Pojistné na důchodové pojištění

Pojistné na důchodové pojištění za rok 2016 platí povinně OSVČ, která v tomto kalendářním roce:

  • vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
  • vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, tzn., že její daňový základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2016 dosáhl rozhodné částky, tj. částky 64 813 Kč, popř. částky snížené o částku 5 402 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost a za každý kalendářní měsíc, v němž měla OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ,
  • vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění.

 

Pojistné

Pro výpočet pojistného za rok 2016 se sazba pojistného stanovuje ve výši 29,2 % vyměřovacího základu. Částka se zaokrouhluje směrem nahoru.

 

Vyměřovací základ

Roční vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Nejnižší vyměřovací základ se za rok 2016 stanoví jako 50 % daňového základu podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a § 23 téhož zákona, za kalendářní rok, za který se pojistné platí, popř. z příjmů po odpočtu výdajů u osob, které nejsou povinny podávat daňové přiznání.

 

Minimální vyměřovací základ

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2016 pro výkon hlavní činnosti, tj. 6 752 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ, vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce 2016 pro vedlejší činnost, tj. 2 701 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

V obou případech se do tohoto počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce.

Maximální vyměřovací základ

Maximálním (ročním) vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, pro rok 2016 tedy ve výši 1 296 288 Kč a pro rok 2017 ve výši 1 355 136 Kč. Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ se nesnižuje o jeho poměrnou část za měsíce, ve kterých nebyla vykonávána činnost.

 

Stropování pojistného

Byla-li OSVČ v kalendářním roce také zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ OSVČ, sníží se o přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ, je-li částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti (zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení).

V případě, že OSVČ doloží potvrzení ze zaměstnání, ze kterého vyplývá, že již dosáhla v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu zaměstnance stanoveného na tento rok, není tato OSVČ povinna platit zálohy na pojistné od měsíce, ve kterém OSSZ tuto skutečnost oznámila a doložila, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž tato OSVČ dosáhla maximálního vyměřovacího základu.

 

Aktualizováno v prosinci 2016