Nejčastější dotazy pojistné na sociální zabezpečení

Nejčastější dotazy pojistné na sociální zabezpečení

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného za studenta?

Povinnosti zaměstnavatele v odvodech pojistného na SZ jsou stejné jako u ostatních zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen za studenta odvést „svou“ složku pojistného na sociální zabezpečení (25 % z vyměřovacího základu) a spolu se „zaměstnaneckou“ složkou (6,5 % z vyměřovacího základu), kterou studentovi-zaměstnanci srazí z jeho příjmu, který mu vyplácí formou mzdy nebo platu. Obě složky pak odvede na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Zaměstnavatel je též povinen studenta-zaměstnance u příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit k nemocenskému pojištění a po skončení zaměstnání jej odhlásit.

Jak platí sociální pojištění vysokoškolák, který po ukončení studia

  • přechází do zaměstnání – do nástupu do zaměstnání není účasten pojištění (důchodového ani nemocenského), od nástupu do zaměstnání se hradí pojistné jako u ostatních zaměstnanců
  • do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.
  • Odchází studovat na další vysokou školu – do okruhu pojištěných osob náležejí mj. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010. Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění těchto osob; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Studenti, kteří nesplňují výše uvedené podmínky mohou být dobrovolně účastni důchodového pojištění.
  • Odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy nebo učiliště popř. do zahraničí – dtto

Jak platí sociální pojištění středoškolák, který po ukončení studia

  • přechází do zaměstnání – od nástupu do zaměstnání hradí pojistné zaměstnavatel, a to jak za sebe, tak strhne pojistné z platu zaměstnance a odvede je také.
  • do nalezení zaměstnání bude zaregistrován na úřadě práce – pojistné se neplatí, protože nevzniká účast na nemocenském ani důchodovém pojištění, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění a v omezené výši se pro účely důchodového pojištění započte.
  • odchází studovat na vysokou školu – viz předchozí dotaz
  • odchází studovat na vyšší odbornou školu či jiný typ školy – učiliště – dtto předchozí
  • odchází studovat do zahraničí – dtto

Je možné na pokladně zaplatit jakoukoli částku?

Podle § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je možné zaplatit pojistné do maximální výše 10 000 Kč na den a jeden variabilní symbol. 

Je možné vyplatit na pokladně přeplatek pojistného?

Ne, pokladna slouží jen k výběru pojistného.

Omylem jsem zaplatil částku na jiný variabilní symbol. Co mám v tomto případě dělat?

Je potřeba zaslat žádost o převedení platby, kde bude uvedena částka, datum platby a z kterého variabilního symbolu na který chcete platbu převést.

Co je potřeba předložit k získání potvrzení o bezdlužnosti?

Je třeba předložit písemnou žádost. Při osobní návštěvě je k tomu potřeba ještě předložit průkaz totožnosti, popř. plnou moc, pokud nepřijde statutární orgán zaměstnavatele, nebo přímo osoba samostatně výdělečně činná.

Plátci pojistného, kteří mají zřízenou datovou schránku a jsou zaregistrováni na ePortálu ČSSZ, si mohou prostřednictvím ePortálu ČSSZ požádat o potvrzení o bezdlužnosti, aniž by museli osobně navštívit OSSZ.

Jak můžu ukončit účast na sociálním pojištění? Od roku 2000 nežiji v ČR (sociální pojištění je také placeno v zahraničí) a vracet se také nemám v plánu. Jaké podklady si musím obstarat?

Účast na sociálním zabezpečení (pojištění) končí zjednodušeně řečeno ukončením zaměstnání nebo, v případě OSVČ, písemným oznámením o ukončení samostatné výdělečné činnosti. Pokud jste tedy ukončil zaměstnání, nejste povinen správě sociálního zabezpečení nic oznamovat (OSSZ). Pokud jste vykovával samostatnou výdělečnou činnost a dosud jste OSSZ písemně neoznámil ukončení činnosti, je třeba toto učinit dodatečně.

Mám malého syna ve školce, sama nejsem zaměstnaná ani nejsem hlášena na úřadu práce. Jsem povinna platit sociální pojištění?

Pokud nevykonáváte žádnou výdělečnou činnost, nejste povinna platit pojistné na sociální zabezpečení. Dobu, po kterou nebudete důchodově pojištěna (tedy doba, za kterou neplatíte pojistné), nebude možné hodnotit pro nárok na důchod. Tuto situaci lze řešit dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění. Podrobné informace o tomto pojištění Vám poskytne správa sociálního zabezpečení v místě Vašeho bydliště.

Jakým způsobem se řeší otázka daní, sociálního a zdravotního pojištění v případě, kdy si nechám přidělit IČO Českým statistickým úřadem jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel a nebude se tedy jednat o klasickou živnost? Jaký je vůbec mezi těmito dvěma způsoby činnosti rozdíl?

