Nejčastější dotazy OSVČ

Nejčastější dotazy OSVČ

 

Jak má postupovat OSVČ, která je účastna důchodového spoření (II. pilíř) a chce co nejrychleji snížit zálohy na pojistné na důchodové pojištění o 3 procentní body? Je třeba vyplnit nějaký formulář a skutečnost doložit?

Účast na důchodovém spoření zanikla ze zákona k 31. 12. 2015. Z tohoto důvodu bude předpis zálohy na pojistné za měsíc leden 2016 již ve výši odpovídající 29,2 % (namísto 26,2 % při důchodovém spoření) vyměřovacího základu, stanoveného dle daňového základu v předchozím kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti. Minimální záloha na pojistné se z částky 1 744 Kč změní na 1 943 Kč. V této výši je OSVČ povinna platit zálohu až do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém bude nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015. OSVČ si musí změnit příkaz nejpozději od února 2016, tak aby záloha za leden 2016, která je splatná v období 1. – 22. 2. 2016, byla již uhrazena ve správné výši. Naopak při stanovení výše pojistného z ročního vyměřovacího základu na Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015, bude ještě pro OSVČ, který byla účastna důchodového spoření, pojistné stanoveno ve snížené výši 26,2 %.

Ovlivní ukončení důchodového spoření nějakým způsobem výši důchodu OSVČ? Má ukončení důchodového spoření nějak řešit ve vztahu k sociálnímu pojištění?

OSVČ, která byla do 31. 12. 2015 účastníkem důchodového spoření, se bude moci rozhodnout, jak s naspořenými penězi naloží. K tomuto bude vyzvána penzijní společností do 31. 3. 2016 a následně si nejpozději do 30. 9. 2016 bude moci vybrat z variant: vyplacení všech jejích prostředků na její účet či na poštovní poukázku, nebo převod prostředků jako příspěvek na penzijní pojištění či penzijní připojištění se státním příspěvkem. Své rozhodnutí musí OSVČ oznámit do konce září 2016 penzijní společnosti.
OSVČ, která byla účastníkem důchodového spoření, bude umožněno doplatit si dobrovolně pojistné na důchodové pojištění, a to za účelem plného zápočtu procentní výměry budoucího důchodu. Pokud se pro tuto možnost rozhodne, musí ve lhůtě do 30. 6. 2017 na předepsaném tiskopise požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o sdělení výše doplatku, který jí bude do 90 dnů sdělen společně se způsobem úhrady. Doplatek pojistného na důchodové pojištění lze poté zaplatit nejpozději do 29. 12. 2017 s tím, že úhrada doplatku musí být za celou dobu účasti na důchodovém spoření. Platby zaplacené v pozdějším datu nebo v nižší výši budou kvalifikovány jako přeplatek a budou OSVČ  vráceny. V takovém případě bude při stanovení výše důchodu procentní výměra za každý kalendářní rok, ve kterém byla OSVČ účastna důchodového spoření a současně i důchodového pojištění, činit 1,2 %, namísto 1,5 %.

 

Mohu vykonávat samostatnou výdělečnou činnost při pobírání předdůchodu? Jestliže ano, bude se jednat o vedlejší činnost?

Čerpání starobní penze na určenou dobu nebo doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu z prostředků Vašeho doplňkového penzijního spoření sjednaného dle specificky stanovených podmínek zákona o doplňkovém penzijním spoření (dosažení věku alespoň o 5 let nižšího než je věk nároku na starobní důchod, trvání spoření nejméně v délce 60 kalendářních měsíců a naspoření potřebné finanční částky) je tzv. „předdůchod“. Čerpání „předdůchodu“ nemá žádný vliv na podmínky výkonu samostatné výdělečné činnosti dle zákona o důchodovém pojištění. Tzn., že budete vykonávat hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud u Vás neexistuje žádný důvod pro výkon vedlejší činnosti dle zákona o důchodovém pojištění. Pobírání „předdůchodu“ není důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, budete tedy povinen platit pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod si pak při podání žádosti o tento důchod budete mít možnost zvolit, zda chcete dobu výdělečné činnosti, konané v období pobírání penze z doplňkového penzijního spoření před dosažením důchodového věku, zohlednit pro výpočet „státního“ starobního důchodu jako dobu pojištění nebo jako dobu vyloučenou.

