Nejčastější dotazy mezinárodní smlouvy
Nejčastější dotazy mezinárodní smlouvy
K čemu slouží mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení?
Dvoustranné smluvní dokumenty o sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich základním smyslem je zajistit práva osob, které se přemisťují mezi dvěma smluvními státy. Úplný přehled všech mezinárodních smluv včetně jejich obsahového a věcného rozsahu je uveden na webových stránkách ČSSZ.
Mohu získat informace o důchodovém systému v zahraničí?
Informace o systému důchodového pojištění poskytují vždy kompetentní instituce daného státu. Nejjednodušší je dohledat příslušnou informaci na internetových stránkách těchto institucí nebo se na ně obrátit přímo telefonicky či písemně. Většina institucí členských států Evropské unie má své webové stránky vytvořeny kromě národního jazyka také v některém ze světových jazyků, tj. v angličtině, němčině nebo francouzštině. Dalším zdrojem informací je:http://europa.eu.int/comm/employment_social/social_protection/missoc_en.htm. Na těchto stránkách Evropské komise je možné dohledat informace týkající se systémů sociálního zabezpečení všech členských států EU.
Jsem student, chystám se vycestovat do nesmluvní ciziny, jaké jsou podmínky dobrovolného důchodového pojištění?
Jste-li řádný student střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice, v souvislosti s vycestováním a dojde k přerušení studia podle příslušných právních předpisů (v případě přerušení studia přestáváte být studentem), máte možnost podat přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa svého trvalého pobytu na předepsaném tiskopisu viz zde: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/duchodove-pojisteni.htm Pracovnice OSSZ/PSSZ/MSSZ Vás poučí o způsobu placení pojistného a jeho minimální výši.
Co mám udělat, když jedu pracovat na svůj ŽL do ciziny?
Zde je rozhodující, zda činnost bude vykonávána v členském státě EU nebo ve smluvní cizině nebo v nesmluvní cizině. Předpokládáme, že činnost bude vykonávána pouze v některém členském státě EU. V takovém případě se na OSVČ přestanou vztahovat české právní předpisy a OSVČ by měla tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ. Upozorňujeme, že jiná situaci by však nastala v případě vyslání do členského státu EU či v případě povolení výjimky.
Kde budou odvádět příspěvky na sociální zabezpečení zaměstnanci přechodně vyslaní do Argentiny zaměstnavatelem se sídlem na území ČR?
Česká republika nemá s Argentinou uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která by se použila v případě, že by stanovila něco jiného než zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který na Vámi popisovaný případ dopadá (článek 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR, ve znění pozdějších předpisů). Je třeba tedy postupovat výhradně dle českých vnitrostátních předpisů.
Za výkon zaměstnání na území ČR se považuje i přechodný výkon práce zaměstnancem (činným v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti) mimo území ČR, a to bez ohledu na jeho délku, je-li místo výkonu práce trvale v ČR (ustanovení §6 odst. 1 písm. a) bod 1. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Přechodný výkon práce výše uvedených zaměstnanců mimo území ČR tak nemá vliv na jejich nemocenské pojištění. Účast výše uvedených zaměstnanců na důchodovém pojištění je odvozena od jejich účasti na nemocenském pojištění (ustanovení §8 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Ve Vámi popisovaném případě se tak na účasti výše uvedených zaměstnanců na sociálním pojištění nic nezmění, pokud tito zaměstnanci mají místo výkonu práce trvale v ČR a přechodně budou vykonávat práci v Argentině. Pojistné na sociální zabezpečení se za tyto zaměstnance bude i nadále odvádět v ČR. Na výše uvedené nemá vliv ani skutečnost, zda bude nutné či nikoliv za tyto zaměstnance odvádět pojistné na sociální zabezpečení dle argentinských vnitrostátních předpisů.