Národní pojištění
Kontakty

Nejčastější dotazy Evropská unie

Nejčastější dotazy Evropská unie

Další odpovědi na často kladené otázky naleznete v rubrice Nejčastější dotazy.

Jak postupovat, pokud onemocním během pobytu v jiném členském státě EU a chci dávky z ČR?

Od tamního ošetřujícího lékaře je třeba si nechat vystavit vnitrostátní potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti s předpokládanou dobou jejího trvání. Toto potvrzení pak následně zašlete přímo svému zaměstnavateli/OSVČ zašle přímo příslušné OSSZ, u které je registrována. Pokud pracovní neschopnost bude delší než 21 kalendářních dnů a budete tedy žádat i o nemocenské, je nutné, abyste svému zaměstnavateli (OSVČ příslušné OSSZ) zaslal rovněž tiskopis „Žádost o nemocenské při vzniku pracovní neschopnosti v jiném členském státě EU“, který je vyvěšen na webových stránkách ČSSZ (odkaz na tiskopis zde). Pokud v daném státě ošetřující lékaři potvrzení o DPN nevydávají, je nutné zažádat o jeho vystavení instituci místa pobytu (tj. instituci, která v tomto státě poskytuje příslušné dávky), která zajistí lékařské posouzení a vydání potvrzení o pracovní neschopnosti.
Nelze-li z nějakého důvodu použít výše uvedený postup, lze nárok na nemocenské uplatnit dodatečně po návratu zpět do ČR. To je ale možné jen v případě, že ošetřující lékař v ČR na základě lékařské zprávy ze zahraničí uzná s předchozím souhlasem okresní správy sociálního zabezpečení pracovní neschopnost zpětně.

Zpět na začátek

Jaký mám nárok na dávky NP, pokud pracuji v cizině?

Pro získání nároku na peněžité dávky v nemoci a mateřství platí právní předpisy státu, ve kterém jste pojištěn, a to i v případě, že v době vzniku nároku na dávku bydlíte nebo pobýváte na území jiného členského státu, než ve kterém jste pojištěn.Nárok na dávky uplatňujete přímo u příslušné instituce státu, jehož právním předpisům v oblasti nemocenského pojištění podléháte.

Zpět na začátek

Jak se vystaví pracovní neschopnost do ciziny-zaměstnanci pojištěnému v cizině (stát EU), který pobývá v ČR?

Tento zaměstnanec se dostaví v ČR k lékaři, který mu vystaví český tiskopis „Rozhodnutí o DPN“ stejným způsobem jako u českých pojištěnců a zároveň na tiskopisu „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ vyznačí pravděpodobnou dobu trvání DPN. Zaměstnanec následně zašle díly III. a IV. Rozhodnutí o DPN příslušné instituci v jiném členském státě, díl II. si ponechá. Při ukončení DPN pak zaměstnanec odevzdává ošetřujícímu lékaři díl II. a od ošetřujícího lékaře obdrží díl V., který následně zašle příslušné instituci státu, ve kterém je zaměstnanec pojištěn. Na základě těchto dokladů by měl stát pojištění zajistit zaměstnanci výplatu dávky v nemoci.

Zpět na začátek

Pokud OSVČ pracuje v EU, jak bude tato doba a příjem hodnocen pro důchod?

Pokud jste pracovali v několika státech EU, EHP či Švýcarsku a odváděli příspěvky na sociální zabezpečení, máte nárok na samostatný důchod z každé země, kde jste byli pojištěni minimálně jeden rok. Po splnění podmínek stanovenými národními právními předpisy dané země (např. rozhodný věk pro vznik nároku na důchod), vám bude vyplácen starobní důchod nebo jeho poměrná část podle doby pojištění v dané zemi. V úvahu se bere i doba pojištění v členských státech před vstupem ČR do EU. V případě, že získáte v některém členském státě celkovou dobu pojištění kratší než 1 rok, nebude pobírat z tohoto státu důchod, pokud podle právních předpisů tohoto státu taková krátká doba pojištění sama o sobě nestačí pro vznik nároku na důchod. O tuto dobu pojištění kratší než 1 rok však nepřijdete, neboť ji stanoveným způsobem započtou do výše důchodu ostatní členské státy, kde jste byli pojištěni déle než 1 rok.

