Nejčastější dotazy OSVČ

Bude mít úprava základu daně (úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji), kterou provedu v souvislosti ze změnou uplatňování skutečných výdajů na výdaje procentem z příjmů, vliv na stanovní vyměřovacího základu OSVČ?

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů

Podle ust. § 23 odst. 8 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 (skutečné výdaje) na způsob podle § 7 odst. 7 (tj. na výdaje procentem z příjmů) základ daně (výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji) upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Bude-li OSVČ tuto úpravu provádět za rok 2009, případně následující roky, bude tato úprava ovlivňovat výši vyměřovacího základu OSVČ vždy.

Jakým způsobem je možné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ?

Přehled OSVČ o příjmech a výdajích je možné podat na příslušnou OSSZ osobně nebo prostřednictvím poštovní zásilky nebo elektronicky přes veřejné rozhraní pro e - Podání ČSSZ (VREP) event. do datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

Bližší informace o e - Podání jsou uvedeny na této adrese: http://www.cssz.cz/cz/e-podani/zakladni-informace/.

Kontakt na e-podatelnu příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno je zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty/elektronicke-podatelny/).

V případě e - Podání je nutné, aby toto podání bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Po podání Přehledu provede OSSZ jeho kontrolu a OSVČ je informována prostřednictvím vyúčtování, které je OSVČ zasláno. Pokud máte trvalý pobyt na území Prahy, je možné učinit podání u kteréhokoliv územního pracoviště PSSZ. Místní příslušnost OSSZ se řídí místem trvalého pobytu OSVČ nebo místem hlášeného pobytu, jde-li o cizince. Při oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti byl OSVČ přidělen variabilní symbol a zároveň sděleno číslo účtu pro placení pojistného (taktéž i záloh na pojistné). Vedením evidence OSVČ a záležitostmi pojistného jsou pověřeny jednotlivé OSSZ, které poskytnou OSVČ podrobné informace. Kontakty na jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno jsou k dispozici v sekci Kontakty zde: http://www.cssz.cz/cz/kontakty/.

Chcete-li podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ prostřednictvím datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ:

v informačním systému datových schránek zadejte jako příjemce datové zprávy ID datové schránky příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, které naleznete uvedené v oddílu Kontakty,
tiskopis „Přehled“ ve formátu ZFO vyplněný dle uvedeného popisu vložte do datové zprávy jako přílohu a tuto datovou zprávu odešlete.

Jaké jsou povinnosti občana vyplývající ze zahájení SVČ?

Pokud OSVČ zahájí výkon samostatné výdělečné činnosti, vznikne jí povinnost oznámit správě sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého pobytu (nemá-li OSVČ místo trvalého pobytu podle místa hlášeného pobytu, nemá-li OSVČ místo trvalého ani hlášeného pobytu, tak podle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti), den zahájení této činnosti na předepsaném tiskopisu Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla tato činnost zahájena. Podáním Oznámení OSVČ vznikají další stanovené povinnosti uvedené v příslušných zákonech (č. 155/1995, Sb., č. 582/1991, Sb., č. 589/1992, Sb., v platném znění), tj. např. placení záloh na pojistné v případě výkonu hlavní činnosti, či doložení některého z povinně dokládaných zákonných důvodů pokud OSVČ chce činnost vykonávat jako vedlejší, podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok.

Kde všude musím oznámit, že jsem začal podnikat a co k tomu potřebuji?

Pokud se týká sociálního zabezpečení viz výše. Při oznámení zahájení činnosti je třeba předložit průkaz totožnosti, případně oprávnění k činnosti, které není dostupné z veřejných registrů. Ohlašovací povinnost v souvislosti se zahájením podnikání má OSVČ rovněž ve vztahu k finančnímu úřadu či zdravotní pojišťovně (více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva financí ČR, www.mfcr.cz, a na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny).

Jakým způsobem mám ukončit činnost OSVČ ?

Ukončení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna oznámit příslušné OSSZ písemně (lze využít tiskopis Oznámení o ukončení samostatné výdělečné činnost, uveřejněný na webových stránkách ČSSZ). Uvedenou povinnost je OSVČ povinna splnit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ukončila samostatnou výdělečnou činnost.

Co mám udělat, když se po skončení SVČ chci zaregistrovat na ÚP?

