Nejčastější dotazy Evropská unie

Nejčastější dotazy Evropská unie

 

Další odpovědi na často kladené otázky naleznete v rubrice Nejčastější dotazy.

 

Jak postupovat, pokud onemocním během pobytu v jiném členském státě EU a chci dávky z ČR?

Od tamního ošetřujícího lékaře je třeba si nechat vystavit vnitrostátní potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti s předpokládanou dobou jejího trvání. Toto potvrzení pak následně zašlete přímo svému zaměstnavateli/OSVČ zašle přímo příslušné OSSZ, u které je registrována. Pokud pracovní neschopnost bude delší než 14 kalendářních dnů a budete tedy žádat i o nemocenské, je nutné, abyste svému zaměstnavateli (OSVČ příslušné OSSZ) zaslal rovněž tiskopis „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU“, který je vyvěšen na webových stránkách ČSSZ. Pokud v daném státě ošetřující lékaři potvrzení o DPN nevydávají, je nutné zažádat o jeho vystavení instituci místa pobytu (tj. instituci, která v tomto státě poskytuje příslušné dávky), která zajistí lékařské posouzení a vydání potvrzení o pracovní neschopnosti.
Nelze-li z nějakého důvodu použít výše uvedený postup, lze nárok na nemocenské uplatnit dodatečně po návratu zpět do ČR. To je ale možné jen v případě, že ošetřující lékař v ČR na základě lékařské zprávy ze zahraničí uzná s předchozím souhlasem okresní správy sociálního zabezpečení pracovní neschopnost zpětně.

Zpět na začátek

Jaký mám nárok na dávky NP, pokud pracuji v cizině?

Pro získání nároku na peněžité dávky v nemoci a mateřství platí právní předpisy státu, ve kterém jste pojištěn, a to i v případě, že v době vzniku nároku na dávku bydlíte nebo pobýváte na území jiného členského státu, než ve kterém jste pojištěn. Nárok na dávky uplatňujete přímo u příslušné instituce státu, jehož právním předpisům v oblasti nemocenského pojištění podléháte.

Zpět na začátek

Jak se vystaví pracovní neschopnost do ciziny - zaměstnanci pojištěnému v cizině (stát EU), který pobývá v ČR?

Tento zaměstnanec se dostaví v ČR k lékaři, který mu vystaví český tiskopis „Rozhodnutí o DPN“ stejným způsobem jako u českých pojištěnců a zároveň na tiskopisu „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ vyznačí pravděpodobnou dobu trvání DPN. Zaměstnanec následně zašle díly III. a IV. Rozhodnutí o DPN příslušné instituci v jiném členském státě, díl II. si ponechá. Při ukončení DPN pak zaměstnanec odevzdává ošetřujícímu lékaři díl II. a od ošetřujícího lékaře obdrží díl V., který následně zašle příslušné instituci státu, ve kterém je zaměstnanec pojištěn. Na základě těchto dokladů by měl stát pojištění zajistit zaměstnanci výplatu dávky v nemoci.

Zpět na začátek

Pokud OSVČ pracuje v EU, jak bude tato doba hodnocena pro důchod?

Pokud jste pracovali v několika státech EU, EHP či Švýcarsku a odváděli příspěvky na sociální zabezpečení, máte nárok na samostatný důchod z každé země, kde jste byli pojištěni minimálně jeden rok. Po splnění podmínek stanovených národními právními předpisy dané země (např. rozhodný věk pro vznik nároku na důchod), vám bude vyplácen starobní důchod nebo jeho poměrná část podle doby pojištění v dané zemi. V úvahu se bere i doba pojištění v členských státech před vstupem ČR do EU. V případě, že získáte v některém členském státě celkovou dobu pojištění kratší než 1 rok, nebudete pobírat z tohoto státu důchod, pokud podle právních předpisů tohoto státu taková krátká doba pojištění sama o sobě nestačí pro vznik nároku na důchod. O tuto dobu pojištění kratší než 1 rok však nepřijdete, neboť ji stanoveným způsobem započtou do výše důchodu ostatní členské státy, kde jste byli pojištěni déle než 1 rok.

Zpět na začátek

Co mám udělat, když jedu pracovat na svůj ŽL do ciziny?

Pokud došlo k ukončení dosavadní samostatné výdělečné činnosti v ČR, na OSVČ se přestanou vztahovat české právní předpisy a OSVČ má povinnost tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ, která provede odhlášení z pojištění v ČR. OSVČ by se poté měla přihlásit k sociálnímu pojištění ve státě, kde začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. Pokud se nejedná o stát EU, EHP či Švýcarsko a ani o stát, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, je nutné, aby se OSVČ informovala o podmínkách pojištění u nositele pojištění příslušného státu a pokud by činnost v cizině neměla zakládat účast na pojištění, má možnost se v ČR přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Jiná situaci by však nastala v případě vyslání do členského státu EU nebo souběhu samostatné výdělečné činnosti ve více státech.