Zpět na začátek

Co mám udělat, když jedu pracovat na svůj ŽL do ciziny?

Pokud došlo k ukončení dosavadní samostatně výdělečné činnosti v ČR, na OSVČ se přestanou vztahovat české právní předpisy a OSVČ má povinnost tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ, která provede odhlášení z pojištění v ČR. OSVČ by se poté měla přihlásit k sociálnímu pojištění ve státě, kde začne vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. Pokud se nejedná o stát EU, EHP či Švýcarsko a ani o stát, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, je nutné,, aby se OSVČ informovala o podmínkách pojištění u nositele pojištění příslušného státu a pokud by činnost v cizině neměla zakládat účast na pojištění, má možnost se v ČR přihlásit k dobrovolné účasti na pojištění. Jiná situaci by však nastala v případě vyslání do členského státu EU nebo souběhu samostatně výdělečné činnosti ve více státech.

Zpět na začátek

Kde naleznu kontakty na instituce členských států EU?

Adresy a kontakty na styčná místa je možno získat od instituce, u které jste pojištěn, na internetových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/300627CA-4DAD-412D-B783-83259CC29790/0/institucestatueuaehp.pdf, případně v adresáři institucí členských států, tzv. Master Directory na adrese: http://ec.europa.eu/employment_social/social-security-directory/welcome.seam?langId=cze.

Zpět na začátek

Za jakých podmínek mám nárok na starobní důchod v České republice v případě, že jsem pracoval v jiném členském státě EU?

Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku.
Od 1. 1. 2010 došlo k některým změnám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Nově byl stanoven důchodový věk a potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod a ke změnám došlo i při stanovení výše tohoto důchodu (viz tabulka důchodového věku http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm).
Ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 posuzuje nárok na důchodovou dávku za doby pojištění získané na území jednoho členského státu nositel pojištění tohoto státu dle svých vnitrostátních předpisů. V souladu s pravidlem sčítání dob pojištění přihlíží v nezbytném rozsahu k získaným dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení získaným podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako by byly získány podle právních předpisů, které tato instituce uplatňuje. Jak z uvedeného vyplývá, nevznikne-li v České republice nárok na starobní důchod pouze na základě dob pojištění získaných na území České republiky, lze přihlédnout i k dobám pojištění, získaným na území ostatních členských států. Česká správa sociálního zabezpečení pak stanoví tzv. teoretickou výši důchodu (tj. doby pojištění na území ostatních států zhodnotí jako doby pojištění získané na území ČR) a z této výše poté stanoví její poměrnou část, která odpovídá poměru doby pojištění na území ČR k celkové době pojištění.

Zpět na začátek

K čemu slouží mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení?

Dvoustranné smluvní dokumenty o sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich základním smyslem je zajistit práva osob, které se přemisťují mezi dvěma smluvními státy. Úplný přehled všech mezinárodních smluv včetně jejich věcného a osobního rozsahu je uveden na webových stránkách ČSSZ, viz http://www.cssz.cz/cz/mezinarodni-smlouvy/smlouvy-uzavrene-cr/prehled-smluv.htm.

Zpět na začátek

Jak mám požádat o starobní důchod, když jsem pracoval ve státě, který není členem EU a ani nemá s ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení?