Bude mít úprava základu daně (úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji), kterou provedu v souvislosti se změnou uplatňování skutečných výdajů na výdaje procentem z příjmů, vliv na stanovení vyměřovacího základu OSVČ?

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů.

Podle ust. § 23 odst. 8 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (skutečné výdaje) na způsob podle § 7 odst. 7 (tj. na výdaje procentem z příjmů) základ daně (výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Tato úprava vždy ovlivní výši vyměřovacího základu OSVČ.

Jakým způsobem je možné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ?

Přehled OSVČ o příjmech a výdajích je možné podat na příslušnou OSSZ osobně, prostřednictvím poštovní zásilky nebo elektronicky přes veřejné rozhraní pro e - Podání ČSSZ (VREP), prostřednictvím určené datové schránky e - Podání ČSSZ (ID 5ffu6xk), event. do datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.ČSSZ nabízí klientům od 1. 1. 2015 vyplnění a zaslání formuláře Přehled o příjmech a výdajích OSVČ  také přímo z ePortálu ČSSZ, který podporuje snadné vyplnění automatickými výpočty. Vyplnění tiskopisu není podmíněno přihlášením se do systému datových schránek. Pokud se však klient k ePortálu za pomoci přihlašovacích údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ. Dále je klientům umožněno uložit i rozepsaný formulář na vlastní zařízení (PC, tablet, mobil). Pro práci s interaktivními tiskopisy je třeba na PC a noteboocích povolit internetovému prohlížeči instalaci doplňku FormApps Plugin. Pro použití na tabletech nebo chytrých mobilních telefonech je třeba stáhnout aplikaci FormApps Mobile. Tento doplněk zajišťuje funkcionalitu pro odesílání tiskopisů s elektronickým podpisem či prostřednictvím datové schránky. Instalace doplňku se nabídne automaticky při prvním otevření tiskopisu či při zjištění jeho novější verze. Bližší informace o e - Podání jsou uvedeny na této adrese: http://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladni-informace.

V případě e - Podání prostřednictvím e-podatelny je nutné, aby toto podání bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Po podání Přehledu provede správa sociálního zabezpečení jeho kontrolu a OSVČ je informována prostřednictvím vyúčtování, které je OSVČ zasláno. Pokud máte trvalý pobyt na území Prahy, je možné učinit podání u kteréhokoliv územního pracoviště PSSZ. Místní příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého pobytu OSVČ nebo místem hlášeného pobytu, jde-li o cizince, který nemá trvalý pobyt v ČR. Vedením evidence OSVČ a záležitostmi pojistného jsou pověřeny jednotlivé správy sociálního zabezpečení, které poskytnou OSVČ podrobné informace. Kontakty na jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jsou k dispozici v sekci Kontakty zde.

Jaké jsou povinnosti občana vyplývající ze zahájení SVČ?

Pokud OSVČ zahájí výkon samostatné výdělečné činnosti, vznikne jí povinnost oznámit správě sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého pobytu (nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu podle místa hlášeného pobytu, nemá-li OSVČ místo trvalého ani hlášeného pobytu, tak podle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti), den zahájení této činnosti, a to buď vyplněním přílohy pro ČSSZ Jednotného registračního formuláře při podání žádosti o živnostenské oprávnění nebo prostřednictvím tiskopisu Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla tato činnost zahájena. Při nedodržení uvedené lhůty, může OSSZ uložit OSVČ pokutu až do výše 10 000 Kč. 
Oznámením zahájení činnosti vznikají další stanovené povinnosti uvedené v příslušných zákonech (č. 155/1995 Sb., č. 582/1991 Sb., č. 589/1992 Sb., v platném znění), tj. např. placení záloh na pojistné v případě výkonu hlavní činnosti, či doložení některého z povinně dokládaných zákonných důvodů, pokud OSVČ chce činnost vykonávat jako vedlejší. Další povinností je podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Kde všude musím oznámit, že jsem začal podnikat a co k tomu potřebuji?

