Bankovní institut a Česká správa sociálního zabezpečení: Studenti i klienti si mohou zjistit informace on-line. Stejně jako v bance

 Praha, 7. srpna 2014

Informační technologie mají lidem usnadnit život. Nezávisle na tom, zda se jedná o školu, banku nebo státní organizaci. Samozřejmostí dneška jsou tak osobní informace on-line, ke kterým se lze dostat díky bezpečné elektronické komunikaci. Na vysoké škole třeba k výsledkům zkoušek, v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) k informacím o dobách sociálního pojištění, které jsou důležité v souvislosti s důchodem.

Informační systémy jednotlivých vysokých škol jsou méně rozsáhlé než ty, které spravuje ČSSZ. Účel je však stejný: pomoci těm, kteří s nimi pracují. „Zvlášť pro studenty kombinovaného studia jsou informace on-line naprosto nezbytné, mohou si tak vyřídit řadu administrativních záležitostí v klidu domova, či se díky nim připravit na osobní konzultaci. Princip je srovnatelný s bankami i Českou správou sociálního zabezpečení – zjistit si maximum informací doma,“ říká rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík a dodává: „Informační systémy jsou dnes samozřejmou součástí vysokoškolského studia, a to nejen pro komunikaci a běžnou činnost, ale jsou i nedílnou součástí výuky. Hlavní výhodou je dostupnost studijních materiálů, vysoká úroveň předávaných znalostí, stejná kritéria hodnocení či okamžitý přístup k výsledkům. Ušetří se tak čas i peníze studentů, pedagogů a dalších lidí, jejichž využití si lze díky IT lépe plánovat a řídit osobně, nikoliv v závislosti na době otevření školy, finanční instituce či státní správy nebo přesvědčovacích schopnostech obchodníků.“

Právě 24hodinová dostupnost služeb 7 dní v týdnu je jednou ze zásadních výhod elektronického bankovnictví, které v modifikované podobě – samozřejmě s jinými produkty a službami - už částečně nabízí široké veřejnosti Česká správa sociálního zabezpečení. Umožňuje totiž díky ePortálu a e - Podání on-line náhled na elektronická individuální konta pojištěnců (IKP). Lidé si tak snadno zjistí, zda získali dostatek let sociálního pojištění, které potřebují v souvislosti s důchodem. Data z IKP hrají roli i co se týče výše důchodu tak, aby si každý klient ČSSZ mohl svou penzi předběžně orientačně vypočítat.   

„Zatímco dříve se data klientů důležitá pro budoucí důchod sbírala, zpracovávala a uchovávala v papírové podobě, od roku 2005 jsme zaměstnavatelům umožnili – jako vůbec první organizace státní správy - elektronické podání dokumentů, tzv. e - Podání. A to evidenčních listů důchodového pojištění – ELDP,“ říká ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun a dodává: „To byl také předpoklad pro to, abychom mohli průběžně spravovat informace o klientech v jejich elektronických individuálních kontech pojištěnců. Dosud se elektronicky přijalo na 70 milionů formulářů, z nich ELDP zaměstnavatelé zasílají nejvíce. I díky e - Podání tak ePortál ČSSZ v současné době nabízí klientům šestnáct on-line služeb pro pojištěnce, pět pro zaměstnavatele a OSVČ a patnáct služeb pro orgány veřejné moci.“ 

Robustní informační a komunikační systém ČSSZ nemá v České republice obdoby. Kvůli specifickým funkcím musel být vyvinut a stále je vyvíjen na míru, což vyžaduje i specifické znalosti těch, kteří s ním pracují. Potřebné vzdělání v oblasti informačních technologií, které je dnes předpokladem úspěšné kariéry nejen v bankovním sektoru a státní správě, lze získat i v Bankovním institutu vysoké škole.

BIVŠ realizuje studijní obory v oblasti IT už od roku 2000. V současné době se jedná o bakalářský studijní obor Informační technologie a management a stejnojmenný navazující magisterský studijní obor,“ říká rektor Bankovního institutu vysoké školy Pavel Mertlík a dodává: „Oběma byla v právě končícím akademickém roce udělena akreditace do roku 2018. Tyto studijní obory kombinují poznatky z oboru informačních technologií s ekonomickými a manažerskými znalostmi a dovednostmi tak, aby absolventi oboru rozuměli podnikovému prostředí, v němž se zpravidla po absolutoriu budou pohybovat. Výhodou pro studenty BIVŠ je unikátní IT laboratoř LabIt, simulující počítačové systémy bank a jiných finančních institucích. Slouží pro výuku i pro vědeckovýzkumnou činnost včetně experimentů.“

Studenti si tak v IT laboratoři BIVŠ mohou na vlastní kůži vyzkoušet mimořádnou událost a nestandardní chování IT systémů, pracovat s databázemi, spravovat IT systém a naučit se ho řídit. Jsou tak výborně připraveni pro praxi, stejně jako pro případné další studium na doktorandském stupni. Učí se samozřejmě také o bezpečnosti v oblasti informačních systémů a komunikačních technologií. Ta je při práci s osobními daty naprosto zásadní, a to jak na straně poskytovatele informací, tak klientů. Roli tedy hraje i v souvislosti s daty z ePortálu ČSSZ a význam se bude zvyšovat spolu s rostoucím využíváním IT služeb.

„Příkladem rostoucího využívání informačních technologií je bezhotovostní výplata důchodů – zatímco před deseti lety se bezhotovostně vyplácelo zhruba 30 % důchodů, dnes se tak řeší více než 50 % výplat,“ říká ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun a dodává: „Celkem ČSSZ ke konci loňského roku vyplácela 3 482 237 důchodů, z toho bylo 2 340 321 důchodů starobních, 433 414 invalidních a 708 502 pozůstalostních, tedy vdovských, vdoveckých a sirotčích. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl loni 69 let – u mužů 70, u žen 68 let.“

Průměrná výše starobního důchodu byla 10 970 Kč, z toho u mužů 12 150 Kč a u žen 9 955 Kč. (Pozn.: jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných, bez souběhů s pozůstalostním).