Nejčastější dotazy nemocenské pojištění

Účast na pojištění

Nemocenské

Peněžitá pomoc v mateřství

Ošetřovné

Dotazy zaměstnavatelů

Evropská unie a cizina

 

Účast na pojištění

Jsem nemocensky pojištěn z dohody o pracovní činnosti?
Dohoda o pracovní činnosti je vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění, pokud sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje částky rozhodného příjmu, kterou je v roce 2016 částka 2500 Kč - viz ust. § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění (dále jen „ZNP“). Je-li u dohody o pracovní činnosti sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než rozhodný příjem, tj. 2 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 500 Kč (§ 7 ZNP). V měsíci, kdy nedosáhl částky příjmu ve výši aspoň 2 500 Kč, není účasten nemocenského pojištění, neodvádí se z jeho příjmu pojistné na sociální zabezpečení a vznikne-li proto v tomto měsíci zaměstnanci dočasná pracovní neschopnost, nemá při této dočasné pracovní neschopnosti nárok na nemocenské.

Jak je to s nemocenským pojištěním u dohody o provedení práce?
Dohoda o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění jen v těch měsících, ve kterých zaměstnanec dosáhl započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Jestliže zaměstnanec dosáhne v kalendářním měsíci, kdy nastala sociální událost tohoto příjmu, pak je pojištěn a má nárok na dávky nemocenského pojištění vyjma ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Zaměstnanci jsou účastni pojištění také, jestliže vykonávají v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.

Účastní se nemocenského pojištění společníci a jednatelé s. r. o.?
Od 1. 1. 2012 jsou společníci a jednatelé s.r.o. uvedeni v okruhu pojištěných osob podle § 5 ZNP. Po splnění zákonem stanovených podmínek mají tito pojištěnci nárok na dávky nemocenského pojištění jako běžní zaměstnanci.

Účastní se nemocenského pojištění členové představenstva akciové společnosti?
Členové představenstva a. s. jsou členy kolektivního orgánu právnické osoby a patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a po splnění zákonem stanovených podmínek (započitatelný příjem 2500 Kč atd.) se účastní nemocenského pojištění, z jejich příjmu se odvádí pojistné a mají nárok na příslušné dávky.

Jsou pojištěni z titulu výkonu své funkce členové výboru společenství vlastníků bytových jednotek v domě? Odvádí se z jejich odměn pojistné?
Členové výboru společenství vlastníků jednotek v domě jsou členy kolektivního orgánu právnické osoby a patří do okruhu nemocensky pojištěných osob a po splnění zákonem stanovených podmínek (započitatelný příjem 2500 Kč atd.) se účastní nemocenského pojištění, z jejich příjmu se odvádí pojistné a mají nárok na příslušné dávky.

Kdy vzniká nemocenské pojištění zaměstnance?
Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci a  splňuje podmínky pro založení účasti na pojištění (§ 10 ZNP). Za vznik pojištění se přitom považuje u zaměstnanců v pracovním poměru i den před  započetí výkonu práce, za který přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.

Kdy zaniká nemocenské pojištění zaměstnance?
Nemocenské pojištění zaměstnance zaniká dnem skončení doby zaměstnání, přesněji - skončením takové činnosti, která účast na pojištění založila podle ZNP.

Zakládá příležitostné zaměstnání (brigáda) studenta účast na nemocenském pojištění?
Zaměstnání studenta zakládá účast na nemocenském pojištění za stejných podmínek, jako zaměstnání ostatních zaměstnanců. Účast na pojištění může vzniknout při splnění stanovených podmínek z pracovního poměru, či dohody o pracovní činnosti nebo z dohody o provedení práce. U dohody o provedení práce je podstatný příjem, který je stanoven jako částka přesahující 10 000 Kč za měsíc. U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, tj. 2 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 500 Kč.

Nemocenské

Kdy mi bude vyplaceno nemocenské (jiná dávka nemocenského pojištění)?
Nemocenské, stejně jako ostatní dávky nemocenského pojištění, se vyplácí zpětně v zákonné lhůtě nejpozději do jednoho měsíce ode dne následujícího po dni, ve kterém byl příslušné okresní (pražské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ, PSSZ) doručeny stanovené doklady pro nárok na výplatu dávky (§ 110 odst. 3 ZNP). Pro výplatu nemocenského je pojištěnec povinen prokázat vedle vzniku pracovní neschopnosti též její trvání k určitému dni. Bez prokázání trvání pracovní neschopnosti nelze nemocenské vyplatit. Trvání pracovní neschopnosti se prokazuje V. dílem – Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo v případě, že pracovní neschopnost trvá delší dobu tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény)“ – tzv. „lístek na peníze“. Tento doklad předkládá zaměstnanec svému zaměstnavateli, který je povinen žádost společně s údaji potřebnými pro výpočet dávky (doklady pro nárok na výplatu dávky) neprodleně předat OSSZ.