Zpět na začátek

Kde naleznu kontakty na instituce členských států EU?

Adresy a kontakty na styčná místa je možno získat od instituce, u které jste pojištěn, na internetových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/kontakty/instituce-statu-eu-a-ehp.htm, případně v adresáři institucí členských států, tzv. Master Directory na adrese: http://ec.europa.eu/employment_social/social-security-directory/welcome.seam?langId=cs.

Zpět na začátek

Za jakých podmínek mám nárok na starobní důchod v České republice v případě, že jsem pracoval v jiném členském státě EU?

Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku.
Od 1. 1. 2010 došlo k některým změnám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Nově byl stanoven důchodový věk a potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod a ke změnám došlo i při stanovení výše tohoto důchodu (viz tabulka důchodového věku http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm).
Ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 posuzuje nárok na důchodovou dávku za doby pojištění získané na území jednoho členského státu nositel pojištění tohoto státu dle svých vnitrostátních předpisů. V souladu s pravidlem sčítání dob pojištění přihlíží v nezbytném rozsahu k dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by byly získány podle právních předpisů, které tato instituce uplatňuje. Jak z uvedeného vyplývá, nevznikne-li v České republice nárok na starobní důchod pouze na základě dob pojištění získaných na území České republiky, lze přihlédnout i k dobám pojištění, získaným na území ostatních členských států. Česká správa sociálního zabezpečení pak stanoví tzv. teoretickou výši důchodu (tj. doby pojištění na území ostatních států zhodnotí jako doby pojištění získané na území ČR) a z této výše poté stanoví její poměrnou část, která odpovídá poměru doby pojištění na území ČR k celkové době pojištění.

Zpět na začátek

Jak mám požádat o starobní důchod, když jsem pracoval ve státě, který není členem EU a ani nemá s ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení?

Záleží na tom, zdali chcete požádat o český důchod nebo o důchod z tohoto tzv. nesmluvního státu.
V prvním případě žadatel o důchod, který žije v zahraničí a žádá o český starobní důchod, zvolí následující postup: vyplní tiskopis „Žádost o důchod ze zahraničí“, který je k dispozici na webu ČSSZ http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/F4D167E7-C73B-4BCF-B060-FA52AC82ED08/0/89_102_1.doc nebo na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení. Vlastnoruční podpis na žádosti si nechá úředně ověřit například na zastupitelském úřadě České republiky. Vyplněný formulář pošle na ústředí ČSSZ v Praze. Nárok na důchod se v tomto případě posuzuje výhradně podle českých právních předpisů, k dobám pojištění, získaným v uvedeném státě, se nepřihlíží. Poté, co ČSSZ rozhodne o nároku na důchod, zašle žadateli písemné rozhodnutí.
V případě, že chcete požádat o přiznání důchodu z tzv. nesmluvního státu do České republiky, je třeba se na postup informovat přímo u nositele pojištění daného státu.

Zpět na začátek

Kde mohu získat informace o důchodovém systému v jiném státě?

Informace o systému důchodového pojištění poskytuje vždy příslušná instituce daného státu. Nejjednodušší je dohledat příslušnou informaci na internetových stránkách těchto institucí nebo se na ně obrátit přímo telefonicky či písemně. Většina institucí členských států Evropské unie má své webové stránky vytvořeny kromě národního jazyka také v některém ze světových jazyků, tj. v angličtině, němčině nebo francouzštině. Kontakty na jednotlivé instituce naleznete v adresáři institucí členských států, tzv. Master Directory na adrese: http://ec.europa.eu/employment_social/social-security-directory/welcome.seam?langId=cs nebo na internetových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/kontakty/instituce-statu-eu-a-ehp.htm Dalším zdrojem informací je: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=815&langId=cs. Na těchto stránkách Evropské komise je možné dohledat informace týkající se systémů sociálního zabezpečení všech členských států EU.

Zpět na začátek

Kdy začne ČSSZ rozesílat veškerou písemnou agendu současně alespoň v jednom světovém jazyce, vzhledem ke stále zvětšujícímu se počtu cizinců v ČR?