Ukončení samostatné výdělečné činnosti je OSVČ povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Po splnění této oznamovací povinnosti, vydá správa sociálního zabezpečení OSVČ Potvrzení o době výkonu samostatné výdělečné činnosti a o době důchodového pojištění v rozhodném období, popř. o vyplacených dávkách nemocenského pojištění.. Součástí tohoto potvrzení je i údaj o výši vyměřovacího základu OSVČ pro placení pojistného za poslední zúčtovaný kalendářní rok, za který bylo uhrazeno pojistné a který je rozhodný pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti. Toto potvrzení se předkládá úřadu práce.

Co mám dělat v případě změny svého trvalého pobytu ?

V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, je nutné, aby tuto skutečnost oznámila původně místně příslušné OSSZ. Po předání spisové dokumentace, obdrží OSVČ od nově místně příslušné OSSZ informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má hradit zálohy na pojistné a pojistné.

Je nemocenské pojištění OSVČ povinné?

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě podané přihlášky. Neúčast na nemocenském pojištění OSVČ může mít např. negativní dopad pro ženu – OSVČ, neboť ji nebude v těhotenství a následně po porodu náležet peněžitá pomoc v mateřství. Od 1. 1. 2011 je nemocensky pojištěná OSVČ vždy považována za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost i přesto, že jsou uplatněny důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Jakou výši pojistného musím platit, abych pobíral nemocenské alespoň 10-12 tis. Kč?

Již od 1. 1. 2011 došlo k propojení mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem a bude vrácena.

Pro názornost uvádíme příklad: záloha na důchodové pojištění od ledna 2012 činí 1 836 Kč a pojistné na nemocenské pojištění by tak mělo být uhrazeno ve výši v rozmezí 115 Kč (minimum) až 145 Kč (odpovídající vyměřovacímu základu 6 285 Kč).

Minimální pojistné činí 115 Kč a je odvozeno z měsíčního vyměřovacího základu 5 000 Kč jako 2,3 %.
Rozhodným obdobím pro výpočet dávky je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Aby v roce 2012 OSVČ pobírala nemocenské ve výši 10 - 12 000 Kč, musela by v období roku 2012 před nemocí platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 500 Kč měsíčně a současně zálohu na důchodové pojištění ve výši 6 349 Kč.

Proč mi jako OSVČ zaniklo nemocenské pojištění?

Důvodem je neplacení pojistného nebo placení pojistného v nesprávné výši či po zákonem stanovené lhůtě. V takovém případě dochází k zániku účasti na nemocenském pojištění prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno. Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2012 činí 115 Kč a částka musí být připsána na účet příslušné OSSZ nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, na který se platí.

Kdy mám nárok na PPM nebo nemocenské a jaká bude jeho výše?

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) má OSVČ, která splňuje potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění, což je 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Současně musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění OSVČ po dobu 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na PPM. Podmínkou nároku na PPM je i skutečnost, že OSVČ osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost v době pobírání této dávky.

Na nemocenské má nárok OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění po dobu třech kalendářních měsíců přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tato musí vzniknout v době účasti na nemocenském pojištění nebo do sedmi dnů od skončení tohoto pojištění.

Výše dávky PPM a nemocenského v roce 2012 se odvíjí od výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a výše uhrazeného pojistného na nemocenské pojištění v předchozích 12ti kalendářních měsících před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost.

Proč jste mi neproplatili nemocenské případně PPM?

Pravděpodobně OSVČ nesplnila některou z podmínek pro poskytování těchto dávek, kterými je vznik sociální události v době trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě a potřebná doba trvání účasti na nemocenském pojištění OSVČ.

Proč mi zanikne účast na NP, když zaplatím později a ve vyúčtování se „to stejně vyrovná“?

Důvody zániku účasti na nemocenském pojištění OSVČ definuje ust. § 13 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění. OSSZ je povinna při vrácení tohoto přeplatku popř. části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči OSSZ písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění. Pro úplnost dodáváme, že pojistné na nemocenské pojištění není předmětem vyúčtování přehledu o příjmech a výdajích, OSVČ platí na nemocenské pojištění pojistné, nikoli zálohy na pojistné. Po podání přehledu může být vyčíslen přeplatek na pojistném v případě, že v některém kalendářním měsíci OSVČ uhradila pojistné na nemocenské pojištění ve vyšší výši, než odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu zálohy na pojistné na důchodové pojištění.