Jak se dozvím, za jakou dobu mi bylo nemocenské vyplaceno?
Současně s dávkou obdrží příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce). V případě, že oznámení bude delší než je povolený počet znaků na zprávě pro příjemce, zašle písemné oznámení OSSZ formou dopisu.

Můj pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončil k 31. 5. Byla jsem uznána práce neschopnou 28. 5. Mám nárok na nemocenské, pokud moje pracovní neschopnost vznikla ještě za trvání zaměstnání? U koho nárok na dávku uplatním?
Vzhledem k tomu, že vaše pracovní neschopnost vznikla ještě za trvání zaměstnání, náleží vám od 15. kalendářního dne trvání této pracovní neschopnosti nemocenské. Nárok na nemocenské uplatníte u bývalého zaměstnavatele IV. dílem tiskopisu Žádost o nemocenské. V době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nejsou zaměstnanci zabezpečeni dávkami nemocenského pojištění, ale náhradou mzdy (s výjimkou prvních tří pracovních dnů), kterou poskytuje zaměstnavatel a náleží zaměstnancům jen v době trvání pracovního vztahu. Pokud vaše zaměstnání skončilo 31. 5. a od 28. 5., jste byla uznána práce neschopnou, náhrada mzdy vám nenáleží, jelikož za první tři pracovní dny se náhrada mzdy neposkytuje a od 1. 6. vám již netrval pracovní vztah.

K datu 31. 5. mi končí výpovědní lhůta. Na 7. 6. mám plánovanou operaci, po které budu asi 4 týdny v pracovní neschopnosti. Budu mít nárok na nemocenské a kdo mi jej bude platit?
Po skončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu (§ 15 odst. 1 ZNP). Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské. Pokud tedy budete uznán práce neschopným od 7. 6. a Váš pracovní poměr, který trval déle než 7 kalendářních dní, skončil 31. 5., bude Vám od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, tj. od 28. 6. náležet nemocenské, které bude vyplácet příslušná okresní (pražská) správa sociálního zabezpečení. Žádost o nemocenské (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti však nebude náležet ani nemocenské, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání).

Máme se zaměstnancem uzavřenu dohodu o pracovní činnosti, kdy odměna je sjednána na měsíční částku cca 1 700 Kč. Vyplácí se při dočasné pracovní neschopnosti takovému zaměstnanci nemocenské? Vím, že do 2 500 Kč nejsou odvody ze mzdy.
U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, tj. 2 500 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 500 Kč (§ 7 ZNP). V měsíci, kdy nedosáhl částky 2 500 Kč, není účasten nemocenského pojištění, a tudíž u něj ani dočasná pracovní neschopnost vzniknout nemůže. Z příjmu zaměstnance se v těchto měsících pojistné na sociální zabezpečení neodvádí.

Jsem poživatelem starobního důchodu a můj pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí k 31. 5. Od 6. 4. jsem v pracovní neschopnosti. Jak dlouho mi bude ještě poskytováno nemocenské po skončení zaměstnání?
Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů v rámci jedné pracovní neschopnosti a současně v rámci jednoho kalendářního roku, nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání (pojištění) – viz ust. § 28 odst. 1 ZNP. Pokud vaše zaměstnání skončí k 31. 5., bude tento den posledním dnem, kdy vám bude vyplaceno nemocenské (pokud jste uvedených 70 dní výplaty nemocenského nevyčerpal již dříve).

Stal se mi pracovní úraz, jsem na neschopence. Jak to je s nemocenskými dávkami?
Při pracovní neschopnosti vzniklé následkem pracovního úrazu náleží nemocenské stejně jako u ostatních pracovních neschopností z důvodu nemoci či úrazu, tj. od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti. Rovněž výše dávky je stejná jako u ostatních pracovních neschopností. Pokud jde o odškodnění pracovního úrazu podle pracovněprávních předpisů (např. poskytování náhrady za ztrátu na výdělku), není ČSSZ v této věci příslušná, doporučujeme Vám proto obrátit se na zaměstnavatele, popř. na příslušný inspektorát práce nebo pojišťovnu, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn pro případ pracovních úrazů svých zaměstnanců.

Jsem na rodičovské dovolené, pobírám rodičovský příspěvek a onemocněla jsem. Pracovní poměr mi stále trvá. Mám nárok na nemocenské?
Nemocenské je dávkou, která má pojištěnci nahrazovat příjem, jež mu uchází, protože nemůže z důvodu pracovní neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Proto se nemocenské nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno (ust. § 28 odst. 5 ZNP). Při vzniku pracovní neschopnosti v době čerpání rodičovské dovolené tedy nemocenské nenáleží.