Záleží na tom, zdali chcete požádat o český důchod nebo o důchod z tohoto tzv. nesmluvního státu.
V prvním případě žadatel o důchod, který žije v zahraničí a žádá o český starobní důchod, zvolí následující postup: vyplní tiskopis „Žádost o důchod ze zahraničí“, který je k dispozici na webu ČSSZ http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/F4D167E7-C73B-4BCF-B060-FA52AC82ED08/0/89_102_1.doc nebo na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení. Vlastnoruční podpis na žádosti si nechá úředně ověřit například na zastupitelském úřadě České republiky. Vyplněný formulář pošle na ústředí ČSSZ v Praze. Nárok na důchod se v tomto případě posuzuje výhradně podle českých právních předpisů, k dobám pojištění, získaným v uvedeném státě, se nepřihlíží. Poté, co ČSSZ rozhodne o nároku na důchod, zašle žadateli písemné rozhodnutí.
V případě, že chcete požádat o přiznání důchodu z tzv. nesmluvního státu do České republiky, je třeba se na postup informovat přímo u nositele pojištění daného státu.

Zpět na začátek

Kde mohu získat informace o důchodovém systému v jiném státě?

Informace o systému důchodového pojištění poskytuje vždy příslušná instituce daného státu. Nejjednodušší je dohledat příslušnou informaci na internetových stránkách těchto institucí nebo se na ně obrátit přímo telefonicky či písemně. Většina institucí členských států Evropské unie má své webové stránky vytvořeny kromě národního jazyka také v některém ze světových jazyků, tj. v angličtině, němčině nebo francouzštině. Kontakty na jednotlivé instituce naleznete v adresáři institucí členských států, tzv. Master Directory na adrese: http://ec.europa.eu/employment_social/social-security-directory/welcome.seam?langId=cze nebo na internetových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/300627CA-4DAD-412D-B783-83259CC29790/0/institucestatueuaehp.pdf
Dalším zdrojem informací je: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=815&langId=en. Na těchto stránkách Evropské komise je možné dohledat informace týkající se systémů sociálního zabezpečení všech členských států EU.

Zpět na začátek

Kdo je plátce důchodu v zahraničí?

V rámci států EU/EHP a Švýcarska umožňuje princip zachování nabytých práv, aby dávky sociálního zabezpečení byly vypláceny osobě oprávněné i mimo území toho státu, kde na ně vznikl nárok, tj. do státu jejího bydliště nebo pobytu.
Za vyplácení dávek důchodového pojištění je zodpovědná ta instituce, u které je daná osoba pojištěna. Podle článku 7 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 nelze peněžité dávky náležející podle právních předpisů jednoho nebo více členských států nebo podle tohoto nařízení snížit, změnit, pozastavit, odejmout nebo konfiskovat z toho důvodu, že příjemce nebo jeho rodinní příslušníci bydlí v jiném členském státě než ve státě, ve kterém se nachází instituce odpovědná za poskytování dávek. Výplata dávek přiznaných zahraničním plátcem dávky osobě, která bydlí nebo pobývá na území ČR, se děje podle pravidel, kterým je tento plátce dávky podřízen, a ČSSZ nemá možnost ji ovlivnit.
Konkrétní informace získá klient vždy přímo u zahraničního plátce dávky (např. z rozhodnutí o dávce nebo telefonickým či písemným dotazem).
V ČR podléhají dávky vyplácené do zahraničí stejnému režimu jako dávky vyplácené na území ČR, a to způsobem, který umožňují dohody uzavřené mezi ČSSZ a ČNB, ČSSZ a Českou poštou. (odkaz na další ot. Jaké jsou možnosti výplaty důchodu do zahraničí a naopak?).

Zpět na začátek

Kdy začne ČSSZ rozesílat veškerou písemnou agendu současně alespoň v jednom světovém jazyce, vzhledem ke stále zvětšujícímu se počtu cizinců v ČR?

Povinnosti týkající se jednacího jazyka upravují ustanovení § 16 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, a dále se aplikují normy evropského práva. V souladu s nimi ČSSZ nebude, a ani to v budoucnu nepředpokládá, vyhotovovat svá rozhodnutí, tiskopisy či jiné písemnosti v jazyce jiném nežli českém. Obdobně postupují i instituce jiných států, které také vyhotovují své písemnosti pouze v úředním jazyce své země a zasílají je takto svým pojištěncům bez ohledu na jejich národnost.
Informace obecného charakteru jsou v některých případech k dispozici i v dalších jazycích (angličtině, němčině, francouzštině) ale ČSSZ je zhotovuje nad rámec zákonem uložených povinností. Tyto informace (některé tiskopisy, informace o systému, atd.) jsou vyvěšeny na webových stránkách ČSSZ www.cssz.cz, kde lze nalézt i cizojazyčné mutace letáků vydávaných ČSSZ.

