoň 63 let, mohou odcházet do předčasného starobního důchodu již v 60 letech. Pětiletá doba předčasnosti bude tedy přicházet v úvahu u osob, jejichž důchodový věk činí 65 let. Jak vyplývá z tabulky, týká se to mužů a bezdětných žen narozených po roce 1964 a dále žen s jedním vychovaným dítětem narozených po roce 1965. Takto dlouhá doba předčasnosti bude mít ovšem výrazně negativní vliv na výši důchodové dávky.
    Zpět na začátek


    Lze předběžně spočítat výši krácení předčasného důchodu?

    Informativní výši předčasného starobního důchodu si můžete orientačně spočítat pomocí důchodové kalkulačky, která je k dispozici na webových stránkách ČSSZ (doby pojištění, vyměřovací základy či vyloučené doby od roku 1986, které je třeba do kalkulačky manuálně dosadit, jsou obsahem informativního listu důchodového pojištění). Občané, kteří disponují datovou schránkou, mohou využít službu informativní výpočet starobního důchodu, která je k dispozici na ePortále ČSSZ. Potřebné údaje o dobách pojištění, vyměřovacích základech či vyloučených dobách od roku 1986 se v rámci této služby automaticky doplní. Webová důchodová kalkulačka, či služba ePortálu je určena občanům, kteří dosáhnout důchodového věku v horizontu 5 let.

    Výše procentní výměry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží pojištěnci 1,5 % výpočtového základu (1,2 % výpočtového základu, pokud se bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření v období let 2013 - 2015) s tím, že takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o:

      • a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
      • b) 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,
      • c) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

    Zpět na začátek

    Jaká je možnost zaměstnání v souběhu s předčasným starobním důchodem?

    Výplata tzv. předčasného starobního důchodu v období do dosažení důchodového věku nenáleží po dobu souběžného výkonu jakékoli výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění (byť by byla sjednána na dobu jakkoliv krátkou a byly v ní dosahovány relativně nízké pracovní příjmy). Za výdělečnou činnost se ovšem nepovažuje např. činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce (do dosažení příjmu ve výši 10 000,- Kč za měsíc u jednoho zaměstnavatele) nebo samostatná výdělečná činnost, při níž nebylo dosaženo tzv. rozhodné částky. Nepovažuje se za ni ani tzv. zaměstnání malého rozsahu (ust. § 7 zákona č. 187/2006 Sb.), jestliže v kalendářním měsíci nebylo dosaženo rozhodného příjmu 2 500 Kč.


    Poté, co poživatel předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, platí pro něj ve vztahu k výkonu výdělečné činnosti stejné možnosti jako pro poživatele řádných starobních důchodů, tzn. že může bez omezení vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost; jde-li o zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, nemusí již tento právní vztah být sjednán na dobu určitou nejvýše na dobu jednoho roku (jako tomu bylo do konce roku 2009).

    Zpět na začátek



      Mezinárodní prvek
       


      Jaké doklady pro důchod jsou potřeba po ukončení pracovního poměru v EU pro českého zaměstnavatele?

      Doklady, resp. údaje o pracovní činnosti v cizině není třeba českému zaměstnavateli předkládat. Doby Vaší účasti na pojištění v cizině a případně další skutečnosti související s Vašimi budoucími důchodovými nároky by měly být evidovány příslušným nositelem pojištění a budou využity v okamžiku podání Vaší žádosti o důchod. Přesto doporučujeme uschovat si veškeré dokumenty související s dobou Vašeho pojištění v cizině.
      Zpět na začátek


      Jaké jsou možnosti výplaty důchodu do zahraničí a naopak?

      Výplata důchodu osobě bydlící v cizině může být prováděna na adresu příjemce důchodu v cizině, na osobní účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině nebo na osobní účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) vedeného u peněžního ústavu (banky) v České republice.

        1. Výplata důchodu na adresu v cizině - Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“ oprávněného (§ 116 odst. 3 zák. ČNR č. 582/1991 Sb. v platném znění). Výplata důchodu na adresu důchodce v cizině je prováděna 4x ročně vždy zpětně za příslušné čtvrtletí v měsíci březnu, červnu, září a prosinci každého kalendářního roku. Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují 1x ročně tiskopisem „Potvrzení o žití“, který ČSSZ rozesílá v prosinci kalendářního roku na adresu příjemce důchodu v cizině. Lhůta pro vrácení vyplněného a vlastnoručně podepsaného tiskopisu je stanovena na dobu 30 kalendářních dnů ode dne jeho doručení. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem. .
        2. Výplata důchodu na účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině - je prováděna bezhotovostním platebním stykem. V žádosti o zařízení výplaty důchodu na účet je třeba sdělit číslo účtu v mezinárodní struktuře IBAN a BIC kód banky pro SWIFT. Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují tiskopisem „Potvrzení o žití“. Výplata důchodu na účet příjemce je prováděna vždy až na základě zaslaného „Potvrzení o žití“ a to zásadně za zpětnou dobu a pouze do konce měsíce, v němž bylo „Potvrzení o žití“ vyplněno, opatřeno datem a vlastnoručním podpisem příjemce, který musí být úředně ověřen. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem. Příjemce předkládá „Potvrzení o žití“ z vlastního podnětu a v časových intervalech, které si sám určí. Četnost zasílání není omezena a lze akceptovat čtvrtletní, půlroční nebo i jiný interval, doporučujeme alespoň 1x ročně. Pokud se jedná o převod plateb cizího důchodu ze zahraničí do České republiky, doporučuje se zjistit podmínky tohoto převodu u příslušné instituce té země, která důchod vyplácí. Pro výplatu důchodů z členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a ze států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, platí, že důchod nesmí být snížen, pozastaven, odňat z důvodu, že jejich příjemce bydlí v ČR. V některých situacích příjemce uhradí poplatek vyplývající ze smlouvy mezi ním a jeho bankou (poplatek za položky na účtu).
        3. Výplata důchodu na účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) v České republice - je prováděna v české měně (Kč) vždy na základě zaslaného „Potvrzení o žití“. Způsob provádění výplaty a předkládání „Potvrzení o žití“ je shodný jako při výplatě důchodu na účet u peněžního ústavu v cizině.

      Zpět na začátek

      Kdo je v České republice oprávněn ověřovat pravost podpisu na tiskopise „Potvrzení o žití“?

        • okresní správy sociálního zabezpečení
        • Ministerstvo vnitra
        • krajské úřady
        • obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů (jejich seznam je stanoven ve vyhlášce č. 36/2006 Sb.)
        • újezdní úřady
        • držitel poštovní licence (Česká pošta)
        • Hospodářská komora České republiky
        • notáři, popř. jimi pověření notářští koncipienti
        • české zastupitelské úřady v zahraničí

         

        Tyto orgány, úřady a instituce ověřují pouze vlastnoruční podpis důchodce nebo jeho opatrovníka na formuláři „Potvrzení o žití“, tj. skutečnost, že se tato osoba po prokázání své totožnosti před úřední osobou na formulář vlastnoručně podepsala. Od úřadů tedy nelze požadovat ověření ostatních údajů uvedených na tomto formuláři. Za správnost, úplnost a pravdivost těchto údajů odpovídá pouze příjemce důchodu z České republiky – důchodce nebo jeho opatrovník (zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování). Ověření podpisu je na okresních správách sociálního zabezpečení prováděno bezplatně, v ostatních případech by měl být poplatek za ověření podpisu 30,- Kč (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích)
       

      Zpět na začátek

       

      Jak se hodnotí doby pojištění získané v členských státech EU, EHP a Švýcarsku?

      Získá-li žadatel pouze české doby pojištění, resp. nebyl pojištěn podle právních předpisů jiných členských států, posuzuje se nárok na důchod výhradně dle českých právních předpisů. Nárok na důchod žadatele, který byl pojištěn i v jiném členském státě EU (popř. jiných členských státech EU, EHP, Švýcarsku) nežli v České republice, se posuzuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (tzv. koordinační nařízení). Podmínky vzniku na důchod se v jednotlivých členských státech EU odlišují. Cílem koordinačních nařízení není tyto podmínky sjednotit (např. stanovením jednotného důchodového věku pro nárok na starobní důchod nebo stejné doby pojištění). Koordinace má zajistit, aby osoby, které se rozhodly pracovat v jiném členském státě, nebyly poškozeny na svých důchodových právech oproti jiným osobám, které pracovaly pouze v jednom členském státě. Základním principem koordinace důchodového pojištění je sčítání dob pojištění pro účely nároku na dávku. Uplatnění tohoto principu záleží na tom, zda žadatel získá důchod bez nutnosti přihlédnout k zahraničním dobám pojištění, anebo zda získá nárok jen s přihlédnutím k těmto dobám. Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou v úvahu rovněž doby pojištění nebo bydlení získané podle právních předpisů jiného členského státu před vstupem ČR do EU.
      Zpět na začátek


      Zda a jak se započte doba pojištění z jiného státu EU?