Pobírám třetí rok rodičovský příspěvek a měla bych se vrátit zpět do zaměstnání. Jsem však nemocná. Mám nárok na nemocenské?
Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno (ust. § 28 odst. 5 ZNP). V době čerpání rodičovské dovolené z původního zaměstnání nemocenské tedy nenáleží (neboť zde pojištěnce neuchází příjem, který má nemocenské nahradit). Pokud je však pojištěnka po skončení rodičovské dovolené v den plánovaného návratu do zaměstnání v pracovní neschopnosti, je již situace jiná (příjem ze zaměstnání uchází) a dávka při splnění zákonných podmínek náleží.

Od 4. 5. jsem veden jako uchazeč o zaměstnání u Úřadu práce. Onemocněl jsem 14. 5. Lékař mi odmítl vystavit tiskopis Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Byl postup lékaře správný?
Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, který nemůže plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, pouze pokud jeho dočasná pracovní neschopnost vznikla v ochranné lhůtě ze skončeného zaměstnání (§ 57 odst. 1 ZNP). Ochranná lhůta činí pro nemoc 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud pojištění po takovou dobu trvalo (§ 15 odst. 1 ZNP). Jelikož jste onemocněl až po uplynutí ochranné lhůty, nemůže vám již ošetřující lékař vystavit tiskopis Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Jakým způsobem doložit pracovní neschopnost v tomto případě Vám sdělí Úřad práce.

Jak často má ošetřující lékař vystavit potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény)?
Platná právní úprava (§ 61 písm. j/ ZNP) stanoví, že ošetřující lékař je pro účely výplaty nemocenského nebo poskytování náhrady mzdy, platu, odměny, sníženého platu nebo snížené odměny v době dočasné pracovní neschopnosti (dále jen náhrady mzdy) povinen potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopise nejméně jednou měsíčně trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu. Trvá-li pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen pro účely náhrady mzdy potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku. Není však nezbytné, aby toto potvrzení bylo vystavováno vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce.

Nemocenské OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno vyplácejí průběžně, dávky k výplatě jsou bankám předávány zpravidla každý pracovní den. Ošetřující lékař tedy může vystavit toto potvrzení k jakémukoli dni v kalendářním měsíci. Výhodné pro obě strany (tj. lékaře i pojištěnce) je, aby toto potvrzení lékař vystavoval ke dni ošetření nebo kontroly zdravotního stavu u ošetřujícího lékaře.

Komu pojištěnec předává Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény)?
Zaměstnanec předává Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti svému zaměstnavateli. Osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec jej předává přímo příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Přestože dávky se vyplácí prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nezasílá se Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) na adresu ČSSZ, neboť dávky vypočítávají a předávají k výplatě příslušné OSSZ.

Pokud pojištěnec nebo zaměstnavatel zašle Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) na adresu ČSSZ, dochází ke značnému zdržení výplaty dávky, protože ČSSZ musí toto potvrzení poslat poštou příslušné OSSZ. Tím dochází ke zdržení výplaty dávky minimálně o týden až 10 dní a pojištěnec může zůstat po delší dobu bez prostředků.

Kdy předává zaměstnavatel Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény)?
Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti vystavené ke 14. kalendářnímu dni si zaměstnavatel ponechává a použije jej jako podklad pro výplatu náhrady mzdy v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti.

Další Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (zpravidla v pořadí druhé vystavené potvrzení) předává zaměstnavatel spolu se IV. dílem – Žádost o nemocenské (popř. III. dílem – Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské) a vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku“ neprodleně příslušné OSSZ. Před odesláním těchto dokladů je vhodné, aby zaměstnavatel zkontroloval, zda zaměstnanec vyplnil všechny údaje na příslušných tiskopisech k uplatnění nároku na nemocenské (zejména, zda vyplnil způsob, jakým chce dávku vyplatit a uvedl číslo účtu včetně všech náležitostí, popř. správnou adresu, na kterou chce dávku zaslat a podepsal příslušná prohlášení).

V případě, že je zaměstnanci nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen OSSZ bezodkladně předat také podklady potřebné pro provádění srážek z dávek (kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení pořadí pohledávek, sdělení výše dosud provedených srážek, sdělení, jaká část základní částky nemá být OSSZ sražena).

Podklady k výplatě nemocenského je zaměstnavatel povinen předávat příslušné OSSZ neprodleně (§ 97 zák. č. 187/2006 Sb.), tzn., že je zasílá OSSZ průběžně a nečeká s předáním dokladů až na konec kalendářního měsíce. Tyto doklady by měl předávat OSSZ alespoň jednou týdně, aby nedocházelo ke zbytečnému zdržení výplaty dávky.

U následných potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), tj. v pořadí třetích, čtvrtých atd. je vhodné, aby zaměstnavatel překontroloval, zda zaměstnanec podepsal prohlášení a potvrzení neprodleně předá příslušné OSSZ.