Při oznámení zahájení činnosti (viz výše) je třeba předložit průkaz totožnosti, případně oprávnění k činnosti, které není dostupné z veřejných registrů. Ohlašovací povinnost v souvislosti se zahájením podnikání má OSVČ rovněž ve vztahu k finančnímu úřadu či zdravotní pojišťovně (více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR, www.mfcr.cz a na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny).

Jakým způsobem mám ukončit činnost OSVČ?

Ukončení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna oznámit příslušné OSSZ písemně (lze využít tiskopis ‚Oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnosti‘ uveřejněný na webových stránkách ČSSZ). Uvedenou povinnost je OSVČ povinna splnit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž samostatnou výdělečnou činnost ukončila. Při nedodržení uvedené lhůty, může OSSZ uložit OSVČ pokutu až do výše 10 000 Kč. 

Co mám udělat, když se po skončení SVČ chci zaregistrovat na ÚP?

Po splnění oznamovací povinnosti o ukončení činnosti vůči příslušné správě sociálního zabezpečení, vydá správa sociálního zabezpečení na žádost OSVČ Potvrzení o době výkonu samostatné výdělečné činnosti a o době důchodového pojištění v rozhodném období, popř. o vyplacených dávkách nemocenského pojištění. Součástí tohoto potvrzení je i údaj o výši vyměřovacího základu OSVČ pro placení pojistného za poslední zúčtovaný kalendářní rok, za který bylo uhrazeno pojistné, který je rozhodný pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti. Toto potvrzení se předkládá úřadu práce.

Co mám dělat v případě změny svého trvalého pobytu?

V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, je nutné, aby tuto skutečnost oznámila původně místně příslušné správě sociálního zabezpečení. Po předání spisové dokumentace, obdrží OSVČ od nově místně příslušné správy sociálního zabezpečení informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má nově hradit zálohy na pojistné a pojistné.

Je nemocenské pojištění OSVČ povinné?

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě podané přihlášky. Neúčast na nemocenském pojištění OSVČ může mít např. negativní dopad pro ženu – OSVČ, neboť ji nebude v těhotenství a následně po porodu náležet peněžitá pomoc v mateřství.   Od 1. 1. 2014 může být OSVČ účastna nemocenského pojištění i v případě, že vykonává vedlejší činnost a nemá povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení nemocenského pojištění je v tomto případě stanoven na 5 000 Kč a platba činí 115 Kč, tzn., že odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu.

Jakou výši pojistného musím platit, abych pobíral nemocenské alespoň 10-12 tis. Kč?

Od 1. 1. 2014 se výše maximálního měsíčního základu nemocenského pojištění OSVČ odvozuje od určeného vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu, který v průměru připadá na jeden měsíc výkonu činnosti v tomto kalendářním roce. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ stanovený pro kalendářní rok (např. OSVČ vykonávající vedlejší činnost nebyla v předchozích letech účastna důchodového pojištění), je maximální měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tj. v roce 2016 částka 5 000 Kč. K přehledu podanému před více než třemi lety se nepřihlíží. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok, tj. v roce 2016, částka 13 503 Kč. Rozhodným obdobím pro výpočet dávky je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Aby v roce 2016 OSVČ pobírala nemocenské ve výši 10 - 12 000 Kč, musela by v období před vznikem nemoci platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 500 Kč měsíčně. Pro zhodnocení 500 Kč pojistného na nemocenské pojištění v měsících roku 2016, by musel určený vyměřovací základ za rok 2014 (měsíce před podáním přehledu za rok 2015) a za rok 2015 (měsíce po podání přehledu za rok 2015), ze kterého OSVČ zaplatila pojistné na důchodové pojištění, činit 260 880 Kč (pro 12 měsíců výkonu činnosti v každém kalendářním roce).  