Jestliže získáte oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, vznikne Vám povinnost zaregistrovat se na příslušném finančním úřadě. V případě, že tuto činnost začnete vykonávat, jste povinen oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně a rovněž okresní (Pražské, v Brně Městské) správě sociálního zabezpečení (OSSZ) příslušné dle Vašeho trvalého bydliště. Oznamovací povinnost ve vztahu k OSSZ se plní na předepsaném tiskopise (Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti) nejpozději do 8. dne kal. měsíce, následujícího po měsíci, v němž byla činnosti zahájena. Více informací o povinnostech OSVČ naleznete na Povinnosti OSVČ . Podrobné informace o placení pojistného na důchodové pojištění Vám rovněž poskytne místně příslušná OSSZ. Z hlediska povinností osoby samostatně výdělečně činné v sociálním zabezpečení není žádný rozdíl mezi živnostenským podnikáním a výkonem činnosti dle zvláštních předpisů.

Na jakém principu je založeno důchodové a nemocenské pojištění?

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které ČSSZ na pojistném vybere, tvoří více než třetinu příjmů státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zahrnuje platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Vzniká studentovi, který ukončí studium a nenastoupí do práce a ani se nechce z nějakého důvodu (např. cestování) nahlásit na ÚP, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Takovému studentovi povinnost hrazení pojistného na sociální zabezpečení nevzniká. Nevzniká mu ani žádná další (např. ohlašovací) povinnost vůči orgánům sociálního zabezpečení.

Za jakých podmínek bych si mohl požádat o povolení splátek, případně splátkového kalendáře?

Povolení splátek pojistného a penále upravuje ustanovení § 20a zákona č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen zákon o pojistném).  V případě vzniku dluhu na pojistném a penále může plátce pojistného uvedený v ustanovení § 20a odst. 1) a 2) zákona o pojistném písemně požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o povolení splátek. Správa sociálního zabezpečení může splátky pojistného a penále povolit za zákonem stanovených podmínek, resp. doba splácení dluhu nesmí být delší než 36 měsíců. Vzhledem k tomu, že se jedná o fakultativní rozhodnutí, zkoumá u plátce pojistného všechny rozhodné  a podstatné skutečnosti, zejména pak vhodnost a účelnost pro vydání povolení splátek.
V případě, že příslušná správa sociálního zabezpečení dospěje k závěru, že je vhodné a účelné splátky pojistného a penále povolit, vydá rozhodnutí o povolení splátek, ve kterém stanoví i den splatnosti první splátky dluhu.
Dle ustanovení § 20a zákona o pojistném pak může příslušná OSSZ zrušit povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách v případech, kdy dojde k porušení stanovených podmínek (plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo nezaplatí včas nebo ve správné výši pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu). Jednoznačně pak dojde ke zrušení povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách v případě, kdy plátce vstoupil do likvidace, nebo bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného.

Jak vzniká penále? V jaké výši je stanovené penále pro neplacení pojistného?

Plátce pojistného má zákonnou povinnost odvádět pojistné (ustanovení § 8 a § 13 zákona o pojistném). V případě, že pojistné není zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo je zaplaceno v nižší než stanovené částce, je plátce pojistného povinen platit penále (ustanovení § 20 zákona o pojistném).  
Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného a činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.
Pokud bylo plátci pojistného povoleno placení dluhu na pojistném a penále ve splátkách, pak penále z dlužného pojistného, které je ve splátkách, činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá.

Důvody, pro které se penále neplatí, jsou obsaženy v ustanovení § 20 odst. 5 zákona o pojistném, (např. penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely zákona o pojistném za zaměstnavatele).

Existuje možnost prominutí penále? Za jakých podmínek bych si o to mohl požádat?

Prominutí penále cestou odstranění tvrdosti zákona upravuje ustanovení § 104ch zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, a vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Po vstupu ČR do EU došlo ke změně pravidel při poskytování veřejné podpory, resp. promíjení penále. Poskytování veřejné podpory je upraveno Smlouvou o založení Evropského společenství, resp. čl. 87 a 88 Smlouvy a promíjení penále spadá pod režim veřejné podpory „de minimis“ (tj. podpora malého rozsahu), která je poskytována podle příslušných nařízení Komise ES a dále upravena Smlouvou o fungování Evropské unie na podporu „de minimis“, resp. čl. 107 a 108 Smlouvy EU.

O prominutí penále lze požádat písemně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Za předpokladu plné úhrady dlužného pojistného se o uvedených žádostech rozhoduje podle věcné příslušnosti na OSSZ, ČSSZ, popřípadě na MPSV. Na prominutí penále není právní nárok a na řízení o prominutí penále se nevztahuje správní řád.