Zpět na začátek

Do jakého systému se odvádí pojistné za zaměstnance v případě výkonu činnosti pouze ve státě EU pro českou firmu?

Základním pravidlem pro určování příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení je pravidlo státu výkonu činnosti (čl. 11 odst. 3 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004). Pokud zaměstnaná osoba vykonává zaměstnání ve státě EU pro českého zaměstnavatele a není k výkonu této činnosti českým zaměstnavatelem vyslána a zároveň se nejedná o výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech, je pojištěna podle právních předpisů státu EU, ve kterém tuto činnost vykonává, a pojistné se tudíž odvádí taktéž podle právních předpisů tohoto státu a do systému tohoto státu.

Zpět na začátek

Jaké doklady pro důchod jsou potřeba po ukončení pracovního poměru v jiném členském státě EU pro českého zaměstnavatele?

Doklady, resp. údaje o pracovní činnosti v cizině, není třeba českému zaměstnavateli ani České správě sociálního zabezpečení předkládat. Doby účasti na pojištění v zahraničí a případně další skutečnosti související s budoucími důchodovými nároky by měly být evidovány příslušným nositelem pojištění a budou využity v okamžiku podání Vaší žádosti o důchod. Přesto se doporučuje uschovat si veškeré dokumenty související s dobou pojištění v zahraničí

Zpět na začátek

Jaké jsou možnosti výplaty důchodu do zahraničí a naopak?

Výplata českého důchodu osobě bydlící v zahraničí může být prováděna na adresu příjemce důchodu v cizině, na osobní účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v zahraničí nebo na osobní účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) vedeného u peněžního ústavu (banky) v České republice, vždy zpětně.

  • Výplata důchodu na adresu v cizině - Dávky důchodového pojištění do ciziny se vyplácejí pozadu nejvýše v tříměsíčních lhůtách po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“ oprávněného (§ 116 odst. 3 zák. ČNR č. 582/1991 Sb. v platném znění). Tiskopis „Potvrzení o žití“ je vyvěšen na webových stránkách ČSSZ v sekci tiskopisy v různých jazykových mutacích. Výplata důchodu na adresu důchodce v cizině je prováděna 4x ročně vždy zpětně za příslušné čtvrtletí v měsíci březnu, červnu, září a prosinci každého kalendářního roku. Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují 1x ročně tiskopisem „Potvrzení o žití“, který ČSSZ rozesílá v prosinci kalendářního roku na adresu příjemce důchodu v cizině. Lhůta pro vrácení vyplněného a vlastnoručně podepsaného tiskopisu je stanovena na dobu 30 kalendářních dnů ode dne jeho doručení. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem.
  • Výplata důchodu na účet příjemce u peněžního ústavu (banky) v cizině - je prováděna bezhotovostním platebním stykem. V žádosti o zařízení výplaty důchodu na účet je třeba sdělit číslo účtu v mezinárodní struktuře IBAN a BIC kód banky pro SWIFT. Podmínky nároku na výplatu důchodu se ověřují tiskopisem „Potvrzení o žití“. Výplata důchodu na účet příjemce je prováděna vždy až na základě zaslaného „Potvrzení o žití“ a to zásadně za zpětnou dobu a pouze do konce měsíce, v němž bylo „Potvrzení o žití“ vyplněno, opatřeno datem a vlastnoručním podpisem příjemce, který musí být úředně ověřen. Podpis příjemce důchodu musí být úředně ověřen orgánem nebo úřadem, který je k tomu zmocněn podle právních předpisů státu trvalého bydliště (např. místní úřad, nositelé sociálního pojištění, notář apod.), anebo českým zastupitelským úřadem. Příjemce předkládá „Potvrzení o žití“ z vlastního podnětu a v časových intervalech, které si sám určí. Četnost zasílání není omezena a lze akceptovat čtvrtletní, půlroční nebo i jiný interval, doporučujeme alespoň 1x ročně.
  • Výplata důchodu na účet příjemce důchodu (účet manžela/manželky) v České republice - je prováděna v české měně (Kč) vždy na základě zaslaného „Potvrzení o žití“. Způsob provádění výplaty a předkládání „Potvrzení o žití“ je shodný jako při výplatě důchodu na účet u peněžního ústavu v cizině. Pokud se jedná o převod plateb cizího důchodu ze zahraničí do České republiky, doporučuje se zjistit podmínky tohoto převodu u příslušné instituce té země, která důchod vyplácí. Pro výplatu důchodů z členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a ze států, s nimiž ČR uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení platí, že důchod nesmí být snížen, pozastaven, odňat z důvodu, že jejich příjemce bydlí v ČR. V některých situacích příjemce uhradí poplatek vyplývající ze smlouvy mezi jím a jeho bankou (poplatek za položky na účtu).