      Česká republika jako člen EU aplikuje v oblasti sociálního zabezpečení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a jeho prováděcí nařízení č. 987/2009, která od 1. 5. 2010 nahradila dosavadní nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a jeho prováděcí nařízení č. 574/72 (dále jen „koordinační nařízení“). Koordinační nařízení, která upravují oblast důchodových dávek pro migrující pracovníky, jsou založena na čtyřech základních principech - principu rovného zacházení, principu sčítání dob pojištění, principu zachování nabytých práv, principu aplikace právního řádu jednoho státu.
      Princip sčítání dob pojištění spočívá v tom, že pokud doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho členského státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod, budou se pro nárok na důchod brát v úvahu i doby odpovídajícího pojištění získané ve druhém členském státě, a to v rozsahu, ve kterém se časově nepřekrývají. Získá-li pojištěnec dobu pojištění potřebnou pro nárok na důchod v jednom státě bez přihlédnutí k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. plný důchod. Jeho výše bude určena pouze na základě vnitrostátních právních předpisů. Pokud pojištěnec získá v některém státě nárok na důchod pouze s přihlédnutím k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. dílčí důchod. Každý členský stát tedy přiznává a vyplácí důchod jen za doby pojištění, které pojištěnec získal na jeho vlastním území. V případě, že pojištěnec (žadatel) odpracuje 1 rok v druhém členském státě a odvádí tam pojistné do systému sociálního zabezpečení, vznikne mu za splnění dalších zákonem stanovených podmínek nárok na dílčí důchod z důchodového systému tohoto členského státu.
      Zpět na začátek


      Je nutné platit pojištění, pokud vycestuji do ciziny?

      V případě, kdy občan vycestuje do ciziny za účelem výkonu výdělečné činnosti v zahraničí a jedná se o stát v rámci EU, EHP a Švýcarska budou se na něho vztahovat dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 právní předpisy sociálního zabezpečení místa výkonu práce. Pokud došlo k ukončení dosavadní pracovní činnosti v ČR, provede se odhlášení z pojištění v ČR ke dni ukončení této činnosti s tím, že jedná-li se o zaměstnance, odhlásí jej zaměstnavatel, je-li OSVČ, musí tak učinit sám. Poté by se měl přihlásit k sociálnímu pojištění ve státě, kde začne vykonávat výdělečnou činnost. Způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. Po dobu zaměstnání v zahraničí se na tuto osobu budou vztahovat právní předpisy o sociálním zabezpečení státu výkonu zaměstnání (tzn. bude odvádět příspěvky na pojistné do systému sociálního zabezpečení státu výkonu zaměstnání). Výše uvedené platí za předpokladu, že nebude pracovat současně na území více členských států a nebude vyslaným pracovníkem. Pokud se nejedná o stát EU, EHP či Švýcarsko a ani o stát, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, doporučuje se, aby se občan informoval o podmínkách pojištění u nositele pojištění příslušného státu a pokud by činnost v cizině neměla zakládat účast na pojištění, má možnost se v ČR přihlásit k dobrovolné účasti na pojištění.

      Zpět na začátek


      Lze v případě uzavření pracovního vztahu v jiném státě EU platit dobrovolné pojištění v ČR?

      Dobrovolné důchodové pojištění v ČR je možné po dobu výdělečné činnosti v cizině, a to i v případě, že je daná osoba povinně pojištěna v systému cizího státu. S ohledem na používání koordinačních nařízení, která zakotvují základní princip sčítání dob pojištění, je však smysl takového dobrovolného pojištění značně oslaben.
      Zpět na začátek


      Jakým způsobem se důchod s mezinárodním prvkem vypočítá?

      Koordinační nařízení stanovuje pravidla pro výpočet důchodu, přičemž rozlišuje plný („solo“) a dílčí důchod. Plný („solo“) důchod přizná ČSSZ osobě, která získala dostatečně dlouhou dobu pojištění a splnila tak podmínku potřebné doby pojištění stanovenou českými právními předpisy, aniž by bylo nutné přihlížet k dobám pojištění (zaměstnání) v jiných členských státech. Koordinační nařízení v tomto případě stanoví, že výše důchodu se určí na základě vnitrostátních předpisů. ČSSZ vypočítá důchod pouze za doby pojištění získané v ČR. Koordinační nařízení, která chrání práva migrujících osob, však i pro tyto případy, kdy nárok na důchod byl získán bez nutnosti brát v úvahu doby pojištění (zaměstnání) získané v ostatních členských státech, ukládá provést kontrolní (srovnávací) výpočet. Je-li výsledná částka důchodu vyšší než částka plného důchodu, bude žadateli přiznán dílčí důchod. Dílčí důchod přizná ČSSZ osobě, která splnila podmínku potřebné doby pojištění pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání) získaným v jiných členských státech. Výpočet dílčího důchodu provede ČSSZ následovně: nejprve vypočítá částku důchodu, která by žadateli náležela v případě, že by veškeré doby pojištění získal v ČR. V této tzv. teoretické výši důchodu jsou zahrnuty jak doby pojištění získané v českém důchodovém systému, tak doby pojištění (zaměstnání) získané žadatelem v jiných členských státech. Následně se tato tzv. teoretická výše důchodu sníží tak, aby výsledný tzv. dílčí důchod odpovídal době pojištění získané v ČR. Toto snížení odpovídá poměru dob pojištění získaných v ČR k celkové době pojištění získané ve všech členských státech. Příklad: Pan Dědeček byl pojištěn 14 let v ČR, 10 let v Itálii a 2 roky v Německu. Nesplňuje potřebnou dobu pojištění v ČR ani v ostatních státech a bez koordinačních předpisů by neměl proto nárok na starobní důchod v žádném státě. Podle koordinačních nařízení ČSSZ pro nárok započítá panu Dědečkovi doby pojištění získané v Německu a Itálii a vypočte dílčí důchod. Jeho výše odpovídá 14/26 částky, na kterou by měl pan Dědeček nárok za 26 let pojištění. Obdobným způsobem budou postupovat ostatní státy, tzn. Itálie bude vyplácet 10/26 a Německo 2/26 částky, na kterou by měl pan Dědeček v těchto státech nárok za 26 let pojištění.
      Zpět na začátek


      Kde mohu získat informace o důchodovém systému v zahraničí?

      Informace o systému důchodového pojištění poskytují vždy kompetentní instituce daného státu. Nejjednodušší je dohledat příslušnou informaci na internetových stránkách těchto institucí nebo se na ně obrátit přímo telefonicky či písemně. Většina institucí členských států Evropské unie má své webové stránky vytvořeny kromě národního jazyka také v některém ze světových jazyků, tj. v angličtině, němčině nebo francouzštině. Dalším zdrojem informací je: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=26. Na těchto stránkách Evropské komise je možné dohledat informace týkající se systémů sociálního zabezpečení všech členských států EU.
      Zpět na začátek


      Kdo je plátce důchodu v zahraničí?

      V rámci států EU umožňuje princip zachování nabytých práv, aby dávky sociálního zabezpečení byly vypláceny osobě oprávněné i mimo území toho členského státu, kde na ně vznikl nárok, do státu jejího místa bydliště nebo pobytu.
      Za vyplácení dávek důchodového pojištění je zodpovědná ta instituce, u které je daná osoba pojištěna.Vyplácející orgán může vyúčtovat příjemci výlohy spojené s výplatou dávek, zejména poštovní a bankovní výlohy, a to podle svých vnitrostátních pravidel. Výplata dávek přiznaných zahraničním plátcem dávky osobě, která bydlí nebo pobývá na území ČR, se děje podle pravidel, kterým je tento plátce dávky podřízen a ČSSZ nemá možnost ji ovlivnit. Konkrétní informace získá klient vždy přímo u zahraničního plátce dávky (např. z rozhodnutí o dávce nebo telefonickým či písemným dotazem). V ČR podléhají dávky vyplácené do zahraničí stejnému režimu jako dávky vyplácené na území ČR, a to způsobem, který umožňují dohody uzavřené mezi ČSSZ a ČNB, ČSSZ a Českou poštou (zejména převodem na účet příjemce).
      Zpět na začátek

      Jsem cizinec, několik let jsem byl zaměstnán v ČR a nyní se stěhuji zpět do svého domovského státu. Bude mi vráceno pojistné na důchodové pojištění, které jsem v ČR odvedl?

      V ČR je odvádění pojistného na sociální zabezpečení (tj. i na důchodové pojištění) povinné a zaplacené pojistné není možné vrátit zpět (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). S ohledem na Vaše další možnosti je nutné rozlišit, zda je Vaším domovským státem některý z členských států EU, některý ze států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, anebo jiný „nesmluvní“ stát.

        • Členské státy EU, EHP (Lichtenštejnsko, Norsko, Island) a Švýcarsko – V případě, kdy osoba nezískala dostatečně dlouhou dobu pojištění a nesplnila tak podmínku potřebné doby pojištění stanovenou pouze českými právními předpisy, může být využit tzv. princip sčítání dob pojištění, který členským státům stanovuje obecnou povinnost pro vznik nároku na dávky přihlédnout v nezbytném rozsahu jak k vlastním dobám pojištění, tak i k dobám pojištění získaným podle právních předpisů ostatních členských států. Tzv. dílčí důchod poté přiznají a vyplácejí všechny dotčené státy za doby pojištění, které pojištěnec na jejich území získal.
        • Státy, s nimiž ČR uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení – Postup je obdobný jako u členských států EU, princip sčítání dob pojištění je i jedním ze základních principů bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení, jejichž úplný přehled je uveden na webových stránkách ČSSZ: http://www.cssz.cz/cz/mezinarodni-smlouvy/smlouvy-uzavrene-cr/prehled-smluv.htm.
        • Ostatní státy, s nimiž ČR smlouvu o sociálním zabezpečení neuzavřela – V případě neexistence mezinárodní smlouvy o sociální zabezpečení nelze k dobám pojištění získaným v tzv. nesmluvních státech přihlížet. Pro nárok na český důchod je tedy třeba postupovat výlučně podle vnitrostátních právních předpisů ČR, které započtení doby pojištění získané v nesmluvním státě pro vznik nároku na důchod v ČR neumožňují.