Povinnosti týkající se jednacího jazyka upravují ustanovení § 16 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a dále se aplikují normy evropského práva. V souladu s nimi ČSSZ nebude, a ani to v budoucnu nepředpokládá, vyhotovovat svá rozhodnutí, tiskopisy či jiné písemnosti v jazyce jiném nežli českém. Obdobně postupují i instituce jiných států, které také vyhotovují své písemnosti pouze v úředním jazyce své země a zasílají je takto svým pojištěncům bez ohledu na jejich národnost.
Informace obecného charakteru jsou v některých případech k dispozici i v dalších jazycích (angličtině, němčině, francouzštině) ale ČSSZ je zhotovuje nad rámec zákonem uložených povinností. Tyto informace (některé tiskopisy, informace o systému, atd.) jsou vyvěšeny na webových stránkách ČSSZ www.cssz.cz, kde lze nalézt i cizojazyčné mutace letáků vydávaných ČSSZ.

Zpět na začátek

Do jakého systému se odvádí pojistné za zaměstnance v případě výkonu činnosti pouze ve státě EU pro českou firmu?

Základním pravidlem pro určování příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení je pravidlo státu výkonu činnosti (čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004). Pokud zaměstnaná osoba vykonává zaměstnání ve státě EU pro českého zaměstnavatele a není k výkonu této činnosti českým zaměstnavatelem vyslána a zároveň se nejedná o výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech, je pojištěna podle právních předpisů státu EU, ve kterém tuto činnost vykonává, a pojistné se tudíž odvádí taktéž podle právních předpisů tohoto státu a do systému tohoto státu.

Zpět na začátek

Jaké doklady pro důchod jsou potřeba po ukončení pracovního poměru v jiném členském státě EU pro českého zaměstnavatele?

Doklady, resp. údaje o pracovní činnosti v cizině, není třeba českému zaměstnavateli ani České správě sociálního zabezpečení předkládat. Doby účasti na pojištění v zahraničí a případně další skutečnosti související s budoucími důchodovými nároky by měly být evidovány příslušným nositelem pojištění a budou využity v okamžiku podání Vaší žádosti o důchod. Přesto se doporučuje uschovat si veškeré dokumenty související s dobou pojištění v zahraničí.

Zpět na začátek

Jaké jsou možnosti výplaty důchodu do zahraničí ?

Výplata českého důchodu osobě bydlící v zahraničí může být prováděna na adresu příjemce důchodu v cizině (s výjimkou Slovenska a Kanady), na osobní účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v zahraničí nebo na osobní účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) vedeného u peněžního ústavu (banky) v České republice, vždy zpětně.

  • Výplata důchodu na adresu v cizině - Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“ oprávněného (§ 116 odst. 3 zák. ČNR č. 582/1991 Sb. v platném znění). Tiskopis „Potvrzení o žití“ je vyvěšen na webových stránkách ČSSZ v sekci tiskopisy v různých jazykových mutacích http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/evropska-unie.htm. Výplata důchodu na adresu důchodce v cizině je prováděna 4x ročně vždy zpětně za příslušné čtvrtletí v měsíci březnu, červnu, září a prosinci každého kalendářního roku. Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují 1x ročně tiskopisem „Potvrzení o žití“, který ČSSZ rozesílá v prosinci kalendářního roku na adresu příjemce důchodu v cizině. Lhůta pro vrácení vyplněného a vlastnoručně podepsaného tiskopisu je stanovena na dobu 30 kalendářních dnů ode dne jeho doručení. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem. Upozorňujeme, že pokud se jedná o výplatu na adresu v některé evropské zemi, banka nevyplácí příslušnou částku v hotovosti, ale připisuje ji na účet klienta (případně po něm založení účtu požaduje).
  • Výplata důchodu na účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině - je prováděna bezhotovostním platebním stykem. V žádosti o zařízení výplaty důchodu na účet je třeba sdělit číslo účtu v mezinárodní struktuře IBAN a BIC kód banky pro SWIFT. Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují tiskopisem „Potvrzení o žití“. Výplata důchodu na účet příjemce je prováděna vždy až na základě zaslaného „Potvrzení o žití“ a to zásadně za zpětnou dobu a pouze do konce měsíce, v němž bylo „Potvrzení o žití“ vyplněno, opatřeno datem a vlastnoručním podpisem příjemce, který musí být úředně ověřen. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem. Příjemce předkládá „Potvrzení o žití“ z vlastního podnětu a v časových intervalech, které si sám určí. Četnost zasílání není omezena a lze akceptovat čtvrtletní, půlroční nebo i jiný interval, doporučujeme alespoň 1x ročně.
  • Výplata důchodu na účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) v České republice - je prováděna v české měně (Kč) vždy na základě zaslaného „Potvrzení o žití“. Způsob provádění výplaty a předkládání „Potvrzení o žití“ je shodný jako při výplatě důchodu na účet u peněžního ústavu v cizině. Pokud se jedná o převod plateb cizího důchodu ze zahraničí do České republiky, doporučuje se zjistit podmínky tohoto převodu u příslušné instituce té země, která důchod vyplácí. Pro výplatu důchodů z členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a ze států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení platí, že důchod nesmí být snížen, pozastaven, odňat z důvodu, že jejich příjemce bydlí v ČR. V některých situacích příjemce uhradí poplatek vyplývající ze smlouvy mezi jím a jeho bankou (poplatek za položky na účtu).