Proč se musí platit zálohy OSVČ při VPP, když za ně odvádí pojistné do důchodu jejich zaměstnavatel?

Pokud OSVČ vykonává vedlejší činnost z důvodu výkonu zaměstnání (ust. § 9, odst. 6, písm. a), zákona č.155/1995 Sb. v platném znění), platí zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na tomto pojištění sama přihlásí. Jestliže výše daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky, je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň zaměstnána. Osvobozena od placení pojistného jako OSVČ může být pouze v případě, že v zaměstnání dosáhne maximálního ročního vyměřovacího základu za daný kalendářní rok. Pro rok 2012 činí maximální vyměřovací základ 1 206 576 Kč.

Jaká je výše záloh pro placení pojistného v souvislosti se zahájením samostatné výdělečně činnosti?

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění aspoň v minimální výši ode dne zahájení činnosti. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je povinna platit zálohy v případě, že se k důchodovému pojištění sama přihlásí. Pro rok 2012 činí minimální výše záloh 1 836 Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je hlavní a 735 Kč v případě, že samostatná výdělečná činnost je vedlejší.

Proč se má odvádět pojistné OSVČ při pobírání starobního důchodu?

OSVČ vykonávající vedlejší činnost z důvodu současného pobírání starobního důchodu (ust. § 9, odst. 6, písm. b), zákon č. 155/1995 Sb., v platném znění), platí zálohy na pojistné v případě, že její daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů dosáhne výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Jestliže výše daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok dosáhne rozhodné částky, je OSVČ povinna platit pojistné z této výdělečné činnosti bez ohledu na skutečnost, že je zároveň poživatelem starobního důchodu.

Jaká je výše pojistného, které je OSVČ povinna ze zákona odvádět?

Ve smyslu ustanovení § 5b zákona č. 589/1992, Sb. v platném znění je vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění částka kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Z takto stanoveného vyměřovacího základu činí výše pojistného na důchodové pojištění 29,2 %. Uvedený vyměřovací základ však nesmí činit méně než je zákonem stanovený vyměřovací základ ve výši tzv. absolutního minima. Minimální vyměřovací základ činí pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v rozsahu zakládající účast na důchodovém pojištění roce 2012 částku 30 168 Kč, pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2012 činí tento minimální vyměřovací základu částku 75 420 Kč.

Jaká je výše zálohy na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění?

U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.
Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí pro OSVČ vykonávající v roce 2012 hlavní činnost 1 836 Kč, Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí pro OSVČ vykonávající v roce 2012 vedlejší činnost 735 Kč,

Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a zároveň nemůže být vyšší, než měsíční vyměřovací základ zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Pojistné z tohoto vyměřovacího základu činí 2,3 %. Nejnižší pojistné na nemocenské pojištění v roce 2012 činí 115 Kč.

Jsem OSVČ, jaká je výše minimálních měsíčních záloh, abych měla slušný důchod?

Výše měsíčních záloh nemá na výši důchodu vliv. Rozhodující je výše ročního vyměřovacího základu. Výše dávky důchodového pojištění je závislá nejen na délce doby důchodového pojištění, ale především na osobním vyměřovacím základu pojištěnce, ze kterého se dávka vypočítává. Tento osobní vyměřovací základ pojištěnce je průměr vyměřovacích základů, ze kterých je placeno pojistné za rozhodné období. Skutečné vyměřovací základy, ze kterých je placeno pojistné, se pro důchodové účely násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž dochází k jejich navýšení.

Z rozhodného období se při výpočtu důchodu stanovuje průměr vyměřovacích základů (zvýšený o příslušný koeficient nárůstu), přičemž výši důchodu neovlivňuje tento průměr v plném rozsahu.

Podle současné právní úpravy u důchodů přiznávaných do roku 2016 (včetně) počíná rozhodné období kalendářním rokem 1986 a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, v němž se přiznává důchod. Po roce 2016 bude rozhodné období stanovováno v rozsahu 30 kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se zpravidla nezahrnuje rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku a kalendářní roky předcházející.

Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2012 jsou stanoveny takto:

do 11 061	zápočet plně (pokud osobní vyměřovací základ tuto částku nepřesáhne)
nad 11 061 do 29 159 včetně	28 %
nad 29 059 do 100 548 včetně	16 %
nad 100 548	8 %

Tyto částky jsou tzv. redukční hranice. Vláda ve smyslu ust. § 107 zákona č. 155/1995 Sb., tyto částky každým rokem upravuje.