        OSVČ
         



        Lze vykonávat SVČ v souběhu s důchodem (jak invalidním, tak starobním)?

        Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti poživatelů invalidních důchodů. Poživatelé těchto důchodů jsou ve svých možnostech výkonu SVČ omezováni jen svým nepříznivým zdravotním stavem.

        Výplata „řádného“ starobního důchodu není nijak omezena výkonem SVČ. U souběhu s tzv. „předčasným důchodem“ (starobním důchodem přiznaným podle § 31 zákona o důchodovém pojištění), nenáleží výplata tohoto důchodu do dosažení důchodového věku při SVČ vykonávané v rozsahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění se sleduje od kalendářního roku, ve kterém je výplata předčasného důchodu přiznána, až do kalendářního roku, ve kterém OSVČ dovrší důchodový věk. Více informací k rozhodné částce, která zakládá účast na pojištění, viz: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/ucast-na-pojisteni/povinna.htm

        Zpět na začátek



          Studenti
           


          Jsem důchodově pojištěn v době studia?

          Doba studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole již od 1. 1. 2010 není započítávána do doby pojištění potřebné pro důchod, již tedy není tzv. náhradní dobou pojištění. Možností, jak si během studia zajistit účast na důchodovém pojištění, je začít vykonávat výdělečnou činnost, např. na kratší pracovní úvazek. Všem studentům, kteří při studiu pracují a mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti a od 1.1.2012 také dohodu o provedení práce s příjmem, který u jednoho zaměstnavatele přesahuje částku 10.000,- Kč za měsíc a vzniká jim účast na pojištění (tzn. z příjmu ze zaměstnání odvádí pojistné na sociální pojištění), se tato doba bude započítávat do doby pojištění. To platí i pro výkon samostatné výdělečné činnosti, zakládá-li tato činnost účast na důchodovém pojištění. Účast na důchodovém pojištění si studenti mohou zajistit též s využitím institutu dobrovolného důchodového pojištění Jsem student VŠ, jaké je pro mne nejnižší dobrovolné DP?.
          Zpět na začátek


          Jaké jsou změny v DP od 1. 1. 2010, které se týkají studia na střední vyšší odborné škole nebo vysoké škole, které již od 1. 1. 2010 není náhradní dobou pojištění?

          Doba studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole získaná do 31. 12. 2009 se do doby pojištění potřebné pro důchod započítá v rozsahu prvních šesti let tohoto studia. Doba studia na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, která spadá do období po 31. 12. 2009, již nebude do doby pojištění potřebné pro důchod započítávána, již tedy není tzv. náhradní dobou pojištění.
          Zpět na začátek


          Jsem student VŠ, jaké je pro mne nejnižší dobrovolné DP?

          Účast na dobrovolném důchodovém pojištění je možná také z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR, případně v cizině, pokud podle rozhodnutí MŠ je postaveno naroveň studia na středních a vysokých školách v ČR. Od 1. 1. 2010 lze dobrovolně důchodově pojistit  kteroukoliv dobu studia po dosažení věku 18 let.

          Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2016 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2016, tj. 28% z částky 6 752 Kč, tedy 1 891 Kč.


          Zpět na začátek


          Jsem student, chystám se vycestovat do ciziny, jaké jsou podmínky dobrovolného důchodového pojištění?

          Máte možnost podat přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění. Učiňte tak na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa vašeho trvalého pobytu. Pracovnice OSSZ/PSSZ/MSSZ Vám poskytnou informace o způsobu placení pojistného a jeho minimální výši.
          Zpět na začátek



            Doba důchodového pojištění
             


            Mohu si doplatit chybějící dobu pojištění?

            V zásadě ano, a to s využitím institutu dobrovolného důchodového pojištění. Zpětné přihlášení k dobrovolnému důchodovému pojištění je možné jen při splnění zákonem stanovených podmínek. Jde-li o tzv. dobrovolné pojištění bez uvedení důvodu ve smyslu ust. § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (tzn. neexistuje žádný kvalifikovaný důvod ve smyslu ust. § 6 odst. 1 téhož zákona, např. vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce), je účast možná nejvýše v rozsahu 15 let v rámci celého života pojištěnce.
            Zpět na začátek


            Kdy budu moci odejít do důchodu, když nesplním potřebnou dobu pojištění?

            Splnění této podmínky je k přiznání starobního důchodu nezbytné. Jestliže se vám nepodaří získat potřebnou dobu pojištění k datu dovršení důchodového věku, nemůže vám být tato dávka k tomuto dni přiznána. Bude vám případně přiznána teprve poté, co podmínku potřebné doby pojištění splníte (např. dalším výkonem výdělečné činnosti nebo dobrovolným pojištěním), tzn. k pozdějšímu datu, než je datum dovršení vašeho důchodového věku.
            Zpět na začátek


            Kolik let pojištění potřebuji, aby mi vznikl nárok na starobní důchod?

            Odpověď na vaši otázku závisí na kalendářním roce, v němž dosáhnete důchodového věku. Podrobnosti naleznete zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm.
            Zpět na začátek


            Kde a jakým způsobem lze získat informace o době důchodového pojištění, kterou jsem v rámci svého života získal? Co mám udělat, abych získal informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP)?

            Občané mohou požádat o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (dále jen „informativní list“) písemně na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5; v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem na adresu e-podatelny: posta@cssz.cz nebo datovou zprávou zaslanou prostřednictvím informačního systému datových schránek do datové schránky ČSSZ ID: 49kaiq3. Pro účely žádosti o informativní  list je možné použít tento tiskopis.

            Další možností jak zažádat o informativní list je prostřednictvím aplikace ePortál ČSSZ na adrese: eportal.cssz.cz, a to pomocí služby Žádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištění (mohou využít pouze osoby, které mají datovou schránku fyzické osoby) nebo odesláním tiskopisu Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění. Tiskopis lze na ePortále ČSSZ rovněž vyplnit a vytisknout (mohou využít osoby, které nevlastní datovou schránku). Tento vytištěný formulář mohou občané odeslat prostřednictvím České pošty.

            Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. ČSSZ mu ho pošle do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní osobní list zaslán. Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ, od roku 1986 také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, včetně celkového součtu evidované doby pojištění a součtu náhradních dob. Informativní list dále obsahuje přehled a celkový počet neevidovaných dob, které chybí mezi první a poslední vykázanou dobou pojištění.

            Bližší informace o informativním osobním listu důchodového pojištění jsou zveřejněny na webu ČSSZ zde: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodoveho-pojisteni.htm.


            Zpět na začátek


            Jsem osoba pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby - jak mi bude tato doba péče zhodnocena při výpočtu důchodu?

            Doba takové péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Osobou, o níž je pečováno, však musí být osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I mladší 10 let, popř. osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV jakéhokoliv věku (ust. § 5 odst. 2 písm. e) zákona o důchodovém pojištění). Doba péče o jiné osoby není považována za dobu důchodového pojištění. Další podmínkou hodnocení je, že pečující osoba musí žít s osobou opečovávanou v domácnosti; podmínka domácnosti se ovšem nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu (tzn. manžela, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené popř. svěřené rozhodnutím příslušného orgánu do péče nahrazující péči rodičů, dále sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a nebo osobu, která je v některém z uvedených vztahů k manželu pečující osoby).
            Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše. Navíc, zasahuje-li do rozhodného období (období, ze kterého je zjišťována výše výpočtového základu pojištěnce), považuje se v plném rozsahu za dobu vyloučenou, tj. výdělky osoby dosažené v předchozím nebo následném období výdělečné činnosti nejsou rozmělňovány do období, kdy z důvodu péče o osobu závislou nebylo dosahováno adekvátních příjmů.
            Doba této péče se prokazuje rozhodnutím OSSZ/PSSZ/MSSZ o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče.
            Zpět na začátek


            Pečuji o dítě, jaké jsou podmínky pro zápočet doby této péče při výpočtu důchodu?

            Podmínkou pro zápočet doby péče o dítě je osobní péče o dítě do 4 let věku dítěte, a ta se započítává jako náhradní doba pojištění. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v § 20 odst. 1 uvádí, že dítětem je pro účely tohoto zákona dítě vlastní nebo osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

            Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje:

              dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

              dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem,

              dítě manžela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost,

              dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám,

              dítě, jež bylo převzato do péče na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem

              dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy.

            Zpět na začátek

            Kde dohledám a jak prokážu chybějící doby pojištění? Kde mohu došetřit dobu pojištění, kterou nemám uvedenu na IOLDP?