Zpět na začátek

Jakým způsobem se pro nárok na důchod hodnotí doby pojištění získané v členských státech EU, EHP a Švýcarsku?

Česká republika jako člen EU aplikuje v oblasti sociálního zabezpečení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a jeho prováděcí nařízení č. 987/2009, která od 1. 5. 2010 nahradila dosavadní nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a jeho prováděcí nařízení 574/72, nadále aplikovaná ve vztahu k Norsku, Lichtenštejnsku, Islandu a Švýcarsku (dále jen „koordinační nařízení“). Podmínky vzniku na důchod se v jednotlivých členských státech EU, EHP a Švýcarsku odlišují. Koordinace má zajistit, aby osoby, které se rozhodly pracovat v jiném členském státě, nebyly poškozeny na svých důchodových právech oproti jiným osobám, které pracovaly pouze v jednom členském státě.
Koordinační nařízení, která mj. tedy upravují oblast důchodových dávek pro migrující pracovníky, jsou založena na čtyřech základních principech - principu rovného zacházení, principu sčítání dob pojištění, principu zachování nabytých práv, principu aplikace právního řádu jediného státu.
Princip sčítání dob pojištění spočívá v tom, že pokud doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho členského státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod v tomto státě, budou se pro nárok na důchod brát v úvahu i doby odpovídajícího pojištění získané ve druhém členském státě, a to v rozsahu, ve kterém se časově nepřekrývají.

Uplatnění principu sčítání dob pojištění záleží na tom, zda žadatel získá nárok na důchod bez nutnosti přihlédnout k zahraničním dobám pojištění, anebo zda získá nárok jen s přihlédnutím k těmto dobám:
Získá-li pojištěnec dobu pojištění potřebnou pro nárok na důchod v jednom státě bez přihlédnutí k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. plný „solo“ důchod. Jeho výše bude určena pouze na základě vnitrostátních právních předpisů tohoto státu. Získá-li tedy žadatel pouze české doby pojištění, resp. nebyl pojištěn podle právních předpisů jiných členských států, posuzuje se nárok na důchod výhradně dle českých právních předpisů.
Pokud ale pojištěnec získá v některém členském státě nárok na důchod pouze s přihlédnutím k cizím dobám pojištění, bude mu přiznán tzv. dílčí důchod. Nárok na důchod žadatele, který byl tedy pojištěn i v jiném členském státě nežli v České republice, se posuzuje podle koordinačních nařízení. Pro získání nároku na důchod podle koordinačních nařízení se berou v úvahu rovněž doby pojištění získané podle právních předpisů jiného členského státu před vstupem ČR do EU. Platí, že každý členský stát přiznává a vyplácí důchod ve výši jen za doby pojištění, které pojištěnec získal na jeho vlastním území, tj. při výpočtu dílčího důchodu se přihlíží pouze k příjmům, které pojištěnec v daném státě získal. V případě, že pojištěnec (žadatel o důchod) odpracuje minimálně 1 rok v druhém členském státě a odvádí tam pojistné do systému sociálního zabezpečení, vznikne mu za splnění dalších zákonem stanovených podmínek nárok na dílčí důchod z důchodového systému tohoto členského státu.