OSVČ může platit pojistné na nemocenské pojištění v rozmezí minimálního a maximálního měsíčního základu.  Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího měsíčního (vyměřovacího) základu, než je stanoven její maximální měsíční základ, část platby, která neodpovídá tomuto maximálnímu měsíčnímu (vyměřovacímu) základu, se stává přeplatkem a bude vrácena nejpozději po podání přehledu za kalendářní rok, ve kterém přeplatek vznikl.

 

Proč mi jako OSVČ zaniklo nemocenské pojištění?

Důvodem je neplacení pojistného nebo placení pojistného v nesprávné výši či po zákonem stanovené lhůtě. V takovém případě dochází k zániku účasti na nemocenském pojištění prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2015 činí 115 Kč a částka musí být připsána na účet příslušné OSSZ nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který se platí.

Kdy mám nárok na PPM nebo nemocenské a jaká bude jeho výše?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) má OSVČ, která splňuje potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění, což je 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM, z toho musí být účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM. Nástup na PPM je možný v období od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podmínkou nároku na PPM je i skutečnost, že OSVČ osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky. Na nemocenské má nárok OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění po dobu třech kalendářních měsíců přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tato musí vzniknout v době účasti na nemocenském pojištění nebo do sedmi dnů od skončení tohoto pojištění. Výše dávky PPM a nemocenského se odvíjí od výše uhrazeného pojistného na nemocenské pojištění v předchozích 12 ti kalendářních měsících před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, avšak výše měsíčního základu pro výpočet dávky je od ledna 2014 limitována částkou, která odpovídá průměrnému určenému vyměřovacímu základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích, který připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.

Proč jste mi neproplatili nemocenské případně PPM?

Pravděpodobně OSVČ nesplnila některou z podmínek pro poskytování těchto dávek, kterými je vznik sociální události v době trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě a potřebná doba trvání účasti na nemocenském pojištění OSVČ.

Proč mi zanikne účast na NP, když zaplatím později a ve vyúčtování se „to stejně vyrovná“?

Důvody zániku účasti na nemocenském pojištění OSVČ definuje ust. § 13 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění. Správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku popř. části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči správě sociálního zabezpečení písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění. Pro úplnost dodáváme, že pojistné na nemocenské pojištění není předmětem vyúčtování přehledu o příjmech a výdajích, OSVČ platí na nemocenské pojištění pojistné, nikoli zálohy na pojistné. Po podání přehledu může být vyčíslen přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění v případě, že v některém kalendářním měsíci OSVČ uhradila pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší výši, než odpovídá maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému dle určeného vyměřovacího základu připadajícímu na jeden měsíc výkonu činnosti na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, resp. ve výši poloviny průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok, pokud nebylo možné stanovit limit dle posledního přehledu.

Proč se musí platit zálohy OSVČ při VPP, když za ně odvádí pojistné do důchodu jejich zaměstnavatel?

Pokud OSVČ vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu výkonu zaměstnání (ust. § 9 odst. 6 písm. a) zákona č.155/1995 Sb. v platném znění), platí zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na tomto pojištění sama přihlásí. Jestliže výše daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky, je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň zaměstnána. Osvobozena od placení pojistného jako OSVČ může být pouze v případě, že v zaměstnání dosáhne maximálního ročního vyměřovacího základu za daný kalendářní rok. Pro rok 2015 činí maximální vyměřovací základ 1 277 328 Kč, pro rok 2016 činí maximální vyměřovací základ 1 296 288 Kč.

Jaká je výše záloh pro placení pojistného v souvislosti se zahájením samostatné výdělečně činnosti?

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění aspoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je povinna platit zálohy v případě, že se k důchodovému pojištění sama přihlásí. Pro rok 2016 činí minimální výše záloh 1 972 Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je hlavní a 789 Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je vedlejší.

Proč se má odvádět pojistné OSVČ při pobírání starobního důchodu?