Za jakých podmínek bych mohl čerpat nemocenské po uplynutí podpůrčí doby, jestliže mi zdravotní stav ještě neumožňuje nastoupit do práce?

Nemocenské může být vypláceno i po uplynutí podpůrčí doby 380 dní, ovšem neděje se tak již automaticky a dočasně práce neschopný pojištěnec musí o další výplatu nemocenského písemně požádat OSSZ (okresní správu sociálního zabezpečení, Pražskou správu sociálního zabezpečení anebo Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně), která nemocenské vyplácí. Žádost je nejlépe podat cca 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, nelze ji však podat později než do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula. Doporučený vzor „Žádosti o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby“ je k dispozici na každé OSSZ a na internetových stránkách ČSSZ v části „Tiskopisy“. Na základě posouzení zdravotního stavu pojištěnce lékařem lékařské posudkové služby příslušná OSSZ vydá rozhodnutí. Je-li rozhodnutím OSSZ přiznána výplata nemocenského na další období, pak při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského může doba tohoto prodloužení činit maximálně 3 měsíce. Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby lze podat i opakovaně, přičemž vždy musí být žádost podána nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula (podpůrčí dobou je doba, po kterou má být nemocenské vyplaceno, např. na základě rozhodnutí OSSZ). Nemocenské může být na základě všech podaných žádostí vypláceno nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů. Další informace lze získat na internetových stránkách ČSSZ v sekci „Životní situace“.

Peněžitá pomoc v mateřství

Lékař mi určil termín porodu na 3. 6. Počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu mi připadl na 22. 4. Jelikož jsem se cítila dobře, rozhodla jsem se zůstat v zaměstnání o 2 týdny déle. Jak je to s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství?
Podle platné právní úpravy nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu (§ 34 odst. 1 ZNP). Jestliže počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadl na 22. 4. a vy jste si určila nástup na peněžitou pomoc v mateřství na dobu pozdější, např. na 6. 5., podpůrčí doba, která činí 28 týdnů (37 týdnů při porodu dvou a více dětí) začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, tzn. již 22. 4. K tomuto dni se také stanoví výše dávky, která však bude poskytována od skutečného nástupu na mateřskou dovolenou, tj. od 6. 5. a náleží do vyčerpání podpůrčí doby, a to do 3. 11. (kdy uplyne doba 28 týdnů podpůrčí doby počítané od 22. 4.).

Studuji třetím rokem na vysoké škole a v červenci se mi narodí dítě. Vznikne mi nárok na peněžitou pomoc v mateřství ze studia, pokud jej nepřeruším?
S účinností od 1. 1. 2009 zaniklo pojištění studentů a žáků. Ode dne porodu máte nárok na rodičovský příspěvek, který je dávkou státní sociální podpory a vyplácí ho Úřad práce.

Vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jestliže je žena v zaměstnání pouze 5 měsíců a předtím byla v posledních dvou letech v domácnosti? Je třeba mít účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství?
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství v tomto případě nevznikne, získání uvedené doby pojištění (trvání doby zaměstnání) je jednou ze základních podmínek (§ 32 odst. 2 ZNP). Pojištěnce, která by jinak měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství z titulu porodu dítěte, náleží nemocenské, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu do uplynutí šestého týdne po porodu.

Započítává se doba vedení v evidenci Úřadu práce do 270 dnů potřebných pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství?
Nezapočítává, neboť nejde o dobu účasti na nemocenském pojištění, ani o jinou dobu, kterou by bylo možno zohlednit. Pro získání podmínky 270 dnů účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se započítávají jen doby účasti na pojištění (např. z důvodu trvání doby zaměstnání); z jiných dob se započítávají pouze doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost (§ 32 odst. 4 ZNP).

Za jakých podmínek může čerpat peněžitou pomoc v mateřství otec dítěte?
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, jestliže s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě [§ 32 odst. 1 písm. e) ZNP]. Musí splňovat stejné podmínky pro nárok na dávku jako žena, tj. 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech přede nástupem na PPM a být účasten na pojištění v době nástupu na PPM. Muž může ženu vystřídat nejdříve od začátku 7. týdne po porodu dítěte, tedy po šestinedělí. PPM se muži poskytuje nejdéle v délce 22 týdnů, s tím, že se mu do těchto 22 týdnů započítává doba, kdy pobírala PPM matka kromě prvních 6 týdnů po porodu. Dohoda však musí být uzavřena na dobu nejméně 7 kalendářních dní po sobě jdoucích. V písemné dohodě o péči otce o dítě musí být uvedený den, od kterého bude otec o dítě pečovat, den porodu a podpis matky, který je třeba úředně ověřit nebo může být ověřen orgánem nemocenského pojištění (tj. okresní správou sociálního zabezpečení). Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu. Společně s dohodou je třeba předložit k uplatnění nároku na dávku ještě tiskopis Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče, který je k dispozici na každé okresní správě sociálního zabezpečení nebo zde.