 

Proč mi nemůže být prominuto penále, když podnikám např. v dopravě, v zemědělství?

V průběhu roku 2014 nabyla účinnosti nově přijatá nařízení Komise (EU), dle kterých je možné veřejnou podporu „de minimis“ poskytovat v níže uvedených oblastech. Promíjení penále, resp. poskytování podpory „de minimis“ (podpory malého rozsahu), je v současné době prováděno dle níže uvedených nařízení Komise (EU):

  • Dle Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 je možné poskytnout podporu de minimis ve tříletém stanoveném období až do výše 200 000 EUR. Dle stejného Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období až do výše 100 000 EUR v odvětví silniční nákladní dopravy pro cizí potřebu.
  • Dle Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období až do výše 15 000 EUR v  odvětví prvovýroby zemědělských produktů.
  • Dle Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 je možné poskytnout podporu de minimis ve stanoveném tříletém období až do výše 30 000 EUR v odvětví rybolovu a akvakultury.

Jsem dlužník (zástupce organizace), je možné uplatnit zahájenou exekuci splatnými pohledávkami vůči třetí osobě?

Takový způsob plnění není oprávněna ČSSZ, resp. její vnitřní organizační jednotky, akceptovat (je možné přijímat pouze peněžní prostředky v české měně). OSSZ je však oprávněna nařídit takovou exekuci – vydáním exekučního příkazu na přikázání jiné pohledávky. Nicméně tento způsob je v praxi těžko proveditelný, neboť ČSSZ ani její organizační složky nemají pravomoc ukládat povinnosti nad rámec speciálních zákonů, tzn. zjišťovat existenci či neexistenci pohledávek třetích osob.

Byl u mě soudní exekutor a polepil mi movité věci, co mám dělat, aby mi věci nezabavili a neproběhla dražba?

Uhradit pohledávku.

Kdy mi bude zrušená zástava z nemovitosti, když dluh uhradím?

Zástavní právo k nemovitosti, které bylo zřízeno správním rozhodnutím – rozhodnutím o zřízení zástavního práva, zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým okresní správa sociálního zabezpečení ruší toto zástavní právo. Pravomocné rozhodnutí je zasláno na příslušný katastrální úřad, který na základě vkladového řízení vyznačí výmaz zástavního práva na listu vlastnictví. V případě, že je zřízeno soudcovské zástavní právo na základě usnesení soudu, ruší se zřízené zástavní právo pravomocným usnesením soudu o zastavení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, které je zasláno na příslušný katastrální úřad. Katastrální úřad poté vyznačí změnu, resp. výmaz, zástavního práva v příslušném listu vlastnictví.

Nemám peníze, jak budete dále pokračovat ve vymáhání?

Všemi možnými způsoby výkonu rozhodnutí či exekuce, které jsou v souladu s platnou právní úpravou.

Informace ke konkrétním výkonům rozhodnutí jako je exekutorské zástavní právo (za jakých podmínek od něj upustíme), prodej nemovitosti, odblokování účtu postiženého exekucí, srážky ze mzdy (kolik se může srážet, kolik činí nezabavitelná částka)

ČSSZ, resp. OSSZ, provádí správní exekuci nebo může podat návrh na výkon rozhodnutí soudními exekutorovi, který následně tento výkon nařídí. Konkrétní postupy poté provádějí subjekty, které mají ze zákona tuto povinnost. U srážky ze mzdy má tuto povinnost zaměstnavatel, u přikázání pohledávky peněžních prostředků z účtu dlužníka banka, u zřízení soudcovského zástavního práva soud, kde příslušný zápis provede na základě pravomocného rozhodnutí příslušný katastrální úřad, atd. Jednotlivé způsoby jsou popsány v zákoně
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, a v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

 

Co dělat a jaké možnosti má klient při obdržení rozhodnutí, platebního výměru?

Nejvhodnějším postupem je neprodleně pohledávku uhradit a vyhnout se tak případnému výkonu rozhodnutí nebo exekuci, popř. i hrazení exekučních nákladů.

Podléhají odměny statutárních orgánů akciové společnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení?

Pro určení, zda se z odměny člena statutárního orgánu odvádí pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), je rozhodující, zda je uvedená osoba účastna nemocenského a důchodového pojištění. Okruh nemocensky pojištěných osob upravuje § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Okruh důchodově pojištěných osob upravuje § 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Účastni nemocenského a důchodového pojištění jsou i členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. To znamená, že člen statutárního orgánu akciové společnosti patří do okruhu pojištěných osob a z odměny za tuto funkci se pojistné na sociální zabezpečení odvádí.

 

Aktualizováno v prosinci 2015