Dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno:

  • nemocenské a
  • peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc).

Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro peněžitou pomoc v mateřství činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, u mužů, jejichž pojištění zaniklo, však jen 7 kalendářních dnů. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

 

Výše dávek poskytovaných OSVČ z nemocenského pojištění

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

  • 60 % denního vyměřovacího základu

Jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li  o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, výše nemocenského za kalendářní den se sníží na 50 % denní dávky.

  • Výše PPM za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

 

Podmínky nároku na nemocenské

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (karantény).
  • OSVČ nevykonává osobně po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) samostatnou výdělečnou činnost.
  • Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou, nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dní.

 

Příklad, kdy není nárok na dávku:

OSVČ dne 31. 12. 2015 ukončila svou samostatnou výdělečnou činnost a tím současně i účast na nemocenském pojištění. Dne 4. 2. 2016 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2016 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2016 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci. Nárok na dávku by byl přiznán, kdyby pracovní neschopnost vznikla dne 4. 5. 2016 nebo později (za předpokladu, že pojistné je pravidelně hrazeno). Pokud však nemoc bude pokračovat od 4. 2. 2016 až do doby po 4. 5. 2016, nárok na dávku opět nevznikne. Jedná se o nemoc, která vznikla před uplynutím třech měsíců od vzniku účasti na pojištění.  

 

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ a kromě toho:

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
  • Současně musí být pro nárok na tuto dávku splněna i podmínka trvání účasti na pojištění  alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.
  • OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.

 

Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ

Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Za vyloučené dny se považují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na nemocenské pojištění nebo v nichž OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních základů.

Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ.

Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2015 je minimálně 
5 000  Kč a měsíční pojistné ve výši 2,3 % činí nejméně 115 Kč.

Maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být od 1. 1. 2014 vyšší, než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5 000 Kč a platba pojistného z tohoto minimálního měsíčního základu činí 115 Kč. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2016 je to částka 13 503 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,3% činí 311 Kč. Pokud však v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky. Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění od roku 2014 nemá již vazbu na výši měsíčního základu nemocenského pojištění ani na výši ročního vyměřovacího základu. Jestliže OSVČ uhradí platbu pojistného na nemocenské pojištění ve vyšší výši, nebude se při výpočtu dávky nemocenského pojištění přihlížet k  částce přesahující její maximální měsíční základ.

 

Aktualizováno v prosinci 2015