Zpět na začátek

Jakým způsobem se důchod s mezinárodním prvkem vypočítá?

Koordinační nařízení stanovují pravidla pro výpočet důchodu, přičemž rozlišuje plný „solo“ a dílčí důchod.
Plný „solo“ důchod přizná ČSSZ osobě, která získala dostatečně dlouhou dobu pojištění a splnila tak podmínku potřebné doby pojištění stanovenou českými právními předpisy, aniž by bylo nutné přihlížet k dobám pojištění (zaměstnání) v jiných členských státech. Koordinační nařízení v tomto případě stanoví, že výše důchodu se určí na základě vnitrostátních předpisů. ČSSZ vypočítá tedy důchod pouze za doby pojištění získané v ČR. Koordinační nařízení, která chrání práva migrujících osob, však i pro tyto případy, kdy nárok na důchod byl získán bez nutnosti brát v úvahu doby pojištění (zaměstnání) získané v ostatních členských státech, ukládá provést kontrolní (srovnávací) výpočet dávky. Je-li výsledná částka důchodu vyšší než částka plného „solo“ důchodu, bude žadateli přiznán tzv. dílčí důchod.
Dílčí důchod přizná ČSSZ osobě, která splnila podmínku potřebné doby pojištění pouze s přihlédnutím k dobám pojištění (zaměstnání) získaným v jiných členských státech. Výpočet dílčího důchodu provede ČSSZ následovně: nejprve vypočítá částku důchodu, která by žadateli náležela v případě, že by veškeré doby pojištění získal v ČR. V této tzv. teoretické výši důchodu jsou zahrnuty jak doby pojištění získané v českém důchodovém systému, tak doby pojištění (zaměstnání) získané žadatelem v jiných členských státech. Následně se tato tzv. teoretická výše důchodu sníží poměrně tak, aby výsledný tzv. dílčí důchod odpovídal době pojištění získané v ČR. Toto snížení odpovídá poměru dob pojištění získaných v ČR k celkové době pojištění získané ve všech členských státech.
Příklad: Pan Dědeček byl pojištěn 14 let v ČR, 10 let v Itálii a 2 roky v Německu. Nesplňuje potřebnou dobu pojištění v ČR ani v ostatních státech a bez koordinačních předpisů by neměl proto nárok na starobní důchod v žádném státě. Podle koordinačních nařízení ČSSZ pro nárok započítá panu Dědečkovi doby pojištění získané v Německu a Itálii a vypočte dílčí důchod. Jeho výše odpovídá 14/26 částky, na kterou by měl pan Dědeček nárok za 26 let pojištění. Obdobným způsobem budou postupovat ostatní státy, tzn. Itálie bude vyplácet 10/26 a Německo 2/26 částky, na kterou by měl pan Dědeček v těchto státech nárok za 26 let pojištění.

Zpět na začátek

Je nutné platit pojištění, pokud osoba vycestuje do zahraničí? Jaké povinnosti má vůči OSSZ?

