Reakce ČSSZ k závěrům z šetření kanceláře veřejného ochránce práv v oblasti důchodů v letech 2014-2015

Praha 9. 11. 2016

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydala v letech 2014–2015 přibližně 750 000 rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění. Kancelář veřejného ochránce práv (VOP) se ve stejném období zabývala zhruba 850 podněty stěžovatelů z oblasti důchodového pojištění. Za pochybení označila 87 z nich, což představuje 0,01 % z celkového počtu rozhodnutí ČSSZ ve věcech důchodového pojištění.

Paní ombudsmanka uvedla v rozhovoru pro Českou televizi, že považuje spolupráci s ČSSZ za vynikající a označila ji za jeden z nejlépe fungujících z úřadů v ČR. Jejích slov si vážím a cílem ČSSZ je, aby součinnost s kanceláří ombudsmanky byla i nadále příkladná. Údaje, které kancelář VOP prezentovala, vnímám v širších souvislostech. Množství zjištění označených jako pochybení se pohybuje na úrovni jedné setiny procenta z celkového počtu rozhodnutí ČSSZ,“ reagoval ústřední ředitel ČSSZ Jiří Biskup a upřesnil: „Tyto případy nejsou důsledkem systémové chyby a často se vyskytují v situacích, kdy oba úřady zastávají odlišné právní stanovisko. To je obvykle podrobováno nezávislému soudnímu přezkumu. Na základě něho pak může být případně korigována i správní praxe ČSSZ.

Pokud občan projeví nesouhlas s rozhodnutím ČSSZ, má právo podat námitky, případně následně žalobu či kasační stížnost a dovolávat se svých práv.

 

Hodnocení doby pojištění a práce s lékařskými posudky

Pokud úřad VOP zjistil, že ČSSZ nezhodnotila v rámci řízení správně dobu pojištění, bylo to typicky v případech, kdy občan až následně doložil nové skutečnosti, kterými prokazoval získání další doby důchodového pojištění. Těmto situacím však lze předejít. Například tím, že občan požádá ČSSZ o informativní osobní list důchodového pojištění ideálně ještě dříve, než podá žádost o důchod. Díky tomu získá dostatek času na řešení, pokud kontrolou údajů zjistil, že ČSSZ neeviduje všechny doby jeho důchodového pojištění.

V případě kritizovaných pochybení souvisejících s prací s lékařskými posudky je situace obdobná. I zde je řada z nich ovlivněna pozdějším předkládáním lékařských zpráv, případně dalších podkladů souvisejících s vývojem zdravotního stavu v čase. To ve výsledku znamená, že nově prokázané skutkové změny zásadně ovlivní stanovení data invalidity. Datum prokázání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo stanovení diagnózy nemusí být totožné s datem vzniku invalidity, pokud výše uvedené skutečnosti nebudou mít dopad na pokles pracovní schopnosti v zákonem uvedené procentní míře. V běžném rozhodovacím procesu je zdravotní stav občana nezávisle posuzován několikrát: posudkovým lékařem v prvním stupni řízení, dalším posudkovým lékařem (tzv. druhé instance) v námitkovém řízení. Pokud se občan obrátí s žalobou na soud, bude jeho zdravotní stav posuzován posudkovou komisí MPSV určenou soudem.