Zpět na začátek

Jakým způsobem se pro nárok na důchod hodnotí doby pojištění získané v členských státech EU, EHP a Švýcarsku?

Česká republika jako člen EU aplikuje v oblasti sociálního zabezpečení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a jeho prováděcí nařízení č. 987/2009, která od 1. 5. 2010 nahradila dosavadní nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a jeho prováděcí nařízení 574/72 (dále jen „koordinační nařízení“). Podmínky vzniku nároku na důchod se v jednotlivých členských státech EU, EHP a Švýcarsku odlišují. Koordinace má zajistit, aby osoby, které se rozhodly pracovat v jiném členském státě, nebyly poškozeny na svých důchodových právech oproti jiným osobám, které pracovaly pouze v jednom členském státě.
Koordinační nařízení, která mj. tedy upravují oblast důchodových dávek pro migrující pracovníky, jsou založena na čtyřech základních principech - principu rovného zacházení, principu sčítání dob pojištění, principu zachování nabytých práv, principu aplikace právního řádu jediného státu.
Princip sčítání dob pojištění spočívá v tom, že pokud doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho členského státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod v tomto státě, budou se pro nárok na důchod brát v úvahu i doby odpovídajícího pojištění získané ve druhém členském státě, a to v rozsahu, ve kterém se časově nepřekrývají.

Uplatnění principu sčítání dob pojištění záleží na tom, zda žadatel získá nárok na důchod bez nutnosti přihlédnout k zahraničním dobám pojištění, anebo zda získá nárok jen s přihlédnutím k těmto dobám:
Získá-li pojištěnec dobu pojištění potřebnou pro nárok na důchod v jednom státě bez přihlédnutí k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. plný „solo“ důchod. Jeho výše bude určena pouze na základě vnitrostátních právních předpisů tohoto státu. Získá-li tedy žadatel pouze české doby pojištění, resp. nebyl pojištěn podle právních předpisů jiných členských států, posuzuje se nárok na důchod výhradně dle českých právních předpisů.
Pokud ale pojištěnec získá v některém členském státě nárok na důchod pouze s přihlédnutím k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. dílčí důchod. Nárok na důchod žadatele, který byl tedy pojištěn i v jiném členském státě nežli v České republice, se posuzuje podle koordinačních nařízení. Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou v úvahu rovněž doby pojištění získané podle právních předpisů jiného členského státu před vstupem ČR do EU. Platí, že každý členský stát přiznává a vyplácí důchod ve výši jen za doby pojištění, které pojištěnec získal na jeho vlastním území, tj. při výpočtu dílčího důchodu se přihlíží pouze k příjmům, které pojištěnec v daném státě získal. V případě, že pojištěnec (žadatel o důchod) odpracuje minimálně 1 rok v druhém členském státě a odvádí tam pojistné do systému sociálního zabezpečení, vznikne mu za splnění dalších zákonem stanovených podmínek nárok na dílčí důchod z důchodového systému tohoto členského státu.

Zpět na začátek

Jakým způsobem se důchod s mezinárodním prvkem vypočítá?

