Změny v pojištění osob samostatně výdělečně činných od 1. 1. 2012
OSVČ a pojistné na sociální zabezpečení v roce 2012
Důchodové pojištění OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2012 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2011).
OSVČ si může svou platbou zálohy na pojistné (DP) určit měsíční vyměřovací základ.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2010, minimálně však 1 807 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2011 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2011, minimálně však 1 836 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná.
Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2011 stanovena dle daňového základu roku 2010, minimálně však 723 Kč. V měsíci podání Přehledu za rok 2011 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2011, minimálně se bude jednat o 735 Kč. Tato OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude v roce 2012 povinna platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2012 nebo pokud její daňový základ byl v roce 2011 alespoň 59 374 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 948 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2011. V roce 2012 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 100 548 Kč, tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 29 361 Kč.
Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2012 bude minimální roční vyměřovací základ činit 75 420 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 30 168 Kč.
OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože již nejsou automaticky zasílány. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze na jeden rok.
Příklad úhrady záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce 2012:
OSVČ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2012 až do měsíce předcházejícímu měsíci podání přehledu zálohy na pojistné v minimální výši tj. ve výši 1 807 Kč. Ve splatnosti měsíce ledna 2012 dne 15. 2. 2012 uhradí částku 1 807 Kč, dne 17. 2. 2012 uhradí částku 3 614 Kč. O tom, že by chtěla platit zálohy na delší než měsíční období, však příslušnou správu sociálního zabezpečení nevyrozumí. Tyto platby v celkové výši 5 421 Kč budou v plné výši uloženy na měsíc leden 2012, neboť s účinností od 1. 1. 2012 si výši zálohy na pojistné zaplacené v období splatnosti zálohy na pojistné lze v tomto období dodatečně zvýšit. Uvedené znamená, že do 20. dne následujícího kalendářního měsíce lze další platbou dodatečně navýšit měsíční vyměřovací základ zálohy na pojistné, která již byla uhrazena do výše minimální stanovené výše.
Nebudou-li následně uhrazeny zálohy za únor a březen 2012, budou dlužnými zálohami a ode dne následujícího po dni splatnosti bude z těchto záloh počítáno penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení až do dne úhrady nebo do dne, kdy byl nebo měl být podán přehled za rok 2012.
Jestliže OSVČ uhradí na měsíc leden 2012 ve splatnosti tohoto měsíce částku ve výši 43 365 Kč, bude sice tato platba uložena na měsíc leden 2012, OSVČ však bude kontaktována pracovníkem příslušné správy sociálního zabezpečení, že se jedná o vyšší platbu, než která odpovídá maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu a zda chce rozdíl mezi maximální platbou 29 361 Kč a skutečnou platbou 43 365 Kč, tj. částku 14 004 Kč vrátit, nebo zda chce přeplatek použít na zálohu na následující měsíc.
Pokud OSVČ uhradí zálohu ve vyšší výši, než činí předpis za daný měsíc, ale bude se jednat o platbu po splatnosti zálohy, bude platba použita pouze do výše předpisu. Např. dne 22. 2. 2012 bude na účet správy sociálního zabezpečení připsána platba ve výši 6 000 Kč, přičemž předpis na měsíc leden činí 1 807 Kč. Platba bude použita na úhradu ledna ve výši 1 807 Kč a zbývající částka ve výši 4 193 Kč bude použita na úhradu zálohy za únor 2012. Na měsíc leden se jedná o pozdní platbu po splatnosti, nemůže být tedy uhrazeno více, než činí předpis zálohy. OSVČ si může určit vyšší měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné, jen pokud je záloha zaplacena (připsána na účet) včas, tj. ve splatnosti dané zálohy.
OSVČ si i nadále určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.
OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení.
Nemocenské pojištění OSVČ
Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. S účinností od 1. 1. 2012 si lze v době splatnosti navýšit pojistné i na nemocenské pojištění a tím si zvýšit vyměřovací základ pro výpočet případné nemocenské dávky. Aby mohlo být navýšené pojistné akceptováno, musí být navýšen i vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění.
Nemocenské náleží OSVČ od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí 2,3 %. Od 1.1.2012 se minimální měsíční základ pojistného zvyšuje na 5 000 Kč. . Od měsíce ledna 2012 je stanovena minimální platba ve výši 115 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 20. 2. 2012, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2012, alespoň na částku 115 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění k 31. 12. 2011.
OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. A to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši, nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok. Pro rok 2012 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 836 Kč.
Nárok na výplatu nemocenského vzniká tehdy, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události.
Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2012, tj. částka 100 548 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 2 313 Kč (2,3 % z 100 548). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 2 313 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží.