V případě, kdy občan vycestuje za účelem výkonu výdělečné činnosti v zahraničí a jedná se o stát v rámci EU, EHP nebo Švýcarsko, budou se na něho vztahovat dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004, resp. nařízení Rady (EHS) č. 1408/71, právní předpisy sociálního zabezpečení místa výkonu práce. Toto platí za předpokladu, že osoba nebude vykonávat činnost na území dvou nebo více členských států a nebude tzv. vyslaným pracovníkem.
Pokud tedy došlo k ukončení dosavadní pracovní činnosti v ČR, provede se odhlášení z pojištění v ČR ke dni ukončení této činnosti s tím, že jedná-li se o zaměstnance, odhlásí jej zaměstnavatel, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, musí tak učinit sama. Poté by se dotyčný měl přihlásit k sociálnímu pojištění ve státě, kde začne vykonávat činnost. Způsob a náležitosti přihlášení stanoví příslušné právní předpisy tohoto státu. Po dobu činnosti v zahraničí se na tuto osobu budou vztahovat právní předpisy o sociálním zabezpečení státu výkonu činnosti (tzn. bude odvádět příspěvky na pojistné do systému sociálního zabezpečení státu výkonu činnosti, podle právních předpisů tohoto státu).
Pokud se nejedná o stát EU, EHP či Švýcarsko a ani o stát, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, doporučuje se, aby se občan informoval o podmínkách pojištění u nositele pojištění příslušného státu, a pokud by činnost v cizině neměla zakládat účast na pojištění, má možnost se v ČR přihlásit k dobrovolné účasti na pojištění.

Zpět na začátek

Lze v případě výkonu výdělečné činnosti v jiném státě EU platit dobrovolné pojištění v ČR?

Dobrovolné důchodové pojištění v ČR je možné po dobu výdělečné činnosti v cizině, a to i v případě, že je daná osoba povinně pojištěna v systému cizího státu. S ohledem na používání tzv. koordinačních nařízení, která zakotvují základní princip sčítání dob pojištění, je však smysl takového dobrovolného pojištění značně oslaben.

Zpět na začátek

Byl jsem zaměstnancem instituce Evropského společenství. Nyní po ukončení pracovního poměru bych si chtěl požádat o převod mých důchodových práv z komunitárního systému do penzijního systému v ČR. Jaké jsou možnosti při převodu částky do penzijního systému v ČR? Co pro to mám udělat?

Zaměstnanci v institucích Evropských společenství (ES) jsou účastni důchodového pojištění ve zvláštním, samostatném systému ES, který je oddělen od důchodových systémů členských států. Důchodový systém ES není s důchodovými systémy členských států nijak koordinován, to znamená, že na nároky z něj vyplývající nelze použít koordinační nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009.
Převod důchodových práv mezi důchodovým systémem ES pro úředníky evropských institucí a českým systémem důchodového pojištění je upraven v § 105a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv stanoví nařízení vlády č. 587/2006 Sb.
Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že jedinou možností pro převod důchodových práv úředníků za dobu výkonu zaměstnání v instituci ES je pouze převod do systému všeobecného důchodového pojištění v ČR (tzv. první pilíř). Převod důchodových práv do jiného systému např. komerčního kapitálového důchodového pojištění či životního pojištění české právo nepovoluje.
Žádost o převod důchodových práv získaných v systému ES do českého důchodového systému obdrží bývalý zaměstnanec u té instituce ES, u níž pracoval. Žádost se podává na standardizovaném formuláři „Formal request to transfer pension rights under Article 11 (1) or article 12 (1) (b) of Annex VIII to the Staff Regulations“. Žadatel vyplní formulář, vždy připojí své rodné číslo a podepíše. Instituce ES, u které byla žádost podána, zkontroluje její oprávněnost a zašle ji ČSSZ – odboru Rozhodování o dávkách důchodového pojištění, oddělení 427.
Poté, co instituce ES obdrží žádost o převodu práv, zahájí řízení v této věci. Instituce ES informuje ČSSZ o výši důchodových práv za dobu služby v ES (vyjádřených ve výši pojistně matematického ekvivalentu) a ČSSZ provede jejich převod do českého systému. Znamená to, že doba a částka uvedená na rozhodnutí ČSSZ bude považována za dobu pojištění a příjem získaný dle českých předpisů o důchodovém pojištění a bude s nimi takto dále zacházeno. O výsledku převodu důchodových práv do českého systému obdrží žadatel písemné rozhodnutí.

Zpět na začátek