OSVČ vykonávající vedlejší činnost z důvodu současného pobírání starobního důchodu (ust. § 9 odst. 6 písm. b) zákon č. 155/1995 Sb., v platném znění), platí pojistné a zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Jestliže výše daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky (pro rok 2015 rozhodná částka činí 63 865 Kč, trval-li výkon činnosti po celý rok, pro rok 2016 činí 64 813 Kč, trval-li výkon činnosti po celý rok), je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň poživatelem starobního důchodu. Tato OSVČ si však může požádat o přepočet důchodu v případě, že v období po 1. 1. 2010 vykonávala činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění. Za každých 360 dnů účasti na pojištění při současném pobírání důchodu v plné výši, má OSVČ nárok na zvýšení důchodu o 0,4 % výpočtového základu měsíčně.

Jaká je výše pojistného, které je OSVČ povinna ze zákona odvádět?

Ve smyslu ustanovení § 5b zákona č. 589/1992, Sb., v platném znění, je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů.

Z takto stanoveného vyměřovacího základu činí výše pojistného na důchodové pojištění 29,2 %. Uvedený vyměřovací základ (základ pojistného) však nesmí činit méně než je zákonem stanovený vyměřovací základ ve výši tzv. absolutního minima. Minimální vyměřovací základ činí pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění v roce 2016 částku 32 412 Kč, pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2016 činí tento minimální vyměřovací základ částku 81 024 Kč.

Jaká je výše zálohy na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění?

U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.


Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ vykonávající v roce 2016 hlavní činnost, činí 1 972 Kč. Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ vykonávající v roce 2016 vedlejší činnost, činí 789 Kč.
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5000 Kč), a zároveň nemůže být vyšší, než maximální měsíční (vyměřovací) základ nemocenského pojištění.  Maximální měsíční základ NP se od roku 2014 stanoví ve výši částky rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční základ NP z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Polovina průměrné mzdy za rok 2016 činí 13 503 Kč. Pokud však v předchozím roce měla OSVČ nárok na výplatu dávky z nemocenského pojištění OSVČ po celou dobu výkonu činnosti, pro výpočet maximálního měsíčního vyměřovacího základu se použije rok předcházející roku, ve kterém trval nárok na výplatu dávky.

Pojistné z vyměřovacího základu činí 2,3 %. Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění v roce 2016 činí 115 Kč.

 

Jsem OSVČ, jaká je výše minimálních měsíčních záloh, abych měla slušný důchod?

Výše měsíčních záloh nemá na výši důchodu vliv. Rozhodující je výše ročního vyměřovacího základu. Výše dávky důchodového pojištění je závislá nejen na délce doby důchodového pojištění, ale především na osobním vyměřovacím základu pojištěnce, ze kterého se dávka vypočítává. Tento osobní vyměřovací základ pojištěnce je průměr vyměřovacích základů, ze kterých je placeno pojistné za rozhodné období. Skutečné vyměřovací základy, ze kterých je placeno pojistné, se pro důchodové účely násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž dochází k jejich navýšení.
Z rozhodného období se při výpočtu důchodu stanovuje průměr vyměřovacích základů (zvýšený o příslušný koeficient nárůstu), přičemž výši důchodu neovlivňuje tento průměr v plném rozsahu.
Podle současné právní úpravy počíná rozhodné období kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž dosáhl pojištěnec 18 let věku a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, v němž se přiznává důchod. Do rozhodného období se zpravidla nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející.
Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2016 jsou stanoveny takto:

  1. první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 11 883 Kč
  2. druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 108 024 Kč

Vláda dle § 107 zákona č. 155/1995 Sb., tyto částky každým rokem upravuje.

V roce 2016 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu takto:


do 11 883

zápočet plně

nad 11 883 do 108 024 včetně

26 %

nad 108 024 se nepřihlíží

 

 

Jaký je způsob placení záloh na pojistné před podáním Přehledu a po jeho podání?

V roce 2016 činí procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti OSVČ 29,2 %. Pro OSVČ je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce, který předchází měsíci podání Přehledu za rok 2015, ve výši dle daňového základu za rok 2014, při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti minimálně 6 653 Kč (záloha ve výši 1 943 Kč). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 2 662 Kč (záloha ve výši 778 Kč). 
V měsíci podání Přehledu a v následujících měsících roku 2016 je měsíční vyměřovací základ stanoven již dle daňového základu za rok 2015, pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost minimálně ve výši 6 752 Kč (záloha ve výši 1 972 Kč). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 2 701 Kč (záloha ve výši 789 Kč).