            „Chybějící dobou pojištění“ se rozumí taková doba pojištění, která sice byla osobou řádně získána, ale chybí o ní záznam v evidenci ČSSZ, bez něhož nelze takovou dobu osobě zhodnotit pro účely nároku a výše dávky důchodového pojištění. K informování občana o záznamech v evidencích ČSSZ slouží tzv. informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), o jehož vyhotovení a zaslání může každý ČSSZ požádat. Způsob dohledávání a prokazování se liší v závislosti na tom, z jakého titulu (ve smyslu ust. § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) byla doba pojištění získána.
            V této souvislosti nastává nejčastěji problém s prokázáním doby zaměstnání a to z důvodu nesplnění povinnosti zaměstnavatele vyhotovit řádně a včas za svého zaměstnance evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a odeslat jej ČSSZ. Zjistí-li osoba z IOLDP, že v evidenci ČSSZ chybí záznam o době jejího zaměstnání, může se nejprve obrátit na tehdejšího zaměstnavatele, aby dodatečně svoji povinnost vyhotovit ELDP splnil. Může též požádat místně příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, aby ve smyslu ust. 6 odst. 4 písm. u) zákona č. 582/1991 Sb. převzala na sebe plnění povinnosti zaměstnavatele v tomto smyslu a vyhotovení ELDP sama zajistila. Nepodaří-li se ani tímto způsobem dobu zaměstnání prokázat, mohou za důkaz posloužit jakékoli náhradní doklady (např. pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky z daného období, kopie mzdových listů atp.) má-li je pojištěnec k dispozici. K prokázání doby pojištění (nikoliv výše příjmů) lze použít též čestného prohlášení žadatele o důchod a nejméně dvou svědků. Tyto náhradní doklady se předkládají až v rámci řízení o důchod.
            Co se týče prokazování neevidovaných dob pojištění z jiných titulů (studium, vojenská služba, péče o dítě atp.), doporučuje se osobám obrátit se s žádostí o podrobnější informaci na místně příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ.
            Zpět na začátek

            Jak prokázat vyslání ke studiu na SŠ nebo VŠ do ciziny před rokem 1990?

            Osobám, které byly ke studiu na střední nebo vysoké škole v cizině vyslány před 1. 5. 1990, se doba studia hodnotí jako česká doba důchodového pojištění za podmínek stanovených českými právními předpisy. Potvrzení o vyslání ke studiu do ciziny lze získat prostřednictvím Domu zahraniční spolupráce, Na Poříčí 1035/4, 110 00 Praha 1 a je možné o něj požádat e-mailem zaslaným na adresu: aia@dzs.cz. Bližší informace o tom, které údaje jsou potřebné pro vystavení tohoto potvrzení, je možné získat na webových stránkách Domu zahraniční spolupráce http://www.dzs.cz/cz/akademicka-informacni-agentura/potvrzeni-o-studiu-v-zahranici/.

             


            Výše a výpočet důchodu
             


            Jak se mohu v předstihu dozvědět, jak vysoký důchod mi bude přiznán

            O nároku pojištěnce na důchod rozhoduje ČSSZ na základě řádně vyplněné a vybavené žádosti o důchod, která byla sepsána na OSSZ/PSSZ/MSSZ na předepsaném tiskopisu. Předběžné výpočty důchodů provádí klientské centrum ČSSZ při pražském ústředí. Každý občan má možnost ČSSZ písemně požádat, aby mu vyhotovila podle své evidence informativní osobní list důchodového pojištění. Na podkladě takto získaných údajů si pak může sám, pomocí věkové kalkulačky a důchodové kalkulačky umístěné na webových stránkách ČSSZ - viz www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/duchodova-kalkulacka/kalkulacka-pro-orientacni-vypocet-starobniho-duchodu.htm - provést informativní výpočet svého starobního, případně předčasného starobního důchodu.
            Zpět na začátek


            Co jsou náhradní doby pojištění? Jak se hodnotí pro účely nároku na důchod a jeho výše?

            Samotná skutečnost, že osoba nevykonává výdělečnou činnost ještě nemusí znamenat, že není účastna důchodového pojištění. Ačkoliv důchodový systém ČR je vybudován na pojistném principu, uplatňuje se v něm též princip zabezpečovací – na některé situace se nahlíží jako na dobu účasti na pojištění, přestože za ni do systému nebylo odvedeno pojistné. Hovoříme o tzv. náhradních dobách pojištění.
            Za náhradní dobu pojištění zákon o důchodovém pojištění považuje:

            1. dobu soustavné přípravy na budoucí povolání na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let, pokud byla získána v období před 1. 1. 2010,
            2. dobu vedení osoby v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud této osobě náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též dobu, po kterou tato podpora nenáleží s tím, že z doby před dosažením věku 55 let se z posledně uvedené doby započítává jen 1 rok, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, která se kryje s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,
            3. dobu teoretické a praktické přípravy osoby se zdravotním postižením na zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
            4. dobu výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR (nejde-li o vojáky z povolání),
            5. dobu výkonu civilní služby získanou do roku 2004,
            6. dobu péče o dítě ve věku do 4 let,
            7. dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I mladší 10 let a dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV jakéhokoliv věku, pokud spolu tyto osoby žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,
            8. dobu, po kterou je osoba poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
            9. dobu po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan nepřivodil úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění, dobu karantény nařízené v době této výdělečné činnosti nebo ochranné lhůtě, dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.

            Z hlediska hodnocení pro důchodové účely lze výše uvedený katalog náhradních dob rozdělit do dvou skupin:

            • doby uvedené pod body 4., 6. a 7. (vojna, péče o dítě a péče o závislé osoby) – tyto doby se pro účely nároku i výše důchodu hodnotí plně, tzn. 100 %.
            • ostatní doby – tyto doby se pro účely výše důchodu hodnotí pouze z 80 %; pro účely nároku na důchod se hodnotí plně, tj. ze 100 %, jestliže byly získány v období do 31. 12. 2009. Byly-li získány po tomto datu, hodnotí se z 80 % i pro účely nároku na důchod.

            Zpět na začátek


            Jak se vypočítává výše důchodu a co ji ovlivňuje?

            Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny důchody a v roce 2016 činí 2 440 Kč. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu (1,2 % výpočtového základu, pokud se bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření v období let 2013 - 2015). Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Ten (zjednodušeně řečeno) tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Jednotlivé roční příjmy se násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců v jednotlivých letech. Koeficienty se každoročně mění v závislosti na vývoji růstu průměrné mzdy. Do důchodu se započítávají všechny příjmy, z nichž je odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Nezapočítává se do 31. 12. 2011 příjem z dohody o provedení práce, protože tato činnost tehdy nezakládala účast na pojištění. Od 1. 1. 2012 se započítává i příjem z této dohody, jestliže dosahuje alespoň 10 001 Kč měsíčně Započítává se i náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, a to i přesto, že se z ní pojistné neplatí.
            Zpět na začátek


            Proč ČSSZ neprovádí předběžný výpočet důchodu?

            Výše důchodu je závislá na každoročně se měnících parametrech, takže předběžnou výši důchodu by bylo možné přesněji stanovit pouze pro důchody přiznávané v aktuálním roce.

            ČSSZ však nabízí svým klientům nástroj pro výpočet informativní výše starobního (předčasného starobního) důchodu - na webových stránkách ČSSZ je k dispozici důchodová kalkulačka. Údaje, které o délce doby pojištění, vyměřovacích základech či vyloučených dobách od roku 1986, které je třeba do kalkulačky manuálně dosadit, jsou obsahem informativního listu důchodového pojištění). Občané, kteří disponují datovou schránkou, mohou využít službu informativní výpočet starobního důchodu, která je k dispozici na ePortále ČSSZ. Potřebné údaje o dobách pojištění, vyměřovacích základech či vyloučených dobách od roku 1986 se v rámci této služby automaticky doplní. Webová důchodová kalkulačka, či služba ePortálu je určena občanům, kteří dosáhnout důchodového věku v horizontu 5 let.    

            Právní předpisy nestanoví povinnost ČSSZ provádět předběžné výpočty důchodů. Kapacita ČSSZ je plně vytížena plněním úkolů, které ji v oblasti důchodového pojištění ukládá zákon.
            Zpět na začátek


            Jak se zvyšuje starobní důchod při souběhu s příjmem z výdělečné činnosti? Jak se v takovém případě důchod přepočítává?

            Od 1. 1. 2010 stanoví zákon nově možnost požádat o úpravu (zvýšení) procentní výměry starobního důchodu přiznaného podle § 29 odst. 1 nebo 3 (popř. § 74, 74a, 76 a 94) zákona o důchodovém pojištění v případech, kdy pojištěnec po přiznání starobního důchodu vykonává výdělečnou činnost při současném čerpání výplaty této dávky (vztahuje se až na dobu výdělečné činnosti po 31. 12. 2009). Jestliže si důchodce zvolí pobírání důchodu ve výši jedné poloviny (polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry), zvýší se mu starobní důchod o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Pokud bude důchodce pobírat důchod v plné výši, důchod se bude navyšovat o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Požádal-li starobní důchodce o zastavení výplaty důchodu z důvodu výkonu výdělečné činnosti, zvyšuje se jeho důchod podle stejných pravidel, jaká platila do konce roku 2009, tedy o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti bez pobírání důchodu. Totéž platí pro poživatele předčasného starobního důchodu po dovršení důchodového věku. Do celkového počtu dní (90, 180, 360) se nezapočítávají doby dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny ani jakékoliv neplacené volno. Žádost o zastavení výplaty/snížení výplaty na polovinu/uvolnění/úpravu starobního důchodu je možno podat na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu.
            Zpět na začátek


            Jak a kdy mohu uplatnit žádost o zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost při současném pobírání důchodu?