Vzor dohody o předání dítěte do péče:

Podepsaná Jana Novotná, bytem Kollárova 10, 150 00 Praha 5, předává na základě dohody se svým manželem své dítě Martina Novotného, narozeného dne 10. 2. 2015, do péče svého manžela Jana Novotného ode dne 6. 4. 2015. Manžel, Jan Novotný, potvrzuje svým podpisem tuto dohodu.

V Praze dne 16. 3. 2015                                          podpis: Jan Novotný

                                                                            podpis: Jana Novotná

Má nárok na peněžitou pomoc v mateřství občan vedený na Úřadu práce?
Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni na Úřadu práce, peněžitá pomoc v mateřství nenáleží, neboť nejsou nemocensky pojištěni. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství by vznikl pouze z ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání a po splnění zákonem stanovených podmínek. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství a pokud trvalo alespoň po tuto dobu. Trvalo-li po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání (§ 15 odst. 1 a 2 ZNP).

Momentálně jsem na rodičovské dovolené s dvouletým dítětem. Pokud bych otěhotněla, ještě než opět nastoupím do zaměstnání, nebudu mít v rozhodném období žádný příjem. Z čeho se mi vypočítá peněžitá pomoc mateřství? Od ukončení VŠ (před 10 lety) jsem zaměstnaná u stejného zaměstnavatele.
Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se posuzuje ke dni vzniku sociální události, tj. nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu a určí se tak, že se vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení (dále jen „započitatelný příjem“) zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, který se sníží o tzv. vyloučené dny.
Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž vznikla sociální událost, tj. nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Podmínkou je, že v takto stanoveném období je započitatelný příjem a započitatelné dny (tzn. jiné než vyloučené dny). Není-li splněna výše uvedená podmínka, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž je jak započitatelný příjem, tak alespoň 30 kalendářních dnů, kterými se tento příjem dělí.
Nelze-li určit předchozí kalendářní rok, který obsahuje započitatelný příjem a současně alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž by se dělil tento příjem, je denním vyměřovacím základem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, že tato další PPM nebude nižší než Vaše předchozí PPM. Dle § 19 odst. 3 ZNP se totiž za denní vyměřovací základ (dále jen DVZ) u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje DVZ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než DVZ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 3 ZNP).

Nyní jsem na mateřské dovolené, na kterou jsem nastoupila 26. 5. U svého zaměstnavatele jsem ukončila pracovní poměr dohodou, k 25. 5. Pokud bych po ukončení rodičovské dovolené (cca za 2, 3 roky) nastoupila na druhou PPM, mám na ní nárok a v jaké výši?
Nárok na druhou peněžitou pomoc v mateřství z titulu předchozího zaměstnání Vám nevznikne. Mohl by Vám vzniknout totiž pouze v tom případě, pokud byste nastoupila na druhou peněžitou pomoc v mateřství ještě v ochranné lhůtě, tj. 180 dnů od skončení zaměstnání, resp. do této lhůty by musel připadnout osmý až šestý týden před očekávaným dnem porodu. Ve Vašem případě Vám bude náležet pouze rodičovský příspěvek ode dne porodu (pokud nevstoupíte do jiného zaměstnání, které by Vám založilo účast na nemocenském pojištění). Rodičovský příspěvek není v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. S dotazy týkajícími se rodičovského příspěvku je třeba se obracet na Úřady práce, které jsou příslušné k výplatě dávek státní sociální podpory.

Již druhý rok jsem na rodičovské dovolené ve svém hlavním zaměstnání. Během této doby jsem byla u jiného zaměstnavatele zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti. Z jakého příjmu se mi bude počítat další PPM?
Pokud jste během rodičovské dovolené vykonávala další výdělečnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti s jiným zaměstnavatelem, ze které jste byla účastna nemocenského pojištění, bude záležet, zda budete z této dohody o pracovní činnosti splňovat potřebnou dobu účasti na pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství.Pokud podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství splníte jak u hlavního zaměstnání tak i u dohody o pracovní činnosti, bude Vám náležet dávka z obou zaměstnání. Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, že tato další PPM nebude nižší než Vaše předchozí PPM. Dle § 19 odst. 3 ZNP se totiž za denní vyměřovací základ (dále jen DVZ) u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje DVZ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než DVZ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. V případě, že by Vám dohoda o pracovní činnosti trvala i po nástupu na PPM, pak se dávka bude vypočítávat z obou zaměstnání, ale vyplácet se bude jen jedna částka.

