Druhy SVČ

Definice a druhy SVČ

Kdo je OSVČ?

Za OSVČ se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
  • spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb.,
    o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,
  • ukončila povinnou školní docházku a dosáhla aspoň 15 let věku.

Do okruhu spolupracujících osob spadají i členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu, a to dle § 13 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže na ně poplatník (OSVČ) dělí své příjmy a výdaje.

Osobu, která nesplňuje výše uvedené podmínky pro výkon samostatné výdělečné činnosti, tj. neukončila povinnou školní docházku a nedosáhla uvedeného věku, nelze považovat za OSVČ.

Za výkon samostatné výdělečné činnosti na území ČR se považuje výkon samostatné výdělečné činnosti konané jak na území ČR, tak mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z českých právních předpisů. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena příslušnou mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo Nařízením EHS 1408/71 a Nařízením 574/72 a od 1. 5. 2010 Nařízením ES 883/2004  a 987/2009.

 

Druhy SVČ

Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:

  • podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,
  • provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona,
  • činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost, výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů (s účinností od 1. 1. 2009 je výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů považován za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy a nepodléhá režimu soustavnosti).

    Za samostatnou výdělečnou činnost se nepovažuje činnost, z níž příjmy jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, ovšem za předpokladu, že se jedná o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v ust. § 7 odst. 2 písm. a) ZDAP, ale úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Za samostatnou výdělečnou činnost se rovněž nepovažují příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví.
     
  • výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů

    Vždy se za výkon takovéto činnosti považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty (insolvenčního správce), včetně předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnacího správce. 
     
  • výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku.
     
    Za samostatnou výdělečnou činnost se považuje činnost mandatáře konaná na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku. Podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, také to, že mandátní smlouva, nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. S účinností od 1. 1. 2014 se za samostatnou výdělečnou činnost považuje i výkon činnosti příkazníka konané na základně příkazní smlouvy uzavřené podle Nového občanského zákoníku. Podmínky samostatné výdělečné činnosti příkazníka jsou shodné jako pro výkon činnosti mandatáře (ust. § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, část věty první za středníkem). 
     
  • výkon jiných činností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu.

Od 1. 1. 2009 tato činnost nepodléhá režimu soustavnosti. Za osoby vykonávající tuto činnost lze např. považovat sportovce, kteří svou činnost nekonají na základě živnostenského oprávnění. Za výkon samostatné výdělečné činnosti podle citovaného ust. se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.

Pro všechny druhy výkonu činnosti platí, že jsou považovány za výkon samostatné výdělečné činnosti, pokud se příjmy dosažené jejich výkonem považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti (tj. dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb.).

 

Rozdělení samostatné výdělečné činnosti

Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost
 a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost se dle ustanovení § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění v roce 2015 považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání 
     
    Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Zaměstnáním se pro účely výkonu vedlejší činnosti rovněž rozumí činnost zakládající účast na sociálním zabezpečení podle právních předpisů státu, s nímž má ČR uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení nebo státu aplikujícím koordinační nařízení.
      
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod 
     
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
     
    Pečuje-li o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té OSVČ, která byla určena písemnou dohodou všech osob za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té OSVČ, která podle rozhodnutí příslušné OSSZ pečuje o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu.
     
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání,
     
  • byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb.,
    o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium)

OSVČ není povinna dokládat důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě. ČSSZ je povinna tyto důvody zveřejnit. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který chce být považována za vykonávající vedlejší SVČ.

Upozornění: tzv. předdůchod, tedy čerpání dávky doplňkového penzijního spoření v podobě starobní penze na určenou dobu nebo doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanovený dle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky, není uznatelným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. OSVČ, která pobírá některou z uvedených penzí a neexistuje u ní žádný důvod pro výkon vedlejší činnosti dle zákona o důchodovém pojištění, vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

 

Aktualizováno v prosinci 2015