            Žádost o zastavení výplaty/snížení výplaty na polovinu/uvolnění/úpravu starobního důchodu je možno podat na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu. Jestliže si důchodce zvolí pobírání důchodu ve výši jedné poloviny, je možno požádat o úpravu (zvýšení) výše důchodu hned poté, co je získáno potřebných 180 dnů výdělečné činnosti. Pokud důchodce pobírá důchod v plné výši, může požádat o úpravu výše důchodu poté, co získá alespoň 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti.


            Zpět na začátek

            Budou se zvyšovat důchody? A o kolik?

            Důchody se od 1. 1. 2012  zvyšují (valorizují) na základě vyhlášky MPSV, která se publikuje ve Sbírce zákonů. Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti.

            Podle vyhlášky MPSV č. 244/2015 Sb. se od lednové splátky roku 2016 zvyšuje základní výměra všech důchodů vyplácených z českého důchodového systému, přiznaných před 1. lednem roku 2016. Základní výměra důchodu se zvyšuje o 40 Kč z částky 2 400 na částku 2 440 Kč. Procentní výměra důchodu se nezvyšuje.

            Zpět na začátek


            Co mám dělat, když nesouhlasím s výší důchodu?

            Na jak vysoký starobní důchod máte nárok, se dozvíte z písemného rozhodnutí, které Vám zaslala ČSSZ na základě podané žádosti o dávku důchodového pojištění. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete podat písemné námitky do 30-ti dnů ode dne jeho doručení, a to buď přímo k ČSSZ, nebo prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ. O námitkách rozhoduje ČSSZ, přičemž může rozhodnout i v neprospěch účastníka. Proti rozhodnutí o námitkách je přípustná žaloba ve správním soudnictví. Žalobu je  nutno podat u místně příslušného krajského soudu do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách.
            Zpět na začátek


            Výplata důchodu
             

            Je možné, aby například člen rodiny mohl vyzvednout na poště důchod příbuzného, který je v nemocnici?

            Pokud chce příbuzný vyzvednout důchod za nemocného důchodce, musí požádat obecní úřad v místě bydliště důchodce, aby ho ustanovil tzv. zvláštním příjemcem. Obecní úřad je povinen této žádosti vyhovět v případě, že si důchodce není schopen důchod sám vyzvednout. Důchodce s tím musí souhlasit. Pokud by byl důchodce dlouhodobě hospitalizován, pošta mu pošle důchod do nemocnice (na základě žádosti příjemce důchodu – důchodce nebo zdravotnického zařízení). Důchod může být také po dobu 3 měsíců uložen na poště, po uzdravení si jej může důchodce sám vyzvednout.
            Zpět na začátek


            Jaký je způsob výplaty důchodů?

            Výplata důchodu je prováděna těmito základními způsoby:

              v hotovosti prostřednictvím pošty,
              Zvolil-li si důchodce tento způsob výplaty, přičemž jde o důchod přiznaný po 31. 12. 2009, je povinen hradit ČSSZ náklady za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Na tuto skutečnost je žadatel o důchod vždy upozorněn při sepisování žádosti o důchod na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.
              Tato úhradová povinnost se však nevztahuje na důchodce, jimž byl důchod přiznán od data spadajícího do období po 31. 12. 2009, avšak od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský) z důchodového pojištění. Úhradová povinnost se rovněž nevztahuje na osoby, kterým byl důchod přiznán od data spadajícího do období před 1. 1. 2010, byť by k vydání rozhodnutí došlo až po tomto datu (zpětné přiznání důchodu).

              bezhotovostně na účty u peněžních ústavů,

              hromadným poukazem do zařízení sociálních služeb.

            Zpět na začátek

            Proč jsem neobdržel výplatu důchodu?

            Je více důvodů, např. zánik nároku na důchod, byl vydán exekuční příkaz, dochází ke změně ve výplatě důchodu a výplata důchodu je realizována mimo stanovenou splatnost důchodu, atd.
            Zpět na začátek

            Proč trvá změna výplaty důchodu tak dlouho?

            V souladu s ustanovením § 64 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty důchodu.
            U žádosti o změnu způsobu výplaty důchodu, tzn. z České pošty na účet a obráceně, obecně platí, že zpracování změny závisí na datu doručení žádosti a stanoveném výplatním termínu důchodu. Od toho se odvíjí technologické možnosti zpracování výplat důchodů v ČSSZ a u externích partnerů. Většina změn je realizována nejpozději od 2. výplatního měsíce následujícího po datu doručení.
            Zpět na začátek

            Jak převedu výplatu důchodu na účet, případně na poštu?

            Výplata důchodu poukazem na účet je v ČSSZ Praha realizována pouze v těch případech, kdy příjemce důchodu o tento způsob výplaty požádá prostřednictvím předepsaného tiskopisu potvrzeného bankou. Tiskopisy žádostí je možné získat na OSSZ/PSSZ/MSSZ a z webových stránek ČSSZ viz zde: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm

            Od 1. 1. 2015 jsou žádosti nově k dispozici na ePortálu ČSSZ v sekci Tiskopisy/Pro poživatele důchodu – více viz: http://www.cssz.cz/cz/eportal

            Zrušení výplaty důchodu poukazem na účet a zařízení výplaty v hotovosti prostřednictvím pošty se provádí na základě požadavku příjemce důchodu a to prostřednictvím tiskopisu, případně na základě písemné žádosti.
            Při změně čísla účtu doporučujeme se zrušením původního účtu vyčkat až do zařízení výplaty důchodu na nový účet, aby nedošlo k neočekávanému přerušení výplaty důchodu.  
            Zpět na začátek

            Kdo za mne může přebírat důchod, který si nemohou ze zdravotních důvodů přebrat sám?

            Pošta provádí výplaty důchodů v souladu s Poštovními pravidly – Důchodová služba. Na základě příslušného ustanovení pravidel může pošta vyplatit důchod i jiné osobě než důchodci. Jinou osobou je: manžel – manželka, zákonný zástupce – opatrovník - zvláštní příjemce (o ustanovení zvláštního příjemce rozhoduje obecní úřad v souladu se zákonem č. 582/1991 Sb.), ošetřující osoba. Více viz odpověď na dotaz „Je možné, aby například člen rodiny mohl vyzvednout na poště důchod příbuzného, který je v nemocnici“.
            Zpět na začátek

            Mám zařízenou výplatu důchodu na účet, kde mohu získat potvrzení o výši důchodu?

            Potvrzení o výši a druhu pobíraného důchodu u výplat důchodů zařízených poukazem na účet může vydat jen správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa bydliště, případně přímo ČSSZ. Žádost o vystavení potvrzení lze odeslat i elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ (Služby pro pojištěnce/Potvrzení o výši a druhu pobíraného důchodu) – více viz: http://www.cssz.cz/cz/eportal
            Zpět na začátek

            Je možné změnit splatnost důchodu?

            Splatnosti důchodu určuje ČSSZ (plátce dávky) tak, aby byly výplaty rovnoměrně rozloženy do sudých dnů 2 – 24 příslušného výplatního měsíce. Výjimkou jsou splatnosti 2 a 4, u kterých dochází k postupné redukci na minimum.Důvodem rovnoměrného rozložení je plynulé technologické zajištění těchto výplat jak ze strany ČSSZ, tak i ze strany výplatních partnerů, vytvoření předpokladu pro plynulé a rovnoměrné zpracování změn a rovnoměrné čerpání finančních prostředků.Splatnosti 2 a 4 jsou omezovány ze dvou důvodů - jednak proto, že působí problémy ČSSZ na přelomu roku (finanční prostředky mohou být čerpány až v roce výplaty). Ale hlavně z toho důvodu, že tyto výplatní termíny působí problémy i klientům – prostředky na účet mohou být připsány již v měsíci předcházejícím měsíc výplaty a klienti ztrácí výhody dané bankovními produkty za předpokladu pravidelného měsíčního příjmu.S přihlédnutím k těmto zásadám lze vyhovět požadavkům klientů na konkrétní splatnost pouze v dále uvedených situacích:

            • Klient uvede požadavek na konkrétní splatnost v první uplatněné žádosti o důchod
            • Oba manželé požadují výplatu ve stejný den
            • Dochází ke změně druhu pobíraného přímého důchodu (např. invalidního na starobní) a klient zároveň požaduje změnu splatnosti. 
            • Klient se platností 2 a 4 žádá o vyšší splatnost
            V ostatních případech žádosti o změnu splatnosti ČSSZ zamítá.O změnu splatnosti žádají obvykle klienti s výplatou na účet, kteří mají vysokou splatnost (například 24), důchod je jejich jediným zdrojem příjmu a požadují změnu na nižší splatnost (například 10) z důvodu zajištění finančního zdroje pro placení trvalých příkazů z účtu. Tito klienti si obvykle neuvědomují, že takováto změna splatnosti je spojena s vyúčtováním, které zajištění požadovaného finančního zdroje bezprostředně neumožní - viz následující příklad změny splatnosti z 24. na 10. den v měsíci:
            • důchod je vyplacen 24. 9. (důchody se vyplácejí dopředu, tato výplata je za období od 24. 9. do 23.10.)
            • další lhůtová výplata s novou splatností může následovat až 10. 11.
            • 24. 10. klient obdrží pouze doplatek za období od 24. 10. do 9. 11., nejedná se o splátku celého důchodu, ale pouze o její poměrnou část vzhledem k vyúčtovávanému období


            Námitky/odvolání
             

            Jak a kde uplatnit námitky proti rozhodnutí ČSSZ?