Jsem na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Mohu nastoupit do práce na částečný úvazek. Pokud nastoupím na měsíc či dva a pak na mateřskou dovolenou s druhým dítětem, z čeho se bude vypočítávat peněžitá pomoc v mateřství?
V případě, že nastoupíte do svého původního zaměstnání na zkrácený úvazek a vznikne vám nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, za denní vyměřovací základ pro stanovení nové peněžité pomoci v mateřství se považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství (§ 19 odst. 3 ZNP). Vyšší denní vyměřovací základ však nebude možné v uvedeném příkladu použít v situaci, kdy dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v průběhu ochranné lhůty po skončení zaměstnání.

Je možné pracovat při pobírání peněžité pomoci v mateřství?
Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Poskytování peněžité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání či výkon jiné výdělečné činnosti.

Jak se zjišťuje výše peněžité pomoci v mateřství?
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Denní vyměřovací základ u zaměstnanců se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu (např. dny poskytování nemocenského).
Rozhodným obdobím je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém žena nastoupila na mateřskou dovolenou.
Denní vyměřovací základ u OSVČ se zjistí z úhrnu měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné v rozhodném období, kterým je předcházející kalendářní rok.
Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci v případě, že přesahuje určitou stanovenou hodnotu. Redukce se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 100 % (901 Kč), z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 351Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2 701 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

 

Ošetřovné

Jak dlouho lze pobírat ošetřovné?
Ošetřovné náleží od prvního kalendářního dne trvání potřeby ošetřování, a to nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá. Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku a je jinak osamělý, se ošetřovné poskytuje nejvýše po dobu 16 kalendářních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá (§ 40 odst. 1 ZNP).

Bude mi náležet ošetřovné z důvodu ošetřování mojí matky, která je vdova a žije sama (nebydlíme spolu)?
Nárok na ošetřovné vám nevznikne, protože nežijete s matkou ve společné domácnosti, což je podmínkou nároku na dávku (§ 39 odst. 2 ZNP).

Manželka je na mateřské a pečuje doma o našeho malého syna. Brzy má však nastoupit do porodnice, a tak se o dítě budu po dobu jejího pobytu v nemocnici starat já. Mám nárok na nějakou dávku nemocenského pojištění?
Pokud nastane potřeba pečovat o dítě mladší 10 let, neboť osoba, která o toto dítě jinak pečuje, byla přijata do ústavní péče v nemocnici nebo jiném léčebném ústavu, porodila atd., náleží v takové situaci ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) ZNP. Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který o dítě pečuje, a to nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů trvání potřeby péče o dítě.

Vznikne mi nárok na ošetřovné z důvodu péče o dítě v době, kdy pracuji a zároveň pobírám rodičovský příspěvek?
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Pokud jste při pobírání rodičovského příspěvku nastoupila do zaměstnání a onemocnělo vám dítě, máte nárok na ošetřovné, i když pobíráte rodičovský příspěvek.

Budu mít nárok na ošetřovné z důvodu péče o nemocné dítě, na které manželka pobírá rodičovský příspěvek?
Nárok na ošetřovné by vám nevznikl, protože jiná fyzická osoba má nárok podle zvláštního právního předpisu na rodičovský příspěvek. To by neplatilo v případě, že by tato osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa a nemohla tak o dítě pečovat (§ 39 odst. 3 ZNP).

Jak se ošetřovné počítá?
Ošetřovné se stanoví stejným způsobem jako nemocenské, včetně výše dávky 60 % denního vyměřovacího základu (dále též "DVZ").

DVZ je třeba následovně upravit. Do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici se počítá 30 % a k částce nad třetí hranici se nepřihlíží.
Redukční hranice pro úpravu DVZ jsou stanoveny pro rok 2016 následovně: první redukční hranice - 901 Kč; druhá - 1 351 Kč; třetí - 2 701 Kč.

Příklad:
Vyměřovací základ v rozhodném období byl 944 985 Kč; vydělením této částky 365 získáme DVZ - 2 589 Kč.
Částka DVZ se potom redukuje tak, že:

  • z částky první redukční hranice se počítá 90 %, tedy 901 x 90 % = 810,90 Kč;
  • z částky nad první do druhé hranice (tj. 1 351 - 901 = 450Kč) se počítá 60 %, tedy 450 x 60 % = 270 Kč;
  • z částky nad druhou do třetí hranice (tj. 2 589 - 1 351 = 1 238 Kč) se počítá 30 %, tedy 1 238 x 30 % =  371,40 Kč.

K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží, protože částka třetí redukční hranice (tj. 2 701 Kč) je maximální možná.

Následovně jednotlivé dílčí vypočtené redukční hranice sečteme (810,90 + 270 + 371,4 = 1 452,30 Kč; zaokrouhleno na 1 453 Kč), získanou částku vynásobíme 60 % (tj. 1 453 x 60 % = 872 Kč); získáme tak výši ošetřovného na jeden kalendářní den.

V případě, že potřeba ošetřování bude trvat např. 9 dnů, bude výše ošetřovného činit celkem 7 848 Kč (tj. 872 Kč x 9 dnů).


