Náhradní doba pojištění - civilní služba (do 22. 12. 2004) a vojenská služba
Základní informace k životní situaci
Při splnění podmínky jednoho roku pojištění je náhradní dobou pojištění období vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě. Tato doba se pro nárok na důchod hodnotí plně.
Civilní služba, získaná po 1. 1. 1996, je také náhradní dobou, ale redukuje se pro výši důchodu na 80 %.
Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Náhradní doba pojištění se dokládá při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění.
Na které instituci životní situaci řešit
Na okresních správách sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ") při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění.
Kontakty na příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ
Jaké doklady je nutné mít s sebou
Vojenská služba se dokládá vojenskou knížkou, civilní služba pak potvrzením.
Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Tiskopisy žádostí o důchod jsou k dispozici na všech OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Rozhodnutí o přiznání důchodu je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.
Elektronická služba, kterou lze využít
Tuto situaci nelze řešit elektronicky.
Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou související předpisy
Občanský zákoník, tj. zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje. Pokud je takovým orgánem Česká správa sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ"), lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u kterékoliv OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.
Prvotní rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami. Lze-li námitkám vyhovět, ČSSZ novým rozhodnutím napadené rozhodnutí změní, resp. zruší. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.
Řízení o námitkách zavádí s účinností od 1. 1. 2010 zákon č. 479/2008 Sb., který ve své první části mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Rozhodnutí o námitkách lze do 2 měsíců ode dne jeho doručení účastníku řízení napadnout žalobou u krajského soudu podle § 65 až 78 soudního řádu správního.
K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popř., v jehož obvodu se zdržuje.
Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.
Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.
Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Jestliže se změní skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na důchod, je vaší povinností nahlásit to do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.
V případě, že přijmete důchod nebo jeho část, ačkoliv z okolností lze předpokládat, že je vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náleží, je vaší povinností neprávem vyplacené částky důchodu vrátit.
Nejčastější dotazy
Nejčastější dotazy a odpovědi
Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
Náhradní doba pojištění
Informační materiály
Související životní situace a návody, jak je řešit
Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
1. 1. 2012