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, stanovuje pravidla pro výpočet důchodu osob, které získaly dobu pojištění ve více členských státech EU. Rozlišuje se plný („solo“) a dílčí důchod. Plný důchod přizná ČSSZ osobě, která získala dostatečně dlouhou dobu pojištění v českém důchodovém systému a splnila tak podmínku potřebné doby pojištění stanovenou českými právními předpisy, aniž by bylo nutné přihlížet k dobám pojištění (zaměstnání) v jiných členských státech. Koordinační nařízení v tomto případě primárně stanoví, že výše důchodu se určí na základě vnitrostátních předpisů. ČSSZ vypočítá důchod pouze za doby pojištění získané v ČR. Tento důchod se označuje jako plný (či národní, nebo „solo“) důchod. Koordinační nařízení, které chrání práva migrujících osob, však i pro tyto případy, kdy nárok na důchod byl získán bez nutnosti brát v úvahu doby pojištění (zaměstnání) získané v ostatních členských státech, ukládá provést kontrolní (srovnávací) výpočet tzv. dílčího důchodu. Je-li výsledná částka dílčího důchodu vyšší než částka plného důchodu, bude žadateli přiznán dílčí důchod. Pokud osoba splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na český důchod pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání) získaným v jiných členských státech, přizná jí ČSSZ též dílčí důchod. Výpočet dílčího důchodu provede ČSSZ následovně: nejprve vypočítá částku důchodu, která by žadateli náležela v případě, že by veškeré doby pojištění získal v ČR. V této tzv. teoretické výši důchodu jsou zahrnuty jak doby pojištění získané v českém důchodovém systému, tak doby pojištění (zaměstnání) získané žadatelem v jiných členských státech. Následně se tato tzv. teoretická výše důchodu sníží tak, aby výsledný dílčí důchod odpovídal době pojištění získané v ČR. Toto snížení odpovídá poměru dob pojištění získaných v ČR k celkové době pojištění získané ve všech členských státech. Příklad: Pan Dědeček byl pojištěn 24 let v ČR, 10 let v Itálii a 2 roky v Německu. Bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným v ostatních státech nesplňuje potřebnou dobu pojištění v ČR ani v Itálii a Německu a bez aplikace koordinačních předpisů by neměl proto nárok na starobní důchod v žádném státě. Na základě nařízení 883/2004 ČSSZ započítá panu Dědečkovi pro nárok na český starobní důchod doby pojištění získané v Německu a Itálii a vypočte dílčí důchod. Jeho výše odpovídá 24/36 částky, na kterou by měl pan Dědeček nárok za 36 let pojištění. Obdobným způsobem budou postupovat ostatní státy, tzn. Itálie bude vyplácet starobní důchod ve výši odpovídající 10/36 a Německo 2/36 částky, na kterou by měl pan Dědeček v těchto státech nárok za 36 let pojištění.

Zpět na začátek

Je nutné platit pojištění, pokud osoba odjede pracovat do zahraničí? Jaké povinnosti má vůči OSSZ?

V případě, kdy občan vycestuje za účelem výkonu výdělečné činnosti do zahraničí a jedná se o členský stát  EU, EHP nebo Švýcarsko, budou se na něho, dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004, vztahovat právní předpisy o sociálním zabezpečení tohoto členského státu (pravidlo státu místa výkonu činnosti). Toto platí za předpokladu, že osoba nebude vykonávat činnost na území dvou nebo více členských států (více informací na http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/urceni-statu-pojisteni/urceni-statu-pojisteni-dle-novych-narizeni-883-2004-a-987-2009/soubezny-vykon-cinnosti.htm) a nebude tzv. vyslaným pracovníkem. (více informací na http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/urceni-statu-pojisteni/urceni-statu-pojisteni-dle-novych-narizeni-883-2004-a-987-2009/vyslani-pracovnici.htm ).
Pokud tedy došlo k ukončení dosavadní pracovní činnosti v ČR, provede se odhlášení z pojištění v ČR ke dni ukončení této činnosti s tím, že jedná-li se o zaměstnance, odhlásí jej zaměstnavatel, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, musí tak učinit sama. Poté by se dotyčný měl přihlásit k sociálnímu pojištění ve státě, kde začne vykonávat činnost. Způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. Po dobu činnosti v zahraničí se na tuto osobu budou vztahovat právní předpisy o sociálním zabezpečení státu výkonu činnosti (tzn., bude odvádět příspěvky na pojistné do systému sociálního zabezpečení státu výkonu činnosti, podle právních předpisů tohoto státu).
Pokud se nejedná o stát EU, EHP či Švýcarsko a ani o stát, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, doporučuje se, aby se občan informoval o podmínkách pojištění u nositele pojištění příslušného státu, a pokud by činnost v cizině neměla zakládat účast na pojištění, má možnost se v ČR přihlásit k dobrovolné účasti na pojištění.

Zpět na začátek

Lze v případě výkonu výdělečné činnosti v jiném státě EU platit dobrovolné pojištění v ČR?

Přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění v ČR při výkonu výdělečné činnosti v jiném členském státě EU je možné. Nicméně s ohledem na používání tzv. koordinačních nařízení, která zakotvují princip sčítání dob pojištění (o principu sčítání dob pojištění viz  http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/socialni-zabezpeceni, je však smysl takového dobrovolného pojištění značně oslaben.