Příklad zániku NP, kdy OSVČ platí pojistné v běžném měsíci a nezvýší si platby na nemocenské pojištění:
OSVČ neprovede změnu trvalého příkazu a platí méně než 115 Kč např. 92 Kč, ale v běžném měsíci. Na leden zaplatí dne 15. 1. 2012, na únor zaplatí dne 15. 2. 2012. V tomto případě nedojde k zániku hned dnem 1. 1. 2012, neboť platbou ze dne 15. 2. 2012 bude včas, tedy ve splatnosti měsíce ledna 2012 uhrazeno pojistné za leden 2012 (2x platba ve výši 92 Kč). Platba ze dne 15. 3. 2012 ve výši 92 Kč bude použita na únor, ale nebude v dostatečné výši, dojde tedy k zániku nemocenského pojištění dnem 1. 2. 2012.
Příklad nevzniku nároku na dávku:
OSVČ dne 31. 12. 2011 ukončí svou samostatnou výdělečnou činnost. K nemocenskému pojištění přihlášena nebyla. Dne 4. 2. 2012 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2012 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2012 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci.
Od 1. 1. 2011 je obnovena vazba mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.
Roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která byla aspoň po část kalendářního roku účastna nemocenského pojištění, tzn., že vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a zaplatila alespoň za jeden kalendářní měsíc tohoto roku pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního základu, než kolik činí nejnižší měsíční vyměřovací základ za tento měsíc, činí za období, v němž byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost, nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů za toto období. Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet měsíčních vyměřovacích základů z hlavní samostatné výdělečné činnosti, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.
Příklad výpočtu měsíčního základu pro výpočet dávky NP:
OSVČ si platí NP a svou platbou si určuje měsíční základ pro výpočet dávky NP. Platí měsíčně 600 Kč. Touto platbou by si od 1. 1. 2012 určila měsíční základ ve výši 26 087 Kč (pojistné činí 2,3 % z měsíčního základu), ale zároveň nemůže být měsíční základ vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla (měla být uhrazena) záloha na pojistné na důchodové pojištění. Tato OSVČ by si musela uhradit každý měsíc zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 7 618 Kč (29,2 % z 26 087 Kč), aby pro výpočet nemocenské dávky mohl být zhodnocen měsíční základ odpovídající platbě nemocenského pojištění ve výši 600 Kč. Pokud však uhradí zálohu na pojistné pouze ve výši např. 1 836 Kč, bude z platby 600 Kč zhodnocen měsíční základ odpovídající jen měsíčnímu vyměřovacímu základu 6 285 Kč (odpovídá platbě ve výši 145 Kč). dle uhrazené zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Zbývající částka mezi 600 Kč a 145 Kč se stane přeplatkem a při zúčtování roku 2012 bude OSVČ vrácena.
OSVČ si může určit měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění svou platbou. Může si tedy platit zálohy ve výši např. 7 618 Kč, přestože její předpis záloh je např. 1 807 Kč za měsíce leden až duben 2012 a od května 2012 činí 1 836 Kč. V tomto případě však musí počítat s tím, že byl-li v jediném měsíci navýšen měsíční základ nemocenského pojištění OSVČ prostřednictvím navýšení zálohy na pojistné na důchodové pojištění, její vyměřovací základ (roční) při zúčtování Přehledu za rok 2012 bude činit nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byly uhrazeny zálohy na pojistné. Jinými slovy, nebude mít nárok na zúčtování přeplatku, bez ohledu na výši daňového základu, pojistné bude činit nejméně úhrn uhrazených záloh na pojistné na důchodové pojištění.
Příklad výpočtu měsíčního základu, kdy platba NP odpovídá nižšímu měsíčnímu základu, než kolik činí měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné:
OSVČ si platí na nemocenské pojištění měsíčně 145 Kč. Zároveň je povinna platit zálohy na pojistné ve výši 2 150 Kč. V tomto případě činí měsíční základ pro výpočet dávky nemocenského pojištění pouze 6 285 Kč, protože platba na nemocenské pojištění byla uhrazena pouze ve výši odpovídající tomuto měsíčnímu základu. To, že záloha na pojistné byla uhrazena z měsíčního vyměřovacího základu 7 364 Kč, neovlivní výši měsíčního základu nemocenského pojištění.
Z uvedeného vyplývá, že OSVČ platí platby na nemocenské pojištění a zálohy na pojistné na důchodové pojištění odděleně a v obou případech si může určit svůj měsíční vyměřovací základ, ale měsíční základ nemocenského pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Nižší naopak být může.
Aktualizováno dne 18. 1. 2012