Zálohy na pojistné na důchodové pojištění

Základní informace o zálohách

OSVČ, která v roce 2016 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ), byla povinna platit zálohy na pojistné (dále jen zálohy) a tuto činnost vykonává nadále i v roce 2017 a nedojde u ní k žádné změně, jako např. k ukončení a znovuzahájení činnosti, ke změně charakteru činnosti z hlavní na vedlejší či naopak, platí zálohy v roce 2017 do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 (dále jen Přehled) ve stejné výši jako v roce 2016.

OSVČ je povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán Přehled za rok 2016 ve výši stanovené z měsíčního vyměřovacího základu, který byl vyčíslen z daňového základu uvedeného v Přehledu za rok 2016. Je-li vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální, platí zálohy z minimálního vyměřovacímu základu stanoveného pro rok 2017. Tyto zálohy pak platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém bude nebo by měl být podán Přehled za rok 2017 v roce 2018, pokud záloha v měsíci podání přehledu a následující nebyly již zaplaceny platbou do budoucna.  Záloha činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.

 

Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění v roce 2017

 

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

 

Do měsíce, předcházejícího měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok 2016

 

1 972 Kč

 

789 Kč

 

Od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled za rok 2016

 

 

2 061 Kč

 

825 Kč

 

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy v roce 2017

 

 

Hlavní činnost

Vedlejší činnost

 

Do měsíce, předcházejícího měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled za rok 2016

 

6 752 Kč

 

2 701 Kč

 

Od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled za rok 2016

 

 

7 058 Kč

 

2 824 Kč

Výše zálohy na pojistné

Minimální výše zálohy se v roce 2017 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. V případě, že takto stanovený měsíční vyměřovací základ přesáhne v roce 2017 částku ve výši 1/12 maximálního vyměřovacího základu ve výši 112 928 Kč, činí tuto částku.

Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, tzn., že maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) činí 32 975 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2017 u OSVČ vykonávající hlavní SVČ činí 7 058 Kč, minimální záloha činí 2 061 Kč.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohu v roce 2017 u OSVČ vykonávající vedlejší SVČ činí 2 824 Kč, minimální záloha činí 825 Kč.

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.

Na základě žádosti OSVČ příslušná OSSZ poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled. Žádost naleznete zde. Podmínkou pro vyhovění žádosti je pokles příjmů po odpočtu výdajů ze SVČ připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla žádost o snížení podána (nejméně však za dobu tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích), nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem (daňový základ) připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden měsíc výkonu SVČ.

Výši zálohy na pojistné, zaplacené v období splatnosti zálohy na pojistné, lze dodatečně navýšit, a to úhradou další platby do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 

Příklad č. 1:

OSVČ má za leden 2017 povinnost hradit zálohu v minimální výši 1 972 Kč. Dne 2. 2. 2016 bude na účet příslušné OSSZ připsána částka 1 972 Kč a dne 20. 2. 2016 bude připsána další částka 1 972 Kč. Obě platby budou považovány za zálohu na měsíc leden 2017, jelikož lze výši zálohy na pojistné na DP zaplacenou v období splatnosti zálohy v tomto období dodatečně navýšit.

Příklad č. 2:

OSVČ má za leden 2017 povinnost hradit zálohu v minimální výši 1 972 Kč. Dne 2. 2. 2016 bude na účet příslušné OSSZ připsána částka 1 972 Kč a dne 23. 2. 2016 bude připsána další částka 1 972 Kč. Platba ze dne 2. 2. 2016 bude zálohou na měsíc leden 2017 a platba z 23. 2. 2016 bude zálohou na pojistné na DP na měsíc únor 2017, neboť byla připsána po splatnosti zálohy na měsíc leden 2017.

 

Platba do budoucna

OSVČ může platit v kalendářním roce zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné na delší než měsíční období je OSVČ povinna předem oznámit příslušné OSSZ. Výši zaplacených záloh nelze měnit. Zálohy zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení SVČ, a to za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení této činnosti.

 

Zálohy a vedlejší samostatná výdělečná činnost

Povinnost platit zálohy má OSVČ vykonávající vedlejší  SVČ,

  • jejíž daňový základ za předchozí kalendářní rok dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém byl (měl být) podán Přehled s takovým daňovým základem a trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled za následující kalendářní rok,
  • která podala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy vzniká od kalendářního měsíce, ve kterém se k účasti přihlásila, a trvá až do měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl (měl být) podán Přehled za kalendářní rok, na který se OSVČ přihlásila k účasti na pojištění.

Pokud chce být OSVČ pro účely placení záloh považována za OSVČ vykonávající vedlejší SVČ, je nutné, aby příslušné OSSZ oznámila a doložila, že nastal některý z důvodů pro výkon vedlejší SVČ. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána SVČ, a v době výkonu SVČ aspoň po část této doby trval některý důvod pro výkon vedlejší činnosti.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší činnosti musí mít písemnou formu. Oznámení je nutné učinit nejpozději na Přehledu za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, a doložení povinně dokládaných skutečností musí být uskutečněno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán Přehled. Doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti nebude vyžadováno, má-li ČSSZ údaj o tomto důvodu ve své evidenci nebo má možnost si jej opatřit dálkovým přístupem. Více viz zde

OSVČ, která vykonává vedlejší  SVČ a stane se plátcem daně paušální částkou v průběhu kalendářního roku, zaniká povinnost platit zálohy, jestliže rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění a OSVČ nepodá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění. Povinnost platit zálohy zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou finančním úřadem předán OSVČ. K oznámení OSVČ o platbě daně paušální částkou se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději na Přehledu za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl tento Přehled podán.

Povinnost platit zálohy a jejich výše nemá žádný vliv na nemocenské pojištění OSVČ. Více – viz Nemocenské pojištění OSVČ – platby a vazby na DP.

 

Osvobození od placení záloh na pojistné

 

OSVČ není povinna platit zálohy 

  • za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala SVČ, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc, ale po celou dobu výkonu činnosti trval nárok na nemocenské nebo PPM. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
     
  • od kalendářního měsíce, ve kterém doložila příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

 

Aktualizováno v prosinci 2016