            Řízení o námitkách ve věcech důchodového pojištění bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2010 zákonem č. 479/2008 Sb. Námitky lze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Námitky se podávají písemně orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž jsou určeny, jméno a příjmení účastníka řízení (adresáta námitkami napadeného rozhodnutí), datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování a podpis osoby, která je činí. Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje (číslo jednací a datum vydání), v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Námitky lze podat též u OSSZ/PSSZ/MSSZ. Účinky včasného podání námitek jsou zachovány, byly-li podány OSSZ/PSSZ/MSSZ ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení napadeného rozhodnutí. Právní úprava řízení o námitkách je obsažena především v ustanovení § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podání obsahující námitky ČSSZ posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Obsah podání nesmí být hrubě urážlivý. V případě takového podání může ČSSZ uložit tomu, kdo je učinil, pořádkovou pokutu až do výše 50 000,- Kč.

            Zpět na začátek

            Jak mohu podat odvolání (námitky), když nesouhlasím s posouzením svého zdravotního stavu od posudkového lékaře a kdo ho bude projednávat?

            Námitky nelze uplatnit samostatně proti posudku posudkového orgánu, kterým je v případě posuzování invalidity OSSZ/PSSZ/MSSZ, ani proti učiněnému posudkovému závěru. Lze je uplatnit pouze proti rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu, které je na podkladě posudku vydáno. V případě, že účastník řízení podá námitky proti posudku lékaře OSSZ/PSSZ/MSSZ, považuje ČSSZ tyto námitky za nepřípustné, neboť lze podat písemné námitky výhradně proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění, a to teprve poté, co správní orgán rozhodnutí vydal. Posudek o invaliditě je pouze podkladem pro vydání rozhodnutí. Nepřípustné námitky správní orgán zamítne. Pokud účastník řízení nesouhlasí s výsledkem posouzení zdravotního stavu, vyčká doručení rozhodnutí o invalidním důchodu, proti němuž následně může podat námitky. Kromě označení rozhodnutí, které napadá, číslem jednacím a datem vydání, uvede v námitkách důvody, pro které považuje posudkový závěr lékaře OSSZ za nesprávný. Poučení o postupu při podání námitek je součástí každého rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení. Posouzení zdravotního stavu v námitkovém řízení provádějí lékaři ČSSZ určení k posuzování pro účely řízení o námitkách, kteří jsou organizačně odděleni od lékařů OSSZ/PSSZ/MSSZ a nepodílejí se na zpracování posudků OSSZ/PSSZ/MSSZ, na jejichž základě jsou vydávána rozhodnutí ČSSZ.

            Zpět na začátek

            Jaké lhůty má ČSSZ k vydání rozhodnutí o námitkách?

            Rozhodnutí o námitkách je třeba vydat nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly námitky ČSSZ jako věcně příslušnému orgánu doručeny, včetně případů, kdy jsou postoupeny OSSZ, PSSZ, MSSZ. Závisí-li rozhodnutí o námitkách na posouzení zdravotního stavu, prodlužuje se tato lhůta o 60 dnů. Pokud je v řízení o námitkách doručováno veřejnou vyhláškou, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, lze lhůtu pro vydání rozhodnutí prodloužit o dalších 30 dnů. Lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového pojištění (zabezpečení).

            Může být na základě rozhodnutí o námitkách změněno původní rozhodnutí v neprospěch účastníka řízení?

            Na řízení o námitkách jsou podpůrně aplikována jednotlivá ustanovení správního řádu. Z této aplikace zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, výslovně vylučuje použití § 90 odst. 3 správního řádu. Dle tohoto ustanovení odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem. V řízení o námitkách tak může být rozhodnutí změněno i v neprospěch toho, kdo námitky podal.  


            Exekuce
             

            Kolik mám ještě uhradit na exekuci, kterou mám na důchod?

            Na tento dotaz nelze odpovědět obecně. Dlužník je informován orgánem vydávajícím exekuční titul o výši pohledávky. ČSSZ písemně informuje dlužníka o zahájení provádění exekučních srážek z důchodu a o výši prováděných srážek. ČSSZ nevyplývá ze žádného zákonného ustanovení povinnost průběžně informovat dlužníka o zůstatku dluhu.
            Zpět na začátek

            Proč jsem neobdržel rozhodnutí o úpravě důchodu ve vztahu k exekuci?

            ČSSZ nevydává rozhodnutí o zařízení srážek z důchodu dlužníka. Dlužníka písemně informuje „Oznámením o provádění srážek z důchodu“ o exekučním titulu, na základě kterého jsou zahájené srážky, o datu zahájení srážek, výši prováděných srážek a o počtu zohledněných vyživovaných osob. Nejčastějším důvodem, proč klient oznámení neobdrží, je jeho nedoručitelnost (např. při změně adresy, kterou klient ČSSZ včas neoznámil).
            Zpět na začátek

             

            Jak dlouho budu mít exekuci na důchod?

            Exekuční srážky se provádějí do úplné úhrady pohledávky včetně příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení, náklady exekuce, náklady předchozího řízení, atd.).
            Zpět na začátek

            Proč mám exekuci na důchod, když nic nedlužím?

            ČSSZ vystupuje v exekučním řízení pouze jako plátce mzdy a je vázaná rozhodnutím orgánu, který srážky nařídil. Nemá možnost srážky zastavit nebo jejich výši měnit. S požadavky v tomto směru je nutné se obracet na orgán, který výkon rozhodnutí nařídil.
            Zpět na začátek

            Proč mi jsou prováděny exekuční srážky, když vydaný exekuční titul dosud nenabyl právní moci?

            ČSSZ  jako plátce důchodu, je povinna zahájit exekuční srážky z důchodu dlužníka ihned poté, co jí byl doručen exekuční titul. Nabytí právní moci nemá pro zahájení exekučních srážek odkladný účinek.
            Zpět na začátek


            Evidenční list důchodového pojištění (ELDP)
             

            Jak se vyplňuje ELDP?

            Tiskopisy ELDP jsou vydávány ve dvou podobách, a to:

              Tiskopis třídílný (tři spojené listy), který se vyplňuje na psacím stroji. Musí se jednat o psací stroj běžného typu písma. Všechny výtisky musí být opatřeny podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce zaměstnavatele a jeho razítkem.
              Tiskopis jednodílný (jeden list), který se vyplňuje za využití výpočetní techniky. Zaměstnavatel k jeho vyplnění využijí program pro vyplňování ELDP, který je volně uživatelům k dispozici na webové stránce ČSSZ. Využitím tohoto programového zabezpečení je organizacím umožněno přímé vyplnění údajů na obrazovce a provedení tisku potřebných údajů na předepsaný formulář ELDP (tj. originální tiskopis ČSSZ v barevném provedení) a dále program umožní tisk dvou stejnopisů (pro organizaci a pojištěnce).
            Vlastní postupy vyplňování jednotlivých údajů do ELDP jsou upraveny ve Všeobecných zásadách pro vyplňování ELDP a v Metodické pomůcce pro vyplňování ELDP, které jsou k dispozici na všech OSSZ/PSSZ/MSSZ i na webových stránkách ČSSZ zde.


            Zpět na začátek

            Jakým způsobem předávat ELDP cizinců, kteří nemají přidělené rodné číslo?

            ELDP cizinců, kteří nemají přiděleno rodné číslo (ani evidenční číslo pojištěnce - EČP) nelze do evidence ČSSZ zasílat. Cizinec je povinen požádat o přidělení rodného čísla Ministerstvo vnitra ČR. Na přechodnou dobu (do přidělení RČ) pro takového cizince požádá zaměstnavatel prostřednictvím příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ o přidělení EČP. K Žádosti o přidělení EČP je třeba přiložit kopii dokladu totožnosti osoby, které má být EČP přiděleno (např.: cestovní pas, doklad o narození). EČP lze na ELDP uvádět do položky Rodné číslo a takto označené ELDP lze rovněž zasílat do evidence ČSSZ elektronicky. U občanů Slovenské republiky, kterým bylo RČ přiděleno do 31. 12. 1995, není nutné žádat o přidělení EČP - jejich RČ je ze strany ČSSZ akceptováno.
            Zpět na začátek


            Ostatní
             

            Na koho se vztahuje zápočet doby studia v devátém ročníku související se změnou školského zákona?