Onemocní mi dítě a já – maminka -  začnu čerpat ošetřovné po dobu 6 dnů. Tatínek pak převezme péči o toto nemocné dítě a bude čerpat ošetřovné už jen maximálně 3 dny, tj. celkem, 9 dnů. Jaké doklady a komu máme předložit?

Vystřídání je možné pouze jednou během daného případu potřeby ošetřování. Ošetřovné náleží postupně každému rodiči, pokud se při ošetřování vystřídají.
Stručně v bodech postup:

  1. Matka, která započala čerpat ošetřovné předá svému zaměstnavateli tiskopisy „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“ I.díl a„ Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)“ . Oba tyto  tiskopisy jí vystaví ošetřující lékař dítěte (Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče) bude vystaveno k 6. dni trvání potřeby ošetřování)
  2. Otec, který přebírá ošetřování dítěte po matce, předává svému zaměstnavateli tiskopis „ Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)“ – je k dispozici na OSSZ nebo webu ČSSZ. Společně s tímto tiskopisem předá II. Díl „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, který mu vyplní ošetřující lékaře dítěte při ukončení potřeby ošetřování.

 

Dotazy zaměstnavatelů

Od 1. 3. 2014 jsme uzavřeli se svým zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na přípravu součástek pro montáž. Tuto práci bude vykonávat doma. V dohodě o pracovní činnosti nebyl pracovní úvazek ani příjem sjednán. Bude odměňován podle množství připravených součástek. Tuto práci pro nás vykonával již v loňském roce a jeho příjem za tento rok činil celkem 140 000 Kč. Nevíme, jak tohoto zaměstnance posoudit, nejsme si jisti, zda jde o zaměstnání malého rozsahu. Kdy ho máme přihlásit k pojištění?
Vzhledem k tomu, že nebyl sjednán započitatelný příjem za kalendářní měsíc, jde podle § 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, o zaměstnání malého rozsahu. Tento zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, ve kterém dosáhne částky započitatelného příjmu (tj. zpravidla hrubého výdělku) alespoň ve výši rozhodného příjmu, kterým je v roce 2015 částka 2 500 Kč. Zaměstnance přihlásíte k nemocenskému pojištění do  20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Jako den vstupu do zaměstnání uvedete den, ve kterém do tohoto zaměstnání fakticky nastoupil, a to i v případě, že v prvním měsíci trvání zaměstnání nebyl pojištěn, protože nedosáhl započitatelného příjmu ve výši rozhodného příjmu.

Jsme zemědělský podnik. Při sezónních pracích nám vypomáhají bývalí zaměstnanci - poživatelé starobního důchodu. Uzavíráme s nimi na dobu od 1. 1. do 31. 3. dohodu o provedení práce a na dobu od 1. 4. do 30. 11. dohodu o pracovní činnosti na poloviční pracovní úvazek (tj. 20 hodin týdně) s hodinovou mzdou 110 Kč. Máme za tyto zaměstnance odvádět pojistné na sociální zabezpečení?
Dohoda o provedení práce od 1. 1. 2012 zakládá účast na nemocenském pojištění v případě, kdy byl zaměstnanci v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem ve vyšší než 10.000 Kč. Může se jednat také o úhrn započitatelných příjmů v případě, kdy zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti je vztahem zakládajícím účast na nemocenském pojištění, pokud sjednaný započitatelný příjem dosahuje alespoň částky rozhodného příjmu. Z uvedeného vyplývá, že v době od 1. 1. do 31. 3. zaměstnanci budou z titulu dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění pouze v případě, kdy jim bude účtován započitatelný příjem vyšší než 10.000 Kč. Dohoda o pracovní činnosti založí účast na nemocenském pojištění, protože sjednaná částka započitatelného příjmu dosahuje částky rozhodného příjmu, kterou je v roce 2015 částka 2 500 Kč. Sjednaný započitatelný příjem v tomto případě činí minimálně násobek hodinové mzdy a měsíčního pracovního úvazku, tj. částku 8 800 Kč. Pojistné za tyto zaměstnance budete odvádět.

Náš zaměstnanec ošetřoval nemocné dítě a předal nám rozhodnutí o potřebě ošetřování. Máme vyplácet náhradu mzdy nebo doklady rovnou zaslat na OSSZ?
Při ošetřování nemocného člena domácnosti se náhrada mzdy neposkytuje. Od prvního dne náleží při splnění stanovených podmínek ošetřovné, které vyplácí příslušná OSSZ. Příslušné díly rozhodnutí o potřebě ošetřování je proto třeba neprodleně spolu s přílohou k žádosti o dávku předat příslušné OSSZ.

