Jaké jsou možnosti výdělečné činnosti při pobírání starobního důchodu. Vysvětluje ČSSZ

Praha 7. 4. 2016

„Mohu si při pobírání důchodu přivydělat? Kolik? A jakou práci mohu, nebo naopak nemohu vykonávat?“ To jsou poměrně časté dotazy, na které klientům odpovídají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ). Určitá omezení platí pro příjemce předčasného starobního důchodu do doby, než dosáhnou důchodového věku. Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod (tzv. řádný), mohou i při jeho pobírání současně pracovat.

Tito důchodci nejsou limitováni výší výdělku ani druhem činnosti – to znamená, že mohou pracovat v pracovním poměru na dobu určitou či neurčitou, vykonávat činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a mohou i podnikat (tj. vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).

„Dosáhl jsem důchodového věku. Musím odejít do důchodu?“ I to lidi zajímá. Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Dosažení důchodového věku a splnění podmínek nároku na důchod není ani důvodem pro skončení výdělečné činnosti. Pokud se občan rozhodne dále vykonávat výdělečnou činnost, může v zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti pokračovat i po vzniku nároku na starobní důchod. Možností má tedy několik – pracovat bez pobírání důchodu, nebo pracovat a zároveň pobírat důchod, a to buď v plné, nebo poloviční výši.

Jak se výdělečná činnost po dosažení důchodového věku promítne na výši důchodu

Pokud občan pobírá starobní důchod v plné výši a přitom vykonává výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení náleží pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od 1. 1. 2010. Zvýšení se neprovádí automaticky, ale důchodce si o něj musí požádat. Žádost se doporučuje podat prostřednictvím OSSZ nebo přímo na ČSSZ.

Pokud se příjemce důchodu rozhodne pobírat starobní důchod ve výši poloviny a přitom vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Také o toto zvýšení si důchodce musí požádat a současně sdělit datum, od kdy požaduje opět důchod vyplácet v plné výši. V praxi tuto možnost, tj. pobírat důchod ve výši jedné poloviny, lidé příliš nevyužívají.

Pokud občan důchod nepobírá a vykonává po dosažení důchodového věku výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu této činnosti. Tímto způsobem se tedy procentní výměra důchodu navýší nejvýrazněji (6 % za 360 dní výdělečné činnosti).

Přivýdělek při výplatě předčasného starobního důchodu 

Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Pokud občan začne vykonávat takovouto výdělečnou činnost, je jeho povinností tuto skutečnost oznámit plátci důchodu a  výplata předčasného starobního důchodu nenáleží.

I lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod a nedosáhli ještě důchodového věku, však určité možnosti přivýdělku mají. Mohou vykonávat tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný příjem nedosahuje 2 500 Kč za kalendářní měsíc, také činnost na základě dohody o provedení práce (DPP), pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč, nebo podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou činnost) v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na důchodovém pojištění (tj. v roce 2016 do výše ročního příjmu 64 813 Kč).

Od data, kdy příjemce předčasného starobního důchodu dosáhne důchodového věku, pro něj platí stejná pravidla a možnosti jako pro řádného důchodce a může vykonávat výdělečnou činnost a vydělávat si (souběžně s pobíráním důchodu) bez omezení.