Jak je to s placením záloh na sociální pojištění, pokud klient během roku nastoupí do zaměstnání a činnost OSVČ si ponechá?

V případě, že OSVČ v roce 2016 vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, nastoupí do zaměstnání, a chce, aby její nadále vykonávaná samostatná výdělečná činnost byla považována za vedlejší, musí důvod pro výkon vedlejší činnosti oznámit nejpozději s podáním přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Doložit tuto skutečnost musí pouze v případě, že se jedná o výkon služebního poměru nebo o výkon zaměstnání malého rozsahu, či o účast na pojištění na základě dohody, ev. o zaměstnání v cizině a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Povinnost platit zálohy na pojistné se i při výkonu vedlejší činnosti odvíjí od výše daňového základu za předchozí rok, tzn., že OSVČ i při výkonu vedlejší činnosti může být povinna platit zálohy na pojistné. Pouze v případě, že daňový základ OSVČ v předchozím roce nedosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění pro vedlejší činnost, zaniká této OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění v kalendářních měsících souběhu samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním. Rozhodná částka výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů), která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2015, činí 63 865 Kč. Pro rok 2016 je stanovena ve výši 64 813 Kč. Za každý měsíc, ve kterém nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána, se odečte 1/12 rozhodné částky.

Kdy má být předložen Přehled o příjmech a výdajích?

Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání. OSVČ, která daňové přiznání není povinna podat, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 je OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti oznámí nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ a doloží povinně dokládané důvody nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl tento přehled podán. Pokud OSVČ tyto skutečnosti neoznámí a povinně dokládané důvody nedoloží, je její činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 mohla OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že nebyla dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. Od 1. 1. 2014 již může být považována za vykonávající vedlejší činnost i při účasti na nemocenském pojištění OSVČ, a to v měsících, ve kterých trval důvod pro výkon vedlejší činnosti alespoň po část měsíce a toto období se alespoň částečně kryje s výkonem činnosti. Další informace k dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny zde.

Za jakých podmínek je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší samostatná výdělečné činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2013 se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trval/y důvod/y pro výkon vedlejší činnosti. Od 1. 1. 2014 již může být samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší v těch měsících, ve kterých trval důvod pro výkon vedlejší činnosti alespoň po část měsíce a toto období se alespoň částečně kryje s výkonem činnosti. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti či nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní. V období let 2011 až 2013 nemohla OSVČ vykonávat vedlejší činnost v případě, že byla dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. Od roku 2014 je opět OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou činnost, jestliže splní uvedené podmínky oznámení, ev. doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti i když bude zároveň účastna nemocenského pojištění. Další informace k dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny zde.

Pokud OSVČ pracuje v EU, jak bude tato doba a příjem hodnocen pro důchod?

K době výkonu činnosti v jiném členském státě EU je ČSSZ povinna přihlédnout pro stanovení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění). Dále se dá říci, že za dobu práce (resp. pojištění) v cizině bude důchod vyplácen nositelem pojištění daného členského státu EU.

Co mám udělat, když budu vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost v cizině?

Zde je rozhodující, zda činnost bude vykonávána v členském státě EU nebo ve smluvní cizině nebo v nesmluvní cizině. Předpokládáme, že činnost bude vykonávána pouze v některém členském státě EU. V takovém případě se na OSVČ přestanou vztahovat české právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a OSVČ by měla tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ. Upozorňujeme, že jiná situaci by však nastala v případě současného výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v ČR a v jiném státě EU, v případě vyslání do členského státu EU či v případě povolení výjimky.

Budu v přehledu o příjmech a výdajích uvádět i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů?

Podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2012 platí, že vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů, z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů. Od roku 2012 již příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, neovlivní výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

 

Aktualizováno v prosinci 2015