Zpět na začátek

Byl jsem zaměstnancem instituce Evropské unie. Nyní po ukončení pracovního poměru bych si chtěl požádat o převod mých důchodových práv z unijního systému do penzijního systému v ČR. Jaké jsou možnosti při převodu částky do penzijního systému v ČR?

Zaměstnanci v institucích Evropské unie (EU) jsou účastni důchodového pojištění ve zvláštním, samostatném systému EU, který je oddělen od důchodových systémů jednotlivých členských států. Důchodový systém EU není s důchodovými systémy členských států nijak koordinován, to znamená, že na nároky z něj vyplývající nelze použít koordinační nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009.
Převod důchodových práv mezi důchodovým systémem EU pro úředníky evropských institucí a českým systémem důchodového pojištění je upraven v § 105a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv stanoví nařízení vlády č. 141/2013 Sb.

Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že jedinou možností pro převod důchodových práv úředníků za dobu výkonu zaměstnání v instituci EU je jejich převod do systému všeobecného důchodového pojištění v ČR (tzv. první pilíř), tj. nikoli do systému doplňkového penzijního spoření (III. pilíř).

Žádost o převod důchodových práv získaných v systému EU do českého důchodového systému obdrží zaměstnanec u té instituce EU, u níž pracoval. Žádost se podává na standardizovaném formuláři „Formal request to transfer pension rights under Article 11 (1) or Article 12 (1) (b) of Annex VIII to the Staff Regulations“. Žadatel vyplní formulář, připojí své rodné číslo, popř. i osobní číslo, které mu bylo přiděleno kompetentní institucí EU, a žádost podepíše. K žádosti žadatel připojí Provizorní kalkulaci převáděné částky (Provisional calculation of the transferable amount), kterou obdržel od kompetentní instituce EU ke dni ukončení zaměstnání v této instituci. Žádost se podává zpravidla přímo u ČSSZ.

ČSSZ na základě  „Provizorní kalkulace převáděné částky“ provede informativní výpočet budoucího starobního důchodu a připraví oznámení adresované žadateli, ve kterém bude žadatel upozorněn na to, že definitivní výpočet bude proveden až v rámci řízení o přiznání starobního důchodu. Zároveň bude žadatel požádán o vyslovení souhlasu s dalším postupem, tj. s odesláním žádosti kompetentní instituci EU. Jakmile ČSSZ obdrží souhlasné vyjádření žadatele, postoupí formulář žádosti společně s dalšími dokumenty kompetentní instituci EU a o tomto postoupení žádosti dopisem vyrozumí i žadatele. Kompetentní instituce EU poté provede definitivní kalkulaci převáděné částky a realizuje její převod na účet ČSSZ.

Poté, co žadatel splní podmínky pro poskytnutí zvýšení starobního důchodu odpovídajícího převedeným důchodovým právům (tj. dosáhne důchodového věku), vydá ČSSZ rozhodnutí o přiznání starobního důchodu, včetně zvýšení jeho procentní výměry za důchodová práva převedená do českého systému důchodového pojištění.

Obdobným způsobem se postupuje i v případě převodu důchodových práv získaných v důchodovém systému ČR (v I. pilíři) do důchodového systému EU, anebo při převodech z/do důchodového systému Evropské centrální banky a Evropské investiční banky.

Zpět na začátek

Co mám udělat, když bydlím v České republice a budu pracovat jako zaměstnanec na území dvou členských států

Osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, je povinna o tom uvědomit instituci určenou příslušným orgánem členského státu, v němž má své bydliště (čl. 16 prováděcího nařízení č. 987/2009).

Fyzická osoba s trvalým bydlištěm nebo hlášeným pobytem na území České republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států Evropské unie, je povinna OSSZ příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu sdělit takovou skutečnost do 30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a to na předepsaném tiskopise (§ 104 odst. 3 zákona č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

Osoby s bydlištěm v ČR se obrací na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení (tj. na okresní správu sociálního zabezpečení, v Praze na územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně na Městskou správu sociálního zabezpečení) a v případech, kdy není možné určit místní příslušnost správy sociálního zabezpečení, na jakoukoli správu sociálního zabezpečení. Pokud osoba nesplní oznamovací povinnost, a tudíž nebude moci být určen jeden stát, jehož právní předpisy by byly příslušné, může dojít k situaci, kdy osoba bude pojistné odvádět z jednoho příjmu dvakrát nebo i vícekrát do systému sociálního zabezpečení více členských států. V případě nesplnění oznamovací povinnosti se osoba dopustí přestupku podle § 127 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, za který lze uložit sankci podle § 127 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.   Migrující osoba splní výše uvedenou oznamovací povinnost podáním žádosti o určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, jejíž tiskopis je dostupný zde.