            Tato možnost se vztahuje na osoby, které ve školních letech 1959/1960 a 1960/1961 dobrovolně navštěvovaly 9. třídu základního školního vzdělávání. Absolvování 9. třídy v těchto školních letech (tj. v souvislosti s přechodem na devítiletou školní docházku, která se podle zákona č. 186/1960 Sb. začala vztahovat na všechny žáky až ve školním roce 1961/1962) se zprvu pro důchodové účely nehodnotilo jako studium na střední škole, ale jako docházka do školy základní, a proto se k němu při stanovování výše důchodu nepřihlíželo. Později však došlo k přehodnocení tohoto přístupu, a to v reakci na stanovisko MPSV učiněné v součinnosti s MŠMT. Z tohoto stanoviska jednoznačně vyplývá, že takovou docházku je třeba v souladu se zásadami analogie považovat za studium na střední škole, neboť k přijetí těchto dětí do 9. třídy nedocházelo automaticky, ale na základě úspěšně zvládnutého přijímacího řízení – předpokládalo se, že posléze navážou studiem na středních všeobecně vzdělávacích školách, které v tomto překlenovacím období zatím nebyly zřízeny.
            Oprávněným žádostem o úpravu důchodu z tohoto důvodu se proto v rámci rozhodovací praxe ČSSZ vyhovuje, a to tím způsobem, že se výše dávky upraví zpětně ke dni přiznání důchodu a žadateli se doplatí rozdíl mezi výší dávky, která měla být vyplácena, a výší skutečně vyplácenou. O příslušné úpravě výše důchodu vydá ČSSZ správní rozhodnutí. ČSSZ upozorňuje, že dojde-li při vyřizování žádosti k určitému prodlení, není třeba mít obavy, že v jeho důsledku bude žadatel jakkoliv finančně zkrácen. Rozdíl se doplatí souhrnně za období počínající datem přiznání důchodu, nejdříve lednem 2006. Jako důkaz postačí k žádosti předložit vysvědčení z takové 9. třídy. Uvedená změna interpretace se zásadně nevztahuje na absolventy 9. tříd tzv. speciálních škol, tedy škol pro mládež vyžadující zvláštní péči.
            Zpět na začátek

            Jaké změny se musí/nemusí hlásit?

            Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit ČSSZ do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu (tato ohlašovací povinnost se vztahuje i na změnu adresy, je-li důchod poukazován na účet u banky).
            Zpět na začátek

            Co se rozumí pojmem „vyloučení dob namísto hodnocení příjmů“, event. jak zjistím, co je pro mě výhodnější?

            Od 1. 1. 2010 mají pojištěnci možnost požádat, aby v situaci, kdy v rámci období rozhodného pro výpočet důchodu (v roce 2016 se jedná o období 1986 – 2015) docházelo po 31. 12. 1995 ke krytí vyloučené  doby s příjmem z výdělečné činnosti, byla při výpočtu důchodu namísto příjmů z výdělečné činnosti započtena doba vyloučená. Tento postup se může vždy týkat pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí. Žádost o tento postup se uplatňuje až při podání žádosti o důchod. Tato možnost se nevztahuje na důchody, na které vznikl nárok před 1. 1. 2010 (ust. § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění) a týká se výhradně dob po 31. 12. 1995.Upřednostnění vyloučené doby před příjmem může mít pro pojištěnce význam, pokud po určitou dobu v rámci jeho rozhodného období trvala skutečnost odpovídající vyloučené době (např. péče o dítě do 4 let věku nebo dočasná pracovní neschopnost) a zároveň v této době dosahoval příjmů, z nichž bylo odváděno pojistné na sociální zabezpečení, kteréžto příjmy byly ovšem ve svém průměru nižší než průměr příjmů dosahovaný v období před a po existenci skutečnosti odpovídající vyloučené době. Za těchto okolností by totiž ČSSZ při výpočtu důchodu zhodnotila za dané období ony nízké příjmy a k vyloučené době by nepřihlédla, což by mělo za následek snížení důchodové dávky. Žádostí o upřednostnění vyloučené doby před příjmem (ve smyslu ust. ust. § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění) může tedy pojištěnec docílit nepatrného nebo i výraznějšího zvýšení svého důchodu oproti stavu, kdy by si o takový postup nezažádal.
            Využije-li občan možnosti uvedené v ust. § 16 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění a zvolí si při sepisování žádosti o důchod, aby mu v rámci období rozhodného pro výpočet důchodu byly místo dosažených příjmů započteny vyloučené doby, je nezbytné, aby v žádosti uvedl, kterých dob a kterých kalendářních roků se má tento postup týkat. Oprávněný, který o podobný postup nepožádal při sepisování žádosti o důchod, může tak učinit ještě do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Na základě této žádosti vydá ČSSZ nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Tuto žádost může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu, přičemž může požadovat i návrat k upřednostnění příjmu před vyloučenými dobami (ust. § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb.).V návaznosti na tuto možnost jsou zaměstnavatelé povinni na žádost orgánu sociálního zabezpečení oznámit výši příjmů zúčtovaných v době, kterou si pojištěnec přeje dle výše citovaného ustanovení vyloučit (na základě obecného ustanovení § 35a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.). Jedná se výhradně o období po 31. 12. 1995. Pro orgán sociálního zabezpečení je nezbytné znát výši těchto příjmů, neboť tyto je nutno odečíst z příjmů vykázaných zaměstnavatelem v celkovém úhrnu za daný kalendářní rok na ELDP. Ke komunikaci mezi OSSZ/PSSZ/MSSZ a zaměstnavatelem byl vytvořen speciální tiskopis obsahující tabulku předvyplněnou pracovníkem OSSZ/PSSZ/MSSZ, do níž zaměstnavatel ve vymezeném prostoru pouze doplní relevantní údaje o příjmech a tiskopis vrátí OSSZ/PSSZ/MSSZ (sám popř. prostřednictvím zaměstnance).
            Zpět na začátek

            Co jsou vyloučené doby?

            Vyloučené doby upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Vyloučenými dobami jsou např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba studia do konce roku 2009, doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby v určitém stupni závislosti, od 1. 1. 2013 též doba pobírání tzv. „předdůchodu“.
            Společným znakem vyloučených dob je to, že jde v jistém ohledu o sociální události, v jejichž průběhu nebývá dosahováno příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů připadajících na vyloučené doby (VD) odečítá od celkového počtu dnů (CPD), na který se rozpočítává průměr výdělků dosahovaných v rozhodném období. Tím se docílí toho, aby při výpočtu denního (a následně měsíčního) průměru příjmů (DPP) byl celkový souhrn příjmů dosažených v rozhodném období (CSP) rozpočítáván pouze na dny spadající do rozhodného období, v nichž byla výdělečná činnost vykonávána, a nikoliv tedy na dny, v nichž trvala sociální událost odpovídající vyloučené době, tzn. v nichž nebylo příjmů dosahováno. To má výrazně pozitivní dopad na konečnou výši důchodové dávky.Vzorec: DPP = CSP/(CPD – VD)V životě ovšem mohou nastat situace, kdy osoba, u níž nastala sociální událost odpovídající vyloučené době, zároveň vykonává výdělečnou činnost, při níž dosahuje nízkých příjmů, ze kterých je ovšem odváděno pojistné (např. žena pečující o dítě do 4 let věku si přivydělává 3 000 Kč/měsíčně roznášením letáků, a to na základě dohody o pracovní činnosti). Za těchto okolností je podle zákona třeba upřednostnit při výpočtu výše důchodu dosažené příjmy před vyloučenou dobou, což se negativně odrazí na výši důchodové dávky. Nově mají pojištěnci možnost požádat, aby ČSSZ v takovém případě naopak upřednostnila vyloučenou dobu před příjmem, čímž bude výše důchodu pozitivně ovlivněna; bez žádosti občana však ČSSZ tento postup aplikovat nebude. Tato možnost se ovšem týká pouze důchodů, na které vznikl nárok po 31. 12. 2009.

            Zpět na začátek

            Z informativního osobního listu důchodového pojištění jsem zjistil/a nesrovnalosti

            Zjistíte-li nesrovnalosti mezi údaji v evidenci ČSSZ a skutečností, je vhodné, abyste se nejprve obrátil/a na svého tehdejšího zaměstnavatele, upozornil/a jej na pravděpodobné nesplnění jeho zákonné povinnosti v oblasti evidenčních listů a požádal/a o zaslání evidenčního listu ČSSZ.Není-li tento postup možný, například proto, že zaměstnavatel odmítá v této záležitosti spolupracovat nebo proto, že již neexistuje, můžete se obrátit na nejbližší OSSZ/PSSZ/MSSZ.  OSSZ/PSSZ/MSSZ u zaměstnavatele sama zabezpečí splnění jeho povinnosti, případně, není-li to možné, zahájí řízení o převzetí plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového pojištění (ve smyslu ust. § 6 odst. 4 písmo u) zákona č. 582/1991 Sb.).OSSZ/PSSZ/MSSZ rovněž může zaměstnanci pomoci při zjištění adresy archivu u zaniklých zaměstnavatelů. Pokud archiv zjistit nelze, je možno vyhotovit náhradní ELDP (popř. provést rekonstrukci původního evidenčního listu) - to však pouze za předpokladu, že již byly využity všechny zákonné prostředky k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zákonem č. 582/1991 Sb. Rekonstrukce ELDP přichází v úvahu pouze v případě, že OSSZ/PSSZ/MSSZ má podklady pro tuto rekonstrukci nebo tyto doklady předloží sám občan. Doklady, jimiž lze doložit dobu trvání výdělečné činnosti, dobu trvání pojištění, hrubé výdělky a vyměřovací základy, které napomohou rekonstrukci evidenčního listu, mohou být zejména:

            • pracovní smlouvy, doklady o rozvázání pracovněprávního vztahu,
            • výplatní pásky,
            • mzdové listy,
            • zápočtové listy,
            • potvrzení o době trvání pracovněprávního vztahu poskytnuté bývalým zaměstnavatelem nebo archivem,
            • legitimace ROH, pokud jsou v ní vylepeny známky o placení příspěvků v jednotlivých měsících,
            • potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň,
            • fotokopie přehledu o příjmech poživatele částečného invalidního důchodu apod.
            Jako krajní řešení lze využít i možnost prokázání doby zaměstnání prohlášením dvou svědků, nejlépe bývalých spoluzaměstnanců. K tomu účelu je možno využít tiskopis "Prohlášení o dobách zaměstnání" který je možno obdržet přímo na OSSZ/PSSZ/MSSZ, popř. stáhnout z webových stránek ČSSZ (www.cssz.cz). Toto prohlášení je možno sepsat kdykoliv během života pojištěnce, předkládá se však až v rámci šetření prováděného ČSSZ po podání žádosti občana o dávku důchodového pojištění.Není však vhodné vyčkávat s doplněním potřebné evidence až do zahájení řízení o přiznání dávky důchodového pojištění. Vlivem času totiž postupně dochází k úbytku důkazních prostředků (zničení listin, úmrtí nebo zapomínání svědků), a proto může být prokazování rozhodných skutečností mnohem problematičtější, riziko neúspěšnosti se každým dnem zvyšuje. Doporučením je proto započít s opatřováním těchto důkazních materiálů a zahájit tak proces vedoucí k doplnění důchodové evidence občana co nejdříve.


            Zpět na začátek

            Jak se nyní hodnotí dopočtená doba?

            Při výpočtu výše invalidního důchodu se tradičně přihlíží též k tzv. dopočtené době, tedy době ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku. Pro účely stanovení dopočtené doby se však nebere v úvahu skutečný důchodový věk pojištěnce, ale důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.Od 1. 1. 2010 jsou zákonem upravena pravidla zápočtu dopočtené doby - hodnotí se (až na výjimky) jen v takovém poměru, v jakém je součet dnů české doby pojištění získaných v období od dosažení 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod vůči celkovému počtu dnů v tomto období.Podle ust. § 41 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění platí, že dopočtená doba se započte:
            a) plně,

              je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo,
              vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo
              doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce,
            b) ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.Pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia.Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

            Zpět na začátek

            Jakým dokladem mohu prokázat studium na střední škole, vyšší odborné škole, vysoké škole?

            K prokázání doby studia pro účely důchodového pojištění lze použít:

              školní vysvědčení (stačí závěrečné vysvědčení vydané v posledním roce studia) nebo potvrzení o návštěvě školy s uvedením doby od-do,
              výkaz o studiu na vysoké škole (tzv. index),
              doklad o studiu na vysoké škole (případně na vyšší odborné škole), který je současně dokladem pro zápočet studia na střední škole - pokud tato střední škola je předpokladem pro přijetí na vysokou školu (vyšší odbornou školu),
              výpis z archivu v těch případech, kdy škola byla zrušena a není-li vysvědčení,
              v případě, že občan nemá výše uvedené doklady a nemůže si náhradní doklady opatřit (např. z důvodu jejich zničení v důsledku živelní katastrofy), lze zcela výjimečně tuto dobu prokázat i prohlášením ověřeným dvěma hodnověrnými svědky (na tiskopisu ČSSZ 89 119 0 „Prohlášení o dobách zaměstnání“).

            Zpět na začátek


            Jak postupovat při změně bydliště?

            Záleží na způsobu výplaty důchodu. Je-li výplata důchodu prováděna v hotovosti prostřednictvím pošty, změnu trvalé adresy nahlásí příjemce důchodu kterékoliv poště, a to prostřednictvím příslušného tiskopisu (je k dispozici na poště). Pošta následně změnu adresy ohlásí ČSSZ Praha. Je-li výplata důchodu prováděna bezhotovostně převodem na účet u peněžního ústavu, příjemce důchodu změnu trvalé adresy svého bydliště oznámí ČSSZ (stačí neformálním dopisem, v němž uvede svoje rodné číslo).
            Zpět na začátek

            Jaké jsou možnosti dobrovolné účasti na důchodovém pojištění?

            Zákon o důchodovém pojištění upravuje s účinností od 1. 1. 1996 institut dobrovolného důchodového pojištění proto, aby osoba měla možnost zajistit si účast na důchodovém pojištění i v období, kdy objektivně nespadá do žádné kategorie povinně pojištěných osob (ust. § 5 zákona č. 155/1995 Sb.). Za tím účelem zákon stanoví taxativně důvody dobrovolného pojištění a též zvláštní podmínky vztahující se jednotlivě ke každému z nich. Dobrovolného důchodového pojištění tak může být účastna osoba starší 18 let, jestliže na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ podala přihlášku k účasti na pojištění. Více naleznete zde.

              Všeobecným vyměřovacím základem za rok 2014 je v souladu s vyhláškou MPSV č. 244/2015 Sb., částka 26 357 Kč, přepočítací koeficient je 1,0246.  Průměrná mzda v ČR v roce 2016 tedy činí 27 006 Kč (26 357 x 1,0246), jedna čtvrtina průměrné mzdy pak činí  6 752 Kč. Tato částka je rovněž nejnižším vyměřovacím základem pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2016. Minimální měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí v roce 2016 28 % z částky 6 752 Kč, tedy 1 891  Kč. Minimální roční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2016 pak činí 22 692 Kč.

              Uvedené minimum platí i v těch případech, kdy se osoba přihlašuje k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění zpětně (např. z titulu evidence na úřadu práce získané v roce 2006) a pojistné platí v roce 2016.

            Zpět na začátek


            Jaký je rozdíl mezi vznikem pracovního poměru a pojistného poměru?

            Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Pojistný poměr u zaměstnanců v pracovním poměru vzniká až dnem skutečného vstupu do zaměstnání. Od 1. 1. 2008 se za den vstupu do zaměstnání u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy, nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Z uvedeného je zřejmé, že vznik pracovního poměru nemusí být vždy totožný se vznikem pojistného poměru.
            Zpět na začátek


            Jaké doklady je nutno doložit pro prokázání výdělečné činnosti v souvislosti s dobou důchodového pojištění?

            Při podávání žádosti o důchod zásadně není třeba předkládat žádné doklady o těchto skutečnostech, neboť by o nich již měly existovat záznamy v evidencích ČSSZ, které jsou vedeny průběžně během života pojištěnce. V případě problému s úplností evidence ČSSZ bude občan informován individuálně jak postupovat.
            Zpět na začátek


            Jaká je možnost pojištění v době, kdy občan nevykonává žádnou výdělečnou činnost?

            Samotná skutečnost, že osoba nevykonává výdělečnou činnost, ještě nemusí znamenat, že není účastna důchodového pojištění. Ačkoliv důchodový systém ČR je vybudován na pojistném principu (prostředky na výplatu dávek jsou čerpány z fondu, ve kterém je shromažďováno odvedené pojistné vypočtené z příjmů osob výdělečně činných), uplatňuje se v něm též princip zabezpečovací – na některé situace se nahlíží jako na dobu účasti na pojištění, přestože za ni do systému nebylo odvedeno pojistné. Hovoříme o tzv. náhradních dobách pojištění. Za náhradní dobu pojištění zákon o důchodovém pojištění považuje:

            1. dobu soustavné přípravy na budoucí povolání na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let, pokud byla získána v období před rokem 1. 1. 2010,
            2. dobu vedení osoby v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud této osobě náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše tří let též dobu, po kterou tato podpora nenáleží s tím, že z doby před dosažením věku 55 let se z posledně uvedené doby započítává jen 1 rok,
            3. dobu teoretické a praktické přípravy osoby se zdravotním postižením na zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
            4. dobu výkonu vojenské služby v ozbrojených silách ČR (nejde-li o vojáky z povolání) a do roku 2004 též dobu výkonu civilní služby,
            5. dobu péče o dítě ve věku do 4 let,
            6. dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I mladší 10 let a dobu osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II-IV jakéhokoliv věku, pokud spolu tyto osoby žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou,
            7. dobu, po kterou je osoba poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
            8. dobu po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si občan nepřivodil úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění, dobu karantény nařízené v době této výdělečné činnosti nebo ochranné lhůtě, dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.

            Za těchto okolností je tedy osoba důchodově pojištěna, i když nevykonává výdělečnou činnost.V případě, že osoba nevykonává výdělečnou činnost a není ani účastna pojištění z důvodů uvedených výše pod bodem 1 - 8, může si zajistit účast na důchodovém pojištění pouze s využitím institutu dobrovolného důchodového pojištění.
            Zpět na začátek

            Aktualizováno v prosinci 2015