Jaký je způsob placení záloh na pojistné před podáním Přehledu a po jeho podání?

V roce 2012 činí procentní sazba pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti OSVČ 29,2 % a pojistné na nemocenské pojištění činí 2,3 % z měsíčního vyměřovacího základu.

Pro OSVČ je stanoven minimální měsíční vyměřovací základ až do měsíce, který předchází měsíci podání Přehledu za rok 2011, ve výši dle daňového základu za rok 2010, při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti minimálně 6 185 Kč (záloha ve výši 1 807 Kč).

V měsíci podání Přehledu a v následujících měsících roku 2012 je měsíční vyměřovací základ stanoven již dle daňového základu za rok 2011, pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost minimálně ve výši 6 285 Kč (záloha ve výši 1 836 Kč).

Jak je to s placením záloh na sociální pojištění, pokud klient během roku nastoupí do zaměstnání a činnost OSVČ si ponechá?

V případě, že OSVČ vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, nastoupí do zaměstnání, a chce, aby její nadále vykonávaná samostatná výdělečná činnost byla považována za vedlejší, nesmí být dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ a musí důvod pro výkon vedlejší činnosti oznámit nejpozději s podáním přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém chce být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Doložit tuto skutečnost musí pouze v případě, že se jedná o výkon služebního poměru nebo o výkon zaměstnání malého rozsahu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. Povinnost platit zálohy na pojistné se i při výkonu vedlejší činnosti odvíjí od výše daňového základu za předchozí rok, tzn., že OSVČ i při výkonu vedlejší činnosti může být povinna platit zálohy na pojistné. Pouze v případě že daňový základ OSVČ v předchozím roce nedosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, zaniká této OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění v kalendářních měsících souběhu samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním. Rozhodná částka výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů), která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2011, činí 59 374 Kč. Pro rok 2012 je stanovena ve výši 60 329 Kč. Za každý měsíc, ve kterém nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána, se odečte 1/12 rozhodné částky.

Kdy má být předložen Přehled o příjmech a výdajích?

Přehled o příjmech a výdajích je OSVČ povinna předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém je OSVČ povinna podat daňové přiznání. OSVČ, která daňové přiznání není povinna podat, je povinna podat přehled nejpozději do 31. 7. kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 je OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti oznámí nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ a doloží povinně dokládané důvody nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl tento přehled podán. Pokud OSVČ tyto skutečnosti neoznámí a povinně dokládané důvody nedoloží, je její činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. Další informace k dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny zde.

Za jakých podmínek je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší samostatná výdělečné činnost?

Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trval/y důvod/y pro výkon vedlejší činnosti. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. Další informace k dokládání důvodů vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou uvedeny zde.

Pokud OSVČ pracuje v EU, jak bude tato doba a příjem hodnocen pro důchod?

K době výkonu činnosti v jiném členském státě EU je ČSSZ povinna přihlédnout pro stanovení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění). Dále se dá říci, že za dobu práce (resp. pojištění) v cizině bude důchod vyplácen nositelem pojištění daného členského státu EU.

Co mám udělat, když budu vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost v cizině?

Zde je rozhodující, zda činnost bude vykonávána v členském státě EU nebo ve smluvní cizině nebo v nesmluvní cizině. Předpokládáme, že činnost bude vykonávána pouze v některém členském státě EU. V takovém případě se na OSVČ přestanou vztahovat české právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a OSVČ by měla tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ. Upozorňujeme, že jiná situaci by však nastala v případě současného výkonu zaměstnání v ČR, vyslání do členského státu EU či v případě povolení výjimky.

Budu v přehledu o příjmech a výdajích uvádět i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů?

Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 platí, že vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy OSVČ jsou osvobozeny od daně z příjmů. Pří podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2011 tedy příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů ovlivní výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

S účinností od 1. 1. 2012 došlo zákonem č. 470/2011 Sb., k novele zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tato novela přináší změny i ve vztahu ke stanovení vyměřovacího základu OSVČ. Od 1. 1. 2012 již příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů nebudou ovlivňovat výši vyměřovacího základu OSVČ. Pří podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, neovlivní výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti OSVČ.

Aktualizováno dne 4. 1. 2012

Česká správa sociálního zabezpečení

Nejčastější dotazy OSVČ