Zaměstnankyně je dočasně práce neschopná od 6. 5. (v tento den nepracovala), lékař jí vystavil průkaz o trvání dočasné pracovní neschopnosti místo ke 14. dni až k 15. dni trvání dočasné pracovní neschopnosti (tj. k 20. 5.). Mám tento průkaz o trvání dočasné pracovní neschopnosti spolu s dalšími doklady předávat OSSZ pro výplatu nemocenského? Pokud ano, na základě jakého dokladu vyplatím náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti?
Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) vystavené ošetřujícím lékařem k 15. dni trvání dočasné pracovní neschopnosti slouží jako doklad pro výplatu náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů této neschopnosti. Pro výplatu nemocenského zašlete OSSZ spolu s podklady až další Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti (tj. v pořadí druhé) nebo Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud dočasná pracovní neschopnost skončí dříve. Na základě tohoto dalšího dokladu (rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti) bude vyplaceno i nemocenské za patnáctý kalendářní den.

Na přední straně "Přílohy k žádosti o dávku" je uveden řádek s údaji "Je u nás zaměstnán/a od: do:". Jaký den má být v tomto řádku vyplněn (den, který je v pracovní smlouvě nebo den vzniku pojištění)?
Na Příloze k žádosti o dávku, kterou vyplňuje zaměstnavatel, by mělo být uvedeno datum vzniku pojistného poměru (tj. nástup do zaměstnání, popř. dny před nástupem, za které náleží náhrada mzdy, nebo se plat nekrátí). U zaměstnání malého rozsahu však musí být uveden takový den i v případě, že účast na pojištění nevznikla z důvodu nedosažení rozhodného příjmu. Tento den by se měl shodovat se dnem uvedeným na Oznámení o nástupu do zaměstnání (Přihlášce k nemocenskému pojištění).

Máme podezření, že naši zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti nedodržují léčebný režim. Můžeme požádat o kontrolu a kde?
Zaměstnavatel je oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění (OSSZ, PSSZ) podnět ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o jeho zaměstnance. Místní příslušnost OSSZ k této kontrole se přitom řídí místem pobytu práce neschopného zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti. V době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnavatel rovněž sám provést kontrolu toho, zda se jeho dočasně práce neschopný zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje povolené vycházky. Zjistí-li porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, je povinen pak o tom sepsat písemný záznam a stejnopis tohoto záznamu je povinen předat dočasně práce neschopnému pojištěnci, OSSZ a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Jaké jsou možnosti postihu za porušení léčebného režimu?
Podle ustanovení § 125 ZNP, může být pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole, nemocenské dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Jestliže nemocenské již bylo vyplaceno, považují se vyplacené částky na nemocenském za přeplatek, který je pojištěnec povinen plátci dávky uhradit. O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje orgán nemocenského pojištění, tj. u zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno. Při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti může příslušná OSSZ dále uložit pokutu až do výše 20 000 Kč (§ 128 odst. 2 a 3 ZNP). Dojde-li k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v prvních 14 kalendářních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, tj. v době, kdy zaměstnavatel poskytuje při dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy, postupuje zaměstnavatel podle § 192 odst. 5 a 6 zákoníku práce. Zaměstnavatel může v takovém případě náhradu mzdy se zřetelem na závažnost porušení snížit, neposkytnout nebo může dát zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h.) zákoníku práce, přičemž platí, že náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď tehdy, poruší-li zaměstnanec povinnost dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce (povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek) zvláště hrubým způsobem.

 

Evropská unie a cizina

Jak postupovat, pokud onemocním během pobytu v jiném členském státě EU a chci dávky z ČR?
Tato problematika je řešena zde.

Jaký mám nárok na dávky NP, pokud pracuji v cizině?
Pokud je vykonávána práce v cizině, je pravděpodobné, že v cizině vzniklo také pojištění (účast na pojištění se zpravidla řídí právními předpisy státu místa výkonu činnosti). V takovém případě je nutno se informovat u nositele pojištění ve státě, ve kterém je práce vykonávána, na jaké dávky z takového pojištění vzniká dle právních předpisů daného státu nárok.

Jak se vystaví dočasná pracovní neschopnost do ciziny-zaměstnanci pojištěnému v cizině (stát EU), který pobývá v ČR?
Tato problematika je řešena zde.

Jaké povinnosti má osoba vůči OSSZ, pokud ukončí zaměstnání v České republice a odjede pracovat do zahraničí, nejedná-li se o vyslání ani souběh?
Zaměstnanci, který skončí zaměstnání v ČR a odjede pracovat do ciziny zaniká účast na nemocenském pojištění. Nové pojištění mu opět vznikne pokud po návratu do ČR vstoupí do zaměstnání, které mu účast na nemocenském pojištění znovu založí. V takovém případě nemá zaměstnanec žádnou oznamovací povinnost vůči OSSZ/PSSZ/MSSZ.

 

 

Aktualizováno v prosinci 2015