Zpět na začátek

Kde získám formulář A1, kterým budu prokazovat účast v českém systému sociálního zabezpečení při výkonu činnosti na území jiného členského státu?

Formulář A1 osvědčující příslušnost k českým právním předpisům sociálního zabezpečení vydávají místně příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení na základě podané žádosti dotyčné osoby nebo jejího zaměstnavatele (tiskopis ČSSZ „Žádost o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“  je dostupný na webu ČSSZ: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/evropska-unie.htm ). OSSZ z údajů uvedených v podaných žádostech a přiložených smluvních dokladech posoudí, zda jsou splněny podmínky pro vydání formuláře A1 CZ. Migrující osoby mají povinnost předat příslušné instituci veškeré informace, dokumenty nebo podpůrné doklady, které jsou nezbytné pro zjištění jejich situace nebo situace jejich rodiny, stanovení nebo zachování jejich práv a určení použitelných právních předpisů a jejich povinností podle těchto právních předpisů (v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009.

Zpět na začátek

Jsem zaměstnán v zahraničí v rámci EU a bilaterálních smluv a vykonávám samostatnou výdělečnou činnost v ČR – kde budu platit pojistné?

Osoba s bydlištěm na území ČR, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a současně pracuje jako zaměstnanec na území EU a států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, má oznamovací povinnost vůči místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (v souladu s § 104 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění; resp. čl. 16 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009). Migrující osoba splní uvedenou oznamovací povinnost podáním tiskopisu žádosti o posouzení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, tj.:

Pro zaměstnanceSpolečná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Pro OSVČŽádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

OSSZ z údajů uvedených v podané žádosti a přiložených smluvních dokladech posoudí konkrétní situaci migrující osoby a určí použitelné právní předpisy sociálního zabezpečení, přičemž bude postupovat podle příslušných ustanovení evropských koordinačních nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009 ve vztahu k výkonu činnosti na území členských států EU/EHP či Švýcarska, a podle příslušných ustanovení mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení, která ČR uzavřela, ve vztahu k výkonu činnosti na území smluvních států. Při posuzování použitelných právních předpisů podle uvedených evropských koordinačních nařízení se zohledňuje mj. rozsah výkonu činnosti na území jednotlivých členských států. O výsledku určené příslušnosti k právním předpisům bude žadatel vyrozuměn písemně. Pokud budou určeny jako příslušné české právní předpisy sociálního zabezpečení, obdrží žadatel formulář A1 CZ včetně průvodního dopisu, ve vztahu ke smluvním státům pak bilaterální formuláře. Pokud budou určeny jako příslušné cizí právní předpisy, určí je OSSZ prozatímně a bude o tomto určení informovat žadatele a příslušnou instituci členského státu, jehož právní předpisy budou určeny jako příslušné (v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009).

Zpět na začátek

Bydlím na území ČR a pracuji jako zaměstnanec na území ČR pro českého zaměstnavatele a současně jako zaměstnanec na území Německa pro německého zaměstnavatele. Splnil jsem svoji oznamovací povinnost vůči místně příslušné OSSZ, která mi určila jako použitelné české právní předpisy a vydala formulář A1 CZ, na jehož základě se má německý zaměstnavatel registrovat do českého systému. Účetní německého zaměstnavatele odmítá vydaný formulář A1 CZ akceptovat, protože je v češtině. Mohu požádat OSSZ o vydání formuláře A1 CZ v němčině?

Instituce sociálního zabezpečení členských států EU vydávají formuláře A1 výhradně v jazykové verzi státu, jehož právní předpisy jsou příslušné. Formuláře A1 jsou tzv. zrcadlové. Formulář A1 je platný po dobu, na kterou byl vydán. Platnost formuláře A1 může omezit nebo zrušit pouze instituce sociálního zabezpečení, která jej vydala (v souladu s čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009). Zahraniční zaměstnavatel je povinen formulář A1 CZ akceptovat, což znamená, že má registrační a odvodové povinnosti podle českých právních předpisů. Zahraniční zaměstnavatel se bude registrovat na Pražské správě sociálního zabezpečení.

Zpět na začátek

Bydlím na území ČR a pracuji na dohodu o provedení práce pro českého zaměstnavatele a současně jako zaměstnanec na území Slovenska pro slovenského zaměstnavatele. Vztahuje se na mě též oznamovací povinnost vůči místně příslušné OSSZ uvedená v § 104 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, když na území ČR pracuji jen na dohodu o provedení práce?

Ano. Tato oznamovací povinnost se na Vás vztahuje, neboť výdělečná činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, stejně tak jako na základě dohody o pracovní činnosti nebo zaměstnání malého rozsahu, je výdělečnou činností podléhající koordinaci sociálního zabezpečení.

Zpět na začátek

Jsem student a dostal jsem nabídku od cestovní kanceláře pracovat po dobu letních prázdnin jako animátor na území Řecka. Cestovní kancelář po mě vyžaduje, abych se zaregistroval na okresní správě sociálního zabezpečení jako osoba samostatně výdělečně činná a požádal o vydání formuláře A1 CZ, kterým se budu prokazovat při výkonu výdělečné činnosti na území Řecka. Na OSSZ mi sdělili, že pokud budu jako OSVČ vykonávat činnosti pouze na území Řecka, nesplním podmínky pro vydání formuláře A1 CZ z důvodu vyslání OSVČ, resp. budu podléhat řeckým právním předpisům. Je to pravda?

Ano. Pokud budete jako osoba samostatně výdělečně činná vykonávat samostatnou výdělečnou činnost výhradně na území Řecka, budete podle základního pravidla pro určení použitelných právních předpisů, tj. podle čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 883/2004, podléhat právním předpisům státu výkonu činnosti, tj. řeckým právním předpisům sociálního zabezpečení.  

V uvedeném případě nemůžete podléhat českým právním předpisům z důvodu vyslání OSVČ, neboť nesplníte podmínky pro aplikaci čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 883/2004, neboť za vyslanou OSVČ se považuje osoba, která obvykle vykonává podstatné činnosti na území členského státu, v němž je usazená, provozuje svou činnost na území vysílajícího státu v době minimálně dva měsíce před vysláním a nadále splňuje nezbytné předpoklady pro výkon své činnosti tak, aby byla schopna v této činnosti po svém návratu (zde do ČR) pokračovat.

V uvedeném případě můžete požádat o výjimku z příslušnosti k řeckým právním předpisům a setrvání v českém systému sociálního zabezpečení, která se uplatňuje v souladu s čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Na udělení výjimky není právní nárok.

Udělení výjimky je možné za splnění následujících podmínek:

  • na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele / žádosti OSVČ;
  • členské státy, příslušné orgány obou členských států nebo subjekty těmito orgány určené vysloví s udělením výjimky souhlas;
  • výjimka musí být v zájmu dotyčné osoby nebo skupiny osob.

Pro zachování Vaší účasti v českém systému sociálního zabezpečení se nabízí řešení, kdy Vás cestovní kancelář zaměstná, tj. uzavřete s cestovní kanceláří pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, a zaměstnavatel Vám na OSSZ požádá o vydání formuláře A1 z důvodu vyslání zaměstnance, který může být najat za účelem vyslání. Budou-li splněny podmínky pro aplikaci čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2004, resp. setrvání v českém systému, obdržíte formulář A1 CZ.

Zpět na začátek

Jsem účetní českého zaměstnavatele, jehož zaměstnanci s bydlištěm na území Slovenska byly zpětně určeny slovenské právní předpisy sociálního zabezpečení na dobu od 1. 5. 2010 dosud z důvodu jeho souběžného výkonu činností na území České a Slovenské republiky pro zaměstnavatele se sídly na území těchto států. Nyní má český zaměstnavatel povinnost zpětně plnit registrační a odvodové povinnosti podle slovenských právních předpisů. Pojistné jsme však již odvedli do českého systému. Jak máme dále postupovat.

Pokud byly Vašemu zaměstnanci zpětně určeny slovenské právní předpisy sociálního zabezpečení, znamená to, že v době zahájení současného výkonu činnosti nesplnil oznamovací povinnost vůči příslušné instituci sociálního zabezpečení členského státu bydliště, která tuto situaci nyní řeší tzv. retroaktivně. Přestože jste již odvedli pojistné z činnosti vykonávané pro českého zaměstnavatele na území České republiky do českého systému, je třeba na základě retroaktivního určení příslušnosti ke slovenským právním předpisům vyřešit registrační a odvodové povinnosti podle slovenských právních předpisů. Konkrétní informace Vám v případě potřeby poskytne příslušná slovenská instituce sociálního zabezpečení.

Přeplatek na pojistném v ČR se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči OSSZ nebo ČSSZ. Pokud přeplatek na pojistném vznikl z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům jiného členského státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, přeplatek na pojistném za dobu delší, než pět let se vrací zaměstnavateli, jestliže doložil, že za tuto dobu doplatil pojistné podle právních předpisů tohoto jiného členského státu (§ 17 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Zpět na začátek

 

Aktualizováno v lednu 2018